Novela Stavebního zákona jde do Legislativní rady vlády
Ministerstvo pro místní rozvoj včera představilo novelu Stavebního zákona, která na konci června zamíří do Legislativní rady vlády. Podle náměstka Miroslava Kalouse je cílem novely zjednodušení a zrychlení řízení o využití území a povolování staveb, posílení role občanských sdružení v územních řízeních a snížení obstrukcí při povolování konkrétních staveb.
Úpravy Stavebního zákona (zákon 183/2006 Sb.) by podle Miroslava Kalouse měly:
- usnadnit pořizování staveb pro investory,
- zvýšit absorpční kapacity při čerpání prostředků z fondů EU, zejména pro roky 2014+,
- zefektivnit využívání evropských i domácích zdrojů.
Novela Stavebního zákona si klade za cíl zjednodušit a zpřesnit procesy vedoucí k povolování i provádění staveb. Změny se týkají institutu autorizovaného inspektora, rozšiřuje se seznam staveb, u nichž nebude potřeba územní rozhodnutí a stavební povolení. Mají se zpřesnit procesy územního a stavebního řízení, včetně možnosti občanských sdružení vstupovat do průběhu povolování stavby. „Dosavadní úprava se neosvědčila a v mnoha případech byla zneužívána k obstrukcím. Proto jsme se rozhodli výrazněji podpořit procesní rozdíly mezi územním a stavebním řízením.“
Posílena bude role občanských sdružení v rámci územního řízení, kdy se rozhoduje o podobě územního plánu dané lokality. Vstupovat budou moci do libovolného územního řízení v České republice i bez splnění podmínky přímého dotčení. Ze stavebního řízení jsou občanská sdružení naopak zcela vyloučena. "Ve stavebním řízení, kdy se řeší již konkrétní technologické parametry stavby, je účast neziskových organizací kontraproduktivní," řekl Miroslav Kalous.
Úpravy v povolování a provádění staveb
Novelou zákona se neruší žádné stavební úřady. Cílem je, aby každý člověk, bude-li potřebovat cokoliv vyřídit, měl možnost si toto vyřídit na jednom místě. Kalous to označil za princip: jedna stavba – jeden úřad – garantovaná informace – jedno rozhodnutí, což například znamená, že stavbu rodinného domu a povolení studny vyřídí na jednom pověřeném obecním úřadě apod.
Novela zákona navrhuje rozšířit výčet staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas. Jedná se například o skleníky do 40 m2 zastavěné plochy a 5 m výšky, stavbu o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 25 m2 a 5 m výšky a bazény do 40 m2 na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Stavební úřad bude mít možnost do 30 dnů od ohlášení stavby její provedení zakázat. Rovněž se navrhuje, že pokud by stavební úřad dodatečně zjistil, že nebyly splněny podmínky pro provedení stavby, může do jednoho roku rozhodnout, že toto právo nevzniklo.
Projednávání zásad územního rozvoje, územního a regulačního plánu
Nová pravidla novela definuje při projednávání zásad územního rozvoje (dokumentace pro celé území kraje), územních plánů (dokumentace pro celé území obce) a regulačních plánů (podrobná dokumentace části obce, která může nahradit územní rozhodnutí).
Dokumentace a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území při zpracovávání zásad územního rozvoje a územního plánu se budou nově vystavovat k nahlédnutí na krajském úřadě (ZÚR), na obecním úřadě (ÚP) a na internetu po dobu 45 dnů již ve fázi, kdy probíhá společné jednání mezi dotčenými orgány.
Při zpracovávání regulačního plánu obce nebo části obce se bude dokumentace a vyhodnocení vlivů na životní prostředí rovněž nově vystavovat k nahlédnutí na obecním úřadu a na internetu po dobu 30 dnů.
V době uvedeného společného jednání bude mít nově veřejnost možnost uplatňovat připomínky, které budou pořizovatelem nebo krajským úřadem (podle stupně dokumentace) vyhodnoceny a předloženy zastupitelstvu obce nebo kraje jako podklad pro jeho rozhodnutí o variantě, která má být dopracována.
Při následném veřejném projednání všech jmenovaných stupňů dokumentace se nově zavádí, že připomínky nebude nutné uplatňovat nejpozději na závěr veřejného projednání spojeného s výkladem, ale bude ponechána ještě lhůta 7 dní po tomto jednání.
Novela zákona o vyvlastnění
Souběžně se Stavebním zákonem bude novelizován i zákon o vyvlastnění. Náhrada má být spravedlivá a v hodnotě majetku, o který vyvlastňovaný přichází. Rozdíl oproti současné právní úpravě je v tom, že se definuje, jaký stav bude rozhodující pro stanovení obvyklé ceny. Cena bude stanovována podle skutečného stavu a způsobu užívání nemovitosti ke dni ocenění. Nepřihlédne se ke zhodnocení ani k znehodnocení nemovitosti navrženým účelem vyvlastnění. Pokud by obvyklá cena byla v konkrétních případech nižší než cena zjištěná, bude náhrada stanovena ve výši zjištěné ceny. V tom se navrhovaná úprava nemění.
Nově zákon neomezuje žádného z účastníků vyvlastňovacího řízení v tom, aby se obrátil na soud. Přitom účastníky řízení o vyvlastnění, a tedy možnými žalobci, jsou nejen vyvlastňovaný, ale též vyvlastnitel, oprávněný z věcného břemene, zástavní a podzástavní věřitel nebo oprávněný ze zajišťovacího převodu práva.
MMR a ekologové se přou o dopady novely stavebního zákona
Ekologické sdružení Arnika před budovou MMR uspořádala happening, na němž její zástupci tvrdili, že novela stavebního zákona omezí právo veřejnosti na vyjádření se k chystaným velkým stavbám, a bude tak obtížnější je ovlivnit.
Podle Lukáše Matějky z Arniky ztratí veřejnost kvůli novým pravidlům možnost chránit své zájmy. "Mohli by se sice vyjádřit například k tomu, zda má v jejich obci vyrůst továrna, ale nemohli by nijak ovlivnit způsob jejího provozu, organizaci výstavby a staveništní dopravy nebo ozelenění okolí," řekl novinářům.
Podle Kalouse má ovšem novela od příštího roku zlepšit stav českého stavebnictví. Mimo jiné má přispět k poklesu nezaměstnanosti a ke zvýšení obratu v oboru. "Novela si klade za cíl zjednodušit a zpřesnit procesy vedoucí k povolování a provádění staveb," uvedl Kalous.
