V textu je posuzován vliv vysokého tepelného odporu obvodového pláště na tepelnou pohodu a návrh vytápěcího a větracího systému, které jsou stále vnímány tak, jako je tomu u budov s klasickým obvodovým pláštěm, tedy s nižším tepelným odporem.
Propagace pasivních domů se stala záležitostí takřka celé Evropy. V rámci tradičních mezinárodních dnů pasivních domů si lze prohlédnout zajímavé stavby a nechat se inspirovat nápady stavebníků a architektů. Na konci loňského roku se konal již šestý ročník, který tradičně zahrnoval také stavby v České republice.
V českém tisku můžeme pozorovat výrazně vyšší frekvenci výrazů jako je pasivní dům, energeticky úsporná výstavba, zejména ve spojení s dotačním programem Zelená úsporám. Stále ale platí, že realizovaných domů v pasivním standardu je velmi málo, navíc u některých takto označovaných domů mohou být jistě i pochyby o skutečných vlastnostech. Nejbližší období ukáže, jak reálný je požadavek Evropského parlamentu zavést pasivní domy jako běžný standard novostaveb. Spíše než o technický problém se zřejmě jedná o problém společenský, problém připravenosti odborníků, akceptování veřejností apod.
Šetrnost budov se dnes stala trendem, je však potřeba uvědomit si, že environmentálně šetrná architektura není pouze módním výstřelkem, nýbrž by se měla stát podmínkou pro každou novou stavbu. Objekty Národního divadla jsou příkladem, že i technologie z dob minulých je možno upravit podle zásad šetrných budov.
Není žádnou novinkou, že náš největší výrobce dřevostaveb, společnost RD Rýmařov, využívá již několik let v konstrukcích svých rodinných a bytových domů materiály FERMACELL. Z pohledu společnosti Fermacell i jejího zákazníka, RD Rýmařov, je však významným předělem v historii vzájemné spolupráce výstavba pasivního rodinného domu, která byla zahájena v pondělí 9. listopadu 2009.
Důležitým faktorem v procesu přípravy a realizace staveb je znalost právních předpisů řešících bezpečnost práce na stavbách. Řešení bezpečnosti práce začíná již v projektové fázi předmětné stavby. Již zde by měl investor zjistit, zda navrhovaná stavba může spadat do režimu, kdy je nutno ustanovit koordinátora bezpečnosti práce na stavbě. Je nutné rozlišit, v jakém rozsahu a na jaké stavby se předpisy řešící bezpečnost práce vztahují a zda mezi ně patří i rodinné domy.
Autor prezentuje koncepci využití stropního sálavého chlazení s kumulací do stavební konstrukce (tzv. aktivace betonu) pro nově budovanou Národní technickou knihovnu. Počítačovou simulací byly ověřeny teploty v knihovně při různých režimech provozu aktivace betonu. Je uveden postup simulace od stavby modelu, řešení parametrů zasklení, vnitřních zisků a modelu chlazené stropní konstrukce. Jsou prezentovány i výsledky simulace a doporučené režimy provozu. Článek je stručně doplněn o první zkušenosti při uvádění budovy do provozu.
Ministr životního prostředí Jan Dusík představil na tiskové konferenci 8. 12. své priority. Hovořil o právě probíhajícím kodaňském summitu, pokračování programu Zelená úsporám, připravovaných novelách zákonů a také o nařízení vlády předepisujícím nízkoenergetický standard pro budovy veřejných institucí.
V dánské metropoli Kodani byla zahájena dlouho očekávaná ekologická konference OSN, jejíž účastníci budou jednat o smlouvě, která by nahradila Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů po jeho vypršení v roce 2012. V rámci evropských delegací má významnou úlohu samozřejmě Německo. Požádali jsme o krátký komentář společnost Siemens.
Problematika oken a balkonů – otvorových výplní – je velice rozsáhlá a obsahuje mnoho požadavků. Proto vznikla příručka „Technické podmínky pro koupi a montáž oken“, která se snaží jednoduchou, ale vše obsahující formou popsat požadavky na okna tak, aby i méně znalý technik mohl vůči dodavateli uplatňovat svoje požadavky. V článku je úvodní text této příručky, která je k dispozici ke stažení.
Takový je stěžejní dojem z konference Pasivní domy, která proběhla na konci října 2009 v Bratislavě. Tématem tiskové konference, pořádané během prvního dne jednání, bylo zejména vzdělávání nastupujících odborníků, jako nástroj k prosazování energeticky pasivní výstavby. Na otázky odpovídali prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., prof. Ing. arch. Robert Špaček, CSc., prof. Dr. Wolfgang Feist a Ing. arch. Lorant Krajcsovics, PhD.