Rekonstrukce opláštění budov a fasády budoucnosti ve všech možných podobách

Úvodní slovo patřilo výkonném řediteli ČKLOP Janu Bedřichovi, který shrnul obsah přednášek lakonicky do několika bodů: Revitalizace, Renovace, Výměna, Opravy, Požární bezpečnost, Estetika, Design a Integrované inovační technologie. Lehký obvodový plášť (LOP) poté popsal jako nenosnou fasádní konstrukci procházející dlouhým vývojem až k současné podobě tvořené nejčastěji tenkostěnnými hliníkovými profily se skleněnými transparentními výplněmi, tepelně-izolačními panely s rozličným vnějším krytím a závěsným systémem na nosném skeletu budovy. Vývoj LOP se ubírá dle slov Jana Bedřicha velmi rychlým tempem v souladu s cíli Evropské unie zmírnit změnu klimatu a dopady přírodních katastrof, a to včetně snížení produkce CO₂. „Je to dáno kromě jiného i moderními stavební postupy, novými materiály i celkovým růstem počtu rekonstrukcí a renovací budov. Ten má být v příštích letech dokonce mnohonásobně vyšší, než samotná výstavba nových budov. Rekonstrukce a revitalizace staveb a jejich fasád musí být spojena s povinným předdemoličním auditem a profesionální demontáží,“ uvedl mimo jiné výkonný ředitel ČKLOP.

Foto: pořadatel konference ČKLOP

Inovační technologie a enviromentální cíle

Slova o revitalizaci lehkých obvodových plášťů, včetně nových technologií a postupů, dále rozvedl Roman Šnajdr, předseda technické komise ČKLOP. Potvrdil, že v souladu s environmentální politikou EU se při výměně fasádního pláště klade velký důraz na zpětné využití demontovaných materiálů, přičemž v segmentu hliníkových fasádních konstrukcí jsou oba hlavní materiály (tedy hliníková slitina profilů a sklo) stoprocentně zpětně využitelné pro výrobu nových profilů a stavebního skla. „Všichni významní evropští výrobci hliníkových systémů a tabulového skla již s využitím recyklátu uvažují ve svých výpočtech obsahu CO₂. Proto je i pro vlastníky budov vhodné uvažovat s maximální recyklací materiálů pro snížení obsahu zabudovaného CO₂ v budově,“ dodal k tématu a dále popsal konkrétní postup, kdy se do stávajícího funkčního systému výměnou osadí skleněné tepelně-izolační výplně s lepšími izolačními vlastnostmi, čímž se výrazně sníží součinitel prostupu tepla i prostup solární energie, která často způsobuje nepřiměřené přehřívání interiéru.

„Toto řešení předpokládá určité technické parametry hliníkového fasádního systému, které umožní zasklení silnějšími izolačními skly. U rastrových fasádních systémů je možné vyměnit izolátory, u modulových zvenku zasklívaných systémů je možné upravit tloušťky zasklívacího těsnění, případně přistoupit k výměně zasklívacích lišt za nově tvarované. Při revitalizaci, kdy se uvažuje o výměně izolačních dvojskel s Ug v hodnotě 1,4 až 1,0 W/m²K (koeficient prostupu tepla), je možné je nahradit skly vakuovými. Vakuové sklo je kvalitní kompozit složený ze dvou tabulí skla s velmi tenkou vakuovou mezerou. A právě absence plynu i v tenké mezeře zajistí u takového skla hodnotu Ug okolo 0,7 W/m²K a v kombinaci s další tabulí do dvojskla Ug až 0,5 W/m²K. Izolační sklo v tloušťce dvojskla tak získá izolační vlastnost trojskla při nižší konstrukční tloušťce a nižší hmotnosti.“

Foto: pořadatel konference ČKLOP

V souvislosti s novými materiály a výrobky je nutné rovněž zmínit aktuální Nařízení Komise EU 2024/2769, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 305/2011. Týká se stanovení použitelných systémů pro posuzování a ověřování stálosti vlastností stavebních výrobků ve vztahu k základním charakteristikám souvisejícím s environmentální udržitelností. Jde o poměrně obsáhlý dokument (zde), který je důležitý zejména z pohledu výrobce, a to včetně rozšíření základních požadavků na stavby o další požadavky (např. zákon č. 22/1997 Sb. a zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody ve vztahu k CPR).

„Postupně budou pod revidovaným CPR vycházet nové harmonizované normy pro jednotlivé skupiny výrobků. Tento proces byl na několik posledních let zastaven právě z důvodu finalizace revize CPR. Pro výrobky, kde jsou již ve věstníku EU vyhlášeny nové harmonizované normy dle nového nařízení CPR, se budou vztahovat následující povinnosti: od listopadu 2025 bude platit povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování; od listopadu 2029 povinné prohlášení o základních environmentálních ukazatelích, od listopadu 2031 bude povinné vykazovat všechny environmentální ukazatele pro posouzení životního cyklu výrobků, přitom do října 2026 musí členské státy oznámit pravidla pro udělování sankcí za porušení požadavků nového CPR. Nutno ovšem dodat, že nové harmonizované normy zahrnující i environmentální požadavky budou vycházet postupně během několika let a povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování již od listopadu 2025 se nejeví jako reálná. Nicméně je vhodné se na plnění environmentálních povinností připravit,“ upozorňuje Iveta Jiroutová z Technického a zkušebního ústavu (TZÚ) v dokumentu vypracovaném pro ČKLOP s četnými odkazy na Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), kde se praví, že pro konkrétní výrobky platí, že dokud nebudou k dispozici nové normy harmonizované k CPR 2 (nové), budou se stavební výrobky nadále uvádět na trh podle pravidel CPR 1 (staré). Vznik prvních harmonizovaných norem k CPR 2 se zde neočekává dříve než za dva roky. Pro každou novou EN bude zavedeno přechodné období v minimální délce jednoho roku. Podrobné informace zájemci najdou v Informačním portálu pro stavební výrobky na webových stránkách ÚNMZ (zde).

Foto: pořadatel konference ČKLOP

Bezpečnost fasád nejenom z pohledu požárního

S neustále se rozšiřující nabídkou nejrůznějších druhů fasád a s širokým sortimentem LOP se řeší i otázky bezpečnosti. Upozornil na to ve své přednášce Marek Pokorný, vědecko-výzkumný pracovník v požární laboratoři UCEEB ČVUT v Praze a následně i další řečníci. Systémy se totiž mohou lišit z hlediska používaných materiálů, technologií a postupů instalace; LOP je sestaven nejčastěji z konstrukčních dílců na bázi kovu, dřeva, plastů a skla, spojených dohromady a kotvených do nosných prvků budov. S tím souvisí (kromě výše zmíněného CPR) také normové požadavky ČSN a EN i celá řada metodik. Kromě obligátních eurokódů, jimž stále přibývají nové a nové přílohy, jsou tady i technické standardy s doporučujícím charakterem. Aktuálně třeba z dílny ČKLOP a ČKAIT. Technický standard platný od 1. července 2024, který je volně dostupný na stránkách ČKAIT, se zabývá návrhem skleněných prvků (TS 03); další v databázi ČKLOP (zde) řeší například stanovení požadavků pro projektování a použití specifických materiálů na fasádách stavebních objektů v návaznosti na jejich požárně technické požadavky a zkušební metody, resp. nabízí metodiku návrhu řešení použití materiálů v závislosti na jejich vlastnostech a požadavcích ČSN 73 0810 jako projektové normy, která popisuje požadavky na provedení fasád objektů a dále popisuje materiálové možnosti aplikací provětrávaných fasád nad rámec záběru ČSN 73 0810.

Důležitá je z tohoto pohledu i evropská metodika pro hodnocení chování fasád při požáru, která zakládá zejména na přístupu Německa (DIN 4102-20) a Velké Británie (soubor BS 8414) s cílem sjednotit a harmonizovat stávající rozdílné národní přístupy a zajistit vyšší úroveň ochrany proti šíření požáru ve fasádách budov. Marek Pokorný doporučil sledovat výstupy Technické normalizační komise 27 (TNK 27), která má vytvářet soustavu českých technických norem a aktivně ovlivňovat vývoj a podobu národní normalizace a též Evropský výbor pro normalizaci, který je jednou ze tří evropských normalizačních organizací (spolu s CENELEC a ETSI), které byly oficiálně uznány Evropskou unií a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) jako odpovědné za vývoj a definování dobrovolných norem na evropské úrovni, zejména pak CEN/TC 127 Fire safety in buildings (zde).

Foto: pořadatel konference ČKLOP

Ke sledování dále doporučil International Fire & Safety Journal a portál burnblock.com, kde jsou aktuálně zveřejněny výsledky testů vícepodlažních dřevostaveb podle nové evropské normy.

„Výbor CEN dokončuje novou evropskou normu pro testování fasád v plném rozsahu, kde jsou fasády vystaveny extrémním teplotám v důsledku plně rozvinutého požáru. Na rozdíl od stávajících národních testů – jako je SP-Fire 105, kde vystavení teplu trvá 20 minut – nový test trvá 60 až 65 minut. Teplo je navíc obsaženo v rohové konfiguraci, což vytváří mnohem náročnější scénář pro dřevěné fasády. Očekává se, že během několika příštích let se tato nová fasádní zkouška stane oficiální harmonizovanou normou (hEN) podle CPR 305/11 EN 14915 a nahradí stávající národní normy, jako jsou SP-Fire 105, BS 8414-2 a DIN 4102-20,“ píše se na stránkách burnblock.com a je zde zveřejněno i video ze zkoušky.

Evropská komise schválila konečnou zprávu o harmonizované metodice hodnocení požární bezpečnosti fasádních systémů 17. ledna 2025 (zde). Tento krok představuje dle výše zmíněných médií významný milník v procesu sjednocování požárních testů a klasifikace fasádních systémů v rámci Evropské unie. Za klíčové rysy nové metodiky označují to, že vychází z rozsáhlého výzkumu, který zahrnoval 29 testovacích laboratoří z 20 zemí. Byly provedeny testy čtyř různých fasádních systémů, které simulovaly reálné požární podmínky, včetně vlivu větru a otevřených oken. Testy trvaly až 60–65 minut a byly prováděny v uzavřených prostorách s vysokou teplotou, což je oproti předchozím metodám výrazně náročnější scénář.

Lehké obvodové pláště pro 21. století

Všechny konference a semináře z dílny ČKLOP mají vždy výrazný přesah, ať už výběrem přednášejících – tentokrát překvapil například Tomáš Sedláček, ředitel knihovny Václava Havla, svým sociologicko-filosofickým pohledem na stavby a moderní fasády – nebo zajímavými tuzemskými či zahraničními stavbami. Minulý ročník konference se točil převážně okolo pražského projektu Masaryčka, letos byla nabídka poněkud širší. Z tuzemských staveb to byly domy Kotva, Radost a hotel Pyramida, ze zahraničních projekt Londýn 65 Graham Street pro JP Morgan. Ve všech případech se objevují moderní pláště sestavené z fasádních tepelněizolačních panelů upevněných obvykle na ocelový skelet; dále pláště montované na místě z ocelových tenkostěnných profilů, tepelněizolační výplně, vnějšího krytí obvykle z cementovláknitých desek a vnitřního krytí ze sádrokartonových desek doplněných parotěsnou fólií (SFS – steel framing system) a plně nebo částečně prefabrikované prosklené pláště sestavené z kovových (nejčastěji hliníkových) profilů doplněných skleněnými výplněmi, tepelněizolačními panely a otevíravými prvky. Variant je opravdu mnoho – například hybridní systémy s automatizovaným řízením (často bývají skryté v designových oknech), kde pomocí jednoho osvědčeného (zpravidla personalizovaného) systému lze řídit automatizaci, ovládání a údržbu celého objektu, případně i celé skupiny budov (např. Building Skin Control či Internet of Facades – IOF). Samozřejmostí je práce v systému BIM (Building Information Management/Modelling), který bývá uplatňován v rámci komunikace všech zainteresovaných subjektů, je implementován do celého života stavby, často včetně recyklace použitých materiálů a jejich předdemoličního auditu, což přineslo letošnímu ročníku konference nové důležité téma.

Foto: pořadatel konference ČKLOP

„Letošní ročník se věnoval rekonstrukcím opláštění budov ve všech možných podobách. Výjimečnost konference v její osmnáctileté historii dokreslil největší počet hostů – překročil číslo 320. Všechny přednášky přinesly důležité informace a pohledy na danou problematiku, nicméně přednáška o vakuových izolačních sklech byla skvělou ukázkou toho, jak komplexní pohled může přinést zcela nečekané ekonomicky zajímavé řešení při započítání všech nákladů, které jsou s výměnou prosklené fasády spojovány. Vakuové izolační sklo je perfektním řešením pro zlepšení tepelně izolačních parametrů prosklené fasády, kdy se díky pouhé výměně skleněných výplní dosáhne výrazného zlepšení všech požadovaných parametrů fasády. A zásadní výhodou je možnost realizovat výměnu prakticky bez omezení provozu samotné budovy, a tedy i v krátkém čase, což velice dobře kompenzuje vysokou cenu těchto vakuových skel. To je podle mě cesta do budoucna – výškové budovy, zelená inteligentní města, zelené fasády kombinované s obnovitelnými zdroji energie,“ říká na závěr Jan Bedřich a přidává i další letošní akce komory. Na konci června bude ČKLOP hostit zasedání evropské organizace Eurowindoor, která sdružuje národní asociace z oboru LOP. Dále pak 2. října 2025 proběhne v Litomyšli 5. ročník podzimní konference s názvem Okna & Dveře 2025. Jste srdečně zváni.

Literatura:

1. Internetové stránky konference FASÁDY 2025 (zde)
2. Zákon č. 283/2021 Sb. stavební zákon, vyhlášky a prováděcí předpisy na TZB-info (zde)
3. Nařízení komise v přenesené pravomoci EU 2024/2769 ze dne 30. května 2024 (viz)
4. Zákon č. 22/1997 Sb. a zákon č. 90/2016 Sb. o posuzování shody ve vztahu k CPR (viz)
5. Informační portál pro stavební výrobky na webových stránkách ÚNMZ (viz).
6. TS 03 – Návrh skleněných prvků ve stavebnictví: Technický standard ČKAIT (viz)
7. Stanovení požadavků pro projektování a použití specifických materiálů na fasádách stavebních objektů v návaznosti na jejich požárně technických požadavcích a zkušebních metodách: databáze ČKLOP (viz)
8. Evropská komise CEN/TC 127 Fire safety in buildings (viz)
9. Mezinárodní asociace International Fire & Safety Journal (viz)
10. Odborný portál Burnblock (viz)
11. Finalisation of the European approach to assess the fire performance of façades (viz)