Zajímavosti z konference Izolace 2012, tentokrát na výstavišti v Letňanech

Již tradiční každoroční konference s názvem Izolace se tentokrát uskutečnila v prostorách letňanského výstaviště v rámci veletrhů Střechy Praha a Solar Praha 2012 (v zahajovací den 8. února). Podle slov organizátorů vytváří nový prostor nové výzvy – hlavní téma Střešní pláště popisuje od základů až ke žhavým novinkám současné moderní architektury.

Akce si klade za cíl oslovit nejen architekty a projektanty, ale také správce nemovitostí, hlavní dodavatele staveb, subdodavatele vodotěsných izolací a střešních krytin a ostatní účastníky širší obce osob činných ve stavebnictví. Pod vedením garanta a moderátora doc. Ing. Františka Kulhánka, CSc., (ČVUT Praha) se v konferenčním sále výstaviště uskutečnilo setkání, které nabídlo celou řadu zajímavých a podmětných příspěvků. Do diskuse se mohlo zapojit daleko více lidí, než tomu bylo v případě minulých ročníků. „Prostor umožnil posluchačům efektivně využít svůj čas spojením návštěv konference a odborného veletrhu. Možnost setkání s takovým množstvím specialistů a dodavatelů se v České republice v letošním roce již pravděpodobně opakovat nebude,“ komentovali v úvodu událost pořadatelé z firmy A.W.A.L.

Jak již bylo řečeno, hlavním mottem celé akce byly střešní pláště. Na pódiu se střídali dlouholetí specialisté v tomto oboru. Za všechny snad doc. Ing. Zdeněk Kutnar, CSc., Ing. Jiří Šála, CSc., a členové technicko normalizační komise Izolace staveb TNK 65, soudní znalec Ing. Antonín Parys a Ing. Ivan Misar, Ph.D., technický ředitel A.W.A.L. Akademickou obec zastupovali například Ing. Jan Plachý, Ph.D., odborný asistent VŠTE České Budějovice, Ing. Tomáš Petříček, garant oboru na FAST VUT Brno a Ing. Marek Novotný, Ph.D., soudní znalec a spolugarant oboru na FA ČVUT.

Zdeněk Kutnar ve svém úvodním příspěvku s názvem Vývoj poznání v oblasti střech – tři generace ČSN Navrhování střech shrnul problematiku celého oboru v logických a časových souvislostech a nastínil technickou podstatu, jež umožní lepší orientaci ve stále složitější problematice. Na jeho slova navázal Antonín Parys, který se ujal nelehké role z hlediska výkladu možností návrhu střešních plášťů, především plochých, s ohledem na stávající normativní základnu. Konstatoval, že tvorba technických norem by měla být nepřetržitým procesem předávání toho nejnovějšího teoretického poznání, skloubeného s praktickými poznatky z provádění střech. „Technická norma nesmí být dokumentem, kterému rozumí jen její tvůrci a pár dalších vzdělanců. Musí být srozumitelná, technicky jasně formulovaná, a pokud možno jednoznačná,“ uvedl Parys a poukázal na skutečnost, že již při projednávání ČSN 73 1901 se podcenilo zavádění nových termínů a definic a nedomyslel se dopad na ostatní normy. „Velmi brzy by měly nastat chvíle revize a oprava této nové normy,“ dodal Parys ve svém příspěvku.

Zajímavým doplněním přednesených příspěvků byly i konkrétní příklady nesprávného zpracování kotevních plánů pro ploché střechy ve formě krátkých filmů. Ukázaly, že nezbytnou součástí návrhu střešního pláště je kromě jiného i jeho zabezpečení proti sání větru. Tohoto tématu se brilantně ujal dlouholetý, specialista Josef Krupka, spolu s Alešem Oškerou, aktivním odborníkem na kotvení střešního pláště, členem TNK 65. Josef Krupka pak ve svém příspěvku dodal, že častější jsou případy havárií plochých střech, kde kotvení vrstev v hlavní ploše střechy bylo provedeno správně. Ovšem z neznalosti nebo z pochybného úmyslu šetřit na nesprávném místě jsou na takovýchto střechách důležité detaily ukotveny nedostatečně a neodpovídajícími kotvami. „Každý chybně ukotvený detail může být primární příčinou selhání celého střešního pláště. Permanentní dynamická zátěž střechy, vyvolaná sáním větru, se začasté objeví právě u nesprávně upevněného detailu. Dojde k profouknutí a deformaci střešní skladby v daném místě a následně k lavinovému selhání celého střešního pláště ploché střechy. Je proto krajně nezodpovědné kotvit střešní detaily například několika kusy natloukacích hmoždinek pochybné dimenze a kvality. Pro upevnění detailů existuje celá řada kvalitních výrobků…,“ uvedl Krupka.

Zajímavé informace nepostrádaly ani další přednášky – ať už to byly výsledky impedanční defektoskopie a měření vlhkosti (Ing. Misar) či poslední srovnávací studie testování hydroizolační materiálů, soudržnosti spojů a přesahů různých typů asfaltových pásů (Ing. Plachý). Velmi diskutovaným tématem bylo stavebněfyzikální chování obrácených střešních plášťů. Diskusi odstartoval v odpoledním bloku Ivan Misar s příspěvkem Stavebněfyzikální chování střešních plášťů s obráceným pořadím vrstev. Jeho měření prokázala, že používání obrácených střech má i nadále významné přednosti a to především z pohledu ochrany vlastní povlakové krytiny. „Pouze je třeba věnovat určitou pozornost jejich správnému návrhu,“ dodává autor příspěvku a dále hovoří o použití kontaktní difúzní fólie, která mnohonásobně sníží množství podtékající srážkové vody pod extrudovaným polystyrenem ve srovnání s použitím standardní separační geotextilie. Podle jeho studie nebyla prokázána vyšší účinnost v případě přelepování spojů této fólie ani nebyl zjištěn výrazný vliv vyplňování spár mezi deskami extrudovaného polystyrenu komprimovanou těsnicí páskou. Pro praxi z toho plyne doporučení autora používat kontaktní difuzní fólii na pozici separace mezi deskami XPS a násypu praného říčního kameniva nebo jinou zatěžovací vrstvou. Prokázal také určitý vliv způsobu odvodnění střešního pláště na poměr podtékající vody, z čehož vyplývá další jeho doporučení – a sice preference odvodňování vnitřní vpusti před odvodňováním přes okapní lištu. To abychom jmenovali alespoň některé závěry studie. Samostatný blok informačně bohaté konference byl pak vyčleněn vyhlášení výsledků studentské soutěže o nejlepší návrhy střešních plášťů. Memoriál Antonína Fajkoše byl zároveň vzpomínkou na tohoto významného pedagoga brněnské stavební fakulty a zapáleného „střechaře“.

Podrobněji o konferenci a soutěži na stránkách pořadatele www.izolace.cz.