Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Změny v atomové legislativě v souvislosti s přijetím stavebního zákona

Změny souvisejí především se změnou terminologie v novém stavebním zákoně, s integrací kompetencí k rozhodování, se změnou koncepce vyjadřování dotčených orgánů a se změnami v územním plánování. O podrobnější informace a komentář jsme požádali zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Poslechněte si audio verzi článku:
Více zajímavých podcastů na estav.tvOn-line televize pro architekturu, stavbu a bydlení

Zákonem č. 284/2021 Sb. se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nového stavebního zákona a mezi těmito zákony je i zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Změna se dotýká třech jeho ustanovení – a to § 98, 208 a 228,“ říká na úvod Mgr. Marcela Berčíková, vedoucí oddělení radonu a přírodních zdrojů SÚJB, odkazuje na průběžné zpravodajství, které přesně popisuje výše zmíněný změnový zákon; komentuje připomínková řízení novely atomového zákona a představuje další zástupce SÚJB.

Místo závazných stanovisek pouze vyjádření

Podle nové právní úpravy se podle § 208 písm. p) a q) a § 228 již nevydávají závazná stanoviska, ale pouze vyjádření. V řízeních dle stavebního zákona, která se týkají jaderných zařízení nebo souvisejících provozů, SÚJB posuzuje, zda lze záměr provést z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události či zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem. Ve vyjádření pak uvádí podmínky, za kterých lze tyto záměry realizovat. Toto vyjádření poté slouží jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem podle § 50 správního řádu. Narozdíl ale od dřívějšího závazného stanoviska se již nejedná o podklad závazný pro výrokovou část rozhodnutí.

Změna v souvislosti s novou koncepcí územního plánování

Podle nového stavebního zákona platí i to, že pokud se SÚJB ve lhůtě do 30 dnů nevyjádří, lze považovat věc za schválenou. V bezproblémových případech SÚJB nemusí vyjádření vůbec vydávat, ani se odvolávat na své vlastní rozhodnutí o vydání povolení k související činnosti. Takto automaticky dané vyjádření je ovšem možné za určitých podmínek a okolností zvrátit. Změna v ustanovení § 208 písm. n) souvisí se změnami v koncepci územního plánování, kdy v jeho znění dochází k vyškrtnutí politiky územního rozvoje, neboť nově je její obdobou územní rozvojový plán (ÚRP). Přechodná ustanovení se upravují kompatibilitu úkonů učiněných před účinností zákona s podklady a řízeními podle nového zákona a stanovují, jak bude po nabytí účinnosti zákona nakládáno s vydanými rozhodnutími a jinými úkony učiněnými podle předešlé právní úpravy. V březnu 2024 byla novela atomového zákona odeslána SÚJB do vlády.

Novela atomového zákona bez odpovědnosti za škodu

Na základě mezirezortního připomínkového řízení a na základě připomínek organizací a veřejnosti byla na půdě SÚBJ dopracována nová verze dlouho připravované novely atomového zákona. Tento návrh byl již odeslán do vlády, kde bude dále podroben připomínkám Legislativní rady vlády (LRV) a finálně schválen pro další fázi legislativního procesu. Ta již bude spočívat v jejím projednání v Parlamentu ČR,“ uvedla dále Marcela Berčíková a upozornila na další podstatné změny atomového zákona.

Atomový zákon č. 263/2016 Sb. upravuje komplexně celou oblast atomové energie a zároveň integruje všechny dotčené související podoblasti, kterými jsou zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování ozáření, zvládání radiační mimořádné události, nakládání s radioaktivním odpadem, atd. Nenalezneme zde ovšem právní úpravu odpovědnosti za jadernou škodu, jakožto případ zvláštní odpovědnosti za škody, která byla ponechána v hlavě páté zákona č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Ta prakticky zbyla jako jediná část z předchozí právní úpravy.

Přesněji pak změny a zvláštní odpovědnost za škody popisuje kolektiv autorů, právních expertů v knize Atomový zákon – komentář (Wolters Kluwer ČR, 2023), kde autoři přicházejí s uceleným komentářem atomového zákona č. 263/2016 Sb., jehož součástí je i komentář již zmíněné hlavy páté zákona č. 18/1997 Sb., upravující občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody. Autoři knihy poskytují dle svých slov vodítko k interpretaci jednotlivých ustanovení, chtějí nastínit vazbu na existující závazky plynoucí ČR z práva mezinárodního a z práva evropského (zejména práva Evropského společenství pro atomovou energii) a přispět k objektivní aplikaci jednotlivých ustanovení atomového zákona nejenom ze strany správních orgánů, ale také správních soudů.

Ředitelka oddělení evidencí a hodnocení ozáření SÚJB Mgr. Jana Povolná k tématu dodává, že s nabytím účinnosti atomového zákona se nově upravil režim mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření. Zákon tehdy zohlednil mezinárodní doporučení (v oblasti radiační ochrany zejména doporučení ICRP č. 103) a implementoval evropské předpisy (především směrnici EURATOM/29/2013 stanovující základní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření). SÚJB pak na základě zkušeností s jeho aplikací připravil novelu, která zároveň reaguje na aktuální trendy ve všech zákonem upravovaných oblastech. Především očekávaný vývoj v oblasti jaderné energetiky, využívání nových zdrojů – malých modulárních reaktorů, a také velmi rychlý rozvoj zdravotnických prostředků využívajících záření (radioterapeutické ozařovače a radiofarmaka). Očekávané přijetí novely je plánováno v letošním roce s účinností od 1. 1. 2025, včetně prováděcích předpisů, jejichž příprava bezprostředně navazuje na přípravu textu novely zákona.

Mezinárodní aktivity v oblasti radiační ochrany

Z hlediska mezinárodních aktivit doporučuje Ing. Karla Petrová, ředitelka sekce radiační ochrany SÚJB, sledovat aktuální dění v organizacích UNSCEAR, NEA/OECD, IAEA, ICRP, HERCA, IRPA (sama se na jejich činnosti podílí). Aktuálně upozorňuje na doporučení ICRP, které nahrazuje stávající doporučení č. 103, což je základní doporučení v oblasti radiační ochrany. V roce 2020 proběhl k tématu speciální seminář organizovaný IAEA ve spolupráci s ICRP, v roce 2022 ICRP organizovalo konferenci ve Vancouveru, kde byly naznačeny hlavní oblasti a směry, kterými se budou změny obecných doporučení ubírat. Závěry těchto akcí jsou prezentovány (zde). V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevila zcela nová témata, jako je například vojenský útok na jaderné zařízení nebo použití jaderných zbraní, a to včetně hodnocení radiačních důsledků takovýchto aktů.

 
 
Reklama