Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
zateplení
rozúčtování nákladů
financování oprav
rekonstrukci kotelny
čistou fasádu
Zjisti více
První on-line konference portálu TZB-info
Rekonstrukce a provoz bytových domů
středa 9.12.2020od 10:00 hod.
Registrovat se
Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energeticky úsporný rodinný dům v praxi (III)

Izolace

Dnešní díl seriálu je věnován především popisu provedení jednotlivých tepelných izolací. Popsány jsou všechny druhy použitých izolací a systémů. Zvláštní pozornost je věnována provedení některých detailů, které autor považuje za důležité, ale které nejsou úplně obvyklé u ostatních domů.

Řešení detailů hrubé stavby

Obvodový plášť je postaven z tepelně izolačních tvárnic tloušťky 300 mm a k němu je z vnější strany přilepeno kontaktní zateplení 140 mm. V minulém dílu jsem zmínil, že omezení tepelných mostů v nosné části je dost problematické, a proto považuji za daleko jednodušší řešení nestavět obvodové zdivo jako tepelně izolační a raději přidat několik centimetrů na zateplení. V době, kdy jsem začínal stavět hrubou stavbu, však bylo běžně k dostání za rozumné peníze kontaktní zateplení o maximální tloušťce pouze 120 mm. Proto jsem volil tepelně izolační plášť a dbal na odstranění tepelných mostů v něm. Popis řešení detailů tepelně izolačního pláště uvedu především proto, že cihlářská lobby za tepelně izolační tvárnice je velmi silná a určitě se hned tak nevzdá svého podílu na trhu. Takže těm, kteří z jakéhokoliv důvodu podlehnou argumentům "cihlářů", doporučuji, aby alespoň tepelně izolační zdivo zateplili minimálně 100 mm izolace a současně dbali na odstranění tepelných mostů ve zdivu.

Uvedu pouze způsob řešení nejdůležitějších detailů:

1. Uložení stropu přízemí
Na vnějších stranách monolitické stropní konstrukce je vložen polystyren o tloušťce 60 mm v celé výšce stropu.

2. Provedení věnce
Věnec pod pozednicí krovu je zhotoven s využitím věncovek systému Liapor. Uvnitř věncovek je vložen na vnější straně polystyren tloušťky 40 mm.

3. Překlady oken
Jak jsem uváděl v minulém dílu, použil jsem prefabrikované překlady z lehkého Liaporbetonu. Některé překlady mají již z výroby na vnější straně ještě přidán polystyren 20 mm. Přibližný tepelný odpor překladu R = 1,4 m2.K/W.

4. Stavební otvory
Všechny otvory jsou vyzděny přesně na velikost oken a dveří a to pouze z tepelně izolačních tvárnic dořezávaných na požadovanou velikost. Důvod, proč tento bod uvádím, je zkušenost, že běžný postup, který lze vidět na většině staveb, je trochu jiný. Zejména u keramických tvárnic zedníci často otvory vyzdí na přibližnou velikost a poté vzniklé díry dohází maltou, čímž se vytvoří tepelné mosty. Obdobně pokud spodní strana otvoru nevyjde na celou řadu, tak se vzniklý otvor často dozdí z normálních cihel.

5. Překlad jižní prosklené stěny
Překlad je tvořen železobetonovým průvlakem, který je na třech místech podepřen ocelovými sloupy. Průvlak má na vnější straně vložen polystyren o tloušťce 20 mm. Tuto tloušťku bohužel nebylo možné zvětšit z důvodu statické únosnosti překladu. Překlad tvoří ve své výšce 180 mm tepelný most se součinitelem prostupu tepla U = 0,25 W/m2.K.
Ocelové podpůrné sloupy jsou umístěny na vnitřní straně oken - směrem do interiéru. Rámy oken se sloupů nikde nedotýkají. Tepelný most je pouze u paty sloupu do základové desky a částečně v horní části při přechodu na železobetonový průvlak.
Okna byla vyrobena jako šest samostatných dílů. Z nich čtyři jsou běžná pevně zasklená okna a zbylé dva díly obsahují výklopné/posuvné dveře. Okna nejsou dole podbetonována, ale každý díl je podepřen ocelovými patkami a nahoře přišroubován do překladu. Tuto komplikovanější konstrukci jsem zvolil kvůli přerušení tepelného mostu pod okny. Celá výška (200 mm) od základové desky ke spodnímu okraji oken je vyplněna izolační pěnou.

detail uložení oken izolace pod okny
detail uložení oken na ocelových patkách detail izolace pod okny


Zvolený zateplovací systém pro svislé stěny

schéma zateplení Pro zateplení obvodových svislých stěn jsem použil tři druhy materiálů. Převážná část svislých stěn je zateplena kontaktně tvrzenou minerální vlnou 140 mm. Horní část obvodových stěn, skrytá pod přesahem střechy, je zateplena běžnou "měkkou" minerální vlnou Rockwool AIRROCK opět lepenou přímo na zdivo a tloušťky rovněž 140 mm. Zde bylo zbytečné používat tvrzené desky, protože zateplení bude schováno nad podhledem.
Ve spodní části domu začíná zateplení z tvrzené minerální vlny ve výšce 100 mm nad úrovní venkovního terénu (chodníku). Pod touto úrovní je zateplení provedeno z nenasákavých polystyrénových desek PERIMETER do hloubky 400 mm pod terén. Desky PERIMETER mají tloušťku 100 mm.

Pro zateplení obvodového zdiva pod fasádu jsem zvolil kontaktní způsob tvrzenou minerální vlnou Rockwool FASROCK 140 mm. Pro rozhodnutí o kontaktním způsobu zateplení nemám v podstatě žádné silné argumenty, ani jsem v tomto případě neprováděl cenové srovnání se systémem s provětrávanou mezerou. Jednoduše mi kontaktní způsob zateplení připadal na realizaci jednodušší, takže mám zatepleno kontaktně a víc k tomu nedokážu říci.

Zato důvodů, proč jsem zvolil tvrzenou minerální vlnu a ne polystyren, je několik:

  • Minerální vlna má výrazně nižší tepelnou roztažnost, celý plášť tedy mnohem méně pracuje a hrozí menší riziko praskání fasády.
  • Okraje desek z minerální vlny jsou poddajné a desky lze přirazit dokonale k sobě bez jakékoliv mezery. U polystyrenu stačí mírně nerovný řez a mezi deskami zůstane vzduchová mezera.
  • Minerální vlna je nehořlavá. Při tloušťce zateplení 140 mm považuji hořlavost polystyrenu za určité nebezpečí.
  • Minerální vlna má výrazně lepší zvukopohltivost než polystyren.
  • Minerální vlna má řádově menší faktor difúzního odporu.
  • U desek z minerální vlny lze docílit lepší rovinnosti povrchu. Případné rozdíly způsobené nerovností podkladu nebo různou tloušťkou vrstvy lepidla lze snadno odstranit přebroušením povrchu pomocí brusného papíru.

  • Pro propagaci minerální vlny to asi stačí. Jedinou nevýhodou, která je u minerální vlny všeobecně známa, je nebezpečí navlhnutí. Vlhkost v tomto případě způsobuje mnohem větší škody než u polystyrenu. U novostaveb s dostatečně vyschlým zdivem je ale toto riziko malé, jako vždy stačí dodržet několik málo zásad. Především musí zateplení začínat vždy minimálně 100 mm nad terénem (ostatně stejně jako u polystyrenu) a nikde se nesmí dotýkat materiálů natahujících odkudkoliv vlhkost.
    Argumentem pro použití tvrzené minerální vlny je i cena tohoto systému, přestože ceníkové ceny samostatných tvrzených desek z minerální vlny Rockwool jsou přibližně dvojnásobné než ceny polystyrenu. Při zakoupení celého zateplovacího systému Rockwool ECOROCK je ale cena výrazně nižší. Výsledkem je, že celková cena veškerého materiálu pro kontaktní zateplení pomocí tvrzené minerální vlny je nižší než cena materiálu pro zateplení polystyrenem. Kdo tomu nevěří, mohu mu jedině doporučit, aby si nechal udělat nabídku od Rockwoolu na dodávku celého systému. Práce je při zateplování polystyrenem nebo minerální vlnou zcela srovnatelná.

    Provedení zateplení svislých stěn

    zeteplení stěn Všechny druhy zateplení (tvrzené i měkké desky z minerální vlny a polystyren) jsou nalepeny přímo na obvodové zdi. Nebudu zbytečně popisovat celý postup zateplování pomocí tvrzených desek, protože ten je dostatečně podrobně uveden v technologickém postupu každého výrobce. Při aplikaci tvrzených desek jsem dodržel běžný postup - lepení prakticky v celé ploše desky, kotvení natloukacími hmoždinkami s kovovým trnem (10 x 200 mm, hustota 6 ks/m2), zpevnění všech rohů hliníkovými profily a zpevnění plochy lepidlem se síťkou. Raději bych chtěl upozornit na provedení některých detailů, na které jsem se zaměřil při provádění.

    Izolace pod terénem
    zateplení pod terénem Na vodorovnou hydroizolaci základové desky je na vnější straně obvodové zdi navařen svislý pás hydroizolace o výšce 0,5 m, který končí těsně pod spodním okrajem fasádních desek. Tím je zajištěno, že se do obvodového zdiva nemůže dostat zemní vlhkost. Pro tepelnou izolaci pod terénem jsem použil nenasákavé polystyrenové desky PERIMETER o výšce 0,5 m (10 cm je nad terénem a 40 cm je pod terénem). Izolovaná hloubka 0,4 m pod terénem byla prakticky maximální možná, protože dál do země už byl základový pas litý přímo do bagrovaného základu. Viditelná část polystyrenu (10 cm) nad terénem je natažena lepidlem s výztužnou síťkou a jako vrchní vrstva ještě přijde tenkovrstvá akrylátová mozaiková omítka.

    Izolace kolem oken
    překrytí rámu okna izolacíPro provedení tepelné izolace kolem otvorů jsem zvolil nejjednodušší možný způsob, který mohu všem jen doporučit. Okna jsem osadil do nosné zdi zároveň s její vnější hranou. Izolace z tvrzené minerální vlny je potom přetažena v mém případě přibližně 50 mm přes rám okna. Není třeba žádné složité řezání ani obkládání špalet jinou tloušťkou izolace. Přesah izolace přes rám okna lze udělat prakticky jakýkoliv včetně úplného zakrytí rámu okna. Detail napojení fasády na rám okna řeší velmi čistě samolepicí plastová lišta.

    Izolace skrytá přesahem střechy
    zateplení Vrchní část obvodových stěn, která bude schovaná nad podhledem přesahu střechy, je zateplena běžnou "měkkou" minerální vlnou Rockwool AIRROCK. Minerální vlna je lepena přímo na tvárnice stejným lepidlem jako tvrzené fasádní desky. Kromě nalepení jsou desky ještě dodatečně kotveny opět stejnými natloukacími hmoždinkami 10 x 200 mm s talířem, ale s hustotou pouze 4 ks/m2. V místě napojení pozednice a krovu na obvodovou zeď je z vnější strany dokonale vyplněn veškerý prostor minerální izolací. Izolace odtud bez přerušení navazuje na izolaci šikmé části střechy mezi krokvemi.

    Izolace podlah

    Prakticky v celém přízemí je podlahové vytápění. Jako tepelnou izolaci jsem v celé ploše použil běžný pěnový expandovaný polystyren (EPS) tloušťky 10 cm a hustoty 30 kg/m3. Píšu sice běžný, ale upozorňuji, že pro některé firmy je běžné dávat do podlahy polystyren s hustotou 25 kg/m3 nebo dokonce jenom 20 kg/m3. Upozorňuji, že hustota 30 kg/m3 je minimální, která by pod podlahu měla přijít. I tak se mi na některých místech stalo, že si podlaha sedla více, než dovolila pružnost silikonu mezi okrajovou dlaždicí a soklem na zdi, a silikon se utrhl. Polystyren hustoty 30 kg/m3 a tloušťky 10 cm je hodně tvrdá deska, kterou nelze snadno ani ohnout ani bodově promáčknout, proto je třeba dbát na velmi dobrou rovinnost povrchu, na který se polystyren ukládá. Jinak budou desky pružit, zůstanou mezi nimi spáry a hotová podlaha si bude postupně sedat, jak se bude stlačovat polystyren. Na polystyren jsem následně položil v celé ploše PE folii a na ní polystyrenové desky s rastrem pro uložení trubek podlahového vytápění. PE folie na vrchní straně desek zamezuje protečení vody nebo navlhnutí polystyrenu při betonování a následném vysychání podlah.

    Izolace podkroví

    izolace podkroví Izolace šikmých stěn a stropu podkroví je provedena minerální vlnou Rockwool ROCKMIN. Za její hlavní výhodu proti polystyrenu v tomto případě považuji především dokonalejší možnost vyplnění mezer v nerovném krovu a samozřejmě také její nehořlavost. Šikmé části střechy jsou izolovány tloušťkou 160 mm mezi krokvemi a 100 mm pod krokvemi. Podhledy jsou někde sádrokartonové a někde palubkové. Izolace přidaná pod krokvemi zajišťuje odstranění tepelných mostů, které tvoří dřevěné krokve. Přidanou tloušťku izolace 100 mm lze osadit při použití běžného kovového roštu pod sádrokarton. Jediný rozdíl je, že se použijí kotvy dlouhé 150 mm (namísto 50 mm) a rošt se vyvěsí o 100 mm pod krokve, cenové navýšení je zcela minimální. Do vzniklé mezery lze následně snadno vsunout izolační desky z minerální vlny.

    Vodorovný strop v podkroví je izolován rovněž tloušťkou 160 mm mezi kleštinami krovu a z vrchní strany je ještě položena druhá vrstva 160 mm izolace nepřerušovaná tepelnými mosty krovu.

    Pod sádrokartonem i pod palubkami je na vnitřní straně izolace osazena parotěsná zábrana. Provedení parotěsné zábrany jako opravdu parotěsné se ukázalo jako velký problém. Nenašel jsem žádnou firmu, která by se někdy už setkala s tím, že by zákazník požadoval udělat dokonale těsnou parozábranu (znamená to lepit spoje, utěsnit prostupy a další komplikace). Osobně si na základě vlastních zkušeností a pokusů dovolím tvrdit, že provedení parotěsné zábrany jako opravdu parotěsné je prakticky nemožné. Navíc je velice diskutabilní, zda je vůbec třeba, aby provedení bylo opravdu parotěsné, protože v konstrukci by ke kondenzaci vůbec docházet nemělo. Dalším argumentem je i nucené větrání, které výrazně snižuje celkovou vlhkost v domě. Proto dokonalé parotěsnosti nepřikládám příliš velký význam.
    Nicméně pokusil jsem se požadovat provedení těsné parozábrany s následujícími opatřeními:
    - veškeré spoje jsou přelepeny samolepicí páskou
    - na krajích je parozábrana lepena speciálním lepidlem ke zdi
    - veškeré prostupy skrz parozábranu (podpůrné sloupy krovu, prostupy kabelů, apod.) jsou utěsněny plastickou asfaltovou samolepicí páskou.
    Všechny tyto speciality jsou hodně drahé a navíc výrazně zvyšují pracnost provedení. Přičemž například napojení parozábrany na zeď nebo detaily kolem střešních oken nelze v žádném případě provést dokonale těsně. Navíc se následně parozábrana provrtá desítkami šroubů při kotvení sádrokartonu a probije desítkami hřebíků při přibíjení palubek.
    Celková těsnost parozábrany je podle mého názoru mnohem důležitější u palubkového podhledu. Ne však z důvodu parotěsnosti, ale z důvodu vzduchotěsnosti. Palubky totiž určitě nejsou vzduchotěsné a v případě netěsnosti parozábrany se zvyšuje celková průvzdušnost domu, čímž se snižuje účinnost nuceného větrání.

     
     
    Reklama