Je dobře, že se stále více lidí zajímá o pasivní a nízkoenergetické domy. Důkazem jsou i množící se dotazy na tento druh staveb na informačním portále www.i-ekis.cz. Tento článek je shrnutím základních informací o této kategorii domů a rozdílu mezi nimi.
Rozhovor s doc. Ing. Karlem Kabelem, CSc., vedoucím katedry technických zařízení budov na stavební fakultě ČVUT v Praze. Pasivní domy jsou trochu otázkou módy a trochu přístupu státu – v Rakousku jsou pasivní domy podporovány státem, tak si je mnozí pořizují. U nás si zase lidé s podporou státu pořídili napřed přímotopy, pak tepelná čerpadla či plyn.
Recenzovaný Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.
Seminář se bude zabývat problematikou úspor energie pro chlazení budov, pasivními budovami, které dokáží udržet přijatelné klima bez potřeby chlazení, dále různými principy chlazení bez chladivového cyklu: využitím zemních výměníků, nočního větrání či adiabatického chlazení. Seminář bude zaměřen také na novou koncepci volného chlazení s přímým výparem chladiva pro vzduchem chlazené chladicí jednotky.
Abychom se v obytných prostorách cítili dobře, je nutné zajistit zpravidla tři podmínky tepelné pohody: tepelnou rovnováhu, suché pocení těla a vhodný způsob sdílení tepla. Na konferenci konané dne 28.6.2005 v Zápech byl představen rozpracovaný nízkoenergetický rodinný dům pro moderní bydlení, který zcela jistě splňuje tyto parametry.
V brněnské čtvrti Nový Lískovec byla renovována řada panelových domů vysoko nad běžným českým standardem tepelných parametrů budov. První z nich, Oblá 2 a Kamínky 6, již v roce 2001. Šlo o domy s osmi obytnými podlažími, v každém podlaží po čtyřech bytech. Docílená měřená spotřeba tepla na vytápění je padesát kilowatthodin na metr čtvereční a rok.