Sestavy nosných překladů HELUZ 23,8 představují moderní prefabrikované řešení pro nadpraží stavebních otvorů, které zásadně zrychluje výstavbu a zároveň snižuje fyzickou náročnost montáže.
Provětrávané fasády se v posledních letech stále častěji objevují u novostaveb i rekonstrukcí. Důvodem není pouze vzhled budovy, ale především vlastnosti, které tento systém nabízí. Díky kombinaci větrané mezery, vhodně zvolené tepelné izolace a vnějšího obkladu dokáže účinně pracovat s vlhkostí, přispívat k požární bezpečnosti a podporovat dlouhodobou životnost konstrukce.
Současné nízkoenergetické budovy a pasivní domy jsou navrhovány s důrazem na minimalizaci tepelných ztrát a vysokou vzduchotěsnost obálky budovy. S tím však souvisí i výrazně vyšší citlivost interiéru na solární zisky během letních měsíců. Velké prosklené plochy orientované na jih a západ mohou bez účinného stínění způsobovat významné přehřívání interiéru.
Recenzovaný Historický krov býva často vnímaný najmä ako remeselne hodnotná drevená konštrukcia ukrytá pod strechou. V skutočnosti však ide o premyslený nosný systém, ktorého správanie rozhoduje o bezpečnosti, trvácnosti aj možnostiach obnovy celej stavby. Pri pamiatkovej obnove preto nestačí poznať len názov typu krovu alebo jeho dobu vzniku. Rovnako dôležité je porozumieť tomu, ako konštrukcia funguje, ktoré prvky prenášajú zaťaženie a čo sa stane, ak sa ich spolupráca naruší. Úvodný článok série približuje historický krov ako nosný systém, nie iba ako tvarové zastrešenie objektu. Vysvetľuje vzťah medzi typológiou, statickým pôsobením, základnými druhmi zaťaženia a významom krovu pre diagnostiku i obnovu historických stavieb.
Recenzovaný Významnú časť stavebného fondu tvoria historické budovy, ktoré sa vyznačujú vysokou energetickou náročnosťou, no zároveň podliehajú prísnym požiadavkám pamiatkovej ochrany. Tieto obmedzenia výrazne limitujú možnosti aplikácie bežných opatrení energetickej obnovy, najmä dodatočného zateplenia obvodových stien. Pri energeticky úspornej obnove budov v chladných klimatických podmienkach zohráva obvodový plášť zásadnú úlohu pri zabezpečení potreby tepla na vykurovanie. V prípade historických objektov je však zásah do obvodových konštrukcií často neprípustný, čo si vyžaduje hľadanie alternatívnych riešení znižovania tepelných strát. Jednou z hlavných možností sú úpravy otvorových konštrukcií, ktoré predstavujú významný podiel na celkových tepelných stratách budovy. Článok sa zameriava na analýzu vybraných faktorov ovplyvňujúcich energetickú účinnosť historických budov so zvláštnym dôrazom na vlastnosti otvorových konštrukcií.
Recenzovaný V príspevku sme sa zamerali na hodnotenie ovzdušia v interiéroch drevených stavieb, konkrétne na detekciu prítomnosti radónu vo vybraných objektoch s rôznym rizikom radónovej záťaže na Slovensku. Radón 222Rn je súčasťou uránového premenového radu a vo vzduchu sa vyskytuje prirodzene. Do ovzdušia sa dostáva najmä z pôdneho vzduchu. Na základe výskumov je radón považovaný za veľmi vážny karcinogén, ktorý predstavuje závažný rizikový faktor pre zdravie človeka. Dlhodobé vystavenie sa vysokej objemovej aktivite radónu môže spôsobiť rakovinu pľúc. Výskum bol zameraný na detekciu radónu pomocou detektora Radosys RSKS (CR-39) v niekoľkých drevostavbách v lokalitách Liptova a Zvolena počas krátkodobej (63 až 78 dní) a dlhodobej (395 až 406 dní) expozície. V niektorých prípadoch sme použili taktiež kontinuálny snímač Corentium PRO. Pri premene radónu a jeho dcérskych produktov vznikajú α-častice, ktorá na detektoroch zanecháva lokálne poškodenia – stopy, na základe ktorých môžeme vyhodnotiť objemovú aktivitu radónu v objektoch. Analýzu stôp α-častíc sme vykonávali prostredníctvom skenovacieho elektrónového mikroskopu a taktiež digitálnym mikroskopom.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků – oblast Plzeň, ve spolupráci s Informačním centrem ČKAIT, Aktivem Statika, mosty a zkušebnictví a Aktivem geotechnika při ČKAIT, vás zve na 9. ročník konference Statika staveb Plzeň, která se koná v úterý 8. a středu 9. září 2026 v Congress Center Parkhotel Plzeň. Jedná se o největší odbornou akci se zaměřením na statiku staveb v České republice.
Téma uplatnění práv z vadného plnění u staveb skýtá velmi často řadu překvapení nejenom pro samotné objednavatele, ale i pro zhotovitele. Zeptali jsme se odborníků, jak by měli objednatelé přistupovat k uplatňování vad stavebního díla a co by zhotovitelé rozhodně neměli podcenit. Téma vybíráme na žádost čtenářů v rámci naší spolupráce s portálem epravo, neboť bývá dle jejich slov častým předmětem sporů, při nichž bývají v sázce i velmi vysoké finanční částky.
Česká stavební legislativa prošla v letošním roce asi nejvýraznější proměnou. Novela stavebního zákona by měla zjednodušit povolování staveb, sjednotit procesy a posílit roli obcí v rozvoji vlastního území. Datum 1. července je pro stavebníka i úřad poměrně zásadní, neboť podání žádosti po tomto datu znamená, že záměr bude posuzován již v režimu novelizovaných pravidel. S tím souvisí i aktualizované (6/26) metodické doporučení z dílny stavebního úřadu Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pro objasnění rozdílu mezi pergolou a přístřeškem včetně jejich posuzování podle nového stavebního zákona.
Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) představila na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) dokument, který převádí komplexní evropskou legislativu do srozumitelného návodu pro firmy, developery a investory. Jeho cílem je nabídnout praktický nástroj pro transformaci stavebnictví a zajistit, aby české firmy byly připraveny na nové podmínky. Nabízíme stručné představení tohoto dokumentu prostřednictvím účastníků panelové diskuse, závěrů CZGBC a vyjádření Svazu energetiky České republiky (SEČR).
Příležitost, kdy se můžete projít zajímavým a v některých ohledech tradičním, i když dnes leckdy sofistikovaným provozem, se nenaskytne často. Moderní technologie v akci včetně zázemí výroby za plného chodu a k tomu exkluzivní ukázka robotického zdění, to už není běžná návštěva s gratulací k výročí.
Tváří v tvář rostoucím nákladům na výstavbu, stále přísnějším energetickým požadavkům a nutnosti omezovat uhlíkovou stopu přestává být demolice stávajících objektů první volbou investorů. Stále častěji se právě komplexní modernizace fasády stává nejúčinnějším způsobem, jak budově vrátit atraktivitu, zlepšit její užitné parametry a výrazně prodloužit její životní cyklus.
Ploché střechy jsou z hlediska vodotěsnosti skutečně výzvou. Ano, dnes už jsou k mání kvalitní hydroizolační materiály a provádění podléhá jasně daným technologickým pravidlům, jenže praxe zkrátka ukazuje, že dochází k poruchám jak během výstavby, tak v průběhu životnosti objektu. Problémem je takovou poruchu najít, zejména pokud hydroizolaci zakrývají další vrstvy. Naštěstí existuje ověřené řešení, díky němuž je možné kontrolovat těsnost bez nutnosti významných zásahů – systém FLOsafe.
Vyvýšené terasy na rektifikačních terčích se staly běžným řešením pro balkony, terasy i pochozí střechy. Umožňují rychlou montáž, přesné vyrovnání povrchu, efektivní odvodnění a snadný přístup ke skladbě konstrukce. Jedním z detailů, který bývá při realizaci často řešen individuálně, je zakončení okraje terasy. Otevřené čelo konstrukce může působit esteticky rušivě a odhalovat prostor pod dlažbou. Kvalitně navržené zakončení proto významně ovlivňuje výsledný vzhled celé realizace.