O akustické pohodě v interiéru rozhodují detaily, znělo na Saint-Gobain fóru 2016

Volba tepelného izolantu v zateplovacích systémech

Na vzduchovou neprůzvučnost stěny má vliv zateplovací systém (ETICS), který je na ni namontován. Vliv má typ a tloušťka izolantu, plošná hmotnost souvrství, způsob lepení a kotvení a také druh podkladu. Ve své přednášce to řekl Ing. Tomáš Pošta z divize WEBER.

Prezentoval výsledky měření vzduchové neprůzvučnosti referenční betonové stěny tl. 15 cm velikosti 10 m². ETICS s pěnovým polystyrenem EPS tl. 100 mm zhoršil vzduchovou neprůzvučnost stěny ΔR_w o 5 dB. Se zvětšující se tloušťkou izolantu klesal jeho negativní vliv. ETICS s EPS tl. 200 mm vzduchovou neprůzvučnost zhoršil již jen o 4 dB. O něco lépe dopadl ETICS s elastifikovaným EPS Silent, který v tloušťce 100 mm vzduchovou neprůzvučnost zhoršil o 3 dB, v tloušťce 200 mm ji zlepšil o 1 dB. ETICS s tepelnou izolací z kamenné vlny tl. 100 mm neměl na vzduchovou neprůzvučnost měřené stěny žádný vliv. Izolant z MW tl. 200 mm vzduchovou neprůzvučnost zlepšil o 2 dB.

Ing. Karel Sedláček z divize Isover doplnil, že ETICS s tepelnou izolací TWINNER, která kombinuje šedý EPS s minerální vatou, vzduchovou neprůzvučnost zhoršuje o 5 dB v tl. 100 mm a o 4 dB v tl. 200 mm.

Obdobné zkoušky byly provedeny na stěně z keramických bloků tl. 300 mm jednostranně omítnuté. ETICS s EPS 120 mm neměl na vzduchovou neprůzvučnost vliv, izolant z MW vzduchovou neprůzvučnost zlepšil o 5 dB. U oboustranně omítnuté stěny EPS vzduchovou neprůzvučnost zhoršil o 1 dB, MW ji zlepšila o 7 dB.

Klíčovými parametry z hlediska akustiky jsou u tepelné izolace dynamická tuhost s_d [MPa/m²]. Čím měkčí a pružnější materiál tím je vliv na vzduchovou neprůzvučnost pozitivnější. Vliv má rovněž měrný odpor proti proudění vzduchu r [kPa∙s/ m²]. Materiály s vyšší hodnotou mají příznivější vliv. Dle měření hodnoty vyšší než 5 kPa∙s/m² jsou dostatečné.

Obecně lze zrekapitulovat, že minerální vata vzduchovou neprůzvučnost stěny s ETICS mírně zlepšuje, pokud je ve větších tloušťkách, EPS ji zhoršuje. K mírnému zlepšení dochází jen při použití větších tlouštěk elastifikovaného EPS.

Při volbě nebo posuzování způsobu zateplení stěny je však dle přednášejících třeba pamatovat na to, že neprůzvučnost stěny jako celku samozřejmě ovlivňuje i neprůzvučnost oken, způsob lepení a kotvení tepelné izolace (zapuštěné kotvy apod.). Proto nelze výše uvedené hodnoty aplikovat obecně.

Napojení sádrokartonové příčky na strop a podlahu

Ing. Ludmila Mikolášová z divize RIGIPS prezentovala možnosti provedení detailů napojení konstrukcí suché výstavby, jako jsou např. sádrokartonové příčky a podhledy, a řešení detailů v jejich ploše. Jedná se o problematiku, která vzduchovou neprůzvučnost ovlivňuje velice významně. Při projektování je třeba zohlednit i maličkosti, jakými jsou např. umístění elektrických zásuvek na opačných stranách příčky. Je hrubou chybou umístit zásuvky proti sobě. Vždy je třeba je umístit v dostatečné vzdálenosti. Podle slov Ing. Mikolášové nejméně 40 cm. Pokud to musí být méně, je třeba, aby byl mezi zásuvkami sloupek konstrukce.

Z hlediska vzduchové neprůzvučnosti je klíčový detail napojení příčky na podlahu a podhled. Příčku je vždy třeba zakládat na tzv. hrubou podlahu a profil rámové konstrukce je třeba pokládat na pružnou podložku. Podlahové vrstvy zahrnující zejména kročejovou izolaci a roznášecí vrstvu je třeba provádět až v následujícím kroku, přičemž roznášecí vrstvu je třeba od příčky oddělit vyplněnou spárou. Pokud jsou před příčkami již tyto vrstvy podlahy hotové, je alespoň nutné v roznášecí vrstvě podlahy vyříznou spáru v místě příčky pro omezení přenosu zvuku. Při založení příčky bez úprav roznášecí podlahové vrstvy může být zhoršení neprůzvučnosti oproti založení na hrubou podlahu až o 15 dB.

Obdobná je situace u podhledu. Ideálně by měla být příčka vytažena až k nosné konstrukci stropu. K dokončené příčce se pak ukončuje sádrokartonový podhled. Pokud je třeba příčku napojit již na dokončený podhled, je třeba alespoň přerušit sádrokartonové opláštění podhledu, případně v něm opět vytvořit alespoň spáru. Napojení na opláštění podhledu bez úpravy je hrubou chybou. Napojení příčky na průběžný neupravený podhled může snížit neprůzvučnost až o 15 dB.

V příčkách s otvory jsou však klíčové jejich výplně. U akustických dveří je třeba pamatovat na to, že i zárubeň musí být v odpovídající akustické úpravě a dveře musí být opatřeny těsněním. To platí i pro práh dveří. Drobná netěsná spára u prahu může zhoršit neprůzvučnost velice významně.

Obecně platí, že pro snížení vlivu prostupu zvuku je vhodné při napojení konstrukce na boční stěny přerušit průběžné opláštění. Výplně otvorů je nutné zvolit takové, které odpovídají požadavkům na vzduchovou neprůzvučnost stěny. U vícevrstevně opláštěných konstrukcí příček je třeba tmelit či lepit spáry ve všech vrstvách.

Volba typu zasklení z hlediska neprůzvučnosti

Problematiku neprůzvučnosti skleněných výplní prezentoval Ing. Pavel Nečas z divize GLASSOLUTIONS. I u skla platí, že čím tlustší a těžší, tím z hlediska neprůzvučnosti lépe. Ještě lepších akustických vlastností se dosáhne použitím vrstveného skla oproti obyčejnému sklu ve stejné tloušťce. Zde může být rozdíl až 5 dB. Pro co nejúčinnější zvukovou izolaci izolačních skel je vhodné používat výrobky s nestejnými tloušťkami skel. U trojskel by měly být tloušťky asymetrické. Účinné je pak trojsklo s vnějším sklem vrstveným, např. s PVB folií SGG Stadip Silence.

Zajímavostí byly typické akustické omyly, na které Ing. Pavel Nečas ve své prezentaci poukázal. Z hlediska neprůzvučnosti je minimální rozdíl v použití dvojskla 4-16-4, resp. 6-16-4, a trojskla 4-12-4-12-4, resp. 6-12-4-12-4 (jsou to 1 až 2 dB). Pro použití jako vnitřní dělicí stěnu je vhodnější požadovat vrstvené sklo. Dvojsklo oproti jednoduchému sklu nemusí vykazovat lepší akustické parametry. Hodnotu neprůzvučnosti neovlivňuje podle přednášejícího kalení skla, jeho pokovení a druh plynu ve výplni izolačního skla.

I další přednášející seminářů Saint-Gobain fórum 2016 ve svých prezentacích prokazovali obecně platné a klíčové zásady akustické pohody v interiéru: O celkové neprůzvučnosti rozhodují slabá místa. Důležitý je detail – zakončení a dotěsnění konstrukcí, instalační průchody apod.