Reference ZAPA beton: Oprava silážního žlabu v Žabčicích

Ověření spolehlivosti existujícího železobetonového prvku

14.2.2019 | prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Příklad ověření spolehlivosti existujícího železobetonového prvku navazuje na předchozí článek autora „Nový evropský dokument pro hodnocení existujících konstrukcí“. Ilustrativní příklad ověření jednoduchého železobetonového prvku se opírá o připravovaný evropský dokument (technickou specifikaci TS [2]) a platné Eurokódy ČSN EN 1990 [7] a ČSN EN 1991-1-1 [9]. Příklad doplňuje předchozí článek, je usnadnit očekávané uvedení připravovaného evropského dokumentu do soustavy národních norem pro hodnocení existujících konstrukcí.

Hodnotenie porúch a staticko-dynamický výpočet betónových sil na cement

11.2.2019 | prof. Ing. Juraj Bilčík, PhD., doc. Ing. Július Šoltész, PhD., Ing. Lýdia Matiašková, Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra betónových konštrukcií a mostov
Životnosť železobetónových síl sa po rokoch prevádzky kontroluje sledovaním priebehu degradácie betónu a betonárskej výstuže. Práve degradácia základných materiálov – betónu a výstuže – v dôsledku interaktívneho pôsobenia fyzikálnych a chemických účinkov, výluhov, prevádzkových a atmosférických podmienok má významný vplyv na odolnosť sila z hľadiska medzných stavov únosnosti, používateľnosti i trvanlivosti. V príspevku je prezentovaný príklad diagnostiky železobetónového pomocou analýzy účinkov prevádzkových zaťažení. Analýza je rozšírená aj o výsledky stacionárneho a nestacionárneho teplo-technického výpočtu steny sila.

Nový evropský dokument pro hodnocení existujících konstrukcí

6.2.2019 | prof. Ing. Milan Holický, Ph.D., DrSc., Kloknerův ústav ČVUT v Praze
Nový evropský dokument pro hodnocení existujících konstrukcí (CEN Technical Specification, TS) navazuje na koncepci a technické požadavky Eurokódů. Konečný návrh dokumentu byl předložen v dubnu 2018. Obsahuje materiálově nezávislé pokyny pro všechny druhy konstrukcí včetně geotechnických součástí, a libovolné druhy zatížení. Zahrnuje obecné zásady a pokyny pro postup hodnocení, aktualizaci dat, konstrukční analýzu, různé způsoby ověřování spolehlivosti (dílčí součinitele, pravděpodobnostní metody, analýzu rizik), hodnocení památkových objektů, a možnosti zásahů do existujících konstrukcí. Předložený příspěvek zahrnuje praktické příklady aplikace obecných pokynů při hodnocení existujících konstrukcí včetně panelových domů.

Předpjaté ocelové tlačené trubky s jedním křížem

16.1.2019 | prof. Ing. Josef Macháček, DrSc., ČVUT v Praze, Fakulta stavební
Článek se zabývá návrhem velmi štíhlých tlačených ocelových prvků. Návrhová únosnost běžných štíhlých tlačených sloupů je dána jejich vzpěrnou únosností, která je při velké štíhlosti malá. Modifikací štíhlého sloupu do vzpínadlového předpjatého systému vede k násobnému zvýšení návrhové únosnosti. V článku jsou popsány předpjaté vzpínadlové ocelové tlačené trubky s jedním křížem. Uvádějí se vztahy pro stanovení kritického zatížení „ideálního vzpínadlového prutu“ a dále vztahy pro určení maximální únosnosti „imperfektního vzpínadlového prutu“. Maximální únosnosti po redukci součinitelem materiálu vedou ke stanovení návrhové únosnosti v souladu s Eurokódem 1993-1-1. V závěru je uveden příklad výpočtu a porovnání únosností předpjatého (vzpínadlového) a nepředpjatého (běžného) prutu velké štíhlosti.

Vlastnosti fluidních elektrárenských popílků s ohledem na jejich použitelnost ve výrobě pálených staviv

31.12.2018 | doc. Ing. Radomír Sokolář, Ph.D., Ing. Martin Nguyen, VUT FAST Brno, Ústav technologie stavebních hmot a dílců
Fluidní technologie spalování paliva v uhelných elektrárnách je i v České republice velmi populární, což vede k relativně vysoké produkci specifického vedlejšího produktu – fluidního popílku, který se od klasického vysokoteplotního popílku, jež nalézá uplatnění mimo technologii betonu i v jiných oblastech stavebního průmyslu, liší především mineralogickým složením s vysokým obsahem síry v podobě anhydritu CaSO₄. Fluidní popílek prozatím nemá využití při výrobě pálených staviv, kde by mohl být využit jako levný zdroj oxidu vápenatého (například výroba keramických pórovinových obkládaček). Je ovšem třeba vyřešit otázku úniku oxidu siřičitého při opětovném výpalu fluidních popílků. Příspěvek se zabývá rozborem základních vlastností tuzemských fluidních popílků a přináší zamyšlení nad jeho možným využitím ve stavební výrobě.