Pozor na hluk

Určitě jste si všimli změny tvarů novostaveb pro bydlení. Typickým příkladem jsou rodinné domy stavěné největším developerem v zemi firmou Central Group. Ještě před několika lety bylo na sídlištích těchto domů vidět šikmé, často polovalbové střechy, okna s oblouky, na střeše převládala červená barva. Nyní jde o téměř asketické, pravoúhlé tvary. Střechy s nízkým sklonem a často tmavších odstínů. (viz obr. č. 1)

Je zřejmé, že tento trend působí i na střechy. Současná střecha má sklon kolem 10°, je často pultová a použitý materiál je kvalitní plech (titanzinek, hliník). Doposud měla taková střecha v našem povědomí dvě úskalí. Prvním z nich je nutnost těsnění drážek. Myslím však, že dnes už málo koho napadne nedat při tomto sklonu do drážky těsnění (těsnící pásku či těsnící gel). Druhým úskalím je správné použití příchytek. Bohužel čas od času vídám chybu, jak v dodržování roztečí příchytek, tak zejména v požívání pevných a pohyblivých, úhlových a kalhotkových. Je pravda, že ČSN 73 3610 je dnes již trochu zastaralá, ale i tam je možno se dočíst o vzdálenostech 25 až 50 cm a i o rozmístění pevných a posuvných (v ČSN "dvojdielne dilatačne") se v této normě hovoří.

Modernějším předpisem pro klempířské práce jsou "Základní pravidla pro klempířské práce" vydané Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů, které, mimo jiné, přesné hodnoty uvádějí v tabulce I 5 na str. 71 (vydání březen 2003). Rovněž každý z výrobců svitkových plechů má ve svých materiálech uvedeny hodnoty pro rozmístění pevných a posuvných příchytek. Obrázek č. 2 názorně ukazuje, že jsou střechy, které mají smůlu. Prakticky všechny dnes používané materiály mají roztažnost cca 0,02 mm/1°C/m. Co se asi v létě stane s touto střechou, když jsou drážky přichyceny pouze pevnými příchytkami? Pojďme ale zpět k hluku a moderním střechám. Nízký sklon, pultová střecha. Práce je provedena v souladu s klempířskými pravidly, pečlivě. (Obr. č. 3 a 4) A přesto se najednou při trochu silnějším větru objeví hluk. Je to nepříjemné a řekněme si na rovinu i těžko odstranitelné. Důvodem hluku je v tomto případě síla vzniklá sáním větru. To znamená, že se nejedná o foukání větru pod krytinu, ale o nadzvedávání a rozvibrování krytiny větrem působícím na lícovou stranu. I při velmi dobře provedené klempířské práci může být hluk zesílen či dokonce vyvolán chybným navržením konstrukce střechy nebo i budovy:

1. Nedostatečná protihluková izolace stropu. Lehká skořepinová konstrukce stropu, sbíjený lehký krov. Izolace tepelná v dostatečné míře s naivní představou odstranění hluku skelnou vatou či polystyrenem.
2. Položení plechu přímo na prkna.

Hluk je prvním signálem o tom, že se střechou není vše v pořádku. Vibrování působí pochopitelně na přichycení drážek a namáhá i samotný plech. V Čechách jsem se, zatím naštěstí, setkal jen s jedním případem hlučné střechy. Zkušenosti rakouských kolegů však dostatečně varují. Počasí je opravdu stále extrémnější a s velkým větrem se potýkáme téměř každý měsíc. To, že zatím mám k dispozici jen fotografie z vysokých hor (obr. č. 5) neznamená, že se podobným problémem nebudeme zabývat brzy i u nás. Na uvedeném obrázku č. 5 je případ zcela rozbité střechy větrem - vytrhané pásy nerezového plechu. Obrázek č. 6 ukazuje poškození pásu déletrvající vibrací.

Obr. 1 Sídliště v Praze Kunraticích

Obr. č. 2 Použití pouze pevných příponek, přichycení podkladního pásu rovněž nedostatečné

Obr. č. 3 Hezký objekt v Brdech, bohužel na větrném místě

Obr.č. 4 Ještě není ani odstraněna ochranná folie a už zlobí hluk

Obr. č. 5 Zatím problém jen na horách. Při současném počasí máme zanedlouho stejný problém i u nás.

Obr. č. 6. Viditelné poškození

Jak se tedy těmto jevům bránit.

1. Při pokládce důsledně dbát na to, že falcujeme drážku po drážce. A nepostupujeme tak, že nejdřív položíme všechny šáry a potom zavíráme všechny drážky najednou. Tato metoda je rychlejší, ale dojde k většímu uvolnění plechu ve střední části šáru a tím i k snadnější vibraci, tvorbě hluku a posléze riziku zničení střechy.
2. Nepokládat plech přímo na bednění. Už jen použití difúzně otevřené folie sníží hladinu hluku o cca 10 dB. A použití separační vrstvy na bázi netkaného textilu sníží hluk ještě razantněji.
3. Nepoužívat svitkové plechy šíře 650 (670) mm, ale pro tyto střechy výhradně pás široký pouze 500 mm. Jedná se o nejúčinnější řešení. Jako příklad může sloužit např. to, že za loňský rok nezaznamenala Prefa v Rakousku jedinou stížnost na hluk u objektů pokrytých úzkými pásy (500 mm). Přitom těchto střech bylo položeno několik desítek a to zejména ve vyšších polohách Alp. Rovněž nové typy Prefalzu De Luxe určené pro moderní výstavbu se již v jiných šířích než 500 mm nevyrábějí.

Zbývá asi poslední otázka. Co se střechami, které začnou být hlučné. Jak poruchu odstranit? Odhlédneme-li od možnosti demontáže krytiny a nového položení, existuje možnost zatížení pásů např. kameny. Hluk se podaří odstranit, ale střeše to moc dobře neudělá. Jednak krov většinou bývá vypočítán na lehkou plechovou krytinu a ne na kamenný záklop. Sníh s ledem dokáže i s hodně těžkým kamenem pohybovat, což se střeše určitě nelíbí. Dalším možným řešením je použití speciálních vnějších příchytek, které se osazují na vnější stranu dvojité drážky a ramena těchto příchytek přitlačují prostřední část pásu. Tyto příchytky pomáhají asi v 80% případů. Technicky i esteticky je to asi nejlepší řešení, není však úplně laciné.

Takže prosím kamarádi klempíři, až dostanete zakázku na krásnou jednoduchou pultovou střechu s nízkým sklonem, prosaďte si úzké pásy a separační vrstvu. Výsledek se dostaví sám - v budoucnu budete mít méně starostí.