Odborníci: Libeňský most radikálně opravte, nebo postavte nový

Datum: 1.2.2018 04:30  |  Autor: ČTK, redakce

Hlavní město by mělo zajistit buď buď komplexní rekonstrukci Libeňského mostu, nebo stavbu nového. Doporučili to odborníci z Kloknerova ústavu, který je znaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví.

Náklady na opravu i stavbu nového mostu jsou podle odborníků obdobné, a to 550 až 600 milionů Kč. ČTK to dnes řekl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD). Most je v havarijním stavu a od 19. ledna je pro MHD a auta uzavřen. "Odborníci zároveň zdůraznili, že požadovanou životnost a trvanlivost mostu na 100 let lze dosáhnout pouze stavbou zcela nového mostu," uvedl Dolínek.

Práce na mostě komplikuje řízení ministerstva kultury o památkové ochraně. Stavbu nového mostu navíc komplikuje rozhodnutí zastupitelů z roku 2016, kteří se usnesli, že most má být opraven.

Radikální rekonstrukce by vyžadovala podle ústavu novou hydroizolaci, odvodnění a náspy, dále ochránit základy mostu proti síranové korozi, nahradit dva střední pásy ve všech pěti klenbách za nové železobetonové a opravit a sanovat ponechané konstrukce. Ochránit je rovněž třeba povrch a kompletně nahradit rámové konstrukce a schodiště. Pokud by se rekonstrukce uskutečnila, odborníci doporučují most průběžně monitorovat.

Stavba nového mostu by podle odborníků vyžadovala vybudovat nové pilíře. V původních plánech na stavbu nového mostu se počítalo s jejich využitím. Pilíře jsou ale ve špatném stavu a nelze je v současném stavu použít.

Město rovněž čeká na verdikt ministerstva kultury, které má rozhodnout, zda je most památkou, či nikoliv. Podle toho se bude muset Praha rozhodnout, jak k opravě mostu přistoupí.

Na mostě byla zavedena náhradní autobusová doprava, která na něj z obou stran zajíždí, jak je to nejdále možné. Lidé přesto musí urazit mezi nejbližšími zastávkami 450 metrů. Pokud by spoje na most nezajížděly vůbec, museli by lidé jít z Palmovky do Holešovic asi kilometr.

Libeňský most byl v předminulém týdnu přeřazen do kategorie mostů v havarijním stavu. Technická správa komunikací začala most podpírat, práce by měly trvat zhruba měsíc, pak by se na most MHD mohla vrátit.

 

Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk 


Související z oboru

Drenážní beton pomáhá zadržovat srážky v urbanizovaném prostředí

21.5.2018 | Ing. Radek Stavarčík, ZAPA beton a.s.
Drenážní beton je beton nové generace, který díky své mezerovité struktuře propouští dešťovou vodu do podloží a zároveň tvoří pochozí i pojezdovou vrstvu pro osobní vozidla např. na parkovišti. Používá se nejčastěji v městských parcích, na cyklostezkách, zahradách a v okolí bazénů. Až 95% propustnost pro vodu představuje významný přínos pro ekologii.
Libeňský most © Ing. arch Jakub Kopecký

Na osudu Libeňského mostu se neshodnou špičkoví odborníci

14.5. 17:26   Zatímco historikové umění apelují na pražské zastupitele, aby hlasovali proti bourání Libeňského mostu, ČKAIT doporučuje hlavnímu městu Libeňský most ze závažných důvodů zbourat a vystavět nový. více >>>

Prevádzková modálna analýza mosta SNP v Bratislave

14.5.2018 | Ing. Michal Venglár, prof. Ing. Milan Sokol, PhD., Ing. Katarína Lamperová, Slovenská technická univerzita v Bratislave, Stavebná fakulta, Katedra stavebnej mechaniky
Monitorovanie stavu konštrukcií pomocou nedeštruktívnych metód je jednou z možností ako efektívne predchádzať prípadnému poškodeniu konštrukcie. Niektoré konštrukcie, ako aj Most SNP v Bratislave nie je možné pre merania uzatvoriť a preto je navrhnutý merací systém veľmi vhodný na tieto účely.

Nadstavba, prístavba či vstavka v rekordne krátkom čase

2.5. 9:08   Prestavby sú bežnou záležitosťou, ktorá však dokáže potrápiť. Najjednoduchším riešením potreby zväčšiť kapacitu logistického skladu, bytového domu či kancelárskej budovy je formou nadstavby, prístavby. více >>>

Analýza vlivu elektromagnetických vln na vysychání dřeva a na rozložení vlhkostního pole

30.4.2018 | Ing. Jakub Dohnal, doc. Ing. Jan Pěnčík, Ph.D., VUT FAST Brno, Centrum AdMaS
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.
 
 

Aktuální články na ESTAV.czTmavé dekory dveří v kontrastu nebo v tónu?Jak poznat poškozené stavební dříví, jak se projevuje dřevokazný hmyz a houbyDalší plavební komora na Vltavě? Povodí chce oživit debatu o stavběDvoupatrový hausbót: Dům na vodě poskytuje komfortní bydlení