Od publikování obecné definice trvale udržitelného rozvoje uplynulo již více než 15 let. V souladu s ní bychom mohli obsah pojmu udržitelná výstavba budov s jistým zjednodušením popsat takto: Efektivní navrhování a výstavba budov funkčně a velikostně přiměřených s kvalitním vnitřním prostředím při malé zátěži prostředí vnějšího po celou dobu jejich existence.
Rovnovážná vlhkost stavebních materiálů závisí na relativní vlhkosti okolního vzduchu. Při sorpci vlhkosti v konstrukčních materiálech se uvolňuje teplo. Obráceně při desorpci (vysychání) se teplo spotřebovává. Energetické efekty spojené se sorpcí a desorpcí vlhkosti ve stavebních materiálech jsou ve výpočtu energetické bilance staveb podle ČSN EN 832 pominuty. Ukazuje se, že pro stavby s výrazně vyšší úrovní tepelné ochrany, tzv. stavby pasivní, může být vliv vlhkosti na energetickou bilanci významný.
V den hlasování o našem vstupu do Evropské unie publikujeme komentovaný dokument, který přináší zcela zásadní změny v pohledu na zařízení TZB podílející se na vytváření vnitřního prostředí budov. Všimněme si, jak často se v materiálu objevuje odkaz na uplatnění s ohledem na místní podmínky a jak je vytvářen prostor pro zohlednění národních zájmů. A je jen na jednotlivých členských zemích, jak s touto možností naloží. Zda vytvoří podmínky, které respektují lokalitu, místní tradici staveb a ekonomické zdroje a vytvářejí skutečnou podporu, nebo naopak Nařízení dotvoří v mašinérii nerealizovatelných technických pravidel, která budou jen zdrojem pro výjimky a obcházení.
Článek je aktuální reakcí autora na množství reakcí na publikovaný článek Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta. Nabízí informace o této živé problematice nízkoenergetických domů ve Švýcarsku.
V současné době existuje v České republice více než 30 000 malých objektů s plochou střechou, které je nutno rekonstruovat a zvláště snížit spotřebu tepla. Jedná se o mateřské školy, prodejny, jesle, školní budovy, služby apod. V rámci nutných oprav po 25-40-ti letém provozování se nabízí možnosti zvětšení obestavěného prostoru a využitím obnovitelných zdrojů energie snížit provozní náklady.
Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.
Příspěvek se zabývá základní otázkou, zda máme i nadále považovat nízkoenergetické budovy za něco výjimečného nebo se již jedná o součást běžné výstavby. Připomínají se obecné souvislosti udržitené výstavby a životního cyklu budovy. Podrobně je představena nová česká technická norma obsahující požadavky na tepelnou ochranu budov, především z pohledu strategií nízkoenergetického stavění a cílů snižování environmentálního zátížení.
Představa, že stavební firma při předávání dokončeného rodinného domu provede kontrolní měření těsnosti vnějších obvodových konstrukcí je v podmínkách ČR zatím dosti utopistická. V západoevropských zemích je ale toto měření běžnou záležitostí a jeho provádění je od roku 1997 popsáno normou DIN EN ISO 9972. Např. v Horním Rakousku je úspěšně provedené měření podmínkou pro přiznání zemské finanční dotace na výstavbu (viz článek z 22.9.). K měření se používá kontrolní zařízení "Blower door" (volně přeloženo "dveřní plnící dmychadlo"). Článek předního německého specialisty se zabývá stanovením velikosti chyby při praktickém měření.