Centrum Bořislavka jako sestava čtyř „krystalů“ vycházejících z principů fraktální podobnosti – díl 2.

Centrum Bořislavka – díl 1.

Pavel Vrba (český básník a textař): „Praha je i báseň vnímaná očima, srdcem a podrážkami stále se vracejících a okouzlených chodců.“

Centrum Bořislavka se stalo zajímavou architekturou a výraznou dominantou této části Prahy a je zdařilou symbiózou autorských výtvarných děl spojených moderní architekturou. Různorodost okolní zástavby i funkcí se tak podařilo spojit s různorodostí samotného centra. Fraktálním strukturováním parcely odvodili architekti tvary nepravidelných objektů, jež jsou určujícím a autentickým tvarem architektury Bořislavky. Výrazné výtvarné prvky zde nejsou sevřeny striktním zadáním, ale naopak jsou volným a osobitým projevem jednotlivých autorů. Naše povídání je pokračováním prvního dílu, který naleznete mezi souvisejícími články níže.

Prostupnost a konektivita

„Navázali jsme na vývoj urbanistických schémat pro současné město, jimiž se dlouhodobě zabýváme. Jde nám o hledání nové podoby blokové zástavby, která by dokázala evokovat kvality veřejného prostoru historického města, splňovala nároky na vnitřní prostředí budov a umožňovala individuální architektonickou formu.“ (Aulík Fišer architekti)

Cílem architektonického návrhu tedy nebyla jenom estetika jednotlivých budov/krystalů a jejich vnitřní dispoziční racionality, ale především prostředí okolo nich a mezi nimi. Jednotlivé budovy jsou položeny na společné nízké platformě, která vyrovnává velké terénní rozdíly okolních ulic. Mezi jednotlivými krystaly tak vznikají uličky a veřejné prostory evokující sevřenou zástavbu, kterou známe z historických center měst.

Především je zde piazzetta navržená v místech historicky existujícího obdobného prostoru. „Malé piazzetty v městech mají nesrovnatelně lepší atmosféru než většina předimenzovaných a slabě žijících prostor vzniklých od druhé poloviny 20. století.“ (Aulík Fišer architekti)

Piazzetta umožňuje bezbariérové spojení celého centra a jeho okolí přímo s vestibulem metra. Význam tohoto místa podtrhuje socha Federica Díaze. Rozsah možného pohybu v interiéru i exteriéru, rovnoměrně prostupujícího celým souborem, lze přirovnat k mraveništi.

Skleněná fasáda – vyjádření formy blokové kompozice

Použití technicky komplikovaného řešení celoskleněných fasád nebylo cílem samo o sobě ani projevem suverenity kancelářské typologie, ale prostředkem pro vyjádření zvolené blokové kompozice.

Požadované exaktnosti, která by zachycovala krystalickou formu jednotlivých objektů, nejlépe odpovídala celoprosklená strukturální fasáda. Zvolené vlastnosti skel včetně míry reflexe umožňují vnímat geometrickou celistvost tvarů, ale nevytváří ve většině pozic a světelných podmínek silné zrcadlení, které by v daném kontextu města nebylo žádoucí. Výsledkem je nalezení citlivé rovnováhy technických vlastností s důrazem na kvalitu denního osvětlení i ve vnitřních částech pracovního prostředí.

Vyrovnávací platforma, na kterou jsou prosklené objekty posazeny, je z důvodu integrace do běžného městského prostředí ulice Kladenské naopak spíš masivního, tradičního charakteru. Plné plochy stěn mezi uličními výkladci jsou obloženy světlými kamennými deskami.

Strukturální prosklené fasády jsou v pravidelnějších vertikálních částech řešeny systémem blokových fasád, ve složitějších, lomených, prostorových částech systémem rastrových fasád. Při vývoji nejkomplikovanějších nosných prvků byly použity 3D tištěné makety v měřítku 1:1.

Výjimečnou konstrukcí v opláštění budovy je prosklené zastropení dvorany mezi objekty I a II tvořené prostorovou ocelovou konstrukcí se zapuštěným instalačním prostorem pro technické periferie v dolních pásnicích.

Redakce estav.tv navštívila Centrum Bořislavka v rámci AGC Active Day 2022 na téma inovativní sklo v exteriéru i interiéru. Podívejte se na reportáž.

Veřejný prostor a zeleň/rovnováha zastavěných a zelených ploch

Veřejné prostory jsou z velké části prosluněné a chráněné od dopravního ruchu městské radiály Evropská. Domy – krystaly – jsou usazeny do terasovitých zahrad, v interiéru je pak systém atrií s vitální zelení procházející jako vlákna celými domy. Pro tento projekt byla vyvinuta experimentální forma zeleně, ta se výrazně odlišuje od běžných zelených stěn a má formu rozsáhlých prostorových útvarů tvořených vertikálními kůly s epifytickými rostlinami. Na to navazuje skutečný park ve východní části, kde už mohou růst velké stromy z přirozeného terénu. Tím jsou zastavěné a zelené plochy v pozemku v rovnováze.

„V případě Bořislavky by výraznější použití zeleně šlo proti principu výtvarného záměru architektů. Jednotlivé objekty stylizují krystaly a ty bývají čisté… Zeleň je v rámci Bořislavky v harmonickém měřítku s celkovým záměrem. Centrálním bodem je ‚Epifyt‘ – vznikl jako hledání určité jedinečnosti použití interiérových rostlin. Jedinečnosti nejen ve vlastní instalaci, ale také jako součást architektury. Nejde jen o vegetační prvek, ale o výtvarné dílo, živé, proměnlivé.“ (Zdeněk Sendler, zahradní architekt)

Umění jako součást architektonického programu

V architektonickém konceptu Centra Bořislavka autoři od počátku počítali s uměleckými díly jako nedílnou součástí prostředí. Uvažovali v zásadě ve dvou časových etapách.

První část děl, umístěná v předem určených pozicích exteriéru (piazzetta, prostor před vstupem do hlavní budovy) i interiéru, byla dokončena současně s budovami.

Umělecká díla zde byla vždy chápána jako svobodné vyjádření umělců, architektonické libreto vymezovalo pouze jejich umístění. Nikdy neexistovalo zadání ve smyslu společného východiska uvažovaných děl nebo jejich tématu, nebyla ani nijak definovaná míra integrity nebo kontrastnosti s architekturou.

„S vědomím dlouhodobého vlivu na veřejný prostor, a proto, že díla byla koncipována ještě před dokončením celkového prostředí, byla při dialogu s umělci zmíněna nadčasovost děl spíš než jejich aktuální angažovanost.“ (Petr Pujman, generální ředitel KKCG REG)

Skutečnost, že skulpturální umělecká díla realizovaná v této etapě (Na Horu od Federica Díaze, Ledovec od Maxima Velčovského, Planeta od architektů Centra Jana Aulíka, Leoše Horáka, Davida Zalabáka a sochaře Pavla Filipa a Proudění od Jana Poupěte) jsou vztažena k základním přírodním principům, je výsledkem neplánované synergie mezi těmito tvůrci a prostředím, do kterého vstupovali. A samozřejmě i mezi autory navzájem.

„Mým úkolem bylo zabývat se vstupní halou, kterou se přichází do jednoho z krystalů. Jedná se o stovky čtverečních metrů a byla velká výzva pojednat prostor tak, aby se dílo v konzultaci s architekty stalo součástí domu a jeho architektury. Jedná se vlastně o gesamtkunstwerk, což je propojení všech uměleckých a designérských disciplín tak, aby celý dům fungoval v harmonických souvislostech. Pracování na celku, kde bylo nezbytné stále konzultovat s dalšími lidmi a profesemi, byl velmi zajímavý a důležitý proces vytváření.“ (Maxim Velčovský, umělecký ředitel, Lasvit)

Druhá část tvorby uměleckých děl bude pokračovat po dokončení centra především ve veřejném prostoru; pozice i výběr děl bude probíhat v kontextu existujících objektů a bude uměleckou reakcí na fyzicky přítomný prostor. Mohou zde opět vzniknout díla s předpokladem dlouhodobé koexistence v daném prostoru, ale i krátkodobé instalace a výstavy, tudíž zde bude prostor i pro zcela aktuální umělecká sdělení.

Vnitřní prostředí – kanceláře

Současné kancelářské prostředí je nevyhnutelně vyplněno unifikovanými produkty, a je proto pro jeho příjemné užívání velmi důležité integrovat do něj individuální, na míru a řemeslně zpracovaná řešení. Kompozice atypických a typizovaných částí je pevná a samozřejmá, ve vzájemné rovnováze. Důležitým prostředkem je přirozená barevnost a používání přírodních materiálů.

Udržitelnost

Celý komplex má mezinárodně uznávaný certifikát environmentální udržitelnosti LEED Gold, mimo jiné za využívání dešťové vody, rozsáhlé zelené střechy, hospodaření s energií (například rekuperaci energie z výtahů nebo výměník tepla).

Značky

fasády – Sipral, www.sipral.cz
kamenné obklady, dlažba – Jež – kamenické práce, www.janjez.cz
ocelové konstrukce – světlíky – LLENTAB, www.llentab.cz
vzduchotechnika – Trox, www.trox.cz
skleněné příčky – Likos, www.likos-s.cz, ASSA ABLOY, www.assaabloy.com
terrazzo – Coming
osvětlení – Lumidee, www.lumidee.cz, Exx, www.exx.cz, Hormen, www.hormen.cz
recepce / umělý kámen – Exx, www.exx.cz / Corian, www.corian.cz

skleněné objekty – Lasvit, www.lasvit.cz, BOMMA, www.bomma.cz, Sans Souci, www.sanssoucilighting.com, Olgoj Chorchoj, www.olgojchorchoj.cz
ocelové schodiště – STAIRS design, www.stairsdesign.cz
zámečnické výrobky – EST Stage Technology, www.eststage.com
mobiliář – Vitra, Konsepti, Walter Knoll, Moroso, BB Italia, Wilkhahn, Ethimo, La Cividina, MMcité, Sollus nábytek
podhledy – BARRISOL, www.barrisol.cz, Hunter Douglass, www.hunterdouglas-kadan.cz, Allegro, www.allegro-praha.cz, Kovprof, www.kovprof.cz
výtahy – Schindler CZ, www.schindler.com
stínění – Purestyl, www.purestyl.cz, Hunter Douglass, www.hunterdouglas-kadan.cz
elektroinstalace – ABB, nizke-napeti.cz.abb.com, Enika, www.enika.cz, Instalace Praha, www.instalace.cz
koberce – Boca, www.bocagroup.cz
turnikety – Cominfo, www.cominfo-trade.com
železobetonové konstrukce – Feri, www.feri-hk.cz, Metrostav, www.metrostav.cz
sanita – Vitra, Grohe, Hansgrohe

Doplňující informace

Vizuální styl

Vytvořený logotyp vychází z toho, že určujícím prvkem architektury je prostor a prostupnost mezi budovami. Řešením je litera „B“, která je zbavena vnitřní hmoty a její tvar je vykreslen jen výrazným stínováním, které odkazuje ke skleněnému plášti budov. Geometrický charakter a množství asociací na architekturu obsahuje i font Bořislavka, který funguje jak ve vizuálním stylu, tak i v navigačním systému. Ten byl vytvořen agenturou Toman design ve spolupráci s typografem Vojtěchem Říhou.

Umělecká díla

Exteriér

Studio Federico Díaz: Na Horu
Sousoší čtyř objektů evokující starou stezku, která kdysi místem vedla. Betonové objekty jsou vyrobeny speciální technologií robotické fabrikace. Jejich součástí jsou vodní prvky, z nichž během letních měsíců skapává voda osvěžující přilehlé okolí. Výsledné dílo je navíc doplněno o vrstvu rozšířené reality dostupnou všem návštěvníkům prostřednictvím aplikace v mobilních zařízeních.

Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák, Pavel Filip: Planeta
Vodní objekt představuje pohled na kulovou úseč jižní polokoule naší planety v měřítku zhruba 1:1 000 000. Po povrchu stéká voda symbolizující oceán. Je vyroben z nerezové oceli.

Interiér

Maxim Velčovský: Ledovec, Lasvit
Osvětluje vstupní lobby, největší dílo společnosti Lasvit v České republice. Skládá se ze 120 kusů plochého, tzv. spékaného, skla. Jednotlivé pláty jsou zasazeny do dřevěného prolamovaného rastru ve stropě vstupního lobby.

Zdeněk Sendler, Jan Aulík, Leoš Horák, David Zalabák a Radka Táborová: Epifyt
Unikátní řešení kombinující interiérovou zahradní architekturu s venkovní. Dílo inspirované deštnými pralesy tvarově i rozlohou přirozeně doplňuje vstupní lobby, pro které bylo vytvořeno. Epifytní rostliny osazují 76 speciálně upravených akátových kůlů zasazených do vodní plochy.

Jan Poupě: Proudění
Velkoformátový obraz vytvořený pro vstupní lobby objektu IV. Přes sérii kreseb, jejichž výchozím materiálem je 3D model budov a digitální simulace proudění vzduchu v dané lokalitě, autor umístil mřížku jehlanů, které dobře reflektují světlo a orientaci v prostoru. Výsledný systém pak umístil na plátno a formou strukturální olejomalby zpracoval do obrazu. Interiér zejména objektu 1 doplňují díla významných současných českých autorů: Pavel Roučka, František Hodonský, Milan Houser, Jan Kovářík.

O studiu

Aulík Fišer architekti je respektovaná architektonická kancelář se zaměřením na urbanismus velkých rozvojových území a návrhy administrativních a rezidenčních komplexů. Od největších měřítek až po zcela malé a propracované koncepty, interiéry, výstavy – AFA vždy hledají odpovídající a kontextuální řešení.

AFA navrhli BB Centrum – novou městskou čtvrť v pražské Michli. Jejich řadu let trvající práce na tomto území patří k největším počinům pražského urbanismu vedeného jedním architektonickým ateliérem. Poslední významnou realizací je nedávno dokončený soubor budov Bořislavka Centrum v Praze 6.

AFA od svého založení v roce 2007 pracují pro developerské, institucionální i soukromé investory. Práce ateliéru jsou oceňované a publikované v tuzemských i zahraničních médiích.

Jan Aulík a Jakub Fišer vedli ateliéry na architektonických vysokých školách; aktivně působí v profesní a kulturní sféře.

Kompletní portfolio na www.afarch.cz

Ing. arch. Jan Aulík

Absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha.
Od roku 2007 vede s Jakubem Fišerem architektonický ateliér Aulík Fišer architekti.
V letech 2002–2009 byl členem dozorčí rady Nadace české architektury, 2008–2014 vedoucí ateliéru na FA ČVUT.
Od roku 1996 do současnosti navrhoval řadu administrativních a bytových budov, z nichž většina je v BB centru v Praze-Michli. Zde je také autorem několika objektů občanské vybavenosti (Komunitní centrum Michle, sportovní a wellness centrum Nová Brumlovka).
Významnou realizací je také multifunkční blok s konverzí výrobní haly v Praze-Libni.
Posledním a nejvýznamnějším realizovaným projektem je v roce 2021 dokončené Centrum Bořislavka.

Ing. arch. Leoš Horák

Absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha, studium dokončil v roce 2007 diplomním projektem Revitalizace slovenského města Dubnica nad Váhom u profesora Ivana Kroupy. Za tento projekt získal cenu děkana fakulty prof. Zdeňka Zavřela. V letech 2003–2004 absolvoval stáž na TTY Tampere ve Finsku.
Během studia získával zkušenosti prací pro pražské pobočky několika zahraničních studií. Jako čerstvý absolvent nastoupil do ateliéru Aulík Fišer architekti a začal se věnovat urbanistickým konceptům v prostředí Prahy. Jedním z hlavních témat autorských prací je rozvoj areálu BB Centra v Praze 4, jehož posledním dokončeným objektem je Delta. Dále navrhoval polyfunkční soubory Palmovka nebo Ruzyně, obytné soubory Kavčí hory, Vysočany nebo Pankrác. V posledních 9 letech se intenzivně věnoval projektu Bořislavka Centrum na základě vítězné mezinárodní soutěže.

Investor

KKCG Real Estate Group je členem investiční skupiny KKCG. Byla založena v roce 2012 za účelem efektivního řízení real estate projektů skupiny. Hlavním předmětem její činnosti je rezidenční a komerční development a facility management. Společnost dále monitoruje trendy a trhy v oblasti real estate, vyhledává vhodné investiční příležitosti a poskytuje poradenskou činnost pro mateřskou společnost. Vize společnosti KKCG Real Estate Group je vytvářet trvalé hodnoty spojením genia loci s inovativní architekturou v duchu zásad udržitelného rozvoje.

Kromě Bořislavka Centra firma vloni dokončila první etapu rezidenčního projektu top‘ rezidence Pomezí a v současné době na Praze 5 pokračuje ve výstavbě jeho druhé etapy. Společnost v Praze postavila pod značkou top‘ rezidence také padesát nízkoenergetických domů v Šáreckém údolí. Za tento projekt získala mimo jiné druhé místo v soutěži Stavba roku.

V prosinci loňského roku KKCG REG prostřednictvím dceřiné společnosti VESTINLOG prodala 5 výrobně-logistických areálů v Polsku, které jsou plně pronajaty renomovaným společnostem (např. Kongsberg Automotive, Benteler či Sanden Manufacturing). V současné době pracují týmy pod hlavičkou KKCG REG na zhruba patnácti developerských projektech.

Použité podklady:

• Citáty – http://www.citaty.net
• Fotografie – BoysPlayNice
• Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO AULÍK FIŠER ARCHITEKTI a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.