Ve třetím dílu seriálu hledá autor odpověď na otázku "proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva?", když v průmyslově vyspělých státech s náročným spotřebitelem podíl dřeva jako stavebního materiálu stále roste. Jistě je to i tím, že si tyto státy uvědomují, že ekologie není jen o využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění, ale i o snižování spotřeby energie na výrobu, transport a likvidaci staveb.

Motto: "Není tak důležité, z jakého materiálu stavíte, ale s jakou koncepcí stavíte."

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V dalším pokračování seriálu jsou pro možnost vzájemného porovnání uvedeny přednosti dnes již tradičních stěnových konstrukcí od výrobců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s.; VELOX - WERK s.r.o. a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

Obsahem dalšího dílu seriálu jsou otázky kolem volby materiálu stěnových konstrukcí energeticky úsporného domu z pohledu architekta.

V České republice se zhruba 1/3 energie spotřebovává ve formě nízkopotenciálního tepla k pokrytí tepelných ztrát budov (vytápění a větrání) a na ohřev teplé užitkové vody (TUV), srovnatelná situace je i v jiných státech s obdobným klimatem jak v Evropské unii tak v USA. Vedle přednostního snižování tepelné propustnosti stavebních konstrukcí je akumulace tepla jednou z cest snižování energetické náročnosti budov.

Představený stavební systém je novinkou na českém trhu. V zahraničí, především pak ve Francii, je ale technologií zcela běžnou a osvědčenou. Jeho základní předností je nižší cena oproti současným stavbám s vnějším zateplením.

Systém vytápění má i při použití obnovitelných zdrojů energie vytvořit v interiéru optimální tepelné a případně i vlhkostní parametry. Při navrhování netradičních zdrojů energie je vhodné sledovat, zda energetický přínos daného řešení odpovídá možnému snížení komfortu užívání a zda jsou v projektu uvažovány i určité nepřesnosti, ke kterým v reálném provozu dojde.