Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Význam denního světla pro lidský organismus (IV)

Základem zdravého bydlení je dostatečný přísun denního světla. Užitečnými pomocníky pro jeho přísun do šaten, chodeb či koupelen jsou světlovody. Bez přirozeného světla nedokáže náš organismus správě zpracovat vitamíny a minerály, objevuje se únava očí, snižuje se výkonnost.

Lékaři jeho nedostatek dávají do souvislosti se závažným onemocněním SAD (Seasonal Affective Disorder, v češtině sezónní afektivní porucha), jejímž projevem bývají deprese, apatie nebo výkyvy nálad.

Světlo nám umožňuje nejen vidět, ale zároveň reguluje i naše vnitřní biologické hodiny v průběhu dne.

Oba typy biologických rytmů řídí hormon melatonin a je vylučován epifýzou neboli šišinkou, malým orgánem, který se nachází za čelem, hluboko mezi mozkovými hemisférami.

Melatonin je pro své účinky přezdíván spánkový hormon. Začíná se totiž tvořit v okamžiku, kdy se začne snižovat intenzita světla a jeho úkolem je umožnit nám usnout hlubokým, regenerujícím spánkem. Když se začne rozednívat, sluneční světlo pronikne do očí, což je pro tělo signál, aby produkci melatoninu ukončila. Všechny systémy v těle díky tomu začnou fungovat naplno, a lidé jsou aktivní a svěží.

Pokud lidé nejsou po večerech vystaveni umělému světlu a musejí se spolehnout na přirozené střídání světla a tmy, vylučuje jejich endokrinní žláza – šišinka v zimě melatoninu více než v létě.

Sezonní deprese

Světlovod Velux
Světlovod Velux

Výzkumy Thomase Wehra a Raymonda W. Lama ukázaly, že pacienti se SAD mají v zimě ve srovnání se zdravými osobami hladinu melatoninu po celý den vyšší a nacházejí se tak v neustálém „útlumu“. Melatonin navíc ovlivňuje i hypofýzu, řídící orgán celé hormonální soustavy, a hypotalamus, který rovněž odpovídá za řadu základních procesů v těle. Kvůli nedostatku přirozeného světla v chladných měsících roku jsou tak u nemocných ovlivněny takřka všechny biochemické děje v organismu.

I tvorba serotoninu, který patří mezi nejdůležitější látky umožňující přenos vzruchů mezi jednotlivými nervovými buňkami, je závislá na intenzitě slunečního svitu: ráno je vyšší než večer a v zimě nižší než v létě. Extrémní nedostatek serotoninu v zimě způsobuje depresi, únavu, letargii, potíže s pamětí a soustředěním, spánkové poruchy, ale i zvýšenou chuť k jídlu, zejména na sladké. Potraviny bohaté na cukry totiž zvyšují produkci serotoninu v mozku.

Nejčastěji používaná léčba SAD, tzv. světelná terapie, zvyšuje u nemocných nejen hladinu melatoninu, ale i serotoninu.