Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Hluk a nové povinnosti pro stavebníky ze zákona o ochraně veřejného zdraví

K 1. 12. 2015 vstoupila v platnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví zák. č. 258/2000 Sb., která přináší mimo jiné i nové povinnosti pro stavebníky rodinných domů ve vazbě na ochranu před hlukem.

V návaznosti na stále rostoucí důraz na řešení ochrany objektů před hlukem je i stavebníkům rodinných domů stanovena nová posouzení z hlediska ochrany před hlukem. V případě potřeby je to stavebník, kdo musí zajistit (zaplatit) protihluková opatření podle stavu aktuálního, ale i budoucího hlukového zatížení území (např. plánovaná výstavba dopravní komunikace) pro svou stavbu. Pokud tak stavebník neučiní, nemůže žádat, aby tato opatření provedl provozovatel zdroje hluku.

Právní úprava má zamezit praxi, kdy stavebníci umísťovali stavby blízko rušných komunikací či provozů a následně požadovali na původcích hluku realizaci protihlukových opatření.

Podrobnosti k právní úpravě byly již v lednu na ESTAV.cz

Podrobně si o dopadech právní úpravy můžete přečíst v článku Novela zákona o ochraně před hlukem klade nové povinnosti na stavebníky rodinných domů na portálu ESTAV.cz.
"Je třeba se připravit a obrnit proti nejednotnému postupu v aplikaci povinnosti. Dle zjištěných informací se bude postupovat v každém případě individuálně, to znamená, že rozsah potřebných podkladů žádosti pro účely posouzení hygienickou službou bude vyplývat z konkrétní situace v území a tedy bude vše odvislé od konkrétního požadavku konkrétního úředníka", řekla v článku ke stavu v lednu 2016 JUDr. Petra Adámková, Ph.D.

Komentář k novele zákona o ochraně před hlukem

Nyní jsme požádali jsme o komentář další stranu - spolupracující právní kancelář Frank Bold Advokáti.
Autor komentáře: Libor Jarmič

Novelou zákona o ochraně veřejného zdraví přenáší stát náklady na měření hluku a protihluková opatření na občany. Pozice občana, který si postaví dům, domáhat ochrany před nadměrným hlukem se tak oslabuje. Stát se tak zbavuje povinnosti snižovat hluk v případě nových staveb rodinných domů a dalších nemovitostí sloužících k bydlení, ale také v případě nových nemocnic, školek, ústavů, atd., které jsou umísťovány do hlukem zatíženého území, což není šťastné řešení. Jedná se sice o jakousi prevenci vzniku budoucích sporů, nicméně oslabuje se prevence a aktivní přístup ke snižování hlukové zátěže, což by mělo být naopak prioritou. Tento krok je důkazem neúspěchu boje proti hluku.

Zároveň je třeba upozornit, že náklady na měření hluku se pohybují v hodnotě desítek tisíc korun. Lidé nakonec mohou být skutečně motivováni hledat si místo pro novostavbu v klidném místě, tj. daleko od hlavních pozemních komunikací. Uvedené dává jistý smysl v případech již existujících dopravních staveb. Problém však je možno vidět u plánovaných dopravních staveb, které mohou být zaneseny do územních plánů, ale jejich realizace je v nedohlednu, popř. nakonec nemusí být realizovány vůbec. V těchto případech je nelogické, aby občan platil za měření hluku a protihluková opatření na své vlastní nemovitosti, pokud to není skutečně nutné.

Kontrolu provedených měření a navržených protihlukových opatření bude mít na starosti krajská hygienická stanice, která bude moci požadovat úpravy projektu a teprve následně vydá svůj souhlas (kladné stanovisko), který je podmínkou k umístění či provedení stavby.

V případě neshod s krajským hygienikem mají občané možnost obrátit se na Ministerstvo zdravotnictví, aby stanovisko krajského hygienika přezkoumalo, zda jsou požadavky v něm uvedené skutečně oprávněné. Aby se předešlo případným neshodám a průtahům, lze jen doporučit konzultovat plánovanou stavbu s krajským hygienikem s dostatečným časovým předstihem.


Vliv hluku je předmětem bezpočtu studií.

  • Asociace výrobců minerální izolace v r. 2016 uvádí, že dle jejich studie 44 % českých domácností obtěžuje venkovní hluk v podobě ruchu z dopravy.
  • K problematice exitují i zajímavá zahraniční data: Vědci pro studii NORAH (Noise-Related Annoyance, Cognition and Health) zkoumali 5 let zdravotní následky letecké, automobilové i železniční dopravy u lidí žijících v okolí dopravní uzlů a studie vyhodnocovala zdravotní data téměř milionu obyvatel. Vědce zajímala především celková kvalita života, průběh spánku, četnost nemocí a změny krevního tlaku.
  • Podle studie společností Saint-Gobain a Raiffeisen stavební spořitelna z přelomu července a srpna 2015 vadí hluk více než 70 % domácnostem.
  • Státní zdravotní ústav v r. 2015 uvedl, že hlukové mapování prokázalo obtěžování hlukem téměř 300 000 obyvatel ČR, ačkoliv ještě nebyla mapována celá ČR.
    Podle údajů Světová zdravotnická organizace (WHO) dlouhodobá expozice hlukem nad 55 dB znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění.

Téma AKUSTIKA na TZB-info