V souvislosti se změnami zákona o pozemních komunikacích platí i změny v definici ochranného pásma

„Jedná se o změnu vyžadovanou Ministerstvem pro místní rozvoj převážně kvůli digitálním technickým mapám, aby se ochranné pásmo pozemních komunikací do nich dalo strojově zakreslit. Ministerstvo dopravy situaci opakovaně s Ministerstvem pro místní rozvoj a Českým úřadem zeměměřičským a katastrální projednávalo a ve věci bylo aktivní,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik, ohradil se ohledně nečinnosti a ubezpečil zástupce iniciativy Přidej se a strhni to, že regulace umisťování reklamních zařízení zde i nadále zůstává. Jmenovaná iniciativa dlouhodobě bojuje proti nelegálně umístěné reklamě a snaží se o kultivaci veřejného prostoru.

Co obsahuje nová definice ochranného pásma

Internetové stránky Ministerstva dopravy ČR shrnují hlavní pilíře platné novely a připomínají, že nově není ochranné pásmo omezené speciálně definovaným zastavěným územím (ZÚ) obce podle zákona o pozemních komunikacích (definice ZÚ v zákoně o pozemních komunikacích a v územním plánu může být jiná), nýbrž zastavěným územím podle územních plánů obcí.

„Změna je vyvolaná velkou novelou stavebního zákona (zákonem č. 152/2023 Sb.), která byla přijata už v roce 2023. Primárním nástrojem regulace reklamních zařízení v zastavěném území tedy nyní jsou nástroje stavebního zákona, resp. územního plánování, které mají ve svých otěžích především samy obce a města. Ty už však nejsou v působnosti Ministerstva dopravy. Problematika reklamních zařízení u dálnic byla v mezidobá vyřešena poslaneckým návrhem, kdy dochází ke zpřísnění regulace zavedením průběžného ochranného pásma šířky 50 metrů i v zastavěném území,“ upřesňuje dokument ministerstva a dále shrnuje důvody novely.

Klíčovým důvodem je změna vymezení zastavěného území

U dálnic se zavádí zvláštní pravidlo, podle něhož se pro účely zřizování a provozování reklamních zařízení za silniční ochranné pásmo považuje i určitý prostor v zastavěném území, konkrétně ve vzdálenosti 50 metrů od osy přilehlého jízdního pásu dálnice nebo větve křižovatky. Cílem je zachovat povolovací režim pro reklamní zařízení podél dálnic i v zastavěném území, zejména z důvodu bezpečnosti a plynulosti provozu.

Současně tato změna obsahuje několik liberalizačních a debyrokratizačních prvků:

• povolení budou vyžadovat pouze reklamní zařízení viditelná z pozemní komunikace, protože zařízení, která řidič nevidí, nepředstavují riziko pro bezpečnost a plynulost provozu;
• v ochranném pásmu dálnic a silnic I. třídy bude možné povolit nejen reklamní zařízení označující blízkou provozovnu, ale také jiná reklamní zařízení s činnou plochou do 2 m², pokud jsou umístěna například na odpočívce, parkovišti, čerpací nebo dobíjecí stanici, motelu či motorestu;
• povolení k reklamním zařízením v silničním ochranném pásmu již nebude časově omezeno na maximálně 5 let, což má snížit administrativní zátěž žadatelů i silničních správních úřadů; úřad bude moci povolení odejmout, pokud přestanou být splněny podmínky pro jeho vydání.

Novela rovněž obsahuje přechodné ustanovení. Reklamní zařízení, která byla před účinností změny zřízena bez povolení v souladu s dosavadní právní úpravou, bude možné provozovat ještě 5 let bez nového povolení. Provozovatelé tak získají čas na zajištění potřebného povolení podle nové úpravy.

Doporučená literatura a zdroje:

1. Ministerstvo dopravy ČR: definice ochranného pásma a stavby v ochranném pásmu zde
2. Zákon o pozemních komunikacích, zákon č. 13/1997 Sb., předpis č. 13/1997 Sb., znění od 1. července 2026 k prostudování zde
3. Kromě novely stavebního zákona, shrnutí změn na TZB-info zde, je od 1. července 2026 v účinnosti také novela občanského zákoníku, která cílí na jasnější vymezení práv a povinností ve smluvních vztazích. Přehled hlavních legislativních změn pro rok 2026; viz Právník zde (6/2026)
4. Nemovitosti a ochranná pásma: Pásma vznikající ze zákona; Ing. arch. Zdena Umlášková pro portál ESTAV zde