Dřevostavby

  • Dřevo - stavební materiál

    • Dřevo je jedním z nejstarších stavebních materiálů. Díky jeho výhodným vlastnostem se stalo důležitým produktem nejen pro výstavbu obydlí, ale i dopravních, hospodářských či pomocných konstrukcí. V minulosti bylo na našem území pro nosné konstrukce výrazně potlačeno a byla mu přiřazena nálepka podřadného a druhořadého materiálu - alespoň co se týká nosných a výplňových konstrukcí. Přitom v mnoha zemích po celém světě je jednou z hlavních surovin pro výstavbu nejen rodinných domů, ale i apartmánových komplexů, hotelů, nemocnic, škol, administrativních budov nebo také mostů, lávek, či zábavních parků.

      V České republice se v posledních sedmi letech zvýšil podíl staveb rodinných domů ze dřeva nebo na bázi dřeva dvojnásobně na současných asi 8 %. V oblasti vícepodlažních budov administrativních, bytových a dalších je to však mizivé necelé procento. Oproti jiným, dřevařským vyspělým oblastem, jako je Severní Amerika, Skandinávie, Austrálie, Švýcarsko, Německo nebo Rakousko, je to velmi malá hodnota. V těchto zemích se podíl dřevostaveb pohybuje mezi 20-90 %. Dokonce i v zemích, které disponují nižšími zásobami dřeva (např. Portugalsko, Velká Británie) a mají menší lesnatost, je podíl dřevostaveb o něco vyšší než u nás.

  • Co všechno považujeme za dřevostavbu

    • Z historického hlediska si každý pod tímto pojmem asi vybaví roubenou stavbu v podhůří, krov historického objektu, dřevěný kostel, stavby našich prapředků nebo možná lávku přes potok. Nejvíce pak pod tímto názvem vyvstane na mysli drobná stavba zahradního charakteru anebo „okál“. Pojem dřevostavba není v dnešní době zcela správný. Mnohdy do této skupiny zařazujeme i stavby, které běžné dřevo v konstrukci neobsahují. Správnějším názvem, který pro takové stavby dnes používáme, je spíše „stavba s materiály na bázi dřeva“ nebo „konstrukční systémy na bázi dřeva“. Je to především proto, že mnoho stavebních výrobků používaných v dřevostavbách je vyrobeno z dřevního odpadu, z různých modifikací dřeva nebo inženýrských produktů využívající kombinaci dřeva a jiného materiálu. Dokonce i materiály na bázi sádry a cementu řadíme do této skupiny.

      Dřevostavbou v dnešní době nejsou jen stavby, kde je rostlé dřevo (či jiný inženýrský produkt na bázi dřeva) přímo přiznáno, ale i objekty, které jsou postaveny ze sendvičových konstrukcí, kde dřevěná konstrukce není. Mnohdy bychom ani na první pohled nepoznali, že se o dřevostavbu jedná. Dokonce i nejzarytější zastánci zděných staveb bydlí v „dřevostavbách“. Ať chceme nebo ne, tak více jak 90 % zděných objektů má dřevěných krov s obytným podkrovím, které je samo sebou také dřevostavbou.

      V souvislosti s dřevostavbami se tradují mnohé mýty, které jsou pozůstatkem předešlé dehonestace dřeva a materiálů na bázi dřeva, špatnými zkušenostmi stavitelů - kutilů, silnou cihlářskou lobby i mnohdy nespravedlivým přístupem státních orgánů. Zkusme některé zásadní osvětlit.

  • Mýty a omyly

    • Dřevo přeci hoří, přeci je nepoužiji na stavbu domu
      • Dřevo je skutečně hořlavé a při dosažení určité teploty začne hořet. Správnější termín by však byl spíše „odhořívat“. Dřevo totiž odhořívá velmi pomalu, přibližně 0,7 mm/min. po stranách, které jsou vystaveny požáru. Na povrchu se vytváří zuhelnatělá vrstva, která chrání zbytek průřezu od vysokých teplot a přímého působení plamenů. Tloušťka takové vrstvy je přibližně 25-30 mm, pod ní je teplota dřeva již kolem 25°C. Díky tomu vykazují i nechráněné dřevěné prvky vysokou požární odolnost a zachovávají si statické charakteristiky po relativně dlouhou dobu. Znamená to, že je dřevostavba v tomto směru horší? Určitě tomu tak není. Při požáru je nejnebezpečnější pro obyvatele vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů. Dřevěná konstrukce vykazuje požární odolnost (tedy schopnost konstrukce splnit předepsané požadavky po předepsanou dobu) požadovanou přísnými českými normami v řádu desítek minut. S betonovými konstrukcemi se sice nemůže zcela rovnat, ale například oproti ocelovým konstrukcím, které se hroutí naprosto náhle, neočekávaně a prakticky naráz, mají rozhodně navrch.

    • Jaká je životnost dřevostaveb
      • Každá stavba, ať už cihlová, kamenná, dřevěná nebo betonová, vyžaduje péči a ochranu před nepříznivým vlivy a proti možné korozi a degradaci. Budeme-li srovnávat udržované stavby ze dřeva a jiného materiálu, dosáhneme stejné životnosti. Známe mnoho staveb na našem území, které jsou stovky let staré a stále plní svůj účel. Ve světě jsou k nalezení i stavby z 9. století, které jsou plně funkční. Základním předpokladem je správné provedení, ochrana použitého materiálu (zejména konstrukční) a pravidelná údržba. Zde je možná nutné zmínit, že u dřevěných konstrukcí záleží na správném provedení a vhodně zvolené úpravě daleko víc, než u jiných materiálů.

    • Napadají dům plísně, houby a hmyz?
      • Proto, aby se tak stalo, musí nastat určitý stav prostředí. Ten je definován vlhkostí a teplotou. Při vhodných podmínkách mohou začít růst plísně, houby nebo se do konstrukce nastěhuje nepříjemný hmyz. Základním předpokladem je dodržení tzv. konstrukční ochrany dřeva - vhodná ochrana před nepříznivými vlivy prostředí a prevence vzniku nepříznivých podmínek pro vznik biologického napadení, dále správné vyřešení všech detailů stavby s ohledem na šíření vlhkosti a tepla.

        Dřevěné konstrukce se používali i pro zakládání, drobné hráze, dnes i pro mosty, rozhledny a jiné exponované konstrukce. V mnoha zemích se navrhují i do prostředí, kde existuje možnost napadení termity. Základním předpokladem pro kvalitní návrh dřevěné stavby je dobrá znalost reakce dřeva na okolní prostředí, volba vhodných materiálů do zvoleného prostředí a respektování stavebně-fyzikálních jevů.

    • V dřevostavbě je vše slyšet
      • Tento předpoklad je pozůstatkem zkušeností z dřívějších chat a „okálů“, kde bylo slyšet každé slovo a pohyb. Moderní dřevostavba musí splňovat stejné požadavky na akustické parametry dělicích konstrukcí jako každá jiná stavba. V současnosti se této problematice věnuje mnoho výrobců i výzkumů, a tak není problém navrhnout takové skladby, abychom dosáhli požadovaného „výkonu“. Důležité je opět věnovat pozornost detailu. V kvalitně provedené dřevostavbě tak budete využívat stejného komfortu jako v konstrukci zděné.

    • V dřevostavbě se špatně udržuje teplo, rychle vychladnou
      • Problém teplotní stability a akumulace tepla je často zmiňován, a to opodstatněně. Pokud se tomuto problému nevěnuje pozornost již při návrhu stavby, je skutečně velmi obtížné v dřevostavbě udržet stálou teplotu, tak jak tomu je u zděných staveb. Dřevostavba se rychle vytopí, ale také rychle vychladne, zatímco zděná stavba se pomalu vytápí, ale poté díky akumulovanému teplu pomalu vychládá. Při současném stylu života je pravděpodobně bližší vlastnost dřevostaveb. Po příjezdu domů je zájmem mít rychle teplo. Pokud bychom požadovali akumulaci stěn, teplotní stabilitu, je i toto se současným poznáním, zkušenostmi a moderními materiály možné. Nemůžeme ovšem toto očekávat od nejlevnějších katalogových domků.

    • Používáním dřeva poškozuji naše lesy a životní prostředí
      • Velmi zajímavý ale přitom zcela špatný argument proti dřevostavbám. Lidé více hledí na pokácené stromy než na kamenolom nebo povrchový důl, které nevratně mění tvář krajiny. Dřevo je obnovitelný zdroj, takže na vykácené mýtině znovu vyroste, zatímco kámen, kaolín, cement jsou materiály neobnovitelné, nehledě na množství spotřebované energie na výrobu, dopravu a využití těchto materiálů. Většina výrobců stavebních materiálů a výrobků i dodavatelů dřevostaveb již dnes používají pouze dřevo pocházející z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Trvale udržitelné hospodaření je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnosti a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti a budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a mezinárodní úrovni a které nepoškozují ostatní ekosystémy.

        Trvale udržitelným způsobem obhospodařovaný les má zavedené standardy mezinárodně uznávaných ekologických, sociálních a ekonomických požadavků.

  • Druhy dřevostaveb

    • Dřevostavby z lehkého skeletu
      • Svislá nosná konstrukce domu je tvořena subtilními tyčovými prvky obdélníkového průřezu. Předem vyrobené prvky se sestavují na stavbě do rastru, který tvoří základní dispozici domu. Svislé zatížení přenášejí svislé sloupky, ukončené vodorovnými prvky. Vodorovné prvky rovněž vymezují parapety a nadpraží budoucích otvorů ve stěnách.

        Konečná tuhost stěn je dosažena až po doplnění rastru deskovými materiály, většinou cementovláknitými nebo dřevoštěpkovými. Prostor mezi jednotlivými sloupky rastru se vyplňuje tepelnou izolací. Z tyčových a deskových materiálů se vytváří i strop. Dřevěná nosná konstrukce není po dokončení stavby viditelná. Z vnější strany obvodových stěn se provádí vrstvy další tepelné izolace a fasádní konstrukce.

        Výhodou konstrukce z lehkého skeletu je možnost snadno změnit dispozici a polohu otvorů ještě v průběhu stavby nosné konstrukce, při nutnosti ověřit změnu z hlediska statiky a dalších požadavků.

        Ukázka staveb:
        Dům W - novostavba nízkoenergetického rodinného domu s dřevěnou konstrukcí
        První dřevostavba pasivního domu získala certifikát SBToolCZ

    • Dřevostavby z těžkého skeletu
      • Nosná konstrukce je tvořena sloupy a průvlaky masivních nebo složených průřezů. Většinou se využívá lepeného lamelového dřeva (Glulam) nebo vrstveného dýhovaného dřeva (LVL). Skeletovou konstrukci je nutné vhodně vyztužit proti působení vodorovných sil. Proto je velmi důležité věnovat pozornost řešení stropní konstrukce, jejíž tuhost ovlivňuje celkovou tuhost celé stavby. Přenos vodorovných sil do základů je pak řešen ztužidly stěnovými nebo příhradovými. Velmi důležité je věnovat pozornost řešení detailů napojení jednotlivých dílů, a tím i celkovému statickému schématu konstrukce.

        Dimenze prvků se podřizuje statickým požadavkům v závislosti na dispozici, vzdálenosti sloupů a rozpětí průvlaků. Nosná konstrukce je obvykle přiznaná v interiéru. Na skelet se z vnější strany montuje obvodový plášť zajišťující veškeré izolační funkce.

        Výhodou staveb s těžkým skeletem je možnost poměrně snadno upravovat dispozici i po dokončení stavby, např. posunutím příčky nebo vnitřního otvoru, podle celkového zvoleného rastru nosných prvků skeletu. Často se takový systém využívá u staveb většího rozsahu, jako jsou školy, výzkumná centra, skladovací prostory nebo administrativní objekty.

        Ukázka stavby:
        Dřevěné nosné soustavy budov

    • Dřevostavby z masivních panelů
      • Masivní dřevěné konstrukční systémy jsou složeny z plošných dřevěných elementů (panely). Řadíme sem i stavby srubové a roubené, ale těm je věnována pozornost v dalších kapitolách. Nejvíce používaným materiálem je tzv. cross laminated timber. Oficiální český překlad neexistuje, a tak se setkáme s pojmy křížem vrstvené dřevo nebo zkratkami CLT nebo X-lam. Jedná se o panely, které jsou složeny ze tří a více vrstev. Ty jsou k sobě slepeny a vůči sobě otočeny o 90°. Jednotlivá vrstva je pak složena z vedle sebe poskládaných prken, které mohou být mezi sebou slepeny. Existuje mnoho konstrukčních variant, a to jak v podobě skládání jednotlivých vrstev na sebe, tak v celkovém tvaru průřezu a výsledné podobě výrobku.

        Jednotlivé nosné prvky pro konkrétní stavbu se dle podrobného projektu řežou z velkoplošných panelů ve výrobně na automatických strojích. Po dodání na stavbu se jako stavebnice ihned montují. Z panelů je možné provádět i nosnou konstrukci střechy. Z vnější strany obvodové nosné konstrukce se provádějí další izolační vrstvy obvodového pláště. Vnitřní líc a vnitřní stěny mohou zůstat bez další zakrývající povrchové úpravy, interiéry pak mají povrchy z masivního dřeva.

        Hlavní výhodami tohoto systému jsou eliminace ortotropního chování dřeva díky křížem orientované vrstvě prken, velká prostorová tuhost objektů a velká statická i dynamická odolnost systému. Další výhodou je rychlost výstavby a zcela přírodní materiál konstrukcí a jejich povrchů.

        Ukázka stavby:
        Vydejte se ke kořenům přirozeného bydlení

    • Dřevostavby ze sendvičových panelů
      • Nosné systémové panely jsou obvykle tvořeny dvěma deskami na bázi dřeva a vnitřní vrstvou tepelné izolace, nejčastěji z pěnového polystyrenu, příp. jiného tuhého plastu. Tepelná izolace může být tvořena i měkkým materiálem, např. deskami z minerálních vláken. V takovém případě obvykle tvoří distanční konstrukci mezi deskami sendviče jiné tuhé prvky, např. KVH profily apod. Jednotlivé prvky nosné konstrukce se vyrábějí ve výrobně a na stavbě se po dodání ihned montují. V případě potřeby je možné i dodatečně na stavbě např. vyříznout otvor pro okno nebo dveře.

        Na připravenou nosnou konstrukci se z vnější strany provádějí další vrstvy obvodového pláště. Z vnitřní strany se obvykle provádí obklad s deskových materiálů. Z panelů se obvykle prování i nosná konstrukce střechy, ať už šikmé nebo ploché.

        Výhodou konstrukce z panelů je především rychlost výstavby.

        Ukázka stavby:
        VIDEO: Ukázka postupu výstavby dřevostavby ze sendvičových panelů EUROPANEL

    • Roubenky
      • Roubenky mají nosnou konstrukci vytvořenou z masivních opracovaných dřevěných prvků, obvykle trámů. Pro vzhled roubenek je charakteristický roh stěn s rybinovým spojem trámů - tzv. roubení. Konstrukce moderních roubenek se ve spárách obvodových trámů doplňuje izolací vloženou do drážek v trámech, případně tmelem a dalšími utěsňujícími úpravami.

        Roubený dům má dnes obvykle podobu stavebnice, která je předem vyrobena v závodě, odzkoušena a potom až načisto sestavena. Pro zajištění co nejdelší životnosti roubenky je třeba zajistit, aby byl obvodový plášť co nejméně smáčen vodou, a to dostatečně velkými přesahy střechy a dalšími konstrukčními úpravami. Důležitá je rovněž pravidelná údržba dřeva.

    • Sruby
      • Nosná konstrukce srubů je tvořena obvykle opracovanou kulatinou. Na rozdíl od roubenek v rozích jednotlivé prvky přečnívají a tím vytváří charakteristický vzhled srubu. Konstrukce moderních srubů se ve spárách obvodové kulatiny utěsňuje pro zajištění spojitého obvodového pláště. Doplnit jej lze rovněž izolací vloženou do drážek v kulatině. Spoj kulatiny je klíčovým detailem. Jeho řešení musí zajistit dlouhodobý těsnost a stálý tvar.

        Srub se dnes celý vyrábí jako stavebnice. Na stavbě se již sestavuje po předcházejícím zkušebním sestavení ve výrobně. Vzhledem k tomu, že je dřevo po celou dobu životnosti vystaveno povětrnosti, je třeba při návrhu ctít zásady konstrukční ochrany dřeva a po dokončení stavby provádět pravidelnou údržbu stanovenou výrobcem domu.

  • Obvodové pláště dřevostaveb

    • Na kvalitě obálky budovy ve značné míře závisí energetická náročnost dřevostavby. Proto je nutné zajistit nejen účinnou tepelnou izolaci dřevostavby, ale a její vysokou vzduchotěsnost, aby nedocházelo k úniku tepla z budovy a zároveň do ní v zimě nepronikal za větrného počasí chladný vzduch. To platí jak pro difuzně otevřené, tak pro difuzně uzavřené skladby. Netěsnosti ve stavební konstrukci významně ovlivňují nejen tepelné ztráty, ale i povrchové teploty, vlhkostní režim skladeb, vzduchovou neprůzvučnost a v případě dřevostaveb také trvanlivost samotné dřevěné konstrukce a dalších přírodních materiálů použitých v obvodovém plášti. Kvalitu každé dřevostavby se doporučuje před dokončením ověřit Blower-door testem.

    • Difuzně otevřená skladba
      • Difuzně otevřená skladba obvodového pláště neobsahuje parozábranu - vrstvu, která má výrazně vyšší difuzní odpor než ostatní vrstvy. Tím je umožněno, aby vodní pára v rámci přirozených difuzních procesů procházela konstrukcí z interiéru do exteriéru, přičemž v konstrukci nedochází k její kondenzaci. To však znamená, že skladba nesmí být ani z vnější strany uzavřena difuzně hůře propustnou vrstvou, např. zateplovacím systémem s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu.

        V difuzně otevřených skladbách se uplatňují přírodní tepelné izolace z minerálních vláken, foukané celulózy apod. Pokud je skladba správně navržena a provedena, je zajištěna konstrukční ochrana dřeva. Nevznikají v nich tepelně-vlhkostní podmínky pro růst dřevokazných organismů. Vzduchotěsnicí vrstvu v difuzně otevřených skladbách obvykle tvoří deskové materiály na vnitřní straně konstrukce, které zároveň plní i statickou funkci.

    • Difuzně uzavřená skladba
      • Difuzně uzavřená skladba obsahuje na vnitřním líci parotěsnicí vrstvu obvykle z plastové fólie. Fólie se se spojuje systémovými lepicími páskami v přesazích a napojuje se na veškeré navazující detaily. Tak se zamezuje zvýšené difuzi vodní páry do konstrukce. Z tohoto důvodu lze pak z vnější strany skladby navrhnout např. zateplovací systém s vyšším difuzním odporem s tepelnou izolací např. z pěnového polystyrenu.

        Podmínkou správně funkce difuzně uzavřené skladby a trvanlivosti dřevěné konstrukce je dokonale provedená vrstva parozábrany z plastové fólie. Lokální perforace nebo neslepený spoj parozábrany může vést lokálně k transportu vlhkosti do skladby obvodového pláště a ke kondenzaci vodní páry. Parozábrana z plastové fólie ve skladbě obvykle plní i funkci vzduchotěsnicí vrstvy.

  • Navrhování dřevěných konstrukcí

    • V současnosti se prokazuje odolnost/spolehlivost stavebních konstrukcí nejen z hlediska jejich mechanické odolnosti (zatížení, vnitřní síly, únosnost a tuhost), ale též z hlediska jejich odolnosti na účinky požáru.
      Navrhováním dřevěných konstrukcí se zabývá Eurokód 5 (ČSN EN 1995), který navazuje na příslušné evropské normy pro dřevo, materiály na bázi dřeva, spojovací prostředky atd. Podrobně v následujících článcích:

  • Dřevostavby z hlediska požáru

    • Rozvoj dřevostaveb v České republice vychází mimo jiné z požadavku realizovat co nejvíce nízkoenergetické stavby. Stále ale existuje hodně lidí, kteří se dřevostaveb bojí hlavně z důvodu jejich mylné představy o jejich chování za požáru. Pravda ale je, že při požáru, např. na rozdíl od oceli, dřevo neztrácí svou tuhost a únosnost a zbytkové průřezy dřevěných prvků jsou schopny dále přenášet zatížení. Podrobně v následujících článcích

  • Dřevo a vlhkost

další redakční články >>>REDAKČNÍ RECENZOVANÝ ČLÁNEK
Hamr na Jezeře - Konstrukční principy hrázděných staveb

Konstrukční principy hrázděných staveb (2. část)

14.8.2017 | Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.

Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představujeme geneze a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. Druhá část seriálu se věnuje funkcím a využití rámových a hrázděných konstrukcí.

další článkyDENNÍ ČLÁNKY

FOTOSOUTĚŽ 2017: Soutěžní snímky na téma „Ploty kolem nás“

19.8.2017 | Ing. arch. Oldřich Rejl, redakce
Na náš soutěžní mail přišlo již několik úlovků do prázdninové fotosoutěže! Podívejte se jaké snímky budou soutěžit! Ještě máte šanci přidat i ten svůj! Podívejte se hledáčkem svých fotoaparátů a mobilů na plot, který potěší oko a duši a zároveň funguje jako ochrana vašeho domova či zahrady. Posílejte fotky plotů nových či starých, zděných, kovových nebo dřevěných anebo třeba i živých.
starší zprávy >>>

Partneři oboru


logo KNAUF
logo FERMACELL

Články

Srovnání železobetonové základové desky a desky z panelů na zemních vrutech pro pasivní dům

10.8.2017 | Ing. Luděk Liška, EUROPANEL
V článku je z různých hledisek porovnána základová deska ze železobetonu (ŽB) a z konstrukčních izolovaných panelů (SIP) na zemních vrutech pro pasivní dům. Porovnání je provedeno nejenom z konstrukčního, časového a nákladového hlediska, ale i z pohledu ochrany životního prostředí.
diskuse: 2 příspěvky, poslední 16.08.2017 14:01

Do druhé poloviny letní fotosoutěže jsme zvýšili motivaci

9.8.2017 | redakce
Neposlali jste ještě foto plotu do naší letní soutěže? Možná vás přesvědčí nové ceny. K poukázkám na barvy přibyly 3 ks nůžek Fiskars na živý plot. Tak co? Jdete na to? Ploty jsou všude kolem nás a mobil máte určitě v kapse nebo kabelce.
© 100ker - Fotolia.com

Konstrukční principy hrázděných staveb (1. část)

7.8.2017 | Ing. Jan Vinař, MURUS, monumenta renovamus, s.r.o.
Ve čtyřdílném seriálu odborníka na historické stavební konstrukce představíme genezi a proměny hrázděných konstrukcí v průběhu historie, v rozdílných geografických podmínkách, včetně možných poruch a možností oprav a bohaté obrazové dokumentace. V první části jsou to vlastnosti konstrukcí hrázděných staveb, poruchy a možnosti jejich oprav.

Studenti staví domy nezávislé na inženýrských sítích. Soutěží o prestižní ekologickou cenu

6.8.2017 | E.ON Česká republika, s.r.o.
Soutěž Český ostrovní dům sbírá a oceňuje projekty studentů architektury, které nacházejí možnosti samostatných staveb nepřipojených k inženýrským sítím. Růžová Rekola zase pomáhají lidem objevovat nové možnosti dopravy po městě. Oba projekty byly za svůj přínos pro ochranu přírody a úsporu energií nominovány v 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe.
Požár kostela Božího těla v Třinci, zdroj: HZS Moravskoslezského kraje

Požár kostela Božího těla v Třinci

3.8.2017 | redakce
V noci z úterý na středu byl požárem zcela zničen kostel Božího těla v třinecké části Guty. O tragédii informovala zpravodajská média. Na požár kostela upozornila 6 minut po půlnoci požární čidla. Při příjezdu hasičů byl dřevěný kostel již zcela v plamenech. Podle posledních informací policie obvinila ze zapálení kostela tři mladé muže.

Polotuhé pôsobenie prípojov v drevených konštrukciách

31.7.2017 | Ing. Attila Rácz, Ing. Roman Katler, Stavebná fakulta STU v Bratislave, doc. Ing. Kristián Sógel, PhD., doc. Jaroslav Sandanus, Ph.D., Stavebná fakulta STU v Bratislave, Katedra kovových a drevených konštrukcií
Moderné spojovacie prostriedky ponúkajú nové možnosti v navrhovaní drevených nosných konštrukcií. Skryté prefabrikované kovové prvky sú zaujímavým riešením pre architektov a investorov. Niektoré spojovacie prvky svojou geometriou môžu prispieť k polotuhému pôsobeniu prípojov.

Únosnost spojů s ocelovými úhelníky

24.7.2017 | Ing. Jan Pošta, Ph.D., Ing. Martin Hataj, Ing. Robert Jára, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Buštěhrad (UCEEB)
Cílem článku je popsat návrh ocelových úhelníků v dřevěných spojích. Návrh nemá dostatečnou oporu v existujících normách. Článek uvádí experimenty, výpočetní modely a zjednodušené výpočty podle norem. Rozdíly mezi nimi ukazují, jak složité je navrhovat dřevěné spoje s trojrozměrným kováním.

Přihlaste se na 2. ročník konference Požární bezpečnost staveb 2017

18.7.2017 | redakce
Konference „Požární bezpečnost staveb“, která se koná dne 21. září 2017 v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu FOR ARCH, se bude věnovat problematice dřevostaveb, kabelových rozvodů a požárně bezpečnostních zařízení v rámci únikových cest.
Zahájení veletrhu For Arch 2016

Veletrh FOR ARCH opět nabídne příležitost k navázání obchodních kontaktů na MATCHMAKING BUSINESS MEETINGS 2017

8.7.2017 | ABF, a.s.
V pořadí osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve dnech 19. až 23. září v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech, i letos přinese velmi oblíbená a předem plánovaná dvoustranná obchodní jednání MATCHMAKING BUSINESS MEETINGS 2017 (MBM) s bohatým doprovodným programem.
Treet (The Tree), nejvyšší dřevěná stavba na světě, Bergen, Norsko

Požární bezpečnost nejvyšší dřevostavby na světě tématem exkluzivní přednášky na veletrhu FOR ARCH

19.6.2017 | redakce
Čtrnáctipodlažní budova ze dřeva stojí v norském Bergenu. Se svou výškou 52,8 m je nejvyšší bytovou dřevostavbou světa. Zásadním problémem projektu byla požární bezpečnost. O konstrukci, průběhu stavby a řešení požární bezpečnosti pohovoří Ole Herbrand Kleppe, vedoucí projekt manažer společnosti BOB, developera budovy Treet, na konferenci Požární bezpečnost staveb dne 21. 9. na veletrhu FOR ARCH 2017.

Podporované veletržní akce v zahraničí a jak na ně

19.6.2017 | Česká agentura na podporu obchodu / CzechTrade
Veletrhy jsou účinným marketingovým nástrojem pro prezentaci firmy, o tom není pochyb. Zkušenosti dokazují, že podpora veletržní účasti zůstává jedním z klíčových způsobů, jimiž CzechTrade může přispět k navazování obchodních vztahů a hlavně k úspěšnosti českých exportérů na zahraničních trzích.
Administrativní budova Tamedia v Curychu

Technická normalizace a vícepodlažní dřevostavby

19.6.2017 | doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Lukáš Velebil, ČVUT v Praze, UCEEB, Ing. arch. Bc. Anna Gregorová, ČVUT v Praze
V současnosti roste zájem o realizaci vícepodlažních dřevostaveb. V případě vícepodlažních dřevostaveb je klíčovou problematikou jejich požární bezpečnost, tuhost a akustika. Předložený příspěvek je zaměřen na problematiku požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, která je v současnosti předmětem největších diskusí.

Tradiční brněnská sanační sympozia v netradičním postavení

17.6.2017 | Vlastimil Růžička, redakce
Doba velkých setkání stavařů dávno minula. Konferencí a sympozií neustále přibývá a organizátoři jsou nuceni hledat stále nová témata a dříve oddělené akce mají tendenci spíše spojovat. Nejinak je tomu i v případě tradičních brněnských mezinárodních konferencí Sanace, zkoušení a jakost ve stavebnictví a Popílky ve stavebnictví. Letošní akce se uskutečnila ve druhé polovině května a své stálé příznivce si zcela určitě již našla.

Tegelbruksviken: nízkoenergetické dřevostavby s plechovou střechou a vzduchotechnikou od Lindabu

13.6.2017 | Lindab střešní krytiny
V městečku Karlshamn ve Švédsku dokončila společnost PM Hus & Bygg výstavbu 13 rodinných domů. Zájem o dřevostavby s plechovou střechou Lindab SRP Click a nejmodernější vzduchotechnikou od Lindabu byl takový, že o tom, kdo ze zájemců bude mít štěstí a stane se majitelem domu, muselo rozhodnout dokonce losování.

další články

 

Aktuální články na ESTAV.czDomy v centru Benešova včetně bývalé šatlavy jsou na prodejÚstecký kraj rozdělí dalších 156 milionů korun na výměnu kotlůMech v bytě. Živý nebo umělý?Prodej renesančního zámku ze 16. století v Branticích u Krnova na Bruntálsku