Analýza sledování technických a enviromentálních požadavků pro využití výkopové zeminy ve stavebnictví
Přehrát audio verzi
Analýza sledování technických a enviromentálních požadavků pro využití výkopové zeminy ve stavebnictví
00:00
00:00
1x
- 0.25x
- 0.5x
- 0.75x
- 1x
- 1.25x
- 1.5x
- 2x
Článek se zabývá environmentálními a technickými požadavky na opětovné využití vybagrované zeminy ve stavebnictví a silničním inženýrství podle současné české legislativy. Vysvětluje podmínky, za kterých může být vykopaná zemina přímo znovu použita, klasifikována jako odpad, nebo zpracována na recyklovaný materiál, přičemž se zaměřuje na kontroly kvality pomocí chemických a geotechnických testů. Analýza také upozorňuje na obnovující se význam § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb., která znovu zavádí konkrétní limitní hodnoty a postupy pro materiály z recyklované zeminy.
Foto: Pexels
1. Úvod
Výkopové práce jsou nedílnou součástí většiny stavebních projektů, přičemž vznikající zemina je často považována za odpad, ačkoliv její vlastnosti mohou umožňovat opětovné využití. V kontextu rostoucích nároků na udržitelnost, omezené kapacity skládek a zvyšujících se nákladů na nakládání s odpady je nezbytné hledat způsoby, jak výkopovou zeminu efektivně využít jako stavební materiál.
Hlavním problémem je absence jednotného systému sledování technických a environmentálních parametrů, který by umožnil jednoznačné rozhodování o vhodnosti zeminy pro různé typy stavebních konstrukcí.
Nedávná studie autorů Scialpi & Perrotti (2022) shrnuje výzkumy týkající se udržitelného nakládání s vytěženou zeminou především v městských aglomeracích. Uvádí následující základní možnosti nakládání s vytěženou zeminou:
- příprava k opětovnému použití,
- recyklace na použitelné frakce,
- stabilizace a využití k zásypům.
Cílem příspěvku je analyzovat platné požadavky, které je nutné sledovat pro bezpečné, technicky vhodné a environmentálně přípustné využití výkopových zemin při výstavbě či rekonstrukci pozemních komunikací.
2. Legislativní a normativní rámec
Výkopová zemina může být považována za vedlejší produkt, pokud splní podmínky bezpečnosti ve vztahu k životnímu prostředí a zdraví, technické použitelnosti a existuje pro ni konkrétní využití. Bohužel současná evropská legislativa se vyznačuje velkou nepřehledností a chaotičností.
V České republice je klíčová zejména:
- legislativa odpadového hospodářství (zákon o odpadech a prováděcí vyhlášky např. Vyhl. č. 273/2021),
- stavební zákon a související technické předpisy,
- metodické pokyny pro nakládání s kontaminovanými zeminami.
Legislativa umožňuje využití výkopové zeminy mimo režim odpadu, pokud je prokázána její nezávadnost a technická vhodnost.
ČIŽP dlouhodobě upozorňuje na časté chyby investorů a stavebních firem spočívající zejména v:
- absenci managementu nakládání se zeminami již v projektové přípravě,
- ukládání zeminy na nepovolená místa,
- nesprávném zařazení kontaminovaných zemin,
- zneužívání pojmu „vedlejší produkt“.
Nedodržení zákonných povinností vede ke správním sankcím a riziku poškození životního prostředí, jak dokládají konkrétní případy pokutovaných společností. [cizp.gov.cz]
3. Možnosti nakládání s vytěženou zeminou na stavbách pozemních komunikací
V České republice největší objem zeminy připadne na opětovné využití.
3.1 Příprava použití výkopové zeminy do spodní stavby pozemní komunikace
Cílem přípravy je, aby výkopová zemina mohla být bezpečně a prokazatelně použita v konstrukci pozemních komunikací (aktivní zóna, násypy, zásypy, případně podkladní vrstvy), a nemusela být vedena jako odpad, pokud splní podmínky technických a environmentálních předpisů. Opírá se to zejména o ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací a metodický návod (budoucí vyhláška) MŽP pro výkopovou zeminu a stavební a demoliční odpady, technické podmínky pro výkopy a zásypy a související normy a další TP pro pozemní komunikace.
Analýzu využití výkopové zeminy musí projektant řešit již v rámci projektové dokumentace (DÚR, DSP, PDPS). V současné době se často omezuje pouze na hodnocení technických vlastností dle ČSN 73 6133, kde určí vhodnost případně nevhodnost zeminy pro technologii mechanické úpravy nebo úpravy pojivem. Při zpracování projektových dokumentací, zejména pro intravilánové projekty je důležité, kromě technických požadavků sledovat pro zeminu v podloží:
- identifikaci úseků, kde lze zeminu znovu využít jako vedlejší produkt, pokud je její další využití jisté, splňuje technické a environmentální požadavky a není nutné další zpracování nad rámec běžné úpravy (zásypy rýh, násypy, úprava pláně), nebo bude vedena jako odpad (nutný kód odpadu, plán nakládání, případné využití jako odpad na povrchu terénu).
- v projektové dokumentaci (DÚR/DSP/DPS) výslovně uvést záměr opětovného využití výkopových zemin a požadavky na jejich průzkum a kontrolu.
3.2 Recyklace zeminy a použité frakce
Současný odborný pohled na recyklaci výkopové zeminy se opírá o dva hlavní směry:
- minimalizaci ukládání na skládky a
- maximální materiálové využití
v souladu s environmentálními požadavky. Tento trend je dobře popsán v mezinárodních studiích a evropských analýzách, které se shodují na tom, že výkopová zemina je strategická surovina, nikoli odpad, pokud splní technické a chemické požadavky.
Výzkumy ukazují a zdůrazňují, že recyklace zemin je klíčová pro snížení environmentálních dopadů stavebnictví a že existuje velký potenciál pro jejich opětovné využití, pokud se správně vyhodnotí jejich vlastnosti. Skládkování výkopové zeminy je hodnoceno jako dlouhodobě neudržitelné a ekonomicky nevýhodné. Evropské analýzy potvrzují, že zeminy tvoří významnou část stavebních toků a že členské státy EU postupně zavádějí systémy pro jejich třídění, certifikaci a opětovné použití. EU navíc mapuje nejlepší dostupné postupy pro nakládání s výkopovými zeminami a podporuje jejich využití v rámci strategie ochrany půdy do roku 2030.
Odborné publikace rozlišují několik frakcí znovupoužité výkopové zeminy, viz Tabulka 1:
| Frakce | Obsah těžkých kovů (nejčastěji As, Pb, Cd, Cr, Ni) | Ropné látky TPH [mg/kg] | PAU [mg/kg] | Organické látky [%] | Environmentální riziko | Typické využití v PK |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hrubozrnné zeminy (štěrky) | Nízké, podlimitní dle WM3 | < 100–300 | < 1–5 | Velmi nízké | Nízké | Aktivní zóna v podloží vozovky |
| Střednězrnné zeminy (písky, hlinité písky) | Nízké, popisuje se výluhem | < 100–200 | < 1–3 | < 1–2 | Střední | Násypy, zásypy, drenáž, úprava stejnozrnných materiálů |
| Jemnozrnné zeminy (jíly, plastické hlíny) | Výrazně pod limitem | < 50–100 | < 1 | < 1 | Vysoké | Omezeno po úpravě |
| Pozn. WM3 – oficiální metodika klasifikace odpadu ve Spojeném království | ||||||
Jak EU a odborné instituce limity stanovují?
- EPA a evropské agentury rozlišují, zda je zemina odpad nebo vedlejší produkt, a vyžadují chemické posouzení před jejím využitím.
- EU JRC zdůrazňuje, že recyklace výkopových zemin je možná pouze při splnění environmentálních kritérií, a že kontaminované zeminy mají omezené využití.
- WM3 (UK/EU) poskytuje metodiku pro klasifikaci nebezpečných vlastností zemin, včetně limitů pro těžké kovy a organické kontaminanty.
- Národní limity (např. Irsko, UK, Skandinávie, Česká republika) používají podobné hodnoty a vyžadují posouzení vyluhovatelnosti.
3.3 Stabilizace a využití k zásypům
Stabilizace, obecněji úprava, zemin umožňuje využít i zemin, které by jinak byly považovány za odpad. Odborné zdroje uvádějí, že úprava zemin přímo na stavbě je ekologická i ekonomická, protože snižuje odvoz materiálu a umožňuje využít místní zdroje.
Úpravu zemin pro technickou a environmentální vhodnost pro pozemní komunikace popisují ČSN EN 16907-4 a ČSN EN 16907-7.
Evropská norma ČSN EN 16907-4 popisuje technologický postup provedení úpravy technicky a environmentálně nevhodné zeminy: vhodný typ pojiva, návrh dávkování pojiva, technologické postupy a požadované vlastnosti zeminy po úpravě. V současné době tuto evropskou normu doplňují revidované technické podmínky Ministerstva dopravy TP 94 Úprava zemin.
Evropská norma ČSN EN 16907-7 popisuje vlastnosti, které má výkopová zemina, aby byla navržena na úpravu. Z hlediska environmentálních vlastností norma zdůrazňuje, že výkopová zemina nesmí: ohrožovat podzemní a povrchové vody, obsahovat kontaminanty nad limity stanovené národní legislativou, vykazovat vyluhovatelnost, která by byla riziková.
Co z toho vyplývá pro stavební praxi:
- Pro výkopovou zeminu tvořenou jemnozrnnou zeminou (jíly, plastické hlíny) je úprava (stabilizace) pojivem často nutná z hlediska technického (bez úpravy nízká únosnost a vysoká namrzavost) i environmentálního (úpravou minimalizujeme rizika spojená s kontaminací jemnozrnné zeminy).
- ČSN EN 16907-4 popisuje technologické požadavky na úpravu (stabilizaci) výkopové zeminy.
- ČSN EN 16907-7 popisuje, kdy je úprava (stabilizace) výkopové zeminy nezbytná, neříká jak ji provést.
4. Diskuse
Dostupné analýzy technických a environmentálních parametrů výkopové zeminy ukazují, že většina výkopových zemin z nezatížených území splňuje technické požadavky pro využití v násypech a zásypech. Environmentální limity jsou nejčastěji překračovány u zemin z urbanizovaných a průmyslových oblastí, kde je nutné provádět detailnější zkoušení a ověřování.
Klíčové faktory ovlivňující použitelnost:
- obsah jemných částic a plasticita,
- přítomnost antropogenních příměsí,
- lokální geochemické podmínky ovlivňující mobilitu kontaminantů.
Výsledky potvrzují, že kombinace geotechnických a environmentálních parametrů umožňuje vytvořit funkční rozhodovací systém.
4. Závěr
Využití výkopové zeminy ve stavebnictví představuje významnou příležitost pro uplatnění principů cirkulární ekonomiky. Správné a bezpečné využití výkopové zeminy v pozemních komunikacích je podmíněno splněním technických a environmentálních kritérií. Z kombinace požadavků technických předpisů především normy ČSN 73 6133, která reflektuje požadavky sady evropských norem ČSN EN 16907 a dále specifikačních požadavků TP 210, TP 170, TP 146, odpadové legislativy a environmentálních limitů vyplývá, že využití výkopové zeminy je možné, pokud je prokázána její vhodnost a „nekontaminovanost“.
5. Literatura
- Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.
- Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Aktuální prováděcí předpis; klíčový je § 83 – využití stavebních a demoličních odpadů, včetně recyklátu ze zeminy. Aktuální znění dostupné na: zakonyprolidi.cz.
- Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky. Historický zdroj limitů (tab. 10.1 a tab. 5.3 sl. II), na které § 83 dlouhodobě odkazoval.
- Směrnice 2008/98/EC o odpadech (Waste Framework Directive). Základní rámec EU pro hierarchii nakládání s odpady, recyklaci a podmínky pro End-of-Waste.
- Nařízení (ES) č. 1272/2008 (CLP) Klasifikace nebezpečných vlastností, které se používají i při posuzování odpadů.
- Rozhodnutí Komise 2000/532/ES (EWC/LoW). Evropský katalog odpadů – kódy odpadů pro zeminy a stavební materiály.
- Technické pokyny EU k posuzování nebezpečných vlastností odpadů (HP1–HP15). Používají se při klasifikaci zeminy a recyklátů.
- Vyhláška č. 153/2016 Sb., o stanovení podrobností ochrany kvality zemědělské půdy.
- ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací.
- ČSN EN 16907-4 Zemní práce – Část 4: Úprava Zemin vápnem a/nebo hydraulickými pojivy.
- ČSN EN 16907-7 Zemní práce – Část 7: Hydraulické ukládání minerálních odpadů
- TP 94 Úprava zemin (Ministerstvo dopravy, 2026).
- TP 146 Povolování výkopů a jejich zásypů ve stávajících pozemních komunikacích (Ministerstvo dopravy 2020).
- TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací (Ministerstvo dopravy 2025).
- TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do PK.
The paper evaluates the environmental and technical requirements for the reuse of excavated soil in construction and road engineering und current Czech legislation. It outlines the conditions under which excavated soil may be reused directly, classified as waste, or processed into recycled material, with emphasis on quality assessement through chemical and geotechnical testing. The analysis highlights the renewed applicability of §83 of Decree No. 273/2021 Sb., which reintroduces specific limit values and procedural rules for recycled soil materials.