Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Návrh Metropolitního plánu kritizují radnice i další instituce

© Oleksiy Mark - Fotolia.com
© Oleksiy Mark - Fotolia.com
Velké pražské městské částí poslaly každá desítky až stovky připomínek k návrhu nového pražského územního plánu.

Jak vyplývá z informací radnic, kromě podoby konkrétních lokalit se jim nelíbí nejasná terminologie, nedostatečná ochrana zeleně, podoba výškové regulace či nedostatečně vymezené plochy pro školy či sportoviště. Plán kritizují i další instituce a spolky, například památkáři. Připomínky k návrhu dokumentu, který má od roku 2023 určovat výstavbu v Praze, je možné podávat do dneška.

Kritika návrhu Metropolitního plánu v poslední době přicházela z mnoha stran, čemuž patrně bude odpovídat i množství došlých připomínek. Větší městské části jich poslaly až několik set, například v případě Prahy 5 je to téměř 500 podnětů. Připomínky Prahy 6 mají podobu dokumentu o 229 stránkách.

Radnice kritizují jak celkové nastavení dokumentu, tak navrženou podobu konkrétních lokalit.

V obecné rovině se opakuje kritika terminologie, která je podle řady radnic nejasná a není v souladu se stavebním zákonem. Příkladem může být fakt, že celé město je rozděleno na zastavitelnou plochu, která zahrnuje všechnu zástavbu včetně parků či zeleně, a nezastavitelnou, kam spadá okolní krajina. V rámci zastavitelné plochy jsou pak například parky definovány jako nezastavitelné bloky, což je podle kritiků zmatečné a navíc hrozí, že by mohlo být možné zeleň zastavit. Institut plánování a rozvoje (IPR), který návrh připravil, to opakovaně odmítl.

Další opakující se kritikou je výšková regulace

Starostovi Prahy 4 Petru Štěpánkovi (Zelení/Trojkoalice) se nelíbí, že autoři plánu na Budějovické a na Pankrácké pláni povolili stometrové věžáky, i když Výbor pro světové dědictví UNESCO stanovil hranici 70 metrů. Radnice také opakovaně kritizovaly navyšování počtu pater nad stávající okolní zástavbu.

Plán negarantuje potřebnou plochu pro školy, hřiště a další vybavenost

Řada radnic připomínkovala také fakt, že veřejná vybavenost, jako jsou školy či hřiště, je v plánu zakreslena pouze bodově. Plán tak podle kritiků negarantuje pro tyto stavby potřebnou plochu. Městské části také namítají, že návrh nedostatečně zakotvuje podobu velkých rozvojových ploch a měl by jasně stanovovat, že před jejich zástavbou je nutné připravit regulační plán, územní studii či jinou podrobnější územně-plánovací dokumentaci.

Kromě radnic připomínky podaly další veřejné instituce. Návrh se nelíbí památkářům z Národního památkového ústavu, podle kterých je v rozporu se zákonem o památkové péči, dalšími předpisy i mezinárodními úmluvami. Kritizují nedostatečnou ochranu památkových rezervací, výškovou regulaci a další zahušťování centra.

Připomínky mohly podávat také spolky, jednotlivci a firmy. Ze spolků návrh dlouhodobě kritizuje Arnika, sdružení AutoMat zaslal 90 bodů zaměřených zejména na veřejnou dopravu a cyklistiku. Předseda představenstva firmy České přístavy Miloslav Černý ČTK sdělil, že návrh v současné podobě nerozeznává pozemní část vltavských přístavišť, což povede k jejich zániku.

Druhé kolo ideálně v roce 2020

Připomínky radnic a veřejných institucí mají často formu takzvaných zásadních připomínek, které bude muset pražské zastupitelstvo při projednání řešit každou zvlášť. Připomínky jednotlivců či firem budou zastupitelé s ohledem na jejich počet schvalovat hromadně na základě doporučení úředníků. Délka vypořádání došlých připomínek bude záviset na jejich počtu. Při schvalování stávajícího územního plánu, který začal platit v roce 2000, jich dorazilo 16.000.

Po zpracování připomínek z prvního kola projednávání bude následovat kolo druhé, které by se v ideálním případě mohlo konat v roce 2020. Podle současného termínu by měl nový územní plán začít platit v roce 2023. Původně měl platit už od roku 2020, zastupitelé lhůtu prodloužili o tři roky.

 
 
Reklama