Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (I)
V seriálu několika článků autor uvádí své vlastní zkušenosti se stavbou energeticky úsporného rodinného domu. Všechny články budou zaměřeny především na praktické poznatky a ukázky skutečných řešení, která lze při stavbě použít. První díl popisuje obecně koncepci domu a prostorové rozmístění vnitřních místností.
O nízkoenergetických domech se v poslední době mluví poměrně hodně. Převažující názor běžných lidí (investorů rodinných domů) je ale ten, že nízkoenergetický dům je něco výjimečného, co je možná dobré do budoucna, ale v současné době nevyzkoušené a extrémně drahé. K tomuto názoru přispívá podle mne i fakt, že převážná většina informací o realizaci nízkoenergetické výstavby se váže k nejrůznějším experimentálním domům, na kterých jsou opravdu často použity výjimečné experimentální technologie, materiály a zařízení. Osobně z těchto důvodů nemám příliš rád termín nízkoenergetický dům a současně nehodlám v tomto článku polemizovat o tom, co je a co není nízkoenergetický dům. Také proto jsem pro název seriálu zvolil raději označení energeticky úsporný dům. Uspořit chce přece každý a je to tak správně.
K napsání tohoto seriálu článků mne přivedly vlastní zkušenosti ze stavby rodinného domu a zejména ze shánění potřebných informací pro stavbu energeticky úsporného domu. Nehodlám nikoho přesvědčovat o tom, že stavět energeticky úsporné domy je správné, že se to vyplatí, nebo nevyplatí a proč. Každý vzdělaný a rozumně uvažující člověk podle mého názoru musí snadno přijít na to, že stavět energeticky úsporné domy je v současné době nutnost, o které není třeba polemizovat. Je jen úkolem projektantů stavařů, aby navrhovali takové konstrukce a taková opatření, která povedou k energeticky úsporné výstavbě. Z vlastní zkušenosti vím, že to bohužel velká většina projektantů z důvodu neznalosti nedělá. Přitom mnohá opatření pro snížení spotřeby energie se dají realizovat při použití běžně dostupných materiálů a za cenu srovnatelnou nebo jen mírně vyšší než je standard.
Chtěl bych zdůraznit, že v článku jsou popsány praktické zkušenosti ze stavby naprosto běžného rodinného domu, který je určen pro jednu rodinu. Při stavbě jsem se vždy snažil volit relativně jednoduchá řešení za rozumné peníze. Dům není nijak výjimečný svojí velikostí, použitými materiály a technologiemi ani celkovými náklady na stavbu. Při obytné vytápěné ploše přibližně 210 m2 a celkovém objemu 490 m3 ale stačí pro jeho vytápění 4,4 kW tepelného výkonu. Lze samozřejmě namítnout, že to není nic výjimečného, že lze docílit bez problémů daleko menší (nebo i žádné) potřeby tepla pro vytápění. Přesto si myslím, že je mnohem prospěšnější, když bude postaveno deset běžných domů s relativně malou spotřebou tepla, než jeden další experimentální nízkoenergetický nebo pasivní dům.
Orientace domu a rozmístění místností
Pozemek má poměrně výhodnou severo-jižní orientaci a pro stavbu domu jsem měl k dispozici celkem cca 1000 m2 plochy. Na severní straně pozemku je umístěna garáž, která má jižní stěnu společnou se zádveřím domu. Garáž je nevytápěná a od domu je oddělena nosnou stěnou bez dveří. Dům je přízemní nepodsklepený s obytným podkrovím. Půdorys obytné části domu je obdélník o vnějších rozměrech 15 x 7,75 m. Delší strana je orientována na jih a z větší části prosklena. Úmyslně není tvar domu narušen žádným výběžkem, aby se zbytečně nezvětšovala plocha obálky domu a tím se nezvětšovaly tepelné ztráty. Ve vstupní části mezi garáží a domem jsou tři místnosti - zádveří, šatna pro sezónní věci a malá studená místnost na potraviny. Tyto místnosti jsou ale od obytné části domu odděleny standardní obvodovou konstrukcí, takže chrání vytápěnou část domu ze severní strany. Zádveří a šatna jsou vytápěny podlahovým vytápěním a to pouze na teplotu 15°C, studený sklípek není vytápěn vůbec. Všechny tři místnosti se v praxi velmi osvědčily. Zejména studený sklípek je opravdu jediné místo v domě, kde je relativně stálá nižší teplota pro uchovávání potravin.
Rozložení místností v domě respektuje několik základních pravidel:
- obytné místnosti by měly být pokud možno orientovány na jih, aby se pro jejich vytápění maximálně využilo pasivních slunečních zisků
- okna by měla být orientována převážně na jih (jihovýchod nebo jihozápad), aby dosahovala co nejlepší bilance tepelných ztrát a zisků
- v severní části domu by měly být pokud možno neobývané místnosti
- místnosti s potřebou přívodu teplé vody by měly být soustředěny co nejblíže u sebe, aby se minimalizovaly ztráty v rozvodech
- mnoho dalších pravidel lze jistě vymyslet, skutečné rozmístění je však vždy kompromisem mezi technologickými požadavky a hlavně praktickým řešením, které bude vyhovovat obyvatelům domu.
O prostorovém uspořádání místností asi nejlépe vypovídají tyto půdorysy domu. V přízemí je klasicky tzv. denní část domu - tedy kuchyně, jídelna, obývací pokoj a pracovna (případně pokoj pro návštěvy). Jídelna, obývací pokoj i pracovna jsou umístěny na jižní straně domu. Prakticky celou jižní stranu přízemí domu tvoří prosklená stěna s pevně zasklenými okny vysokými 2,2 m. Stěna zajišťuje dokonalé prosvětlení celého vnitřního prostoru, příjemný výhled do zahrady a zejména propouští dovnitř sluneční paprsky, které vyhřívají prakticky celé přízemí. Problém letního přehřívání je řešen velmi jednoduše zastíněním přirozeným přesahem střechy. Velikost přesahu střechy byla navržena tak, aby v letních měsících nedocházelo k přímému slunečnímu svitu na prosklenou stěnu, ale naopak v zimním a přechodném období sluníčko svítilo na celou plochu oken. Délka přesahu střechy je poměrně velká - 1,4 m. Nezanedbatelnou výhodou tohoto řešení je i to, že na fasádu domu ani na okna nikdy neprší ani nepadá sníh. Další výhodou je, že kolem celého domu lze chodit i za deště pod střechou.
Na východní ani západní straně domu není třeba žádných oken. Na severní straně bylo nutné zhotovit dvě okna do kuchyně (velikost 800 x 1200 mm) a jedno malé okno na schodiště (1200 x 600 mm). I tak je ale plocha severních oken relativně malá.
Důležitou místností v přízemí je "kotelna" s tepelným čerpadlem a rekuperační jednotkou. Tyto technologie budou popsány podrobně v dalších částech seriálu. Umístění této místnosti bylo voleno s ohledem na hluk vydávaný tepelným čerpadlem, tedy co nejdále od všech pobytových místností.
V podkroví domu je umístěna jedna ložnice a dva dětské pokoje (ve schématu označeny jako ložnice). Všechny místnosti v podkroví mají šikmý strop, protože dům má valbovou střechu. Ložnice jsou orientovány výhradně na jižní stranu. S výjimkou koupelny jsou v podkroví všechna okna střešní a jsou orientována na východ, jih a západ.
