Výsledky projektu: 2 stejné domy, 2 stejné rodiny, 2 jiné účty

Datum: 12.11.2014  |  Organizace: KNAUF INSULATION, spol. s r.o.  |  Firemní článek

Výsledky projektu porovnání energetické efektivity reálných domů dokázaly, že zateplení rodinného domu snížilo náklady na vytápění o 45 %. Lze výsledky tohoto pokusu aplikovat v Česku? Experiment se uskutečnil v Maďarsku od září 2013 do března 2014 a byly pro něj vybrány dva téměř totožné domy vzdálené od sebe jen 6 km.

KNAUF INSULATION, spol. s r.o.
Bucharova 2641/14
158 00 Praha 5

tel.:+420 234 714 011
e-mail:
web:www.knaufinsulation.cz

Program porovnání energetické efektivity domů v reálných podmínkách proběhl letos v zimě v Maďarsku. Experiment trval 7 měsíců – od září 2013 do března 2014 a byly pro něj vybrány dva téměř totožné domy vzdálené od sebe jen 6 km. Mezi domy vznikl výrazný rozdíl až těsně před testem. Jeden prošel zateplením a druhý zůstal v původním stavu. Odborníci v průběhu testu měřili spotřebu energie na vytápění a výsledek ukázal, že rodina v zatepleném domě ušetřila za 7 měsíců na topení 10 157,– korun1, to znamená 45% úsporu oproti druhému domu. Díky zateplení se i kotel s čerpadlem zapínal třikrát méně než v nezatepleném domě a spotřeba elektřiny tak klesla o dalších 906,– korun1. Porovnávané domy jsou konstrukcí a velikostí podobné řadě domů na Jižní Moravě, klimatické podmínky jsou pak velmi blízké českým nížinným územím.

Nezateplený dům
Nezateplený dům

Do projektu byly zapojeny dva domy s totožnými technickými parametry. Oba domy jsou postaveny z cihel, mají plochu přibližně 110 m2 a bydlí v nich 4členné rodiny. V zatepleném domě byla na tepelnou izolaci střechy použita ekologická skelná vlna s technologií ECOSE o tloušťce 25 cm a na zateplení obvodových zdí fasádní desky z nehořlavé minerální vlny o tloušťce 20 cm. Toto zateplení posunulo dům do energetické třídy A, zatímco druhý nezateplený dům se po provedených měřeních zařadil do kategorie F2.

 
Půda před zateplením
Půda před zateplením
Zateplování půdy
Zateplování půdy

Zateplování fasády porovnávaného domu
Zateplování fasády porovnávaného domu
Zateplování porovnávaného domu
Zateplování porovnávaného domu

Zateplený dům
Zateplený dům
Zateplený dům
Zateplený dům

Projektový tým denně sledoval teplotu topné vody v radiátorech, vnitřní teplotu v domech udržoval přes den na 22 stupních a v noci na 19,5 stupních. Měřila se i venkovní teplota. Rozdíl mezi náklady na vytápění obou rodinných domů je výrazný přesto, že letošní zima byla v Maďarsku i dalších evropských zemích nadprůměrně teplá. V lokalitě, kde stojí oba domy, bylo v průměru tepleji o 3 °C, přesto v několika zimních dnech teploty klesly hluboko do mínusu. V těchto dnech rozdíly ve spotřebě mezi oběma domy stouply až na 55 %.

Výsledky po sedmi měsících měření v mnoha ohledech překvapily i odborníky. K udržení stejné teploty uvnitř domu spotřeboval nezateplený dům 2 182 m3 plynu, zatímco rodina v zatepleném domě potřebovala o 1 196 m3, tedy o 45 % méně plynu. Dosažená úspora bez problémů umožní splácet investici do zateplení. Vedle finanční úspory se rodině v zatepleném domě také zvýšila hodnota jejich nemovitosti a celkově se zlepšila kvalita jejich bydlení.

Na projektu se podíleli odborníci z Budapešťské technické univerzity, Energiaklubu, Maďarského institutu energetické efektivity a společnosti Knauf Insulation.

Jak by vypadal podobný pokus v České republice

Při každém mezinárodním srovnání je nutné zahrnout mnoho proměnných. Podívali jsme se podrobně, jak by vypadala čísla, respektive náklady, kdybychom stejný pokus provedli v Česku. Podobných cihlových domů: obdélníkový tvar, jednoduchá sedlová střecha s neobydlenou půdou a plynovým vytápěním, bychom v Česku našli mnoho.

Největší rozdíl je v ceně plynu pro domácnosti, která je v Maďarsku zhruba o 1/3 nižší než v Česku. Ostatní ceny se, jak vyplývá ze srovnání níže, výrazně neliší.

Cena zateplení půdy

Jeden metr čtvereční skladby, která byla použita v experimentu, tedy parotěsná fólie, difuzní folie, minerální vlna Knauf Insulation Unifit 039, a k tomu odpovídající množství těsnicích pásek včetně práce vychází na 600 Kč včetně DPH. Na plochu 143 m2 tedy vychází náklady 85 800,– Kč.

Cenu za práci jsme počítali v horní polovině obvyklých cen kvůli požadavkům na kvalitu provedení a fakt, že zvažujeme čerpání dotace z programu Zelená úsporám. Ta vyžaduje provedení od registrovaných firem, které musí předkládat osvědčení o zaškolení na jednotlivé práce.

Cena zateplení fasády

Na zateplení fasády domu byly použity minerální desky Knauf Insulation FKD N o tloušťce 20 cm. Cena materiálu, tedy klasické skladby systému ETICS a práce se v průměru pohybuje okolo 1 500 Kč. Pro fasádu o ploše 161 m2 činí náklady 241 500,– Kč.

Celková náklady na zateplení a dotace

Celkové náklady na zateplení půdy a fasády vychází na 327 300,– Kč. Takto zateplený dům by měl splnit podmínky pro příjem dotace z programu Nová zelená úsporám ve výši 30 %, tj. 98 190,– Kč plus dotace 5 000 na technický dozor a 20 000,– Kč za zpracování energetického posudku a projektu.

Návratnost investice

Jak jsme zmínili v úvodu, cena plynu je v ČR o třetinu vyšší než v Maďarsku. Porovnáním dosavadní spotřeby domů (2182 m3 plynu) se stavem po zateplení (1196 m3 plynu) dojdeme k úspoře 18 500,– Kč, pokud počítáme s průměrnou cenou plynu v ČR. Návratnost špičkového zateplení je tedy stejně jako v Maďarsku dvanáct let. Stojí za to připomenout, jaké úspory dosáhla rodina v testu za pouhých 7 měsíců a při relativně teplé zimě.

Se spotřebou plynu klesá i spotřeba elektřiny


Experiment na domech v Maďarsku přinesl ještě další zajímavé výsledky. Po analýze provozních údajů plynového kotle se ukázalo, že v nezatepleném domě je v provozu téměř třikrát víc než v zatepleném domě.

V období mezi začátkem topné sezóny a 20. únorem 2014 byl kotel v provozu – číselně – v 38 % analyzovaných časových jednotek (15 minut) v nezatepleném domě, zatímco pouze ve 14 % v zatepleném domě. Tento rozdíl neznamená pouze úsporu ve spotřebě plynu, ale také v nákladech na údržbu nebo životnosti kotle. Navíc, oběhové čerpadlo také spotřebovává o přibližně třetinu méně elektřiny, což se zprvu může zdát jako malý náklad, ale rozdíl za celou sezónu může být více než 1000,– Kč.

Příjemnější vnitřní klima a nižší výdaje


Teploměry instalované na šesti místech budovy trvale monitorovaly teplotu uvnitř domu. Graf ukazuje průměr měřených hodnot.

Lze vidět, že výrazné snížení teploty v zateplené budově bylo méně časté. Na základě těchto údajů můžeme říci, že zateplený dům, spolu s nižší spotřebou energie zajistí i přívětivější klima pro rodinu, která v něm žije.

 

Co se děje se starší stavbou po zateplení – tepelné mosty

Říká se, že rekonstrukce stávající budovy je často náročnější než stavba nového domu. Situace je stejná i v případě tepelných izolací: je mnohem těžší správně zvolit tloušťku izolace, vyprojektovat a ošetřit prostupy v konstrukcích a různé detaily, které se ve starším domě nacházejí. Je nutné plánovat optimální nebo téměř optimální řešení s ohledem na tepelné ztráty, vnitřní teploty povrchů a vlhkostní toky. Právě kroky vedoucí k úsporám energie ve většině případů znamenají zvýšení vzduchotěsnosti budovy, což v případě nedostatečného větrání a absence konstrukčních nebo mechanických řešení může vést k problémům s ochranou konstrukce před vlhkostí.

Případným komplikacím můžeme snadno předejít při navrhování a plánování zateplení. Především bychom měli zohlednit difuzní vlastnosti konstrukcí, zdroje vlhkosti a její proudění, atd. Jakékoli nežádoucí situace vzniknou pouze v případě opomenutí výše uvedených vlastností, ke kterým mohou být starší stavby náchylné. Rozhodně to však není důvod nechat se od zateplení odradit.

V projektu reálného srovnání dvou takřka totožných domů v Maďarsku jsme použili počítačové modely tepelných mostů. Všechna místa, kde by mohlo dojít ke vzniku tepelných mostů, jsme pak důkladně ošetřili pomocí zateplení ostění současných dveří a oken a důkladným řešením detailů části styku zateplené fasády a půdy (to obnášelo drobnou rekonstrukci okapů a štítů). Pokud by se právě tyto detaily nevyřešily, došlo by k vytvoření nežádoucích tepelných mostů a následně k tepelným ztrátám.

Teplota vnitřních povrchů a komfort bydlení

Zateplení mělo za cíl také zvýšení teploty vnitřních povrchů domu. Lidské tělo je nejen v tepelném spojení s okolním vzduchem, ale také s povrchy předmětů. Právě kontakt se studeným povrchem může u člověka způsobovat nepříjemný pocit chladu. Takzvané nekomfortní zóny jsou v domě zpravidla v blízkosti vnějších stěn, rohů a samozřejmě kolem oken. Lidé, kteří žijí v domě se „studenými“ stěnami, si pocit chladu kompenzují zvýšením teploty vzduchu, což znamená, že zapínají topení víc a víc. Právě vnější zateplení obvodových stěn má vedle snížení spotřeby energie za důsledek zvýšení teploty vnitřních povrchů konstrukce domu. Důležité je věnovat pozornost detailům v blízkosti různých konstrukčních spojů. Po provedení zateplení nekomfortní zóny zmizí a teplota vnitřních povrchů se dostane do bodu, kdy je zajištěno příjemnější vnímání prostoru uvnitř domu i při nižších teplotách. Zbytečně vysoké náklady na ohřívání vzduchu se tak mohou výrazně snížit.

Vlhkostní bilance domu po zateplení

Při plánování zateplení testovaného domu bylo důležitou částí technické provedení detailů z pohledu vlhkosti. Na první pohled vypadá zateplení jednoduchých omítnutých stěn z cihel a trámového stropu s rámy snadno. Potenciální potíže se ale skrývají v detailech. Technický průzkum stavby a test průvzdušnosti ukázaly, že je nutné právě vzduchotěsnost domu výrazně zvýšit. Kritické byly hlavně dřevěné podlahy a negativní proudění kolem nástěnných radiátorů.

Na jednu stranu bylo třeba tuto neřízenou ventilaci snížit a na druhou stranu ohlídat, aby příležitostné místní poškození vzduchotěsnosti nenarušilo izolaci. S difuzí vodní páry mezi vnitřním a vnějším prostředím každý projektant počítá. Se zateplením se však tento tok výrazně zpomalí. Proud vzduchu, který by potom unikal případným poškozením, by s sebou nesl díky rozdílu v tlaku několikanásobně více vlhkosti – tzv. konvekcí – prouděním v malé mezeře z velkými rozdíly hodnot na obou jejích stranách.

Zateplení půdy vyžadovalo také zohlednění nedokonalého těsnění střechy proti pronikání vody, která představovala další vlhkostní zátěž a možný zdroj nebezpečí pro izolaci.

Rekonstrukce staršího domu a jeho zateplení se není v žádném případě třeba bát. Odborně zpracovaný projekt, kvalitní materiály a kvalitně odvedená řemeslná práce vždy vedou k úsporám, zvýšení komfortu bydlení a zhodnocení domu.


Poznámky

1 370 euro, pro přepočet na české koruny byl použit kurz ČNB ze dne 27. června 2014... Zpět

2 třídy energetické náročnosti podle maďarské platné legislativy... Zpět

 

Datum: 12.11.2014
Organizace: KNAUF INSULATION, spol. s r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czČeské vánoční trendyNové vedení Středočeského kraje zrušilo výstavbu rozhledny u ZdicOriginální svítidla a opojné světlo Ingo Maurera