Rodinné domy a pozemky stále středem zájmu investorů
Český statistický úřad (ČSÚ) vydává publikace, které sledují vývoj v mnoha oblastech stavebnictví. Aktuálně jsme se společně se zástupci oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby věnovali dokončeným rodinným domům podle energetické náročnosti, technickému vybavení nově dokončených rodinných domů, stranou nezůstaly ani bytové domy a stavební pozemky.
„Ve srovnání s rokem 2016 se počty dokončených bytů loni zvýšily. Vzrostly jak v rodinných a bytových domech, tak ve stavebně upravených nebytových prostorách. V těch se počet dokončených bytů dokonce výrazně zvýšil,“ říká na úvod Ing. Petra Cuřínová a ukazuje podrobnosti v publikacích ČSÚ.
Z údajů dále plyne, že v roce 2017 bylo postaveno celkem 16 365 nových bytových budov, ve kterých bylo dokončeno 28 569 bytů. Více než polovina bytů byla dokončena v rodinných domech. Na jejich výstavbu se vynaložilo 51 mld. Kč. Náklady na výstavbu jednoho bytu činily 3,4 mil. Kč. Rodinné domy se nejčastěji stavěly v dispozici 4+1, menších bytů bylo naprosté minimum. Obytná plocha rodinných domů dokončených v roce 2017 se pohybovala od 20 m2 do 500–700 m2 a v průměru činila 92 m2. Výstavba jednoho rodinného domu trvala v průměru tři a půl roku, ale jednotlivé domy se stavěly od půl roku po desítky let. Rodinné domy měly nosné konstrukce v naprosté většině ze zděných materiálů (82 %). V posledních letech je však možné pozorovat zvýšený zájem o dřevěné stavby. V roce 2017 bylo dokončeno 2 159 nových rodinných domů – dřevostaveb. Tento počet byl meziročně vyšší o 7,3 %, což je podstatně rychlejší tempo růstu než v případě všech rodinných domů bez ohledu na konstrukci. Dřevostavby se na celkové výstavbě nových rodinných domů podílely 15 %, což je nejvíce v celé sledované časové řadě.
Dokončené rodinné domy podle energetické náročnosti (%)
Zdroj: ČSÚ
Technická vybavenost domů se zlepšuje
Statistiky se dále věnují technické vybavenosti nově dokončených domů. Z těchto údajů vyplývá, že nejvíce využívaným způsobem výstavby dřevostaveb je lehký rámový skelet – panelová montáž, kdy sendvičovou stěnu tvoří dvě konstrukční desky, mezi něž se dává izolace. Z takových sendvičů se v továrně vyrobí celé stěny a panely se pak na stavbě s pomocí jeřábu poměrně rychle smontují. Z venkovní i vnitřní strany se desky obkládají či zakrývají omítkami. Většinou se tak stavějí katalogové domy, ale moderní technika umožňuje také individuální návrhy. Touto metodou byla postavena téměř polovina dřevostaveb.
„Vybavenost elektřinou a dodávkou vody se považuje za stoprocentní, a proto se již nesleduje. Téměř dvě pětiny rodinných domů dokončených v roce 2017 měly připojení na plyn převážně formou plynovodní sítě a naprostá většina (94 %) domů měla centrální domovní vytápění,“ dodává Ing. Petra Cuřínová a připomíná štítky energetické náročnosti (PENB). Podle statistik ČSÚ převažovala ve výstavbě rodinných domů v roce 2017 třída B energetické náročnosti (56 % rodinných domů). Patrný je zde výrazný nárůst v posledních letech – od roku 2010 o 26 procentních bodů. Současně s tím klesá zastoupení v kategorii C. Mimořádně úsporných rodinných domů (kategorie A) se loni dokončilo šest procent a tento podíl se v čase zásadně nemění.
Dokončené rodinné domy podle svislé nosné konstrukce, 2017 (%)
Zdroj: ČSÚ
Na jeden bytový dům v průměru 31 bytů
Zajímavé informace přinášejí také údaje týkající se bytových domů. Těch bylo v roce 2017 dokončeno 303, přičemž bytů v nich bylo 9 264. Jejich výstavba přišla podle údajů ČSÚ na 21 mld. Kč. „Mezi jednotlivými dokončenými bytovými domy existuje velká variabilita a rozdíly mezi ukazateli výstavby jsou v jednotlivých letech silně ovlivněny strukturou projektů (bytových domů se staví relativně málo),“ komentuje dále výzkum Ing. Petra Cuřínová a ukazuje podrobnosti v publikacích ČSÚ.
Průměrné investiční náklady na výstavbu jednoho bytu činily dle těchto záznamů 2,2 mil. Kč a na jeden dům připadalo v průměru 31 bytů. Stavěly se domy od malých bytovek se čtyřmi byty po velké objekty s několika stovkami bytů. Byty v bytových domech byly především velikosti 2+1, velkých bytů (4+1 a více) se v minulém roce dokončilo zhruba 10 %. Průměrná obytná plocha jednoho bytu byla 52 m2 a velikost velmi záležela na konkrétním projektu. Doba výstavby bytového domu se pohybovala od několika měsíců (například tzv. kontejnerové domy) po více než deset let. V průměru se bytový dům stavěl necelé tři roky. Nejčastější svislá nosná konstrukce bytových domů byla zděná, ve větších městech se více vyskytovaly montované konstrukce, případně jiné materiály a jejich kombinace. Naopak podíl dřevostaveb byl nižší než v případě rodinných domů a stavěly se spíše v menších obcích. Nadpoloviční počet bytových domů byl připojen na plynovodní síť (58 %), zbytek byl dokončen bez přívodu plynu. Vytápění bytových domů bylo převážně centrální, a to spíše domovní s kotlem v budově než centrální dálkové. Také v kategorii bytových domů převažovaly domy s energetickou třídou B (66 %) a trend v posledních letech je stejný jako v případě rodinných domů: oproti roku 2010 nárůst o 32 procentních bodů současně s poklesem podílu v kategorii C. Mimořádně úsporné bytové domy s energetickou třídou náročnosti A se stavěly velmi zřídka.
Nejvíce se prodávají stavební pozemky
Pozemkům se věnuje publikace ČSÚ vydaná na konci loňského roku. Sleduje ceny vybraných druhů nemovitostí. Data za byty, rodinné domy, stavební pozemky a bytové domy dostávají každý měsíc statistici z daňových přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí od finančních úřadů.
„Účelem publikace je poskytnout veřejnosti spolehlivé údaje o cenových hladinách a cenových indexech uvedených druhů nemovitostí v přehledných tabulkách podle různých druhů kritérií, například podle opotřebení, velikosti obcí či geografické polohy. Cenové indexy bytů, rodinných domů a pozemků jsou kvalitativně očišťovány, tj. jsou zproštěny kvalitativních změn v čase,“ vysvětluje Mgr. Jan Pokorný z Odboru statistiky cen ČSÚ.
Cenový vývoj bytů nejlépe zachycuje cenový index
Na grafech ČSÚ je vidět, jak cenový index bytů od roku 1998 stále roste, a to, kromě krizových let, od konce roku 2008 zhruba do roku 2013. V roce 2016 téměř dorovnal maximální cenovou hladinu dosaženou ve 3. čtvrtletí 2008. V roce 2017 ji podle příbuzných statistik dokonce překonal. Cenový vývoj bytů vykazuje ze všech sledovaných druhů nemovitostí největší dynamiku. Ve srovnání cen podle okresů vysoko vyčnívá Praha, kde v letech 2014–2016 cena dosáhla 49 536 Kč za m2. Druhou nejvyšší částku za metr čtvereční vydali v Brně, a to 34 260 Kč. Třetí nejvyšší cenu vykazuje okres Praha-západ s cenou 31 063 Kč za m2. Níže uvedená mapa dokumentuje rostoucí závislost ceny na velikosti obce – okresy, v nichž jsou okresní města zároveň ta krajská, vykazují většinou vyšší cenovou hladinu než zbylé okresy kraje. Vysoké ceny zaznamenáme také v okolí největších měst – Prahy a Brna. Naopak nejnižší ceny se vyskytují ve většině okresů Ústeckého kraje, kde se byty prodávají většinou pod 500 tis. Kč. Nízké ceny prodeje bytů jsou evidovány také v okresech Bruntál, Česká Lípa, Jeseník a Sokolov.
Cenový index nemovitostí (1998 = 100)
Zdroj: ČSÚ
V grafu je též uveden cenový index nemovitostí celkem, což je vážený průměr cenových indexů bytů, bytových domů, rodinných domů a stavebních pozemků. Váhy jsou stanoveny na základě relativních podílů součtů absolutních odhadních cen nemovitostí za roky 2009–2011.
Rodinných domů se prodává méně než bytů
Rodinný dům je dle ČSÚ definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. U rodinných domů (i bytových domů) se za jednotkovou cenu považuje cena za m3 (obestavěný prostor). Pro rodinné domy je nejpodstatnějším ukazatelem jednotkové ceny míra opotřebení, což demonstruje graf – čím je vyšší opotřebení, tím víc logicky klesá cena. Nepřekvapí, že nejvyšší cena je v Praze (7 716 Kč za m3). V pořadí druhá nejvyšší cena byla zaznamenána ve Středočeském kraji (3 540 Kč za m3). Na tom se podílely zejména okresy Praha-východ a Praha-západ. Na třetím místě je Jihomoravský kraj (2 573 Kč za m3). Naopak, nejnižší cenová úroveň byla naměřena v Kraji Vysočina s hodnotou 1 830 Kč za m3. Další prokazatelnou závislostí je rostoucí závislost jednotkové ceny na velikosti obce.
Průměrné kupní ceny bytů podle okresů, 2014–2016 (Kč/m2)
Zdroj: ČSÚ
Nejvíce se prodávají stavební pozemky
V databázi ČSÚ jsou stavební pozemky uvedené buď jako zastavěná plocha a nádvoří, anebo pozemky, které se objevují v cenových mapách. Stavební pozemek se prodává většinou s další nemovitostí, například s rodinným domem. Kupní cena pozemku se odvodí proporcionálním poměrem z celkové kupní ceny domu s pozemkem a odhadních cen domu a pozemku. Cenový index stavebních pozemků od roku 1998 do současnosti kontinuálně roste a je do značné míry ovlivněn cenami s nimi spojených nemovitostí.
„Z důvodu nízkého zájmu byly garáže z publikace ČSÚ nakonec vypuštěny. Ve statistikách nefigurují ani novostavby, které jsou od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeny. Rovněž do nich nevstupují prodeje družstevních bytů, kde jde o prodeje v rámci družstva a vlastník se vlastně nemění. Údaje v databázi finančních úřadů se oproti datu prodeje, resp. datu právního účinku vkladu, tj. datu, v němž byl zapsán návrh vkladu do katastru nemovitostí, opožďují průměrně o šest až sedm měsíců,“ podotýká na závěr Mgr. Jan Pokorný a odkazuje na podobnější informace a aktualizovaná data na portálu ČSÚ.
Aktualizované informace a podrobnosti z oblasti Stavebnictví jsou uvedeny zde.
