Požární hledisko kontaktních zateplovacích systémů dle ČSN 73 0810:2016

Datum: 1.8.2016  |  Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze  |  Recenzent: Ing. Milan Pokrivčák, Knauf Insulation

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov, s rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. V srpnu roku 2016 vstupuje v platnost nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016 [1], v níž, krom jiných změn, dochází k výrazné transformaci požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS.

1 Související požárně technické pojmy

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Výšková poloha požárního úseku hp, jak název napovídá, se užívá k popisu konkrétního požárního úseku, jde tedy o výšku od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze daného požárního úseku.

Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m. V případě ustupujícího podlaží, kdy podlaží není v jedné výškové úrovni nebo v případě objektu ve strmém terénu, bývá rozhodující výšková úroveň vstupního podlaží, kterým se předpokládá zahájení zásahu požárních jednotek, respektive nejníže položený vstup. Vede-li tedy například vstup do objektu na mezipodestu schodiště, pak první nadzemní podlaží odpovídá výškové úrovni této mezipodesty.

Co se týče posledního užitného podlaží, pak za užitná podlaží se nepovažují např. technická podlaží se strojovnami výtahů, vzduchotechniky nebo pochozí zelené střechy, kde je výskyt osob příležitostný a v porovnání s běžným užitným podlažím nižší.

O požární výšce a výškové poloze požárního úseku zde.

Z hlediska hořlavosti, tedy příspěvku materiálů a výrobků k intenzitě požáru, se evropskou normou ČSN EN 13501-1 [2] rozeznává 7 tříd reakce na oheň, konkrétně A1, A2, B, C, D, E, F, přičemž:

  • do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod. Co se týče tepelných izolantů, do nehořlavých patří minerální izolace se skelnými nebo kamennými vlákny.
  • do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí. Co se týče tepelných izolantů, pak fenolické pěny bývají řazeny do třídy reakce na oheň C (některé speciální dokonce B), polyuretanové nebo polyisokyanurátové pěny se podle složení pohybují v třídách C až E, expandovaný a extrudovaný polystyren jsou třídy reakce na oheň E.
  • ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly. Jako obecně ve stavebnictví, tak i v požární bezpečnosti (a v požární bezpečnosti obzvlášť) je nutné být na straně bezpečnosti. Proto všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810 [1], musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň. Pokud nejsou, je nutné s nimi počítat jako s extrémně hořlavými, tedy v třídě reakce na oheň F.

Index šíření plamene po povrchu is vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863 [3]. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu. Pro ETICS použitý pro vícepodlažní budovy platí, že umožnit rozšíření plamene nesmí – index šíření plamene po povrchu musí být nulový.

O třídách reakce na oheň a indexu šíření plamene po povrchu detailněji zde.

Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 [4] reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Vzorek je tvaru písmene „L“, 2,4 m vysoký. Hlavní rameno je dlouhé 1,2 m, vedlejší 0,6 m. Výkon hořáku je oproti hodnotám, které lze zaznamenat například při požáru bytu (při plně rozvinutém požáru může výkon dosahovat 5 MW, [5]), redukovaný na 100 kW. Zdrojem tepla je pískový plynový hořák, zkouška trvá 30 minut.

Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku. Číselně: průměrná teplota ze tří termočlánků na povrchu nebo průměrná teplota ze tří termočlánků uvnitř hlavní stěny vzorku ve výšce 0,5 m od dolní hrany zkušebního tělesa nepřesáhne hodnoty 350 °C, což odpovídá horní hranici teplotního intervalu pro vzplanutí EPS – cca 290 až 346 °C [6].

Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 [7] odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m, délku hlavního ramene 3,0 m a délku vedlejšího ramene 1,2 m. V hlavním rameni je proveden otvor (2,0 × 1,2 m) do zkušební komory se zdrojem tepla. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW, jako zdroj tepla jsou taktéž povoleny i dřevěná hranice (celková hmotnost cca 400 kg) nebo vana s hořlavou kapalinou (60 litrů heptanu). Zkouška trvá 30 minut.

Protože tato zkouška nebyla doposud implementována do systému českých norem, chyběla i hodnotící kritéria. Nová ČSN 73 0810 [1] stanovuje, že zkoušený vzorek vyhoví, pokud během zkoušky nedojde k porušení celistvosti nehořlavé krycí vrstvy a zároveň nedojde ke vzplanutí tepelněizolačního materiálu.

Přednáška spoluautora článku Marka Pokorného: Nový přístup hodnocení požární bezpečnosti ETICS a instalačních prostupů (konference Požární bezpečnost staveb na veletrhu For Arch 2016)

2 Změny oproti původnímu znění normy

Oproti původní normě ČSN 73 0810 z dubna 2009 (včetně dalších změn) [8] se požadavky, byť se to na první pohled nemusí zdát, zjednodušily a zpřesnily:

  1. Změnou je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů. V současnosti totiž nastává doba, kdy se první instalace ETICS v ČR dostávají do doby konce své životnosti (ať technické nebo morální) a vyvstane otázka, jak k takovým fasádám přistupovat.
  2. Změnou je sjednocení požadavků, a to v několika aspektech. Nově jsou požadavky stejné, ať již jde o zateplení dodatečné nebo o zateplení v rámci výstavby novostavby.
    Společně se zrušením různých požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší.
    Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží. V minulosti u vyšších staveb platilo, že do určité výškové polohy požárního úseku hp bylo možno použít kombinaci hořlavého a nehořlavého tepelného izolantu a od vyšších podlaží bylo potřeba použít pouze nehořlavý tepelný izolant. Nově platí pro všechna podlaží řešeného objektu stejné požadavky.
  3. Změnou je možnost umístění ETICS s prokázanými požárně technickými vlastnostmi (dále „certifikovaný ETICS“) bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu v požárních pásech a v požárně nebezpečném prostoru.
    Původně bylo nutno v místech požárních pásů aplikovat nehořlavý tepelný izolant, což mohlo způsobovat komplikace zejména při rekonstrukcích, při níž vznikly další požární úseky. V takových případech totiž mělo dojít i k rekonstrukci fasády a v místě nového požárního pásu nahrazení hořlavého tepelného izolantu nehořlavým.
    Nově jsou místa s povinnou aplikací nehořlavého tepelného izolantu zcela nezávislá na pozici vodorovných a svislých požárních pásů, tak jak je popisuje norma ČSN 73 0802 [9] nebo ČSN 73 0804 [10].
    Stejně tak je možno použít ETICS s hořlavým tepelným izolantem v požárně nebezpečném prostoru (PNP) jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. čl. 10.2.2 ČSN 73 0802 [9], tedy že tato fasáda musí mít povrchovou úpravu třídy reakce na oheň nejhůře A2 tloušťky alespoň 20 mm a index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min), což většinou vyústí v použití nehořlavého izolantu nebo nehořlavého obkladu dané tloušťky.
  4. Změnou je rozšíření počtu konkrétních konstrukčních řešení, kdy a jak se musí použít nehořlavý tepelný izolant. Pokryta je většina běžných detailů vyskytujících se na stavbě při zateplování objektu.

3 Základní požadavky

Jak bylo řečeno výše, pokud se aplikuje ETICS na fasádu poprvé, mění se požadavky podle požární výšky objektu bez ohledu na to, zda jde o novostavbu nebo dodatečné zateplení. Výškové úrovně jsou čtyři: jednopodlažní objekty, objekty s požární výškou do 12,0 m (včetně), objekty s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a objekty vyšší.

Obrázek 1: Čtyři výškové kategorie a jejich základní požadavky na zateplení ETICS
Obrázek 1: Čtyři výškové kategorie a jejich základní požadavky na zateplení ETICS
3.1 Objekty jednopodlažní, specifické (h = 0,0 m, 1 PÚ)

U jednopodlažních objektů není na ETICS jako na ucelený systém kladen žádný požadavek, musí se pouze použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E. Použití tohoto článku má ovšem určitá omezení:

  1. Požadavku (nebo spíše úlevy) lze použít pouze u jednopodlažních objektů, které tvoří jeden požární úsek a u nichž je požární odolnost konstrukcí hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802 [9], respektive položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804 [10]. Použití tohoto článku nebude příliš hojné, míří zejména na odlehlé samostatně stojící objekty např. hospodářského nebo průmyslového charakteru, s ohledem na poznámku čl. 4.2.1 ČSN 73 0833 [11] nelze tento způsob užít např. u jednopodlažních rodinných domů.
  2. Požadavky jsou nulové za cenu toho, že celá fasáda je uvažována jako zcela požárně otevřená plocha, tedy s velkými odstupovými vzdálenostmi (viz kapitolu 8), kromě případů, kdy jsou splněny požadavky na obvodové stěny.
    Pokud obvodová stěna má být požárně uzavřenou plochou, pak položka 12 [9], respektive 13 [10], požaduje: požární odolnost stěny v závislosti na stupni požární bezpečnosti a vždy druh konstrukce DP1. U zateplovacího systému bez stanovených požárně technických vlastností (u necertifikovaného ETICS) tento požadavek nelze splnit (odporuje čl. 3.2 ČSN 73 0802 [9]). V případě použití certifikovaného ETICS nedochází ke zhoršení druhu konstrukční části, a lze tedy uvažovat o požárně uzavřené ploše.
3.2 Objekty s požární výškou 0,0 ≤ h ≤ 12,0 m

Již od jednopodlažních objektů vyjma kapitoly 3.1 je nutno použít certifikovaný ETICS s přesně danými komponenty odpovídajícími technologickému předpisu výrobce. Požadované vlastnosti jsou:

  • ETICS kontaktně spojen se zateplovanou konstrukcí (mezera max. 1 cm);
  • tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře E;
  • ETICS jako celek s třídou reakce na oheň nejhůře B;
  • index šíření plamene po povrchu nulový, tzn. is = 0,0 mm/min;
  • založení ETICS řešeno v souladu s kapitolou 4; Tento požadavek lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1 [4].

Požadavek na založení ETICS podle kapitoly 4 neplatí pro objekty OB1 dle ČSN 73 0833 [11], tedy rodinné domy.

Jiné požadavky včetně detailů nejsou stanoveny, lze tedy říci, že při splnění všech technických a technologických předpisů lze objekty s požární výškou do 12,0 m téměř kompletně zateplit hořlavým tepelným izolantem a to včetně průchodů, průjezdů, balkonů apod.

3.3 Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m

Stejně jako u nižších objektů i zde je potřeba instalovat certifikovaný ETICS s danými požadavky (kontaktně spojený, izolant nejhůře E, systém nejhůře B, index šíření plamene po povrchu is = 0,0 mm/min), k tomu se ovšem přidávají další opatření, která mají za úkol snížit nebo eliminovat riziko rozšíření požáru po fasádě:

  • založení ETICS řešeno v souladu s kapitolou 4;
  • oddělení jednotlivých podlaží požárním pruhem (s tepelným izolantem třídy reakce na oheň A1 nebo A2) výšky alespoň 0,9 m, který nebude začínat výše než 0,4 m nad nadpražím otvorů daného podlaží.
    Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku (např. mezonetu).
  • použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech. Specifické detaily jsou rozebrány v kapitole 5.

Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1 [4]. Specifické detaily podle kapitoly 5 lze nahradit systémem, který má vnější vrstvu tloušťky alespoň 25 mm a třídu reakce na oheň nejhůře A2 a který splní požadavky středněrozměrové i velkorozměrové zkoušky, viz kapitolu 6.2.

3.4 Objekty s požární výškou h > 22,5 m

Na vysoké objekty (požární výška nad 22,5 m) je nutno instalovat certifikovaný ETICS s danými požadavky (kontaktně spojený, index šíření plamene po povrchu is = 0,0 mm/min) a nehořlavým tepelným izolantem, tedy s třídou reakce na oheň nejhůře A2.

Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. „ostřikové zóny“ viz kapitolu 4.3.

4 Soklová oblast – založení ETICS

4.1 Založení systému

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4. S ohledem na fakt, zda se zatepluje i podzemní podlaží, respektive zda se tepelný izolant zakládá nad terénem, nebo pod terénem, jsou stanoveny různé požadavky na úpravu soklové oblasti z hlediska požární bezpečnosti:

  • tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí. Pak do výšky 1,0 m nad terénem je požadavek pouze na třídu reakce na oheň izolantu E, teprve od výšky 1,0 m je nutné aplikovat odzkoušený ETICS s požadavky podle výšky objektu (tedy možný hořlavý tepelný izolant pro objekty do 22,5 m, nutný nehořlavý tepelný izolant u objektů vyšších);
  • tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat. Do výšky 1,0 m nad terénem je požadavek pouze na třídu reakce na oheň izolantu E, od výšky 1,0 m je nutné aplikovat odzkoušený ETICS s požadavky podle výšky objektu (tedy možný hořlavý tepelný izolant pro objekty do 22,5 m, nutný nehořlavý tepelný izolant u objektů vyšších);
  • tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem. Na tepelný izolant pod požárním pruhem je požadavek pouze na třídu reakce na oheň izolantu E, nad požárním pruhem je potřeba užít odzkoušený ETICS s požadavky podle výšky objektu (tedy možný hořlavý tepelný izolant pro objekty do 22,5 m, nebo pokračovat s nehořlavým tepelným izolantem u objektů vyšších);
  • tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Nad požárním pruhem je potřeba užít odzkoušený ETICS s požadavky podle výšky objektu (tedy možný hořlavý tepelný izolant pro objekty do 22,5 m, nebo pokračovat s nehořlavým tepelným izolantem u objektů vyšších).
Obrázek 2: Různé možnosti řešení soklové oblasti
Obrázek 2: Různé možnosti řešení soklové oblasti
4.2 Založení ve svahu
Obrázek 3: Soklová oblast při založení ETICS ve svahu
Obrázek 3: Soklová oblast při založení ETICS ve svahu

Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m. V tomto případě mohou desky požárního pruhu uskakovat a nejzazší roh soklového tepelného izolantu, na nějž je kladen pouze požadavek na třídu reakce na oheň E, může vystupovat až 1,5 m nad terén.

Na druhou stranu, pokud dochází k uskakování desek tepelného izolantu, pak je nutné zajistit, aby i svislý průmět požárního pruhu byl minimálně 0,9 m.

 
4.3 Založení v ostřikové zóně vyšších podlaží

U horizontálních konstrukcí ve vyšších podlažích (balkony, lodžie, terasy apod.) stejně jako u terénu hrozí, že by vlivem nadměrného zatížení klimatickými vlivy mohlo dojít k degradaci nasákavého tepelného izolantu.

V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E. Tato ostřiková zóna může horizontální konstrukci v rovině fasády přesahovat až o 0,15 m na každou stranu.

Tato úleva platí pro všechny objekty bez ohledu na jejich požární výšku (tedy i objekty nad 22,5 m, které jinak musí být zatepleny nehořlavým tepelným izolantem).

Obrázek 4: Povolené použití nenasákavého (hořlavého) tepelného izolantu v ostřikové zóně nadzemních horizontálních konstrukcí
Obrázek 4: Povolené použití nenasákavého (hořlavého) tepelného izolantu v ostřikové zóně nadzemních horizontálních konstrukcí

5 Specifické detaily u objektů s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m

V kapitole 3.3 jsou uvedeny základní požadavky na objekt s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m, které se musí uplatnit vždy, tzv. požární pruhy. K těmto požárním pruhům je připojena řada specifických detailů, u nichž je potřeba, pokud se na objektu objeví, taktéž použít tepelný izolant s třídou reakce na oheň nejhůře A2.

5.1 Zateplení řadového objektu

Řadový objekt, popřípadě objekt v proluce, je potřeba na styku se sousedním objektem opatřit po celé výšce objektu požárním pruhem (tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře A2) v šíři alespoň 0,9 m.

Obrázek 5: Požární pruh 0,9 m na hranici zateplovaného a sousedního objektu
Obrázek 5: Požární pruh 0,9 m na hranici zateplovaného a sousedního objektu
5.2 Zateplení fasády bez požárně otevřených ploch

Na části fasády bez požárně otevřených ploch (bez oken, dveří, vyústek technologického zařízení) lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m. Toto řešení je míněno zejména na celky štítových fasád, v konečném důsledku lze ale takto vyřešit i menší fasádní celky a záleží pouze na posouzení technologické a ekonomické výhodnosti.

Obrázek 6: Požární pruh 0,9 m oddělující část fasády bez POP od ostatních částí obálky budovy
Obrázek 6: Požární pruh 0,9 m oddělující část fasády bez POP od ostatních částí obálky budovy
5.3 Zateplení podhledových částí horizontálních konstrukcí

Podhledové části horizontálních konstrukcí (římsy, balkony, lodžie, konzoly apod.) musí být zatepleny tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2, pokud plocha těchto konstrukcí je větší než 1,0 m2 nebo širší než 0,3 m.

Pokud římsa zakrývá prostor dřevěného krovu, pak bez ohledu na její rozměr (délku jejího vyložení) je nutné použít nehořlavý tepelný izolant v tloušťce alespoň 25 mm.

V případě průchodů nebo průjezdů musí být nehořlavým tepelným izolantem zateplena nejen podhledová část, ale i svislé ohraničující konstrukce (stěny nebo sloupy).

5.4 Zateplení okolo vyústění technologických zařízení

Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. musí být třídy reakce na oheň nejhůře A2 a to do vzdálenosti alespoň 0,25 m na všechny strany.

Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm. Stejně tak není potřeba aplikovat nehořlavý tepelný izolant kolem větracích průduchů spíží, které nejsou vyústěním technologického zařízení.

Obrázek 7: Úpravy ETICS okolo technologických zařízení na fasádě
Obrázek 7: Úpravy ETICS okolo technologických zařízení na fasádě
5.5 Zateplení okolo bleskosvodu

Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Opatření platí jak pro bleskosvod umístěný uvnitř izolantu tak pro bleskosvod před fasádou.

Od této úpravy lze upustit, pokud se použije izolovaný bleskosvod zajišťující povrchovou teplotu menší než 90 °C, popřípadě pokud se bleskosvod od fasády odsadí o více než 0,1 m.

5.6 Zateplení chráněných únikových cest

Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Kolem oken, dveří nebo vzduchotechnických výústek vedoucích do prostoru vertikálních únikových cest (u objektů s požární výškou 12,0–22,5 m jde zejména o schodišťový prostor chráněných únikových cest) musí být použit tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šířce alespoň 1,5 m na všechny strany.

Aby bylo ohrožení zplodinami vyloučeno, musí zateplení nehořlavým tepelným izolantem ve stanovené šíři proběhnout až k terénu (respektive k založení zateplovacího systému).

Obrázek 8: Úpravy ETICS okolo požárně otevřených ploch (POP) vertikálních únikových cest
Obrázek 8: Úpravy ETICS okolo požárně otevřených ploch (POP) vertikálních únikových cest
5.7 Zateplení vnějších únikových cest

Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.). Na fasádě vnějších únikových cest a ještě alespoň 1,5 m do stran musí být použit tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře A2.

Aby bylo ohrožení evakuovaných osob vyloučeno (ať zplodinami hoření nebo odkapávajícími hořícími částmi zateplovacího systému), musí takto vymezený pruh proběhnout po celé výšce, tedy od terénu až po atiku nebo římsu.

Obrázek 9: Úpravy ETICS okolo vnějších únikových cest
Obrázek 9: Úpravy ETICS okolo vnějších únikových cest

6 Atypické úpravy

Kombinace tepelných izolantů na fasádě je kvůli různým tepelně technickým a mechanickým vlastnostem potenciálním zdrojem poruch (kosmetických, ale i funkčních) a instalace takové kombinace je časově náročnější a vyžaduje aplikaci různých technologických postupů. Norma proto umožňuje dvě základní cesty, jak kombinaci materiálů řešit.

První možností je zcela se kombinaci materiálů vyhnout a provést vnější zateplovací systém pouze z nehořlavých materiálů (materiál třídy reakce na oheň nejhůře A2). Nedojde tak k ovlivnění požární bezpečnosti, a to jak při dodatečném zateplování stávajících objektů, tak při zateplování novostaveb, bez rozlišení požární výšky.

Druhou cestou je nahrazení požadavků jakýmkoli systémem, který požární zkouškou, popřípadě požárními zkouškami prokáže, že svými vlastnostmi při požáru nebude rizikem.

6.1 Nahrazení základních požárních pruhů

Požární pruhy v založení zateplovacího systému (kapitola 4.1, popřípadě 4.2) a základní požární pruhy v úrovni stropů jednotlivých podlaží (u objektů s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m, kapitola 3.3) lze nahradit jakýmkoliv uceleným zateplovacím systémem, pokud je odzkoušen středněrozměrovou zkouškou dle ČSN ISO 13785-1 a splní její kritéria.

Stejný požadavek – tedy splnění požadavků středněrozměrové zkoušky ČSN ISO 13785-1 [4] při výkonu 100 kW po dobu 30 minut – platí i pro náhradu nehořlavého tepelného izolantu okolo vyústění technologických zařízení na fasádě.

6.2 Nahrazení specifických detailů objektů 12,0 < h ≤ 22,5 m

Specifické detaily uvedené v kapitole 5 lze nahradit, pokud krycí vrstva nového zateplení má tloušťku alespoň 25 mm a je třídy reakce na oheň nejhůře A2 a pokud je ETICS odzkoušen:

  • středněrozměrovou zkouškou dle ČSN ISO 13785-1 [4] a splní, že při působení plamene o výkonu 100 kW po dobu 30 minut nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 500 mm od hrany vzorku (tedy od hrany založení systému nebo nadpraží) a zároveň
  • velkorozměrovou zkouškou dle ISO 13785-2 [7] a splní, že při působení požáru o výkonu 3,0 MW po dobu 30 minut nedojde k porušení celistvosti nehořlavé krycí vrstvy a teplota hořlavého tepelného izolantu pod krycí vrstvou nevzroste nad bod vzplanutí.
Obrázek 10 (a) zkouška VKZS středního rozměru (foto: AVMI, 2011)
(a)
Obrázek 10 (b) zkouška VKZS velkého rozměru (foto: ISOVER, 2011)
(b)
Obrázek 10 (b) zkouška VKZS velkého rozměru (foto: ISOVER, 2011)

Obrázek 10:
(a) zkouška VKZS středního rozměru (foto: AVMI, 2011);
(b) zkouška VKZS velkého rozměru (foto: ISOVER, 2011)

7 Dodatečné zateplení již zatepleného objektu

V případě, že stávající zateplovací systém neplní některou svou funkci (tloušťka izolantu je nedostatečná, popřípadě zateplovací systém vykazuje vady) a je nutno jej snést a nahradit, pak se postupuje s požadavky jako pro nové zateplení (viz předchozí kapitoly).

V opačném případě, kdy je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. S ohledem na materiál původní vrstvy existuje několik možností, jak postupovat. Nicméně platí, že vždy musí být nový systém kotven do původního podkladu, tedy do stěny:

  • Pokud je stávající tepelný izolant v celé ploše nehořlavý, pak nejjednodušší a technologicky nejsnazší možností je aplikovat nové zateplení taktéž s nehořlavým tepelným izolantem.
  • Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol. Tyto požadavky se ale musí propsat i do původního systému – tedy v místě požárního pruhu je potřeba část původního systému odebrat a nahradit jej tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2.
  • Bez ohledu na reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant. Tento systém musí splňovat požadavky středně- i velkorozměrové zkoušky.
Obrázek 11: Dodatečné zateplení již zatepleného objektu
Obrázek 11: Dodatečné zateplení již zatepleného objektu

Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem (např. shromažďovací prostory řešené dle ČSN 73 0831 [12], větší nemocnice nebo ústavy sociální péče řešené dle ČSN 73 0835 [13] nebo sklady řešené dle ČSN 73 0845 [14]):

  • Stávající zateplovací systém se odstraní a na původní podklad bude instalován zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem.
  • Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem. Platí, že nový systém musí být kotven do původního podkladu, nikoli pouze do stávajícího zateplovacího systému.
  • Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS z všech stran. Tento systém musí splňovat požadavky středně- i velkorozměrové zkoušky.

8 Hořlavý izolant a požárně nebezpečný prostor

Požárně nebezpečný prostor (dále jen PNP) je zjednodušeně řečeno oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst, tj. například na další objekty nebo sousední soukromé pozemky. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti (tzv. požárně otevřené plochy – okna, dveře, výlohy apod.).

ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Tím se řeší problematika různých vnitřních koutů budovy a jiných ustoupení, které převážně musely být zateplovány nehořlavým tepelným izolantem.

Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. čl. 10.2.2 ČSN 73 0802 [8], tedy že tato fasáda musí mít povrchovou úpravu třídy reakce na oheň nejhůře A2 tloušťky alespoň 20 mm a index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min).

S rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je ale stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“. Tedy, zda množství hořlavého tepelného izolantu neuvolňuje při svém hoření nadlimitní množství tepla. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří. Množství uvolněného tepla Q u tlustších izolací lze vypočítat podle jednoduchého vzorce:

Q = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H [MJ/m2]
 

kde je

M
plošná hmotnost [kg/m2]
H
výhřevnost [MJ/kg]; například dle ČSN 73 0824 [15]
ρ
objemová hmotnost [kg/m3]
d
tloušťka vrstvy [m]
 

V případě použití certifikovaného ETICS, který má jako celek třídu reakce na oheň B, na konstrukci DP1 nebo DP2 (viz Druhy konstrukčních částí) jsou limity:

  • Q ≤ 150 MJ/m2 pro požárně uzavřenou plochu (PUP), od které se PNP nestanovuje;
  • 150 < Q ≤ 350 MJ/m2 pro částečně požárně otevřenou plochu (ČPOP), u níž se PNP redukuje;
  • Q > 350 MJ/m2 pro zcela požárně otevřenou plochu (POP), od které se PNP stanovuje, jako kdyby obvodová stěna v daném místě vůbec nebyla.

V případě použití ETICS bez ověřených požárních vlastností, kde nelze zaručit třídu reakce na oheň systému, odpadá mírnější limit ČPOP:

  • Q ≤ 150 MJ/m2 pro požárně uzavřenou plochu (PUP), od které se PNP nestanovuje;
  • Q > 150 MJ/m2 pro zcela požárně otevřenou plochu (POP), od které se PNP stanovuje, jako kdyby obvodová stěna v daném místě vůbec nebyla.

Příklad: Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3 [16]). Ovlivní tato úprava PNP budovy?

Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha, tj. PNP není zvětšen

Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha, tj. PNP je nutno posoudit znovu (zvětší se)

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5–18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti. Nicméně je otázkou, jak lze technicky zajistit zjišťování přesné objemové hmotnosti každé šarže použité na stavbě.

9 Jiné výrobky na fasádách – balkony, lodžie, stříšky, římsy

Změna Z3 předchozí verze normy ČSN 73 0810 [8] vyžadovala v určitých situacích (požární výška h > 12,0 m, jeden východ na volné prostranství) zateplení nehořlavým tepelným izolantem v pruhu nad tímto východem, nebo instalaci stříšky z materiálů A1/A2.

V novém znění [1] žádný požadavek na zřízení stříšky není, nicméně pokud na obálce budovy je nějaká další konstrukce, je nutno zhodnotit taktéž její možný příspěvek k šíření ohně. Umístění jiných konstrukcí na obálce objektu, jakými jsou např. zábradlí balkonů nebo stříšky, řeší článek 5.4.10 ČSN 73 0810 [1] a v zásadě odpovídá výše zmíněným požadavkům na třídu reakce na oheň ETICS, respektive tepelného izolantu. Různé požadavky pro různé konstrukce jsou patrny v tabulce 1. Použití takových konstrukcí nemění velikost požárně otevřených ploch a mohou být v místě požárních pásů.

Tab. 1: Nejhorší požadovaná třída reakce na oheň výrobků na fasádě dle ČSN 73 0810:2016 [1]
typ konstrukcepožární výška [m]
h ≤ 12,012,0 < h ≤ 30,0h > 30,0
zábradlí, parapety a jejich výplň u otevřených balkonů nebo lodžiíbez omezeníB-s3,d2A2
zábradlí, parapety a jejich výplň u balkonů nebo lodžií při aplikaci zasklení, rolet, žaluziebez omezeníA2A2
zasklení, rolety, žaluziebez omezeníA2A2
stříšky, římsy, markýzy přesahující rovinu fasády o více než 0,3 mbez omezeníB-s2, d0 1)B-s2, d0 1)
A2A2
1) Výrobků třídy reakce na oheň B-s2,d0 lze použít pouze v případě, že v okolních PÚ je instalováno stabilní hasicí zařízení (SSHZ) nebo pokud jde o římsu (stříšku) nad balkonem v posledním nadzemním podlaží.

Ve všech případech musí být index šíření plamene po povrchu nulový (is = 0,0 mm/min). Požadavky na objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 30,0 m lze také nahradit splněním požární zkoušky dle ČSN 13785-1 [4].

10 Závěr

Nové znění ČSN 73 0810:2016 [1] přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb, sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Pravidla uvedená v této normě jsou minimálními požadavky garantujícími požární bezpečnost bez nutnosti dodatečného zkoušení a záleží zcela na úvaze projektanta, zda bude trpělivě na fasádě kombinovat základní požární pásy s hořlavým tepelným izolantem, zda na celou fasádu použije nehořlavý tepelný izolant, nebo zda použije atypickou úpravou, která splní požadavky požárních zkoušek.

Největší diskuse asi vzbudí požadavky na objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m s celkem rozměrnými požárními pruhy a celou řadou specifických detailů. Ne všechny uvedené specifické detaily se však vyskytnou na každém zateplovaném objektu a v takové míře, jaká je popsána v kapitolách 5.1 až 5.7. Nicméně v praxi lze očekávat, že objekty v této výškové úrovni budou buď zatepleny výhradně nehořlavým tepelným izolantem, nebo budou zatepleny nějakou atypickou úpravou odzkoušenou dle středněrozměrové zkoušky ČSN ISO 13785-1 [4], například se sníženými požárními pruhy, v kombinaci s jedním nebo dvěma specifickými detaily např. kolem dveří vedoucích z CHÚC na volné prostranství.

Z těchto pravidel jsou stále vyčleněny objekty, na něž nelze použít jiný než nehořlavý tepelný izolant. Jsou to objekty, kde je ztížená evakuace, ať již velkým počtem osob (shromažďovací prostory dle ČSN 73 0831 [12]) nebo jejich sníženou pohyblivostí (větší nemocnice nebo ústavy sociální péče dle ČSN 73 0835 [13]) nebo sklady s velkým množstvím skladovaného materiálu dle ČSN 73 0845 [14].

Částečně jsou z požadavků vyňaty i rodinné domy (objekty OB1 dle ČSN 73 0833 [11]), u nichž je již sice požadován ETICS s prokázanými požárními vlastnostmi, ale tepelný izolant může být libovolný.

Literatura

  1. ČSN 73 0810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Praha: ÚNMZ, 2016.
  2. ČSN EN 13501-1. Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. Praha: ÚNMZ, 2010.
  3. ČSN 73 0863. Požárně technické vlastnosti hmot – Stanovení šíření plamene po povrchu stavebních hmot. Praha: ČNI, 1991.
  4. ČSN ISO 13785-1. Zkoušky reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru. Praha: ÚNMZ, 2010
  5. CFBT US (Compartment Fire Behavior Training). Fire Behavior Case Study (Apartment Fire: 62 Watts Street, New York, NY). [Online] 2011. [Citace: 23. 11. 2012.] http://cfbt-us.com/pdfs/cs_0021_new_york_ny.pdf.
  6. Sdružení EPS ČR. Požární zkoušky konstrukcí s pěnovým polystyrenem. BA-CHL, spol. s r.o. [Online] 05 2005. [Citace: 26. 07. 2012.]
    http://www.bachl.cz/picture/download/pozarni_zkousky_penovy_polys.pdf.
  7. ISO 13 785-2. Reaction-to-fire test for façades – Part 2: Large-scale test. Geneva: ISO copyright office, 2002.
  8. ČSN 73 0810. Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Praha: ÚNMZ, 2009.
  9. ČSN 73 0802. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. Praha: ÚNMZ, 2009.
  10. ČSN 73 0804. Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. Praha: ÚNMZ, 2010.
  11. ČSN 73 0833. Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování. Praha: ÚNMZ, 2010.
  12. ČSN 73 0831. Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory. Praha: ÚNMZ, 2011.
  13. ČSN 73 0835. Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče. Praha: ÚNMZ, 2006.
  14. ČSN 73 0845. Požární bezpečnost staveb – Sklady. Praha: ÚNMZ, 2012.
  15. ČSN 73 0824. Požární bezpečnost staveb – Výhřevnost hořlavých látek. Praha: Vydavatelství norem, 1992.
  16. Isover. Isover EPS GreyWall grafitové fasádní desky se zvýšeným izolačním účinkem. Isover Saint-Gobain Construction Products CZ a.s.[Online] 1. 7. 2014 [Citace: 7. 6. 2016] http://www.isover-eshop.cz/data/files/tl-isover-eps-greywall-253.pdf
KONFERENCE POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB
  • 21.9. v rámci veletrhu FOR ARCH Praha 2016, v PVA Letňany, kongresový sál VH2
  • Pořádá portál TZB-info ve spolupráci s ABF
Připravujeme bohatý celodenní program. Například soubor přednášek k rekonstrukci kladenského divadla včetně přednášky Ing. arch. D. Vávry. O spolupráci architekta a specialistů v rámci tohoto projektu jsme natočili pro účastníky konference i video. V rámci programu připravujeme i novinky v prevenci a ukázky práce dronů.
Záštitu konferenci udělil HZS ČR, ČKAIT, NPÚ a IFMA CZ.
Informace o konferenci Požární bezpečnost staveb průběžně doplňujeme.
Přihlašte se již nyní, místa se plní.
 
English Synopsis
Fire Aspects of External Thermal Insulation Composite Systems according to the new Standard ČSN 73 0810:2016

External Thermal Insulation Composite System (ETICS) still plays an important role in increasing the energy efficiency of buildings – the bigger is the demand, the thicker is just the insulation layer. In August 2016, a new version of basic fire safety Czech standard ČSN 73 0810 comes into action. Changes stated in this document are related, among other, to ETICS and it significantly changes the use of combustible and incombustible thermal insulation on facades. This article intends to point out the essentials of the mentioned problematics.

 

Hodnotit:  

Datum: 1.8.2016
Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraRecenzent: Ing. Milan Pokrivčák, Knauf Insulation



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Partner - Zateplovací systémy

logo Weber

Partneři - Izolace střechy fasády

logo ROCKWOOOL
logo SATJAM
logo Ceresit
logo LINDAB
 
 

Aktuální články na ESTAV.czUbytování na sjezdovce vzniklo ze staré stájeVlastník Automatických mlýnů odmítá, že je koupil pro spekulaceMobilní stavební jednotka bude lidem pomáhat, ale nenahradí jeNová generace vysavačů UltraOne: Vysoký výkon, snadné ovládání a nízká hlučnost