Semináře, které mohou z uživatelů udělat profesionály

Ukázky práce se střešními lamelami ISOVER LAM na seminářích v Praze a Brně předvedli produktový manažer Ing. Luděk Grabovský a manažer technické podpory společnosti Ing. Pavel Rydlo. Vysvětlili, jak chrání střešní lamely před poškozením, ukázali osvědčené způsoby aplikace a také nejčastější chyby, které ploché střechy provázejí.

„Chybami se člověk učí, říká staré přísloví. Já dodávám: ale nesmí jich být moc. Často jsou dokonce úplně zbytečné…,“ říká na úvod naší diskuse Pavel Rydlo a ukazuje na fotografiích „hrůzné“ příklady z praxe. Společně s Luďkem Grabovským a přítomným specialistou na střechy Ing. Karlem Chaloupkou pak sestavujeme jakýsi seznam nejčastějších chyb se zaměřením na tepelné izolace. Na vrchol pomyslné pyramidy se dostávají chyby projektové: nesprávně navržený spád, chybně navržené připevnění (lepení, kotvení, přitížení apod.), nedostatečně pevná tepelná izolace, nedostatečná tloušťka tepelné izolace, nevhodně navržené detaily, nevhodná kombinace materiálů, nesprávně započtené fyzikální hodnoty materiálů (např. difúzního odporu PE parozábran) a v neposlední řadě i navrhování nejlevnějších řešení s velmi omezenou funkčností a životností, jež se v českých podmínkách objevují nejčastěji.

Další silnou skupinou jsou chyby materiálové a technologické. Sem patří například chybné projektové podklady výrobce (např. doporučovaná jednovrstvá skladba MW) – požární a tepelné mosty, nedostatečná pevnost tepelné izolace – možnost rozšlapání a jiného poškození, nedostatečné mechanické vlastnosti – například asfaltové pásy se skelnou rohoží. Často dochází k rozšlapání tepelné izolace při aplikaci, k chybnému opracování detailů, k nevhodné záměně materiálů, k nedodržení teplotních podmínek pro aplikaci, dále k chybnému kotvení, k nedostatečnému připevnění pláště, k nevhodnému skladování – možnost promoknutí, k chybnému spojování, popřípadě jinému poškození parozábrany. A opět v neposlední řadě to, že se na hotové střeše skladují nejrůznější materiály, nebo se po ní pohybují bez vhodných opatření další méně poučení pracovníci.

Nabízí se otázka, zda může být jednou z příčin chybných projektů a následných realizací kromě jiného i nevyhovující norma ČSN 73 1901? Podle výkladu Pavla Rydla není v souladu například s německými normami a neřeší ani dopady na životní prostředí. Nesoulad s německými předpisy byl prezentován například na poměrně častých poruchách plochých střech lepených lepidly na bázi asfaltu, kde často vzniká mezera mezi atikou a tepelněizolačním polystyrenem. Německé předpisy požadují, aby v takovémto případě bylo vždy provedeno obvodové lineální kotvení. České předpisy toto vůbec neřeší (výjimečně snad technologie konkrétního výrobce). Vliv na životní prostředí je poté zcela samostatnou kategorií: hodnotí se především u prestižních projektů v rámci certifikací LEED, BREEAM a podobně. Podrobné hodnoty pro jednotlivé materiály jsou uvedeny v jejich Enviromentálním prohlášení o produktu (Environmental Product Declaration – EPD).

A čím může pomoci zlepšit současný stav nová generace minerálních izolantů pro ploché střechy? Luděk Grabovský svoji přednášku začíná tvrzením, že zateplení ploché střechy patří mezi základní součásti tepelněizolační obálky celé stavby. Mezi izolanty s největší oblibou řadí tradiční izolanty z pěnového polystyrenu a minerální vaty a nabízí nová inovativní řešení. Ptá se přítomných, proč to, co dobře funguje na fasádě, by nemohlo fungovat také na střeše? „Pro zateplení fasád se minerální izolanty používají již desítky let,“ vysvětluje Grabovský a dále pokračuje. „Nejprve se začaly používat desky s podélnou orientací vláken, následně pak lamely s kolmou orientací vláken. Fasádní lamely se vyznačují výborným poměrem pevnosti v tlaku a vlastní hmotnosti. Tato vlastnost dokonce není u fasádních aplikací dominantní, a proto se vývojoví pracovníci naší společnosti začali zabývat myšlenkou využití lamel pro další, tlakově zatěžované konstrukce. Mezi prvními byly ploché střechy. Bylo ovšem třeba naučit se vyrábět lamely ve velkém formátu, přiměřeném pro vlastní střešní konstrukci. V současné době je dokonce možné vyrábět i lamely ve velkých tloušťkách až 300 mm, což u desek s podélným vláknem technologicky není vůbec možné. Nová unikátní velkorozměrová střešní lamela dostala název Isover LAM,“ dodává a zmiňuje i hlavní výhody střešních lamel.

• výrazné snížení hmotnosti při zachování potřebné pevnosti v tlaku
• výrazně menší zatížení konstrukce střechy
• lepší manipulace a transport
• manipulace jedním člověkem (vyšší bezpečnost, zrychlení pokládky)
• výška lamely až 300 mm (lehký dvouvrstvý systém i pro výkonné izolace)
• velký formát 2000 × 360 mm
• nejlepší poměr hmotnost/pevnost v tlaku na trhu
• výhodný poměr cena/výkon

Co dodat závěrem? Snad jenom to, že střešní lamely Isover LAM byly úspěšně testovány v PAVUS a jsou odborníky hodnoceny jako výrazná inovace s velkým potenciálem. Potvrdily to i výše uvedené semináře provázené velkým zájmem. Takzvané LAMky jsou zařazeny a klasifikovány pro lehké požárně odolné střešní pláště na trapézovém plechu s požární odolností REI 15 – REI 60 DP1. Jsou určeny jako spodní vrstva dvouvrstvé tepelné izolace plochých střech, nejčastěji pro lehké střešní pláště na trapézovém plechu. Jako vrchní vrstva se používají standardní desky Isover S (Isover S-i) s pevností v tlaku 70 kPa (60 kPa).