V pořadí již čtvrtý díl seriálu o dřevostavbách je věnován možným vadám u konstrukcí ze dřeva. Jedním z nejčastějších problémů u dřevostaveb je vlhkost, a proto je převážná část dnešního pokračování právě o této problematice.
Ve třetím dílu seriálu hledá autor odpověď na otázku "proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva?", když v průmyslově vyspělých státech s náročným spotřebitelem podíl dřeva jako stavebního materiálu stále roste. Jistě je to i tím, že si tyto státy uvědomují, že ekologie není jen o využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění, ale i o snižování spotřeby energie na výrobu, transport a likvidaci staveb.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.
Projektanti budov pod tlakem stále zpřísňujících požadavků norem i přání investorů navrhují obvodové konstrukce budov se stále většími tepelnými odpory. Současně se zlepšuje i těsnost těchto obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření výrazně snižují náklady na vytápění. Pokud ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.
Josef Horný (nar. 1944), autorizovaný architekt v České republice a ve státě Viktorii v Austrálii. Patří mezi české architekty, kteří opustili socialistické Československo a dokázali se prosadit i v tvrdé konkurenci v zahraničí. Mnoho let žil v Austrálii, kde podle svých návrhů postavil řadu rodinných domů. Na univerzitě v Melbourne vyučoval stavební technologii a praxi. V 90. letech se vrátil a aktivně působí jako pedagog na ČVUT v Praze, projektant i jako hlasatel nových, originálních pohledů na výstavbu.
Parotěsná tepelná izolace DAPE s reflexními účinky se vyrábí ve dvou základních kategoriích. V první kategorii je izolace na bázi polyetylénové bublinkované fólie s natavenou leštěnou hliníkovou fólií. Do druhé kategorie patří izolace vyráběné na bázi polyetylénové pěny, na kterou je natavena leštěná hliníková fólie. Použití těchto izolací je vhodné do střešních konstrukcí a stěn dřevostaveb.
Seriál k aktuální problematice větrání energeticky úsporných domů je zaměřen na podporu při plánování a realizaci větracích systémů. Uvádí především praktické poznatky a náměty určené projektantům a ostatním odborníkům v oboru TZB. První díl je úvodní a popisuje způsoby větrání a zejména význam nuceného větrání.
Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měl sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií. Pod pojmem "potřeba energií" je v dnešní době chápána především potřeba energií na vytápění. Je to v podstatě správné pro většinu budov, pro pasivní budovy je nutné tento pohled zpřesnit rozčleněním na jednotlivé dílčí potřeby energií.
Za finanční podpory Grantové agentury České republiky probíhal v posledních třech letech další vývoj lineárních optických rastrů pro stavebnictví a architekturu, který byl započat na počátku 80. let vývojem a výrobou lineární Fresnelovy čočky ze skla. Optickým rastrem je pro naše účely míněn lineární opakující se geometrický vzor, nanesený za tepla na skleněnou tabuli metodou kontinuálního lití.