Proč strategie udržitelné výstavby rezonuje stále častěji napříč naší společností?
Změna klimatu vytváří největší výzvu naší doby. Udržitelné stavebnictví a dekarbonizace stávajících veřejných, ale i soukromých budov jsou zásadními podmínkami k dosažení uhlíkové neutrality, ke které jsme se spolu zejména v rámci Evropské unie zavázaly do roku 2050.
Miliony Evropanů žijí v nezdravých budovách. Dochází nám zdroje. Stále častěji rezonují ve společnosti témata cirkulární ekonomiky, udržitelné výstavby, strategie udržitelnosti, inteligentní budovy a celý životní cyklus budov.
Právě to jsou témata, kterým se aktivně věnuje projekčně-architektonická kancelář DELTA Group, jež působí již téměř 30 let v České republice, ale také v Rakousku, na Slovensku a Ukrajině. S jejím zástupcem Ing. arch. Karlem Bařinkou jsme na téma udržitelnosti vedly krátký rozhovor.
Proč je téma udržitelné výstavby a to, jak stavět udržitelné budovy stále více aktuální a diskutované ve společnosti?
Na vrub stavebního sektoru jde v Evropě polovina spotřebovaných materiálů a energie, třetina spotřebované vody a třetina vytvořeného odpadu. Stavební sektor je navíc odpovědný za přibližně 40 % globálních emisí skleníkových plynů.
Proto se společnosti z více než 120 zemí, které společně tvoří přes 70 % celosvětového HDP, zavázaly, že kolem roku 2050 dosáhnou uhlíkové neutrality. Jednou z hlavních podmínek dosažení tohoto cíle je přechod na udržitelné stavebnictví. Píšeme rok 2022, je třeba začít prosazovat tuto myšlenku do praxe.
Kdybyste měl krátce na úvod charakterizovat udržitelnou výstavbu, jaká slova byste použil?
Myslím, že naše společnost nemá dostatek informací k tomu, abychom si uvědomili, jak ohromný vliv mají budovy obecně na planetu. Jejich provoz vyžaduje obrovské množství fosilních paliv, které do vzduchu uvolňují toxiny a ovlivňují kvalitu vzduchu. Spotřebovávají značné množství vody v době, kdy je jí nedostatek. Jejich konstrukce a provoz produkují nadměrné množství odpadu. Symbolem změny těchto trendů jsou udržitelné budovy. Takové, které jsou energeticky úsporné, využívají lokálně dostupné obnovitelné zdroje, šetrně nakládají s vodami a produkují méně odpadu. Tím ohromně přispívají ke snaze zpomalit globální změny klimatu.
Nemáte pocit, že nejvíce se trend udržitelnosti v komerčních nemovitostech zatím uchytil u kanceláří a administrativních budov? Čím to je?
Zelené kanceláře jsou určujícím trendem v projektování a výstavbě. Řekl bych, že je v této oblasti výstavby nejvíce cítit důraz na jejich šetrnost k životnímu prostředí a je pravdou, že trend udržitelnosti se prosazuje pomalu již řadu let, ale u kanceláří je vidět opravdu nejsilněji. Zásadním důvodem je, že se enviromentální požadavky společnosti propojují s poptávkou uživatelů budov. Zejména nadnárodní společnosti chtějí svým zaměstnancům nabídnout atraktivní, moderní, zdravé a ekologicky progresivní pracovní prostředí. A zároveň tím dosahují i významných úspor na provozních nákladech. Jsou to první vlaštovky, které dávají ostatním jasný signál a inspiraci, jak stavět udržitelně. Administrativní budova, jež se může prokázat jako certifikovaná BREAM nebo LEED, případně českým SBTool CZ, představuje pro majitele budovy neopominutelnou konkurenční výhodu. Navíc, v kancelářských budovách spousta z nás stráví více než třetinu svého dne, je tedy v našem zájmu, aby jejich provoz byl nejen efektivní, ale také aby neměl negativní vliv na naše zdraví.
Udržitelnost je třeba brát v potaz nejen při novostavbách, ale také při rekonstrukcích. Mají české veřejné budovy na to, aby byly dobrým inspirujícím příkladem pro rekonstrukci či obnovu do udržitelné inteligentní budovy? Jaké nástroje k tomu využívá český stát?
Současně s tím, jak přehodnocujeme příliš ambiciózní a neudržitelný urbanistický rozvoj směřující do volné krajiny, stále větší důraz klademe na účelné využití zastavěného území a rekonstrukce stávajících budov. Veřejné budovy by v tomto mohly jít příkladem. České veřejné budovy by na to určitě mohly mít, být dobrým inspirujícím příkladem kvalitních udržitelných staveb. Nástroje ve formě dotačních titulů jsou k dispozici, potenciál nových nástrojů ale bezesporu ještě existuje.
Můžete uvést z praxe DELTA nějaký příklad rekonstrukce brownfieldu, který směřuje k trendu green buildings?
Na projektech revitalizace brownfields pracujeme rádi. V těchto projektech vidíme značný přínos pro udržitelný rozvoj v našich městech. Bytový projekt Schichtgründe ve Vídni využil území, kde původně byla továrna na mýdla, dokončen byl v roce 2020. Revitalizací zde vznikly bytové domy, bydlení pro studenty, školka a v přízemí objektů komerčně využitelné prostory. Nový mix funkcí výrazně obohatil okolní městské prostředí. V současné době pracuje DELTA také na projektu Nordbahnhof ve Vídni, revitalizace části bývalého drážního území. Opět zde vzniká mix funkcí, a to jak bydlení, tak kanceláře a komerčně využitelné prostory v přízemí. Stojí za námi také práce na projektu oživení Tabakfabrik v Linci. Areál z let 1925 až 1935 postavený podle plánů architektů Petera Behrense a Alexandra Poppa, jež získává nové atraktivní využití. Určitě můžeme zmínit také projekt nové budovy pro univerzitu BOKU ve Vídni. Na projektu jsme začali pracovat již od roku 2018 a v září 2020 byla uvedena v život. Jde o flexibilně řešenou budovu, kde se ve značné míře uplatnily konstrukce ze dřeva. Tato budova přesvědčila mnohé poroty a získala ocenění Green & Blue Building Award. Nejaktuálnějším příkladem je asi v dubnu dokončený projekt rekonstrukce brownfieldu z více než sto let staré přádelny Pradiareň 1900 v Bratislavě, kde jsme působili jako lokální architekt a uvedli v této budově v život nové centrum pro inovace japonského farmaceutického koncernu Takeda.
Jedním z příkladů ekologické výstavby jsou dřevostavby. Sám jste je v portfoliu DELTA zmínil. Evropa staví ze dřeva, proč se ČR zatím drží zkrátka?
Příčinou může být jistá konzervativnost, případně také legislativní prostředí, které u nás často brání masivnějšímu užívání dřeva ve stavebnictví. Dřevěné konstrukce, co se týká ekologické výstavby, v tomto směru vynikají, neboť mají nejnižší uhlíkovou stopu a vznikají z obnovitelných zdrojů. Pokud se naplní předpověď, že lidstvo naroste o další dvě miliardy musíme stavět rychleji, a i tento požadavek na rychlost a zároveň šetrnost dřevostavby splňují. Myslím, že dřevo je základním stavebním prvkem budoucnosti. Je ale také na nás architektech, abychom trend dřevostaveb svou kreativitou podpořili, uzavírá tento rozhovor Ing. arch. Karel Bařinka, architekt a specialista na udržitelnou výstavbu ze společnosti DELTA Group.
Soustřeďujeme ve svém týmu více než 400 odborníků a expertů na architekturu, projekci staveb včetně BIM projektování, projektový management a celkové řízení a koordinaci staveb včetně detailního stavebního dozoru - digitální nástroje Datenpool, PlanRadar, ...
