Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc. (nar. 1957) ze Stavební fakulty ČVUT Praha je iniciátorem a předsedou nově vzniklé sekce Společnosti pro techniku prostředí. Sekce se jmenuje STAVEBNÍ TEPELNÁ TECHNIKA a měla by sloužit ke zlepšení spolupráce mezi dosud stále málo propojenými světy "architektů a stavařů" na jedné straně a "topenářů, vzduchařů, ..." na straně druhé.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

Další částí domu s významným vlivem na jeho energetickou úspornost je střecha. Je pro energeticky úsporný dům vhodnější plochá, nebo šikmá střecha a jaké jsou požadavky na dobře provedenou střechu?

Aktivní využívání energie Slunce pomocí termických solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů je technika široce popsaná a průmyslově nabízená. Její pasivní využívání a ochrana proti nežádoucím tepelným ziskům v letním období je naopak pro řadu architeků a projektantů budov "země neznámá".

Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.

V dalším pokračování seriálu jsou pro možnost vzájemného porovnání uvedeny přednosti dnes již tradičních stěnových konstrukcí od výrobců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s.; VELOX - WERK s.r.o. a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

Obsahem dalšího dílu seriálu jsou otázky kolem volby materiálu stěnových konstrukcí energeticky úsporného domu z pohledu architekta.

V tomto dílu seriálu se soustředíme na koncepci řešení z hlediska stavebně-energetického, což je jistě jedním z nejdůležitějších, nicméně nikoliv jediným prvkem celkového řešení budovy, kterou chceme nazvat nízkoenergetickou.

Demonstrační a výukové středisko pro propagaci obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví bude navrženo jako nízkoenergetický objekt s integrovanými prvky využívání sluneční energie s co nejvyšším stupněm autonomie (voda, energie, odpady). Parcela pro výstavbu vzdělávacího centra se nachází v jižních Čechách, v atraktivní a přírodně významné příhraniční oblasti Novohradska, v údolí říčky Stropnice.

Od publikování obecné definice trvale udržitelného rozvoje uplynulo již více než 15 let. V souladu s ní bychom mohli obsah pojmu udržitelná výstavba budov s jistým zjednodušením popsat takto: Efektivní navrhování a výstavba budov funkčně a velikostně přiměřených s kvalitním vnitřním prostředím při malé zátěži prostředí vnějšího po celou dobu jejich existence.

Sledujte průběh stále probíhající výstavby!

Ve snaze kvalitně zodpovědět nejčastější dotazy čtenářů v oblasti energeticky úsporného stavění rodinných domů požádala redakce Alternativní energie o pomoc odborníka nanejvýš povolaného Ing. Vladimíra Žďáru.

Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.

V den hlasování o našem vstupu do Evropské unie publikujeme komentovaný dokument, který přináší zcela zásadní změny v pohledu na zařízení TZB podílející se na vytváření vnitřního prostředí budov. Všimněme si, jak často se v materiálu objevuje odkaz na uplatnění s ohledem na místní podmínky a jak je vytvářen prostor pro zohlednění národních zájmů. A je jen na jednotlivých členských zemích, jak s touto možností naloží. Zda vytvoří podmínky, které respektují lokalitu, místní tradici staveb a ekonomické zdroje a vytvářejí skutečnou podporu, nebo naopak Nařízení dotvoří v mašinérii nerealizovatelných technických pravidel, která budou jen zdrojem pro výjimky a obcházení.

Článek je aktuální reakcí autora na množství reakcí na publikovaný článek Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta. Nabízí informace o této živé problematice nízkoenergetických domů ve Švýcarsku.

Názory a první zkušenosti investora a uživatele na jejich nový dům, který obsahuje řadu prvků moderní ekologické a nízkoenergetické výstavby, jsou konfrontovány s pohledem architekta - autora projektu.

V současné době existuje v České republice více než 30 000 malých objektů s plochou střechou, které je nutno rekonstruovat a zvláště snížit spotřebu tepla. Jedná se o mateřské školy, prodejny, jesle, školní budovy, služby apod. V rámci nutných oprav po 25-40-ti letém provozování se nabízí možnosti zvětšení obestavěného prostoru a využitím obnovitelných zdrojů energie snížit provozní náklady.

Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.

Příspěvek se zabývá základní otázkou, zda máme i nadále považovat nízkoenergetické budovy za něco výjimečného nebo se již jedná o součást běžné výstavby. Připomínají se obecné souvislosti udržitené výstavby a životního cyklu budovy. Podrobně je představena nová česká technická norma obsahující požadavky na tepelnou ochranu budov, především z pohledu strategií nízkoenergetického stavění a cílů snižování environmentálního zátížení.