Financování rozsáhlých rekonstrukcí je náročné – cena kompletní rekonstrukce dosahuje několika desítek až stovek tisíc na jeden byt. Tak velkou sumou peněz ve fondu oprav ale disponuje jen málokteré družstvo či společenství vlastníků. Proto se financování obvykle řeší pomocí úvěrů u bank, stavebním spořením či jinou formou půjček.
Trh s energiemi je stále v pohybu a je (bohužel) ovlivňován stejně jako trhy s ostatními komoditami. O tom jsme se přesvědčili na vlastní kůži v nedávné době. Česká republika je od katastrofy v USA vzdálená tisíce kilometrů, ale přesto nás zasáhla velmi rychle zvýšením cen ropných výrobků a zemního plynu.
Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.
Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.
Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.
Rozhovor s doc. Ing. Karlem Kabelem, CSc., vedoucím katedry technických zařízení budov na stavební fakultě ČVUT v Praze. Pasivní domy jsou trochu otázkou módy a trochu přístupu státu – v Rakousku jsou pasivní domy podporovány státem, tak si je mnozí pořizují. U nás si zase lidé s podporou státu pořídili napřed přímotopy, pak tepelná čerpadla či plyn.
Recenzovaný Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.