Environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů (3. část)
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V třetí části se zaměříme na vývoj legislativy a právního prostředí v Evropské unii a v České republice a shrneme poznatky environmentálního přínosu využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů.
7. Vývoj legislativy a právního prostředí EU/ČR
Základní pravidla pro nakládání s odpady v České republice definuje Zákon 185/2001 Sb., o odpadech, který nařizuje oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů.
Čtěte také první a druhý díl článku
§ 42, Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na období 2015–2024, který byl schválen v roce 2014, koresponduje s cíli EU a je součástí Zákona 185/2001 Sb. POH, definuje cíle v nakládání s odpady a představuje tak zásadní strategický dokument v odpadovém hospodářství ČR, s jehož jednotlivými body je recyklace odpadního dřeva plně v souladu.
- Předcházet vzniku odpadů prostřednictvím plnění „Programu předcházení vzniku odpadů“ a dalšími opatřeními podporujícími omezování vzniku odpadů.
- Při nakládání s odpady uplatňovat hierarchii nakládání s odpady. S odpady nakládat v pořadí: předcházení vzniku, příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a na posledním místě odstranění (bezpečné odstranění), a to při dodržení všech požadavků, právních předpisů, norem a pravidel pro zajištění ochrany lidského zdraví a životního prostředí.
- Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady podporovat možnosti, které představují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí. Zohledňovat celý životní cyklus výrobků a materiálů a zaměřit se na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí.
- Podporovat způsoby nakládání s odpady, které využívají odpady jako zdroje surovin, kterými jsou nahrazovány primární přírodní suroviny.
- Podporovat nakládání s odpady, které vede ke zvýšení hospodářské využitelnosti odpadu.
- Podporovat přípravu na opětovné použití a recyklaci odpadů.
- Nepodporovat skládkování nebo spalování recyklovatelných materiálů.
- U zvláštních toků odpadů je možno připustit odchýlení se od stanovené hierarchie nakládání s odpady, je-li to odůvodněno zohledněním celkových dopadů životního cyklu u tohoto odpadu a nakládání s ním.
- Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady reflektovat zásadu předběžné opatrnosti a předcházet nepříznivým vlivům nakládání s odpady na lidské zdraví a životní prostředí.
- Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zohlednit zásadu udržitelnosti včetně technické proveditelnosti a hospodářské udržitelnosti.
- Při uplatňování hierarchie nakládání s odpady zajistit ochranu zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví s ohledem na hospodářské a sociální dopady.
- Jednotlivé způsoby nakládání s odpady v rámci České republiky musí vytvářet komplexní celek zaručující co nejmenší negativní vlivy na životní prostředí a vysokou ochranu lidského zdraví.
V Plánu odpadového hospodářství ČR 2015-2024 je dřevo řazeno hned do několika odpadových toků komunálního odpadu (KO). Je vedeno jako biologicky rozložitelný KO (BRKO), jako materiálově využitelný KO (MVO), současně i jako nebezpečná složka KO. Dřevo je ale také podstatnou součástí stavebních a demoličních odpadů a též složkou obalových odpadů. Právě navýšení materiálového využití biologicky rozložitelného KO a zvýšení míry recyklace stavebních a demoličních odpadů na 70 % jsou cíle POH ČR 2015-2024, který explicitně uvádí, že by měla být navýšena recyklace především papíru a dřeva, jejichž energetické využívání by mělo být omezeno vzhledem k možnosti tyto odpady využít materiálově. Současně platí skládkovou směrnicí EU daný specifický požadavek na snížení množství BRKO a MVO ukládaných na skládky.
Součástí POH ČR je Program předcházení vzniku odpadů, který široce zasahuje různá odvětví hospodářství ČR, dotýká se nejen sektoru nakládání s odpady, ale rovněž těžebního a výrobního průmyslu, designu, služeb, vzdělávání a osvěty, veřejné i soukromé spotřeby – dřevařské odvětví nevyjímaje. Za prevenci vzniku odpadů v této oblasti je rovněž považováno opětovné využití výrobků a příprava k němu.
Hlavní přínosy Programu předcházení vzniku odpadů lze očekávat v oblasti zvýšení povědomí o problematice, zvýšení pocitu vlastní zodpovědnosti, reálného prosazování opatření jak u občana, institucí, tak u zainteresované podnikatelské sféry. Jedním z cílů Programu předcházení vzniku odpadů je také vytvořit podmínky a nastavit motivační prvky pro snižování surovinových a energetických zdrojů ve výrobních odvětvích a zvyšování využívání „druhotných surovin“.
Někteří výrobci aglomerovaných materiálů již v souladu s POH ČR proaktivně směřují ke snížení čerpání primárního zdroje (rostlého dřeva) prostřednictvím zintenzivnění využití dřevního recyklátu do DTD a OSB, ne vždy však mají vhodné podmínky a podporu k naplnění tohoto záměru. V tomto směru je nezbytné účinné zapojení státní správy, zejména na komunální úrovni, a podpora této inovativní technologie šetřící vstupní surovinu. Mimo jiné je nutná podpora výrobní sféry ve snaze optimalizovat procesy řízení výroby, zejména výstavbou recyklačních linek a s nimi provázanou infrastrukturou.
K efektivnímu sběru dřevního recyklátu a jeho třídění pro další materiálové využití dle cílů POH je nutno směřovat pomocí rozvoje infrastruktury zařízení pro nakládání s odpady, a to včetně nových systémů sběru odpadů a dalšího nakládání s odpady v rámci ČR. Cílem je vytváření sítě k nakládání s odpady, která by měla být komplexní a efektivní na celostátní i regionální úrovni v souladu s obecnými principy „soběstačnosti a blízkosti“, s úmyslem dodržovat evropskou hierarchii nakládání s odpady. Bude zohledněna i mezikrajová spolupráce při využívání zařízení nadregionálního významu [27].
V návaznosti na schválený POH ČR zpracovaly posléze v souladu s jeho závaznou částí jednotlivé kraje své regionální plány a poté vyhotovily obce a města plány na místní úrovni. Plán odpadového hospodářství obce je závazný podklad pro činnost v oblasti odpadového hospodářství a též podklad pro zpracovávání územně plánovací dokumentace obce, který je důležitý také pro využití financování konkrétních záměrů z dotačních programů (zejm. OPŽP) [28].
Kraje by tak v souladu s body POH měly předcházet skládkování odpadního dřeva, koordinovat jeho zpětný odběr a vytvořit podmínky pro využívání dřevního recyklátu jako sekundárního surovinového zdroje. Současně by měly podporovat propagaci informací o možnostech zpětného odběru některých výrobků (např. nábytku), ale též o recyklaci stavebního a demoličního odpadu a jeho následném využití. Důležitá je podpora přístupů zohledňujících udržitelný rozvoj dřevařského odvětví a environmentální aspekty při nakládání s dřevním recyklátem v rámci veřejné správy (krajská i obecní úroveň) spojená s environmentální osvětou o možnostech nakládání s dřevem a dřevním odpadem [29].
POH je navázán na ostatní strategické dokumenty ČR. Např. na Politiku druhotných surovin, jejíž základní vizí je „Přeměna odpadů na zdroje“ a jíž se dřevo bezprostředně týká, ale i na Operační program Životní prostředí 2014–2020, jenž bude do roku 2019 hlavním zdrojem veřejných finančních prostředků pro podporu výstavby nebo modernizace stávajících kapacit pro nakládání s odpady.
Vzhledem k faktu, že ČR připravuje novou legislativu v oblasti odpadů a výrobků s ukončenou životností, která bude orientována na změnu směřování vstříc oběhovému hospodářství, můžeme očekávat výrazný odklon toku odpadů na skládky ve prospěch jiných způsobů nakládání s odpady jako je opětovné použití nebo recyklace. Motivací k těmto krokům je ohleduplnější přístup k životnímu prostředí spolu s vědomím ekonomických dopadů, které nakládání s odpady mnohdy vyvolává. Lze očekávat, že bude zintenzivněna propagace podpory z Operačního programu ŽP 2014–2020. V rámci Prioritní osy 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika je cíleno na podporu způsobů nakládání s odpady, které využívají odpad jako zdroj druhotných surovin, podporu příprav k recyklaci odpadu a na nakládání s odpady, které vede ke zvýšení ekonomické hodnoty odpadu. Cílem je také podporovat oddělený sběr odpadů, systémy odděleně sbíraných specifických druhů odpadů a tzv. „door-to-door“ systém. Finanční prostředky obcím, městským částem, školským zařízením, ale také podnikatelským subjektům na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálního odpadu, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury), apod. by tak měly přispět ke zkvalitnění separace odpadů a vést k zefektivnění sběru odpadního dřeva, které má další materiálové využití, obdobně jako tomu je v Německu nebo ve Velké Británii. K tomuto progresivnímu přístupu by měl mj. přispívat fakt, že národní legislativa zakazuje od roku 2024 ukládání odpadů na bázi dřeva na skládky, a je nutno přistoupit k recyklaci v úrovni 60 % [3].
Shrnutí
Základní pravidla pro nakládání s odpady v České republice definuje Zákon 185/2001 Sb. o odpadech, jehož součástí je Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na období 2015–2024, který koresponduje s cíli EU. Recyklace odpadního dřeva je plně v souladu s POH ČR, který definuje cíle v nakládání s odpady zahrnující předcházení vzniku odpadů, snižování produkce odpadů, minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů, maximální využití odpadů jako náhrady primárních zdrojů, podporu přípravy na opětovné použití a recyklaci odpadů a přiblížení se tak k evropské „recyklační společnosti“, zvýšení hospodářské využitelnosti odpadů a přechod na oběhové hospodářství. K těmto progresivním postupům by měl přispívat fakt, že národní legislativa zakazuje od roku 2024 ukládání odpadů na bázi dřeva na skládky, a je nutno přistoupit k recyklaci v úrovni 60 %, ale také zvýšený zájem o výrobky ze dřeva a na bázi dřeva.
POH ČR je dále navázán na Operační program Životní prostředí 2014–2020, jenž bude do roku 2019 hlavním zdrojem veřejných finančních prostředků pro podporu výstavby nebo modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady komunálního odpadu, systémy pro separaci komunálního odpadu, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury). Z tohoto a dalších zdrojů je možné čerpat v souladu s vypracovanými krajskými a obecními POH, které vychází ze závazné části POH ČR a jsou stěžejními dokumenty pro nastavení regionální odpadové strategie.
8. Závěrečné shrnutí
Zdravé vnitřní prostředí, ekologické přírodní materiály z trvale udržitelných zdrojů a eliminace využívání fosilních zásob se staly globální prioritou. Surovinou s nejvyššími předpoklady pro splnění těchto požadavků stále se rozvíjející a zrychlující společnosti je dřevo a materiály na jeho bázi. Zpracování dřeva má v České republice dlouholetou tradici. Vedle přírodně rostlého dřeva jsou zde reprezentovány aglomerované materiály (dřevotřískové, dřevovláknité a OSB desky), které tvoří základní materiál pro výrobu nábytku, vybavení interiérů a v široké škále stavebních děl.
Pod pojmem aglomerované materiály rozumíme výrobky z drobných dřevěných nebo jiných ligno-celulózových částic (např. štěpek, třísek, pilin, vláken), získaných dezagregací rostlinného materiálu a jejich spojením, pomocí lepících směsí (tlaku a tepla), na velkoplošné či tvarové výrobky. Aglomerované materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva – heterogenitu, anizotropii, rozměrovou nestálost – přičemž uchovávají většinu žádoucích vlastností dřeva. Jejich produkce představuje významný mezník v hospodaření s méně kvalitní dřevní surovinou [1].
Potenciál využití odpadního dřeva pro další materiálové využití
Odpady provázejí lidstvo od pradávna. Vznikají při průmyslové činnosti, stavební činnosti, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka v konzumní společnosti [2]. Při pohledu na změny v odpadovém hospodářství lze pozorovat výrazný přechod z odpadového na oběhové hospodářství, tedy přechod z lineární ekonomiky na cirkulární, ve které se cenné suroviny udržují v produkčním koloběhu mimo skládkování [4].
Přechod na oběhovou ekonomiku, je také jednou z hlavních výzev pro ČR definovaných Evropskou komisí. Tohoto cíle je možné dosáhnout zejména novými opatřeními v nakládání s odpadem, kdy dojde ke zvýšení podílu recyklace a omezení ukládání na skládky.
Jedním z materiálů, který se dá efektivně separovat v odpadovém hospodářství a zpětně využít, je dřevo. Uhlík, který je absorbován z CO2 v průběhu procesu růstu stromu, je vázán ve dřevě a následně ve vyprodukovaných dřevěných výrobcích po celou dobu jejich užívání. Dřevo a výrobky ze dřeva mohou být ke konci svého životního cyklu znovu použity a recyklovány. Čím déle se tedy dřevo používá a recykluje, tím déle váže skleníkové plyny a stává se tak aktivním reduktorem jejich výskytu v atmosféře.
V odborných textech zaměřených na odpadovou problematiku se lze setkat s pojmem mrtvé odpadní dřevo – dřevní recyklát. Pod tímto pojmem se uvažuje nábytek, dřevěné palety, okenní a dveřní rámy, dřevo z demolic (tedy svým způsobem stavební odpad), použité řezivo, kůra a další zbytky dřeva [7]. Recyklace odpadního dřeva a jeho využití do dřevotřískových desek je z hlediska ukládání a vázání CO2 jednoznačně více efektivní a více udržitelná než jeho ukládání na skládky.
Realizovaná studie životního cyklu (LCA) OSB desek prokazuje, že nahrazení 50 % přírodní vlákniny dřevním recyklátem má významný environmentální přínos. Přední výrobci dřevotřískových desek (DTD) a OSB v České republice proto přistoupili k progresivním postupům při nakládání s odpadním dřevem a v současné době využívají pro výrobu dřevotřískových desek (DTD) 60 % recyklátu [10]. Cílem efektivního zpracovatelského procesu je účinné využívání energie vycházející ze zásad Čl. 11 směrnice 2010/75/EU. Jedním z postupů jak tohoto cíle dosáhnout je právě recyklace odpadního dřeva a jeho využití do DTD a OSB. Recyklované dřevo je sušší než přírodní vláknina a obsahuje již přidanou energetickou hodnotu, která se při výrobě aglomerovaných materiálů využije. Sušení třísek z recyklátu je méně energeticky náročné, protože vstupní surovina má významně nižší vlhkost. Aby bylo dále možné dosáhnout postupným zvyšováním podílu dřevního recyklátu v DTD až 95 %, je navíc nutné prosazení účinné legislativy, která bude podporovat materiálové využívání odpadu, a tudíž povede k propracovanějšímu systému ve shromažďování a zpracování odpadního dřeva.
Z odborného odhadu lze usoudit, že v ČR tvoří roční produkce odpadu na bázi rostlého dřeva okolo 1,4 mil. tun a na bázi aglomerovaných desek cca 0,5 mil. tun.
Odvětví pro zpětné materiálové zpracování však soutěží ve volném tržním prostředí ČR s energetickým sektorem, který je z hlediska zpracovatelských kapacit nenasycený a zároveň motivovaný k energetickému využití biomasy jakožto obnovitelného zdroje energie. Zatímco se Evropská komise snaží vytvořit politiku pro udržitelné využívání biomasy pro energetické účely, výzkum v oblasti analýzy životního cyklu (LCA) čistých metod odpadového hospodářství ukazuje, že z hlediska perspektivy ochrany klimatu, ochrany lidského zdraví a vlivu na ekosystémy je spalování biomasy ve formě odpadního dřeva pro elektřinu, tepelnou energii nebo kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nejméně vhodnou variantou v porovnání s recyklací do rekonstituovaných dřevěných výrobků nebo papírenské buničiny či dokonce i proti skládkování a současně obdobně zatěžujícím procesem nesplňujícím kritéria udržitelnosti, jako je pálení uhlí. A přestože je odpadní dřevo prokazatelně ekologicky nešetrným zdrojem energie. Výsledkem je situace, kdy je největší zpracovatelský závod v ČR nucen importovat dřevěný recyklát ze zahraničí, kde státní politika jednoznačně upřednostňuje materiálové využití odpadů na bázi dřeva.
Právě proto jsou země západní Evropy tradičně předními zpracovateli odpadního dřeva. Díky velmi dobré síti sběrných center schopných třídit a distribuovat odpad na bázi dřeva v souladu s potřebami koncových zpracovatelů recyklátu patří tyto státy k největším producentům dřevotřískových desek v Evropě [18]. Efektivní postupy aplikuje Německo, kde je ukládání odpadního dřeva na skládky zakázáno od roku 2003. Německý dřevotřískový průmysl každoročně spotřebuje 4 mil. tun dřeva, z nichž 33 % představuje dřevní recyklát.
Dalším státem, který si zakládá na recyklaci odpadního dřeva, je Belgie. Hospodaření s dřevní surovinou je zde dáno Implementačním plánem o dřevě 2004–2008. Propracovaný systém pro nakládání s odpadním dřevem má také Velká Británie (UK). Zdroj odpadního dřeva v UK představují stavební a demoliční práce, výroba nábytku a truhlářské práce, komunální odpad a obalové materiály. V roce 2010 bylo v Británii vyprodukováno více než 4,3 mil. tun odpadního dřeva, z čehož 74 % bylo znovu využito.
Také sousední Rakousko přistupuje k recyklaci odpadního dřeva systematicky. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze.
Recyklace odpadního dřeva je navíc plně v souladu s Plánem odpadového hospodářství ČR (POH ČR) na období 2015–2024, zásadním strategickým dokumentem v odpadovém hospodářství ČR, který definuje cíle v nakládání s odpady zahrnující předcházení vzniku odpadů, snižování produkce odpadů, minimalizaci nepříznivých účinků vzniku odpadů, podporu přípravy na opětovné použití a recyklaci odpadů a přiblížení se tak k evropské „recyklační společnosti“, maximální využití odpadů jako náhrady primárních zdrojů, zvýšení hospodářské využitelnosti odpadů a přechod na oběhové hospodářství. K těmto progresivním postupům by měl přispívat fakt, že národní legislativa zakazuje od roku 2024 ukládání odpadů na bázi dřeva na skládky, a je nutno přistoupit k recyklaci v úrovni 60 % [7], ale také zvýšený zájem o výrobky ze dřeva a na bázi dřeva.
Opomineme-li výrobu obalů a nábytku, je největším spotřebitelem aglomerovaných desek stavebnictví. Uvádí se, že zhruba 40 % investorů rodinných domů a nízkopodlažních domů v západní Evropě uvažuje o dřevěných technologiích. Výhodnost využití odpadního dřeva pro výrobu aglomerovaných materiálů tedy spočívá nejen ve vázání potenciálně volných skleníkových plynů, ale i v možnosti zajištění dostatečné surovinové základny pro produkci těchto výrobků schopných substituovat neobnovitelné a energeticky náročné konvenční materiály na bázi silikátů, plastů a kovů. Podíl dřeva narůstá jak ve vnitřním vybavení, tak ve vlastní konstrukční části, kde jsou desky typu DTD, OSB, překližka, MDF a HDF s oblibou používány jako konstrukční pláště lehkých dřevěných rámů.
Stavění na bázi dřevní hmoty však, stejně tak jako vznik funkční sítě inteligentních recyklačních center vyžaduje změnu na celonárodní úrovni. Její uskutečnění není možné jinak než změnou představ o ekologickém, energeticky nenáročném způsobu bydlení a užívání občanských budov. Bude se jednat o transformační proces, jehož časový limit je výrazně dán zvyšovanou ekonomickou náročností energetických a surovinových zdrojů. Z dostupných dat je však patrné, že české stavebnictví má k dispozici dostatečné množství domácích zdrojů obnovitelných surovin. Aktuální otázkou ovšem zůstává zefektivnění jejich využívání.
V rámci zaručení kvality, bezpečnosti a environmentální ochrany je nutné se při výrobě aglomerovaných desek řídit směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/2119 ze dne 20. listopadu 2015, kterým jsou stanoveny závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu desek na bázi dřeva, které se týkají výroby v průmyslových zařízeních jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva. Jedná se o desky z orientovaných plochých třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den.
Zpracovatel recyklátu používá nejlepší dostupné techniky, což zahrnuje mimo jiné používání odpadního dřeva jako suroviny pro výrobu desek s celkově nižším negativním dopadem na životní prostředí.
Zdroje
- ADAMOVÁ, Tereza. Stanovení obsahu formaldehydu v dřevotřískových a dřevovláknitých deskách pomocí NIR spektrometrie. Praha, 2016. Diplomová práce. Česká zemědělská univerzita v Praze.
- https://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika
- Ministerstvo životního prostředí
- Ranjit Baxi, prezident Bureau of International Recycling, BIR.
- EIR Review, Praha Evropský dům 19. 7. 2017, Daniel Calleja Crespo – generální ředitel EK, http://ec.europa.eu/environment/eir/index_en.htm
- Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Nový balíček EK pro oběhové hospodářství, Konference „Odpady dnes a zítra“, Jindřichův Hradec 4. 2. 2016.
- https://www.trideniodpadu.cz/recyklace
- http://www.citylinerecycling.com/wood-and-plywood/
- https://www.untha.com/en/applications/waste+wood+recycling_a779
- Data poskytnutá společností Kronospan spol. s r.o.
- http://www.fao.org/faostat/en/#data/FO
- http://www.uhul.cz/rychle-informace/444-rocne-se-v-cr-tezi-cca-16-mil-m3-dreva
- http://zerowasteeurope.eu/2016/09/wood-waste-recycle-bury-or-burn-jeffrey-morris-gives-an-answer/
- Krausmann, F., Gingrich, S., Eisenmenger, N., Erb, K. H., Haberl, H., Fischer-Kowalski, M., Growth in global materials use, GDP and population during the 20th century, Ecological Economics 2009, Vol. 68(10).
- Department for Environment Food and Rural Affairs. Wood Waste Landfill Restrictions in England. London, 2013.
- https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_160505_zakon_odpady/$FILE/Myty_vs_fakta_fin.pdf
- http://www.wbpionline.com/features/wood-waste-trade-a-european-perspective-4639077/
- The Old Academy. Waste and Resources Action Programme: Summary Report Wood Waste Market in the UK. Banbury, 2009.
- http://www.altholzverband.de/altholz.php
- Bundesministerium der Justiz und für Verbraucherschutz, Verordnung über Anforderungen an die Verwertung und Beseitigung von Altholz (Altholzverordnung – AltholzV), https://www.gesetze-im-internet.de/altholzv/BJNR330210002.html. 2002.
- https://english.rvo.nl/sites/default/files/2013/12/Competition%20in%20wood%20waste%20June%202013.pdf
- https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/82571/consult-wood-waste-researchreview-20120731.pdf
- https://woodrecyclers.org/about-waste-wood/
- http://www.rieger-entsorgung.at/de/leistungen/rieger-product/altholzentsorgung/
- https://www.wien.gv.at/umweltschutz/abfall/statistik.html
- www.czso.cz
- https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty/$FILE/OODP-POH_CR_2015_2024_schvalena_verze_20150113.pdf
- https://www.enviros.cz/sluzby/poh-plany-odpadoveho-hospodarstvi-obci/
- https://www.kr-vysocina.cz/assets/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4071582
Wood and the materials on its basis fulfil the requirements of an ever-evolving and accelerating society. In addition to naturally grown wood, wood-based materials are frequently used as a basic material for production of furniture and for building constructions as well. Looking at changes in waste management, a significant shift from the waste to the circular economy can be observed. The valuable raw materials are kept in the production cycle instead of landfilling or burning. Wood and wooden products can be efficiently separated in waste management, reused and recycled. The so-called wood waste – old furniture, wooden pallets, window and door frames, demolition wood, used lumber, bark and other wood residues can be reused in particleboard production. Particle board manufacturers in the Czech Republic have adopted progressive waste management and currently use 60% of recycled wood into particle boards. A completed life cycle analysis (LCA) of OSB demonstrates that replacing of 50% of natural fibres with recycled wood has significant environmental benefits. The objective is to push furthermore on effective legislation to promote waste material utilization and thus lead to a more sophisticated waste wood collecting.
