Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Dřevěné konstrukce a přírodní izolační materiály

Úvod

Současnost charakterizují aktuální témata spojená s ubývajícími zásobami surovinových a energetických zdrojů, s globálními klimatickými změnami a s nadměrným znečišťováním půd, vody a ovzduší. Tyto procesy významně ovlivňují produkty stavební výroby. Je známo, že výstavba a vlastní provoz budov patří mezi hlavní spotřebitele materiálových a energetických zdrojů a významné znečišťovatele životního prostředí, a to nejen v období realizace, ale v průběhu všech fází jejich existence. Například budovy postavené v Evropské unii spotřebovávají v rámci jejich životnosti přibližně 40 % veškeré energie, mají 30% podíl na produkci emisí CO2 a vytvářejí přibližně 40 % všech odpadů (Hájek 2005). Tyto znaky soudobosti, se vzestupnou tendencí modifikují myšlení velkého počtu lidí. Silně do něj vstupuje cílená snaha o zachování co nejčistšího přírodního prostředí. Současné vývojové trendy, které se zákonitě nemohou architektuře a stavebnictví vyhnout, jsou úzce spjaty s trvale udržitelným rozvojem. Uvedené tendence se promítají i do výzkumu a vývoje nových konstrukcí a materiálů. Nejen ve vyspělých zemích, ale i u nás se pozornost zvolna přesouvá od energeticky náročných technologií k organické materiálové bázi, poskytované přírodními surovinami. Právě ony většinu požadavků udržitelného rozvoje splňují. Především dřevo díky svému původu a dobrým vlastnostem je k nim potřeba jednoznačně přiřadit.

1 Vliv environmentálního hodnocení na tvorbu stavebních konstrukcí

Budovy jsou v dlouhém procesu, který zahrnuje výstavbu a následné užívání závislé na příjmu energie. Ta je použita na těžbu a přepravu surovin, zpracování hmot, transfer a zabudování stavebních výrobků, užívání a údržbu a v závěru na demolici, recyklaci nebo uložení vzniklého odpadu. Že se hodnocení stavebních materiálů neobejde bez znalostí fyzikálních vlastností je již samozřejmostí. Kvantifikují a determinují použitelnost a predikují vývoj, který může nastat po jejich zabudování v příslušné části stavební konstrukce.

Při šetrném zacházení s životním prostředí je nezbytné se již na úrovni studií a v samotné projektové přípravě zabývat také ekologickými činiteli. Třemi základními, které si zasluhují, aby vstoupily do centra pozornosti architektů a stavebních inženýrů jsou:

  • množství vázané primární energie (PEI - primary energy input),
  • emise CO2 ekv (GWP - Global Warming Potential - potenciál globálního oteplování),
  • emise SO2 ekv (AP - Acidification potential - potenciál zakyselení životního prostředí).

Vliv stavebních materiálů na životní prostředí se kvantifikuje výpočtem. Slouží k tomu například níže uvedené vztahy. Hovoříme o ekologickém indikátoru (EI3KON) vztaženém na jednotlivé konstrukce (1). Zohledňují se v něm třetinové váhy složek PEI, GWP a AP. Hodnotí se všechny vrstvy ve stavební konstrukci o ploše 1 m2. Přitom se zohledňují tloušťky vrstev a množství nehomogenních součástí vyjádřených obsahovým procentem v jednotlivých vrstvách.

kde

EIPEIne - ekologický indikátor primární energie konstrukce bez započítání obnovitelných energetických zdrojů,
EIGWP - ekologický indikátor konstrukce potenciálu oteplování,
EIAP - ekologický indikátor konstrukce potenciálu zakyselení životního prostředí.

Po vyčíslení této veličiny lze definovat ekologický indikátor vybraných konstrukcí nebo celé budovy. Například vztahem (2) je možno definovat ekologický indikátor pro celkovou plochu obálky na systémové hranici budovy, což znamená v ploše, kterou dochází k tepelným ztrátám. Index TGH má původ v německém jazyku a znamená thermische Gebäudehülle - tepelná obálka budovy.

kde

Ai - plocha i-té konstrukce v m2,
EI3KON - ekologický indikátor i-té konstrukce,
- celková plocha všech konstrukcí v m2.

Vedle toho se vztahem (3) určí míra, kterou se ve stavební konstrukci na ekologické zátěži podílejí jednotlivé vrstvy (německy Bauteilschicht - BS).


(PEIne)BS - primární energie (PEI) ve vrstvě bez započítání obnovitelných zdrojů v MJ/kg,
(GWP)BS - potenciál globálního oteplování od příslušné vrstvy v kg CO2 ekv/kg,
(AP)BS - potenciál zakyselení životního prostředí od příslušné vrstvy v kg SO2 ekv/kg.

2 Primární energie

Množství vázané primární energie (PEI) někdy označované i jako šedá energie se udává v MJ/kg a vypovídá o kvantu spotřebované energie v daném materiálu. Jde o energii vynaloženou na těžbu surovin, výrobu a dopravu materiálu.


Obr. 1 Množství vázané primární energie ve vybraných stavebních materiálech

Hodnoty jednotlivých komponentů, které mají vliv na stav životního prostředí jsou zpracovány v různých pramenech (Chybík 2009), (Znášiková & Nemcová & Kierulf 2008) nebo také na webových adresách, za které je možno připomenout www.baubook.at nebo www.createrra.sk. Problematikou šíře ekologické stopy budovy se zabývali například Morávek a Tywoniak (2008) resp. Kierulf (2008), kteří provedli environmentální a energetické hodnocení domů realizovaných v pasivním standardu.

Pro porovnání vlastností hmot a jejich dopadu na životní prostředí byly pro účely tohoto příspěvku zvoleny různé stavební materiály. Vázaná primární energie dosahuje nejvyšších hodnot u látek, které jsou ropného původu. U expandovaného polystyrénu (EPS) s objemovou hmotností ρ = 20 kg/m3 činí PEI = 98,5 MJ/kg a u polystyrénu extrudovaného (XPS) potom PEI = 102,0 MJ/kg. Náročná na primární energii je také skleněná vata s PEI = 49,8 MJ/kg. U ní je ale příznivé, že se při výrobě využívá skleněný odpad. Vlna z minerálních vláken dosahuje PEI = 22,3 MJ/kg, což je méně než dosahují rohože z konopí s PEI = 27,1 MJ/kg nebo ze lnu s PEI = 34,0 MJ/kg. Další přírodní tepelně izolační materiály jako ovčí vlna s PEI = 14,7 MJ/kg nebo korek s PEI = 7,1 MJ/kg a také desky z pěnového skla s PEI = 15,7 MJ/kg mají nižší hodnoty. Výrobky ze dřeva se vyznačují nízkými hodnotami s PEI < 20 MJ/kg.

Pouhé nazírání na jednotlivé materiály bez dalších širších souvislostí však nemůže být objektivním měřítkem. Porovnávat takto můžeme pouze výrobky, které mají podobnou objemovou hmotnost nebo stejné uplatnění, třeba jako tepelně izolační materiály. Pokud vezmeme plochu konstrukce o rozměru 1 m2, potom například v železobetonové stěně o síle 300 mm s objemovou hmotností betonu ρ = 2400 kg/m3 a plošnou hmotností m = 720 kg/m2 je uložená primární energie PEI = 720.1,117 = 804,2 MJ. Jestliže tuto stěnu opatříme vrstvou tepelné izolace ze skleněných vláken s ρ = 68 kg/m3 o síle 300 mm a následné plošné hmotnosti m = 20,4 kg/m2, potom tato vrstva vykáže PEI = 20,4.49,8 = 1015,9 MJ. Při použití ovčí vlny s ρ = 30 kg/m3, tloušťkou 300 mm a hmotností m = 9 kg, vychází PEI = 9.14,7 = 132,3 MJ. Pokud se uvedená železobetonová stěna bude izolovat vrstvou expandovaného polystyrénu s PEI = 98,5 MJ/kg, která má hmotnost m = 6,0 kg/m2, bude vycházet PEI = 591,0 MJ. Souhrn je patrný z obr. 2 a tab. 1.

Pol. Název materiálu ρ
kg/m3
m
kg/m2
PEI
MJ/kg
PEI
MJ
kg CO2 ekv/kg kg CO2 ekv
1 Dřevovláknitá deska 260,0 78,0 13,7 1068,6 -0,183 -14,27
2 EPS 20 20,0 6,0 98,5 591,0 3,35 20,10
3 Pěnové sklo-desky 105,0 31,5 15,7 494,6 0,943 29,70
4 Skleněná vata 68,0 20,4 49,8 1015,9 2,26 46,10
5 Minerální vlákna 104,0 31,2 22,3 695,8 1,64 51,17
6 Ovčí vlna 30,0 9,0 14,7 132,3 0,045 0,41
7 Korek 120,0 36,0 7,1 255,6 -1,23 -44,28
8 Konopné rohože bez PE vláken 30,0 9,0 27,1 243,9 -0,377 -3,39
9 Lněné rohože bez PE vláken 30,0 9,0 34,0 306,0 0,121 1,09
10 Železobeton 2400,0 720,0 1,117 804,2 0,145 104,4
11 Děrované cihly 800,0 240,0 2,49 597,6 0,176 42,24

Tab. 1 Primární energie vybraných stavebních materiálů o ploše 1m2 a tloušťce 300 mm

3 Emise CO2 jako produkt stavební výroby

Emise CO2 ekv. (GWP - Global Warming Potential - potenciál globálního oteplování) zahrnuje emise látek přispívajících ke vzniku skleníkovému efektu. CO2 se vzhledem k jeho množství, které se v atmosféře vyskytuje, používá jako srovnávací ekvivalent. Společně s metanem a oxidem dusným jde o jeden z hlavních skleníkových plynů. Tento komponent se významnou měrou produkuje i při výrobě stavebních materiálů, u kterých se uvádí, kolik kilogramů CO2 je uvolněno ve všech složkách výrobních procesů.

U průmyslově vyráběných materiálů zaznamenáváme nepříznivou - plusovou bilanci. Vedle nich však existuje celá řada hmot s bilancí zápornou. Patří k nim například dřevo a jiné suroviny, které během růstu spotřebují z přírodního prostředí více CO2, než se uvolní při zpracování a přípravě pro zabudování ve stavbě. CO2 je v nich uloženo po dobu, než dojde k jejich spálení nebo rozkladu. Je to sice odložená zátěž pro životní prostředí na pozdější dobu, ale k její produkci může dojít až budoucí technologie umožní zpracování této hmoty šetrnějším způsobem nežli je tomu dosud.

U zkoumaného vzorku materiálů se nejvyšší hodnoty emisí CO2 objevují u tepelných izolantů z XPS s GWP = 3,44 kg CO2 ekv/kg a EPS s GWP = 3,35 kg CO2 ekv/kg. Poměrně vysokých hodnot je také dosaženo u výrobků ze skleněné vlny, vlny z minerálních vláken, ocelové výztuže i pěnového skla. Z přírodních materiálů zaznamenáváme v mírně plusových hodnotách také ovčí vlnu s GWP = 0,045 kg CO2 ekv/kg. Je to způsobeno poměrně složitým procesem úpravy. Další přírodní materiály, ze kterých se vyrábějí tepelné izolace mají již záporné hodnoty. Vynikající výsledky jsou získány u desek KLH, stavebního dřeva a také korku.


Obr. 3 Emise CO2 uvolněné při výrobě materiálu

Obdobně jako u PEI provedeme posouzení, jak se při zabudování do stavební konstrukce projeví vliv materiálu na produkci ekvivalentního množství CO2. Porovnání bude vztaženo opět k materiálu o ploše 1 m2 a tloušťce 300 mm. Výsledky jsou zřejmé z tab. 1 a obr. 4.

Ze vzorku sledovaných materiálů přispívá největší měrou k zatížení životního prostředí železový beton s GWP = 104,4 kg CO2. Keramika s objemovou hmotností 800 kg/m3 má GWP = 42,24 kg CO2. Z tepelně izolačních materiálů jsou nejvyšší hodnoty zaznamenány u minerálních vláken s GWP = 51,17 kg CO2 a u skleněných vláken s GWP = 46,1 kg CO2. Expandovaný polystyrén se díky nízké objemové hmotnosti ρ = 20 kg/m3 podílí na zatížení životního prostředí množstvím GWP = 20,1 kg CO2. Nejpříznivější hodnoty jsou opět zaznamenány u přírodních stavebních materiálů. Mírně nad nulovou hranici vystupují lněné rohože GWP = 1,09 kg CO2 a téměř na nule je ovčí vlna GWP = 0,41 kg CO2. V záporných hodnotách jsou potom materiály z přírodní dřevovláknité hmoty s GWP = -14,27 kg CO2 a především korek s GWP = -44,28 kg CO2.


Obr. 4 Množství emisí CO2 připadajících na stavební materiál o ploše 1 m2 a tloušťce 300 mm

4 Emise SO2 - potenciál zakyselení životního prostředí

Emise SO2 ekv. (AP - Acidification potential - potenciál zakyselení životního prostředí). Jako ekvivalent se sice používá SO2, ale údaj zahrnuje i jiné plyny, především oxid dusíku a amoniak, které se rovněž podílejí na acidifikaci. Tento méně známý, ale také důležitý údaj poskytuje informace o nezvratném procesu zasíření přírody průmyslovou produkcí. Plyny reagují a váží se v atmosféře na vodu a dopadají na Zemi především ve formě kyselých dešťů, které přispívají nejen k poškozování vodních, lesních a půdních ekosystémů, ale i budov a uměleckých předmětů vystavených klimatu. Vyčíslení se provede obdobným způsobem jako u PEI nebo GWP prostřednictvím hmotnosti materiálu, který je v konstrukci zastoupen. Tuto stránku vlivu stavebních materiálů na životní prostředí již podrobněji hodnotit nebudeme.

5 Porovnání konstrukčních variant

Porovnejme dvě konstrukce obvodového pláště vytvořené ze dřeva. Záměrem bylo vytvořit skladby, které budou mít přibližně stejnou tloušťku a svými tepelně technickými vlastnostmi umožní použití v pasivních domech. Budou se lišit materiálovou skladbou, obr. 5 a 6.


Obr. 5 Varianta A - obvodová stěna tepelně izolovaná 300 mm + 60 mm vlny z minerálních vláken

V konstrukci na obr. 5, variantě A, je vnitřní plášť ze dvou sádrokartonových desek tlustých 2 x 15 mm. Za nimi je instalační mezera, vyplněná 60 mm minerální vlny. Mezera umožňuje bezproblémové vytvoření fóliové parotěsné vrstvy. Ke stabilitě stěny a jako vrstva s poměrně vysokým difuzním odporem, nazývaným "parobrzdou", je použita deska OSB. Hlavní tepelně izolační vrstva je z minerálních vláken o síle 300 mm, na vnějším líci zaklopena polotuhou dřevovláknitou deskou MDF. Dřevěný rošt tvoří větranou mezeru uzavřenou fasádní deskou ze sklocementu.


Obr. 6 Varianta B - obvodová stěna tepelně izolovaná 60 mm ovčí vlny a 300 mm izolace z konopí

Druhá verze konstrukce obvodového pláště, varianta B, je patrna z obr. 6. V jejím složení je větší zastoupení přírodních stavebních materiálů vyrobených z přírodních surovin. Blíže k vnitřnímu líci je 60 mm silná vrstva z ovčí vlny, která opět vyplňuje instalační mezeru. V konstrukci se kromě kvalitních izolačních vlastností využije její schopnost absorbovat vodní páru. Difuzi vodní páry zabraňuje parotěsná fólie a deska OSB. Hlavní tepelně izolační vrstvou je vláknitý materiál z konopí, tlustý 300 mm, na vnější straně opatřený difuzně propustnou fólií. Vzduchovou dutinu uzavírá dřevěný rošt a dřevěný obklad.

Z výsledných hodnot, které jsou patrné z obr. 5 a 6 je zřejmé, že konstrukce svými součiniteli prostupu tepla splňují podmínky pro jejich použití v pasivním domě. Environmentální parametry jsou ve variantě B výrazně lepší a mají také nižší hodnotu EI3KON. Množství vázané primární energie PEI je téměř o 21 % menší. Produkce CO2 vyjádřená činitelem GWP je v alternativě B záporná. Je to způsobeno tím, že bilance CO2 je ovlivněna izolačními materiály vytvořenými z látek, které v období svého růstu spotřebovávají tento dnes na životní prostředí významný plyn. Totéž lze konstatovat i u potenciálu zakyselení životního prostředí AP, který je ve variantě B nižší o 39 %.

6 Příklady přírodních tepelně izolačních materiálů v dřevěných konstrukcích

Ve starších stavbách nacházíme celou řadu v minulosti používaných materiálů, které zcela nebo alespoň z části byly vyrobeny z přírodních surovin. Nejčastěji se jednalo o snahu využít odpady, které doprovázely zpracování jinak bezcenného odpadu dřevařského a textilního průmyslu nebo zemědělské výroby. Ve své době jistě sehrály významnou roli. Podle některých z nich se dodnes lehké, zpravidla přízemní domy nazývají "likusák". O deskách z lisovaných dřevěných vláken se zase hovoří jako o "sololitu" nebo "hobře". Přitom podstatu těchto materiálů si již mnozí ani nevybavují.

Tyto materiály ve své době obohacovaly stavební výrobu a k některým z nich se vracíme i v současnosti. Nenacházíme je pouze v nenosných konstrukcích. S většími očekáváními nežli byly dosažené výsledky se používaly i v konstrukcích nosných. Za všechny stačí vzpomenout produkt se lněným nebo konopným pazdeřím nazývaný pazderobeton. S těmito hmotami se můžeme potkat především při rekonstrukcích nebo při bouracích pracích starých domů. Takže v jistém smyslu jsou stále aktuální i v současném stavebnictví.


Obr.7
 
Obr. 8

Legenda k obr. 7 a 8
Obr.7 Izolování šikmé střešní konstrukce dřevovláknitými materiály
1 - nosník s dřevěnými přírubami a stojinou z dřevovláknité desky, 2 - měkká dřevovláknitá tepelná izolace, 3 - tuhá dřevovláknitá deska, 4 - spádová střešní lať

Obr. 8 Vnější stěna s izolovanou instalační mezerou (www.izolace-konopi.cz)
1 - sádrokartonová deska, 2 - instalační mezera s konopnou izolací, 3 - deska OSB, 4 - tepelná izolace z konopí, 5 - dřevovláknitá deska, 6 - latě, 7 - venkovní dřevěný obklad

Na bázi dřeva se úspěšně vyrábějí dřevovláknité desky. Jde o moderní materiály, které mají velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti, nízký difuzní odpor a v porovnání s jinými běžně užívanými tepelně izolačními hmotami současně i dobré mechanické parametry. Jako jediný běžně užívaný tepelný izolant má tento materiál i příznivou schopnost akumulovat teplo. Proto se velmi dobře hodí pro konstrukci doda-tečného zateplení budov i pro tvorbu obvodových plášťů dřevostaveb a tepelné izolace půdních prostor, obr. 7. Je z něj možno konstruovat i tepelné nebo akustické izolace do podlah. Zcela ekologický materiál se dodává ve formě desek. Ty jsou konstrukčním prvkem, oblíbeným především při tvorbě difuzně otevřených konstrukcí. Dřevovláknité desky se doplňují dalším přírodním, difuzně otevřeným materiálem, kterým je ovčí vlna.


Obr. 9 Lehká fošnová konstrukce pro vložení balíků slámy
Foto Mojmír Hudec

Dřevo se svými vlastnostmi může velmi dobře kombinovat s vláknitými izolacemi ze lnu, ovčí vlny a především s materiály vyrobenými z konopí. Dodávají se do různorodých vnějších i vnitřních konstrukcí na izolaci střech, stěn i podlah. Materiál vyrobený z konopí výborně tepelně i zvukově izoluje, propouští vodní páry, špatně hoří, je nepoživatelný pro hlodavce, termity a hmyz, odpuzuje vodu, je lehký a trvanlivý. Výrobky z konopí se dodávají jako tepelné a zvukové izolace střech, stěn a podlah, obr. 8. Používají se v novostavbách i v rekonstrukcích. Konopí stočené do provazců je vhodným materiálem uzavírajícím připojovací spáru mezi oknem a stavební konstrukcí. Z konopí vyrobené tepelně a zvukově izolační materiály neobsahují těžké kovy nebo formaldehydy zatěžující životní prostředí. Při výrobě, zabudování i při dlouhodobém užívání budovy s konopnými materiály je vyloučeno poškození zdraví osob, které se v nich zdržují. Výrobky jsou po jejich dožití plně recyklovatelné. Předností materiálů z konopí je, že jsou tvarově stálé. Mají dobré difuzní vlastnosti, které umožňují optimální prostup vlhkosti a v průběhu celého roku zajišťují v místnostech zdravé klima.


Obr. 10 Konstrukce masivního dřevěného skeletu připravená pro vložení slaměných balíků
 
Obr. 11 Stěny z desek KLH obložené slámou
Foto GrAT TU Wien

Dřevěnou nosnou konstrukci je možno doplnit tepelně izolační vrstvou ze slámy. Především na starém kontinentě se slaměné balíky vkládají do lehkého nosného skeletu, obr. 9. Dřevěný skelet je vytvořen z fošen a využívá se v něm spolupůsobení dřevěných prvků a slaměných balíků, které přispívají k zachování prostorové tuhosti stavby.

Skeletový systém je možno vybudovat i ze silnějších profilů, obr. 10. Dřevěná nosná konstrukce přejímá zatížení v celém rozsahu. Sláma má funkci dělicí a tepelně izolační. Stejně jako u předchozí technologie se nejprve vybuduje nosná konstrukce včetně zastřešení. Nevýhodou je velká spotřeba dřeva na vystavění nosných prvků a vyloučení statických vlastností slámy. Slaměné balíky se vkládají mezi nosné, popřípadě před nosné dřevěné prvky. Kladou se na vodorovnou nosnou konstrukci, kterou může být betonový základ s bezpečně provedenou hydroizolační vrstvou. Pokud konstrukce bude dřevěná, je vhodné dům osadit nad otevřenou a bezpečně provětrávanou vzduchovou vrstvu. Okna a dveře se ve skeletových konstrukcích zabudují pomocí dřevěných osazovacích rámů, které se připevní k nosným prvkům. Mohou být vytvořeny z desek OSB nebo KLH.

Sláma se jako tepelně izolační vrstva může fixovat kontaktním způsobem ke dřevěné nosné konstrukci vytvořené například z desek KLH. Balíky se v tloušťce 500 mm přikládají na nosnou stěnu, obr. 11.

Závěr

Z příspěvku je patrné, že pro environmentálně šetrný návrh budovy jsou pro nosné i tepelně izolační materiály velmi vhodné hmoty přírodní substance. Příkladem může být nosná i plášťová konstrukce ze dřeva, doplněná dnes již v širokém sortimentu vyráběných tepelných izolací z přírodních obnovitelných surovin. Může se jednat například o produkty rostlinného původu kam patří desky, rohože nebo matrace z dřevní hmoty, konopí, korku, lnu, slámy, nebo původu živočišného, kterým je ovčí vlna. Na zastřešení je možné použít rákos nebo slámu.

Literatura

HÁJEK, P. 2005: Udržitelná výstavba budov - východiska a principy. In: sborník z konference Pasivní domy-Passivhäuser 2005. Centrum pasivního domu, Brno, s. 8-14.
CHYBÍK, J. 2009: Přírodní stavební materiály. Grada Publishing, Praha, 268 s.
KIERULF, B. 2008: Ekologická výstavba EPD. In: sborník z konference Pasivní domy 2008. Centrum pasivního domu, Brno, s. 62-68.
MORÁVEK, P. & TYWONIAK, J. 2008: Environmentální a energetické hodnocení dřevostaveb v pasivním standardu. In: sborník z konference Pasivní domy 2008. Centrum pasivního domu, Brno, s. 54-61.
ZNÁŠIKOVÁ, K. & NEMCOVÁ, A. & KIERULF B. 2008: Environmentálne vhodné materiály pre energeticky pasívne domy. Institut pre energeticky pasívné domy, Bratislava, 48 s.

English Synopsis
Wooden constructions and natural insulation materials

These times are characterised by the current issues associated with the declining reserves of raw materials and energy sources, with global climate change and the excessive pollution of soil, water and air. All this significantly affect the production of building materials. It is known that the construction and proper operation of buildings is one of the main consumer and energy sources of environmental pollution, and this not only during the building process, but during all the stages of their existence. These trends are reflected in the research and development of new structures and materials. This happens not only in developed countries, but also here, where our focus is slowly shifting from energy-intensive technologies to those based on organic materials. It is actually them who fulfil most of the requirements for sustainable development. Thanks to its origin and good qualities wood should be unambiguously classified.

 
 
Reklama