Regenerace bytového fondu a staveb občanské vybavenosti

Konference Regenerace bytového fondu a staveb občanské vybavenosti 2013
Datum: 16.11.2013  |  Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce

Opravdu se stavební družstva nebo společenství vlastníků bez administrativně složitých podpor od SFŽP nebo SFRB při rekonstrukcích neobejdou? Jaký byl dopad dvacetimiliardové dotace na úporu tepla na vytápění a kolik nám Zelená úsporám objektivně přinesla?

V úterý 12. listopadu byl v Hradci Králové zahájen 9. ročník odborné konference zaměřené na obnovu bytového fondu a staveb občanské vybavenosti. Na již tradičně velice pečlivě zorganizované akci zazněla během dvou dnů řada příspěvků jak z oblasti legislativy, tak z oblasti vlastní regenerace objektů. Řešily se otázky spojené s financováním úprav, se zateplováním budov, vnitřním prostředím, tepelnými úsporami, akustikou budov nebo sanačními opatřeními u budov zasažených záplavami.

Z úvodního projevu odborného garanta konference Ing. Petra Kučery, CSc. mě zaujala zejména informace, že organizátoři zvažovali, zda letošní konferenci vůbec pořádat, a to z důvodu kritického stavu české stavební výroby. Za to, že nakonec konference proběhla, vděčíme podle slov Ing. Kučery spuštění nových dotačních programů vyhlášených v nedávné minulosti státními Fondy. U této myšlenky bych se rád zastavil. Znamená to snad, že bez různých finančních podpor poskytovaných ze státního rozpočtu by byla regenerace bytového fondu a staveb občanské vybavenosti pro vlastníky budov nezajímavá? Opravdu se stavební družstva nebo společenství vlastníků bez administrativně složitých podpor od SFŽP nebo SFRB při rekonstrukcích neobejdou?

Pokud bychom na obě otázky odpověděli kladně, znamenalo by to, že regenerace domů je ekonomicky neefektivní, což zjevně není pravda. Ať budeme zlepšovat parametry stavebních konstrukcí nebo systémů TZB s cílem snížit energetickou náročnost, zajistit statickou stabilitu objektu nebo prodloužení životnosti konstrukcí a technologií, zvyšujeme významně hodnotu renovovaného objektu a současně snižujeme jeho provozní náklady. Mají-li zvažovaná opatření rozumnou ekonomickou návratnost, není ovšem žádný důvod selektivně podporovat určitou skupinu vlastníků objektů veřejnými prostředky. Nabídka komerčních úvěrů je dostatečná a každý má možnost zvážit, jestli se mu investice do vlastního majetku vyplatí, či nikoliv. Proč tedy dotovat něco, co je věcí soukromých vlastníků?

Často se argumentuje tím, že jsme na popud Evropské unie přijali závazek v horizontu několika následujících let výrazně snížit energetickou náročnost budov. Ano, to je pravda, ale všem musí být jasné, že hlavní motivací ke snižování energetické náročnosti musí být trvale rostoucí ceny energií, nikoliv státní finanční příspěvek, prostřednictvím kterého je beztak reálné podpořit pouze zlomek vlastníků nemovitostí v ČR. Rozuměl bych tomu, že ze státních prostředků budou urychleně prováděna úsporná opatření na objektech v majetku státních organizací, ale podpora části soukromých vlastníků mi nedává smysl. Dále se uvádí, že dotace do energetických opatření generují tvorbu pracovních míst a pomáhají růstu českých výrobců stavebních materiálů a stavebních firem. Neviděl jsem zatím věrohodnou analýzu, která by tuto tezi potvrdila nebo vyvrátila, ale i kdyby to byla pravda, stále mi chybí důvod, proč neinvestovat do vlastního majetku a namísto toho dotovat sektor soukromý.

Navíc je potřeba brát v úvahu, že majitelé bytových domů již podvědomě nějakou tu dotaci od státu očekávají a v době, kdy žádný program vyhlášen není, opravy na svých domech odkládají s nadějí, že dotace opět budou. Takže na vlnu stavebního boomu v době běhu dotačního programu může navázat období útlumu vyvolané váháním vlastníků v obavě, aby o potencionální příspěvek unáhleným postupem nepřišli. O tomto jevu hovořil ve svém vystoupení předseda Svazu českých a moravských bytových družstev, Ing. Vít Vaníček, který mimo jiné uvedl, že horší než absence dotací je nejistota, zda dotace budou či nikoliv. S tím nelze než souhlasit.

Čekal bych, že po vyplacení 20 miliard korun nastane sběr dat u podpořených projektů a následné vyhodnocení výsledků.

Osobně jsem proti jakýmkoli dotacím. Kroky, které mají ekonomické opodstatnění, není třeba dotovat, a jestliže efekt nepřinášejí, tak je na místě průkazně doložit, jestli se dotace vyplatila alespoň druhotně.
Jeden z prvních příspěvků konference v podání paní Ing. Karly Ferinové ze Státního fondu životního prostředí byl věnován programu Zelená úsporám, který po čtyřech a půl roce fungování koncem tohoto roku končí.
Jako hlavní přínos programu Zelená úsporám byla prezentována skutečnost, že se 74 tisícům žadatelů rozdalo 20 miliard korun. Zmíněn byl rovněž ekologický efekt ve formě snížení emisí CO2, ovšem pouze předpokládaný, nikoliv podložený ověřenými daty. A konečně obligátní konstatování, že v době celoevropské krize program podpořil stavební odvětví.
Žádná informace o celkové úspoře energie nebo efektivitě provedených opatření. Čekal bych, že po vyplacení 20 miliard korun nastane sběr dat u podpořených projektů a následné vyhodnocení výsledků. Pravda, projekt končí až za měsíc, ale vzhledem k tomu, že většina podpořených akcí má za sebou minimálně už jednu topnou sezónu a zatím se žádné dílčí vyhodnocení neobjevilo a ani se jeho vydání neavizuje, jsem opravdu zvědav, jestli se někdy dozvíme, jaký byl dopad dvacetimiliardové dotace na spotřebu tepla na vytápění a kolik nám Zelená úsporám objektivně přinesla. Nelze si totiž nevšimnout ještě jednoho aspektu. Ono to s tou efektivitou energetických opatření není až tak růžové, jak se předpokládalo.

Realita se od očekávání často liší a u energeticky úsporných opatření tomu není jinak. U většiny komplexně zateplených bytových domů, u kterých byl zjišťován efekt přijatých opatření porovnáním spotřeby před a po zateplení, jsou výsledky na první pohled pozitivní (spotřeba se snížila), ale při hlubším zkoumání se ukazují jako nedostatečné (celkový potenciál úspor nebyl zdaleka naplněn, reálná doba návratnosti bývá několikanásobně delší, než se předpokládalo). Mají za tohoto stavu vůbec dotace do zateplování smysl, když se pouze výjimečně v praxi dosahuje odpovídajícího úsporného efektu?

A ještě jednu poznámku na závěr. Pan předseda Vaníček nakonec odpověď na svou otázku, zda dotace pro bytové domy budou či nebudou, dostal. Paní Ferinová ho ubezpečila, že se již připravují a v dohledné době rozhodně budou. Co k tomu dodat? Dobrá zpráva pro družstevníky, špatná pro stavební průmysl. Chtěl bych vidět vlastníka bytového domu, který by se po obdržení této zprávy v příštím roce pustil do plánované rekonstrukce, když ji v následujícím roce bude možné realizovat levněji, s využitím dotace. A výrobci stavebních materiálů a stavební firmy si hold na proklamované oživení svého oboru další rok počkají. Takto vypadá podpora stavebního průmyslu v praxi…

 

Hodnotit:  

Datum: 16.11.2013
Autor: Ing. Jan Blažíček, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czPardubice chtějí regulací zajistit jednotnou architektonickou identitu nové zástavbyPraha chce koupit další pozemek v Písnici pro stavbu metra DSilniční mosty ze dřeva? Proč ne!Stát chce půjčit mladým rodinám na bydlení až dva miliony korun