Malé větrné elektrárny (VTE) jsou ve srovnání s velkými zpravidla aplikovány v mnohem menších výškách nad povrchem, čemuž odpovídají i podstatně nižší rychlosti větru. Rychlost větru na úrovni nominálního výkonu bude dosahována zřídka nebo vůbec. Pro odhad skutečné výroby energie je podstatná závislost výkonu malé VTE při nižších rychlostech větru, definovaná tzv. výkonovou křivkou.

Článek se zabývá konstrukcí okna pro pasivní domy, a to z pohledu stávajícího stavu i vize do budoucna. Popisuje konstrukci oken pro pasivní domy, certifikovanou institutem PHI. Ukazuje i konstrukci okna budoucnosti pro pasivní domy, kdy rám okna překrývá hranu zasklení.

Článek se zabývá představením systému zemního výměníku jako zdroje pro předehřev a předchlazení větracího vzduchu pro budovy. Úvod je věnován popisu celého systému, jeho jednotlivých částí a také parametrů, které nejvíc ovlivňují chování a výkon celého systému. V druhé části je představen jednoduchý model, kde je možno pozorovat, jak změna jednotlivých parametrů skutečně ovlivňuje množství tepla a chladu, které je z daného systému možno získat.

Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.

První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.

Město Olomouc je majitelem zajímavě řešené nízkoenergetické budovy vzdělávacího centra obecně prospěšné společnosti Sluňákov se zaměřením na rozvoj vztahu člověka a přírody. Stavba byla oceněna hlavní cenou Grand Prix architektů 2007.

Pravidelná kontrola řeší stav kotle a kouřovodu, jeho příslušenství, zabezpečení a regulace. Kromě technického stavu a údržby se kontrolují i dokumentace, provozní předpisy, návody a další dokumenty. Vyčísluje se celková účinnost kotle z výsledku měření, stanovuje se referenční resp. minimální účinnost kotle a navrhují se případná opatření.

Recenzovaný Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. V únoru 2011 vešla v platnost národní příloha normy ČSN EN 15 665 v podobě změny Z1, která definuje požadavky na větrání obytných budov a také doporučuje vhodné systémy větrání. Článek stručně informuje o obsahu národní přílohy.

Autoři si v příspěvku kladou za cíl vyhodnotit ekonomickou efektivnost výběru systému vytápění pro instalaci v rodinných pasivních domech a porovnání se stejnými systémy použitými v běžné výstavbě. Porovnání systémů vytápění bylo provedeno na základě reálných cenových nabídek a ceníků odpovídajících cenové úrovni prvního pololetí 2011. Práce je založena na případové studii modelového pasivního domu.