Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).

Způsob dimenzování větracích systémů, popis vlastností rovnotlakého větracího systému s rekuperací tepla a vytápění s vnitřní cirkulací vzduchu. Rozebrána jsou i obecně přejímaná tvrzení podle praktických zkušeností.

Projekt BRITA je zaměřen na inovační a efektivní řešení, která vedou ke zlepšení energetické účinnosti a na implementaci obnovitelných zdrojů energie jen s mírnými dodatečnými náklady a to zejména při rekonstrukcích. Cílem těchto pilotních projektů je úspěšné uvedení těchto aplikací na trh.

Popsán je vliv větrání na relativní vlhkost v interiéru a koncentraci CO₂, včetně vlivu vzduchotěsnosti stavebních konstrukcí po teoretické stránce. A to se zaměřením na centrální systémy nuceného větrání s rekuperací tepla pro nízkoenergetické až pasivní rodinné a bytové domy.

Souhrnné informace, které umožní snadnější orientaci odborné veřejnosti při implementaci požadavků směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov do našeho právního řádu. V závěru jsou uvedeny oblasti technických předpisů a norem, které doznají výrazných změn.

Zástupci České republiky v EU se zavázali promítnout záměry SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov do příslušné české legislativy do konce letošního roku. Přinášíme proto výběr ze směrnice dotýkající se oboru větrání a klimatizace.

V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu.

Větrání a vytápění nízkoenergetických a pasivních domů je jedním z nejživějších témat v oboru TZB. Zkušenosti získané při výstavbě a provozu nízkoenergetického domu v Koberovech byly uplatněny při návrhu a stavbě energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou.

O využívání solární energie, regulaci, trendech v otopných plochách, srovnání našich projektantů se světem, problematice prostředí v průmyslových objektech, chladicích stropech, NED, novém SW, výhodách kompletních dodávek a dalších zajímavostech si s námi povídali zástupci sponzorů konference Vytápění 2005 v Třeboni.

Deficit vlhkosti při intenzivnějším větrání v zimním období se ukazuje jako problém u nízkoenergetických a pasivních domů. Originálním námětem autora je využít energie získané z vody při zvlhčování vzduchu jako příspěvek do energetické bilance objektu.

Následující článek je výňatkem z publikace Marcely Počinkové, Danuše Čuprové a kolektivu - Úsporný dům, kterou v Edici 21. století vydalo Vydavatelství ERA.

Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.

Vhodně zvolené množství vzduchu je důležitou podmínkou pro dobře fungující větrací systém. Článek popisuje obecné zásady jak volit množství vzduchu a zda zařízení provozovat s přerušovaným nebo trvalým provozem.