V letním semestru 2010/2011 by měla být zahájena výuka v nové budově ČVUT, která se staví v prostoru parkoviště vedle Fakulty stavební a Studentského domu. Jak bude nová budova vypadat? Podívejte se.
Dřevostavby obhájí dosavadní náskok jen díky dalšímu a systematickému zlepšování svých vlastností. S tím do určité míry souvisejí způsoby výpočtového posuzování stavebně-energetické kvality. Po energetických výpočtech se však chce v podstatě nemožné - měly by být současně výstižné i rychlé, zahrnovat veškeré energetické děje v budově a přitom být použitelné všemi.
V současné době dochází k pozvolnému nárůstu dřevěné výstavby. Přes rozsáhlou publicitu a postupně se rozvíjející znalosti vykazuje řada dřevostaveb závady, kterým se dá jednoduše předejít systémovým přístupem k projektování, provádění, kontrole, budoucímu užívání a údržbě. Podívejme se na některé příklady.
S názvem energeticky pasivní dům (EPD) se dnes setkáváme na každém kroku. Kdo o tomto tématu nepíše, EPD neprojektuje nebo nestaví, není "IN". V praxi se však zoufalý majitel ptá, proč má v jarním období přehřátý objekt a nemůže si otevřít okno. Nefunguje mu ani přetlakové chlazení ve spojení s přímým zemním výměníkem. Někde se asi stala chyba...
Článek hodnotí stavby z hlediska dopadu na životní prostředí. Představuje exaktní metodu LCA (Life Cycle Assessment) nezávislou na deformovaných cenách energií, vyjadřující mimo souhrnné environmentální dopady výstavby také analýzu souhrnné energetické náročnosti spolu s celkovou bilancí svázaných energií a emisí CO2 pro výstavbu i provoz budov.
Získat osobní praktickou zkušenost s pasivním domem mohl u nás zatím jen málokdo, o to méně se daří tyto zkušenosti zprostředkovat široké veřejnosti. Zajímavým počinem v tomto směru je výstavba vzorového pasivního domu v Plzni Božkově, který má sloužit jako školicí a předváděcí centrum pro širokou veřejnost.
Návrh oken se stává velmi důležitou částí projektu domu, obzvláště domů s nízkou spotřebou energie. Navržení těchto oken musí respektovat nejenom jejich tepelně-izolační vlastnosti, ale i jejich součinitel prostupu slunečního záření. Na tomto parametru záleží, do jaké míry může slunce vytápět dům. Výpočtem a optimalizací součinitele prostupu tepla a součinitele prostupu slunečního záření můžeme dosáhnout velmi dobré energetické bilance oken a celého domu.
Bylo by to hezké - postavit si nízkoenergetický nebo dokonce pasivní dům. Ale z čeho? "A bude se v tom vůbec dát bydlet, když to bude kdoví z čeho, aby to bylo nízkoenergetické..." Následující seriál článků se bude zabývat materiály určenými především pro obvodové pláště energeticky úsporné výstavby.