Popisované riešenie využitia slnečnej energie v kombinácii s tepelným čerpadlom v rodinnom dome autora nie je celkom typické a široko využitelné. Napriek tomu je iste zaujímavé a skúsenosti získané jeho prevádzkou veľmi cenné pre ďalšie inštalácie.

Závěrečný díl seriálu je věnován popisu skutečně realizovaného řešení TZB v energeticky úsporném domě. Článek zmiňuje především systém vytápění tepelným čerpadlem, nucené větrání s rekuperací tepla a způsob ohřevu TUV.

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Druhý díl seriálu popisujícího skutečně realizovaný energeticky úsporný rodinný dům je věnován přehledu hlavních použitých materiálů a konstrukcí. Dále je uveden souhrn tepelně technických vlastností jednotlivých konstrukcí a výpočet tepelných ztrát.

V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.

Elektrický ohřev vody je dnes asi nejpoužívanějším způsobem ohřevu teplé užitkové vody. Je vhodný i pro použití v energeticky úsporných domech, zvláště pak samozřejmě v těch případech, kdy je použito elektrické vytápění.

Autor na příkladu běžného rodinného domu shrnuje a zobecňuje nejdůležitější zásady návrhu a získané zkušenosti z realizovaných solárních soustav. Přidává i taková doporučení jako např. jak vybírat dodavatele nebo jak dlouhá by měla být záruční doba pro celou solární soustavu.

Podíl spotřeby energie na přípravu teplé vody u klasických domů činil kolem 15 % spotřeby tepla pro vytápění. S razatním snížením potřeby tepla pro vytápění u energeticky úsporných domů se tento podíl dostává až na 50 %. Úspory energie pro přípravu teplé vody tím dostávají zcela jinou prioritu a nelze jich dosáhnout jenom použitím solárních kolektorů.

Praktické zkušenosti s nově postavenými energeticky úspornými domy v Německu, které mají dokonale utěsněná okna a celou stavební konstrukci, ukazují na potíže při zaregulování běžných teplovodních soustav s otopnými tělesy s nízkými výkony. To má pak za následek nedotápění některých místností nebo jejich částí a výskyt plísní. Navíc si ještě uživatelé sami vyřazují z provozu instalované systémy řízeného podtlakového větrání ucpáváním okenních a podokenních štěrbin, aby odstranili pocit průvanu.

Přestože se pro vytápění energeticky úsporných a nízkoenergetických budov velmi často používá teplovzdušné vytápění pro jeho výhodné spojení s větráním, nelze ani u těchto budov zavrhovat správně navržené vytápění teplovodní.

Doc. Ing. Jan Tywoniak, CSc. (nar. 1957) ze Stavební fakulty ČVUT Praha je iniciátorem a předsedou nově vzniklé sekce Společnosti pro techniku prostředí. Sekce se jmenuje STAVEBNÍ TEPELNÁ TECHNIKA a měla by sloužit ke zlepšení spolupráce mezi dosud stále málo propojenými světy "architektů a stavařů" na jedné straně a "topenářů, vzduchařů, ..." na straně druhé.

Další díl seriálu poskytuje základní přehled zdrojů tepla pro nízkoenergetické domy a naznačuje pohled autora na další cestu vývoje jejich zásobování tepelnou energií.

Další částí domu s významným vlivem na jeho energetickou úspornost je střecha. Je pro energeticky úsporný dům vhodnější plochá, nebo šikmá střecha a jaké jsou požadavky na dobře provedenou střechu?

Aktivní využívání energie Slunce pomocí termických solárních kolektorů nebo fotovoltaických panelů je technika široce popsaná a průmyslově nabízená. Její pasivní využívání a ochrana proti nežádoucím tepelným ziskům v letním období je naopak pro řadu architeků a projektantů budov "země neznámá".

Jak uvedl profesor Santamouris při své přednášce na Semináři NAS Enerbuild v Praze, je v Řecku měrná spotřeba domů na vytápění vyšší nežli ve Švédsku a naopak Ve Švédsku je vyšší měrná spotřeba budov pro chlazení. Tento zdánlivý paradox je důsledkem dlouhodobého architektonického přizpůsobování budov místním klimatickým podmínkám.

V dalším pokračování seriálu jsou pro možnost vzájemného porovnání uvedeny přednosti dnes již tradičních stěnových konstrukcí od výrobců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.; Lias Vintířov, Lehký stavební materiál k.s.; VELOX - WERK s.r.o. a Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.

Obsahem dalšího dílu seriálu jsou otázky kolem volby materiálu stěnových konstrukcí energeticky úsporného domu z pohledu architekta.

V tomto dílu seriálu se soustředíme na koncepci řešení z hlediska stavebně-energetického, což je jistě jedním z nejdůležitějších, nicméně nikoliv jediným prvkem celkového řešení budovy, kterou chceme nazvat nízkoenergetickou.

Demonstrační a výukové středisko pro propagaci obnovitelných zdrojů energie ve stavebnictví bude navrženo jako nízkoenergetický objekt s integrovanými prvky využívání sluneční energie s co nejvyšším stupněm autonomie (voda, energie, odpady). Parcela pro výstavbu vzdělávacího centra se nachází v jižních Čechách, v atraktivní a přírodně významné příhraniční oblasti Novohradska, v údolí říčky Stropnice.

Od publikování obecné definice trvale udržitelného rozvoje uplynulo již více než 15 let. V souladu s ní bychom mohli obsah pojmu udržitelná výstavba budov s jistým zjednodušením popsat takto: Efektivní navrhování a výstavba budov funkčně a velikostně přiměřených s kvalitním vnitřním prostředím při malé zátěži prostředí vnějšího po celou dobu jejich existence.