Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Závady dřevěného obvodového pláště

Z deníku soudního znalce budeme postupně představovat autority v oboru s cílem shromažďovat poučení z vad a poruch stavebních konstrukcí. V tomto případě se budeme zabývat závadami fasády na bázi dřeva.

1. POPIS OBJEKTU

Posuzovaný objekt je samostatný dvoupodlažní nepodsklepený objekt s pultovou střechou spádovanou směrem z jihu k severu. Pultová střecha s malým spádem je na jižní straně přetažena cca 1 m přes líc dřevěné fasády. Štítové stěny jsou zděné z vnější strany opatřené kontaktním zateplením.

Podélné dřevěné fasády sestávají z dřevěné kostry (svislých sloupků a vodorovných paždíků), mezi nimiž je tepelná izolace z minerálních vláken. Dřevěná kostra je oboustranně pobita podkladními prkny, které jsou z vnitřní strany obloženy sádrokartonovými deskami, z vnější strany pak vodovzdornými překližovanými deskami přes laťování. Vzhledem k tomu, že nebyla k dispozici projektová dokumentace, lze předpokládat, že pod povrchovými deskami je vložena parotěsná zábrana.

2. POŽADAVKY NA VLASTNOSTI A MONTÁŽ FASÁDNÍCH PŘEKLIŽKOVÝCH DESEK

Použité fasádní překližkové desky (francouzský výrobce) jsou vyrobeny z borovice přímořské s případnou protiplísňovou úpravou jak pro použití v interiéru, tak v exteriéru. Přirozená trvanlivost borovice přímořské je podstatně delší než např. u jehličnatého dřeva ze severní Evropy. Fenolová lepidla s malým obsahem uhličitanu sodného, použitá pro výrobu těchto desek, téměř vylučují tvorbu bílých výkvětů, které se mohou vyskytnout při příliš vysokém obsahu uhličitanu sodného.

Houbové a plísňové jevy jsou přípustné, vyskytují-li se následující podmínky:

  • obsah dřeva je vyšší než 17 %,
  • vnější teplota > než 15°C se zvláště intenzivním vývojem při teplotách mezi 23 a 25°C.

Tyto dva hlavní jevy lze přitom rozdělit na:

  1. zamodralost - plísňový jev, způsobující namodralé barevné odstíny v pryskyřici dřeva; tento jev lze odstranit pouze chemickým ošetřením;
  2. plíseň - tento plísňový jev způsobuje špinavě našedlé až černé zabarvení povrchu dřeva, což je možné odstranit usušením a okartáčováním.

Před použitím je nutno zkontrolovat, zda:

  • obsah vlhkosti v deskách je menší než 15 %,
  • povrch desek je čistý a případná znečištění jako prach, skvrny apod. jsou okartáčováním odstraněna.

Před finálními nátěry a lazurováním, popř.podobným zušlechtěním povrchu musí být zajištěno, aby na deskách nemohlo docházet ke kondenzaci. Desky nesmějí být během těchto pracovních postupů vystaveny ani mrazu nebo přehřátí, ani extrémním slunečním nebo větrným poměrům, které by mohly např. aktivovat vysoušení příliš drastickým způsobem. Dále v exteriéru nesmí být při pracích teplota v žádném případě pod +5°C a vzdušná vlhkost nad 75 %.

V rámci lazurování desky musí být na obou stranách s krycí dýhou a na všech hranách bezpodmínečně opatřeny první ochrannou vrstvou s funkcí protizamodrávající, protiplísňovou a vodoodpudivou. Finální lazurování se provádí následně ve dvou dalších vrstvách. Pokud budou použity nátěry, desky musí být stejně jako u lazury na obou stranách s krycí dýhou a na všech hranách opatřeny bezpodmínečně první ochrannou vrstvou (nejdříve musí být vyzkoušena snášenlivost nátěrového systému s podkladovou deskou, např. na vzorových deskách). Všechny hrany desek musí být po přiříznutí uzavřeny hydrofóbním dvousložkovým epoxidovým tmelem. V dolní části prvku je nezbytné hrany přiříznout našikmo, aby se zabránilo přilnutí dešťových kapek.

V exteriéru je nutno desky upevnit na dřevěné latě, aby se zajistila cirkulace vzduchu kolem zadní strany desek. Mezi jednotlivými deskami je třeba ve svislém směru zajistit dilatační spáru 2 mm na běžný metr. V případě:

  • svislého upevnění dřevěné laťové konstrukce je nezbytné počítat se vzduchovou štěrbinou minimálně 10 mm;
  • vodorovného upevnění laťové konstrukce musí být latě přerušeny, aby se tak zajistilo odvětrání zadní stěny. Vodorovné styky desek mohou být provedeny překrytím horních desek přes dolní konce s použitím kovového Z-profilu.

Přípustná vzdálenost podpor závisí na poloze montáže takto:

  • při svislé montáži maximálně 60násobek tloušťky desky,
  • při vodorovné montáži maximálně 50násobek tloušťky desky, avšak nejméně 650 mm.

Upevňování prvků se provádí sešroubováním ve vzdálenosti vrutů 300 mm, přičemž vnější vruty jsou na okrajích desek vzdáleny alespoň 10 mm od hran. Obnovovací práce by se měly provádět nejpozději každé 2 roky.

Na základě ověřovacích zkoušek provedených ve fyzikální a chemické laboratoři Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Praze se potvrdilo, že zkušební vzorky použitých překližovaných desek třídy A podle ČSN EN 1084 (Překližované desky - Třídy úniku formaldehydu podle metody plynové analýzy) splňují limitní hodnoty plynové analýzy ≤ 3,5mg.m-2.h-1 uveřejněné ve Směrnici 100 DlBt (Směrnice o klasifikaci a kontrole desek z materiálů na bázi dřeva týkající se úniku formaldehydu).

3. ZJIŠTĚNÉ ZÁVADY

Na jižní dřevěné fasádě s obkladovými deskami se vyskytly tyto závady:

  1. Lineární jemné trhliny na styku svislých a vodorovných profilů okenních rámů;
  2. Zužující se spára v přiznané spáře mezi okenním rámem a překližkovou deskou - rozdíl 5 mm v šířce spáry na délku 480 (v dolní koncové části 7 mm, nahoře 12 mm); navíc se objevují praskliny v horním rámu a zkorodované hlavičky vystouplých hřebíků z rámu (obr.1);
  3. Na hranách dřevěných obkladových desek mezi přiznanými spárami lze vidět odchlípnutou dýhu - např. v koncové části dřevěného obkladu nad soklem nebo nad vchodovými dveřmi v prosklené stěně (obr. 2);
  4. Nadzvednuté koncové části rohů obkladových překližek na styku s podkladním laťováním - např. nad dveřmi na terasu (obr. 3);
  5. Rozvírané spáry mezi sousedními obkladovými dílci (obr. 4);
  6. Při pohledu z boku je zřejmý odklon jednotlivých dřevěných panelů od svislice, jak to dokazuje naměřený rozdíl 6 mm při použití dvoumetrové hliníkové latě (obr. 5);
  7. Z hlediska kvality nátěrů je možno konstatovat, že v některých místech jsou nátěry krupičkového charakteru se změněným odstínem (obr.6), jinde nátěry již chybí nebo jsou popraskané (obr. 7);
  8. Nad soklem se štěrkovým povrchem překližkové dílce na povrchu vykazují husté jemné praskliny (obr. 8).

4. PŘÍČINY VZNIKLÝCH ZÁVAD

Pod pojmem "dřevo pracuje" se rozumí vysychání, popřípadě bobtnání dřeva. Přitom vzniká napětí, které má za následek např. popraskání trámů velkých rozměrů, které se používají na stropní trámy a krokve. Trhliny se objevují pravidelně při vysychání čerstvého dřeva. U překližek ovlivňuje jejich fyzikální vlastnosti a tím i tvorbu trhlin hustota dřeva. Ta je v závislosti na podílu lepidla a zhuštění při lepení obvykle vyšší než hustota dřeva použitého k výrobě dýh.


Obr.1. Rozvírající se spára mezi okenním rámem a dřevěným obkladem s vyčnívající hlavou zkorodovaného hřebíku
 
Obr.2. Odchlípnutá dýha dřevěného obkladu nad vchodovými dveřmi v prosklené stěně
 
Obr.3. Nadzvednutý roh překližkové desky u dveří na terasu

Obdobně jako rostlé dřevo jsou dýhy hygroskopické. Z toho důvodu je obsah vlhkosti překližek závislý na teplotě a relativní vlhkosti okolního vzduchu. Vzhledem k obsahu lepidla je vlhkost překližky nižší než u rostlého dřeva. Vzhledem ke zkřížené poloze dýh jsou rozměrové změny v rovině desky malé. Přesto je nutno u velkoplošných prvků jako jsou použité překližkové desky s objemovými změnami počítat. Zvláště tento vliv se výrazně projevuje u jižní fasády, která spolu se západní stěnou je nejvíce osluněna. S narůstajícími rozměry desek se zvětšují i jejich přetvoření. S objemovými změnami souvisí i vzdálenosti upevňovacích prostředků a napojení jednotlivých desek mezi sebou (např. péro a drážka mezi sousedními dílci na obr. 4).

Dalším faktorem ovlivňujícím odolnost dřevěných obkladů vůči povětrnostním vlivům je kvalita provedených nátěrů. Jestliže nebyla důsledně provedena impregnace povrchů překližek včetně jejich hran (nebyla nikým kontrolována), ochrana dřevěných obkladů před vlivy UV záření, vody, větru, prachu dalším exhalacím je nedostatečná.


Obr. 4. Rozvírané spáry mezi sousedními obkladovými dílci
 
Obr. 5. Odklon překližkových desek od svislé roviny s naměřeným rozdílem 6 mm
 
Obr. 6. Povrch nátěru krupičkového charakteru

Tak, jak dokazuje obr. 7, pod odloupnutým nátěrem prosvítá naprosto světlý vyschlý podklad rostlého dřeva, což svědčí o nedostatečné hloubce proniku ochranné látky do struktury dřeva. To ovlivňuje i tvorbu prasklin (obr. 8) a odchlípnutí dýh (obr. 3).


Obr.7. Nenatřená místa s popraskaným povrchovým nátěrem
 
Obr.8. Husté jemné praskliny na konci překližkového obkladu nad valouny přilehlého terénu

Velmi nízký sokl na obr. 8 (několik centimetrů nad valouny) je dokladem nevyhovující výšky dřevěného obkladu nad okolním terénem. Pro správnou ochranu je třeba zakončit překližkové desky cca 300 mm nad přilehlou úrovní terénu. Neposuvné spojení mezi výplňovými otvory a překližkovým obkladem způsobuje přenos deformací z dřevěného pláště do lemujících dřevěných rámů.

5. ŽIVOTNOST DŘEVĚNÝCH OBKLADŮ Z PŘEKLIŽKY

Životnost překližkových materiálů je méně závislá na druhu dřeva než u rostlého dřeva. Ovlivňují ji především vlastnosti a množství lepidla, tloušťka dýh a skladba desky (použití různých materiálů v překližce). Právě chemická ochrana může podstatně přispět k prodloužení trvanlivosti dřevěných povrchů.

Nátěrové hmoty na dřevěné povrchy mohou být bezbarvé nebo krycí. S přibývající přísadou pigmentů se zmenšuje negativní účinek UV paprsků na povrch dřeva. Často prosazované z architektonického hlediska bezbarvé nátěrové prostředky nejsou z hlediska ochrany proti povětrnosti příliš vhodné, neboť bez pigmentu nezadrží UV záření a v důsledku toho dřevo žloutne až hnědne, popř. v přítomnosti dešťové vody i šedne.

Lazurovací nátěrové hmoty mohou být buď na bázi alkydových pryskyřic (olejové) nebo akrylátů (vodní disperze). Tenkovrstvé lazurové nátěry s pevně svázanými pigmenty vytvářejí na povrchu obkladu tenký film, který ponechává viditelnou strukturu dřeva. Jejich výhodou je lepší propustnost pro vodní páry než u tlustovrstvých lazur. Jsou vhodné k ochraně proti povětrnosti jen tam, kde není požadována rozměrová stálost. Tlustovrstvé lazurovací nátěry s vysokým podílem polymeru naproti tomu snižují bobtnání a sesychání dřeva, a proto se používají u rozměrově stálých prvků (např. oken, dveří). Před novým ošetřováním nátěrem by se staré lazury měly odstranit broušením. Předností krycích nátěrů je ve srovnání s lazurami delší doba jejich obnovitelnosti.

6. ZÁVĚR

Uvedená analýza závad na dřevěné fasádě z překližkových desek dokazuje, že:

  1. u velkoplošných obkladů je mnohem závažnější respektovat jejich objemové změny jak z hlediska jejich rozměrů, tak i orientace ke světovým stranám,
  2. při volbě ochranných impregnačních prostředků je nutno důsledně kontrolovat i technologii a kvalitu jejich nanášení,
  3. při řešení detailů napojení překližkových obkladů na navazující konstrukce musí být v mnohem větší míře dodrženy dilatační pohyby,
  4. prodlužování doby s opravou dřevěné velkoplošné fasády může kromě vynaložených několikanásobných nákladů na její sanaci též ohrozit její funkci natolik, že by rodinný dům mohl být zcela vyřazen z užívání.

LITERATURA

[1] Kupilík, V. Odborný posudek k závadám dřevěné velkoplošné fasády - 2003,
[2] Technický list výrobce
[3] Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha - fyzikální a chemická laboratoř č.1031 -1: Protokol o zkoušce.

English Synopsis
Defects of wooden cladding

On the beginning of the nineties the various technologies of wood buildings, especially of assembled types, developed. Although in the present time wood buildings have already their acknowledged place even in our country in spite of that we can meet their failures predominantly at the elevational planary wooden facings of load-bearing wooden framing. One such case is also south plywood- facade of family house in Middle Bohemia.

 
 
Reklama