Nový majitel Hotelu Praha chce místo hotelu postavit byty

Hotel Praha © Renata Holatova - Fotolia.com

"Hotelový trh v Praze je přesycen. Pozemky, na nichž bývalý hotel stojí, si zaslouží nové využití. Máme zde zcela konkrétní představu o moderním rezidenčním bydlení," uvedl ředitel společnosti Maraflex Petr Novák.

Maraflex dodala, že hotel byl za minulého režimu postaven tak velkoryse, že jeho provoz není ekonomicky udržitelný. Zda nový majitel hotelovou budovu zbourá nebo jen zrekonstruuje, není v tuto chvíli jisté. Ve hře jsou prý obě varianty.

Společnost Maraflex se chce do budoucna profilovat jako investiční fond. Hodlá nakupovat tzv. distressed assets (ohrožená aktiva), kdy původní vlastníci nemovitostí z různých důvodů chtějí prodávat rychle a jsou připraveni akceptovat sníženou cenu.

Podle Hospodářských novin je František Savov (40) akcionářem firmy Harvestor Limited se sídlem na Kypru, která ovládá českobudějovický pivovar Samson. Savov také podle tisku ovládá knižní vydavatelství Mladá Fronta a vydává řadu periodik jako například deníky E15 a časopisy Euro, Profit, Lidé a Země.

Někteří teoretici architektury vnímají Hotel Praha v pražských Dejvicích jako symbol bývalého režimu. Má ale i své zastánce, kteří jeho kvality oceňují a označují stavbu vzhledem k době jejího vzniku za nadstandardní. Rozsáhlý objekt otevřený v 80. letech minulého století sloužil až do listopadu 1989 potřebám komunistické strany a československé vlády.

Podle historika architektury Rostislava Šváchy nehraje v pražské poválečné architektuře Hotel Praha žádnou velkou roli. Není památkově chráněný, dlouho nebyl přístupný veřejnosti, není viditelný v pražském panoramatu. "Pro každou architektonickou památku je vždycky ideální, když se původní smysl zachová. Tady to ale asi nemá smysl," řekl ČTK Švácha.

"Ve své době nebyl projekt publikovaný. Méně oficiální část české architektury ho moc nebrala. Takže o něm nikdy neproběhla žádná kritická ani umělecko-historická debata. Když se o něčem nemluví, snižuje to jeho hodnotu," uvedl Švácha.

Pavel Karous z Vysoké školy uměleckoprůmyslové, který se věnuje veřejné plastice z období normalizace, ale považuje stavbu za "extrémně zajímavou". Dokonce ji jako "tekutou architekturu" přirovnává k práci slavného Jana Kaplického. "Kopíruje terénní nerovnosti, není to žádný panelák, jaké v té době vznikaly. Navíc v souladu s exteriérem vznikal i interiér, který zdobí třeba plastiky (slavných sklářů) Reného Roubíčka, Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové," řekl Karous.

"Není možné posuzovat stavbu jen podle kontextu doby a aktuální politické situace, ve které vznikla," uvedl. Hotel Praha by podle něj měl být zachován a měl by se stát kulturní památkou. "Pokud se nějaká stavba odstraňuje, měla by být záruka, že bude nahrazena stavbou kvalitnější. Neumím si představit, že by tomu tak v tomhle případě bylo," dodal.

Historik a teoretik architektury Petr Kratochvíl si netroufá říct, zda je lepší hotel zbořit, či ponechat v původním stavu. "Musím říct, že jsem k němu měl vždycky velmi odtažitý vztah. Byl pro mě vždy symbolem papalášského hotelu, kam byli ubytováváni zahraniční hosté sjezdů KSČ," řekl Kratochvíl.

Prominentní hotel navíc zabral obrovský kus vilové čtvrti. "Bylo to cizorodé těleso. Svým měřítkem tam nepatřil," doplnil Kratochvíl. Kdyby se před možnou přestavbou nebo zbořením hotelu začalo diskutovat o tom, zda objekt prohlásit kulturní památkou, Kratochvíl by se spíše přiklonil na stranu odpůrců památkové ochrany.

Podle oslovených odborníků vznikly v druhé polovině 20. století významnější stavby, které stojí za to zachovat v původním stavu. "Jedna důležitá stavba za druhou nám odcházejí. Nejkřiklavějším příkladem demolice cenné stavby je obchodní centrum Ještěd v Liberci. Chystá se demolice nádraží v Havířově, ohrožené je nádraží v Ostravě-Vítkovicích," vyjmenoval Švácha.