Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Dlouhodobý trend u velkých formátů obkladových materiálů (1. část)

Ve dvou dílech představíme moderní velkoformátové obklady. V první části to budou možnosti jejich použití včetně způsobů pokládání, v druhé části pak problematika dilatací, lepidel a spárovacích hmot.

Tradiční keramické obklady prošly v poslední době významnými změnami. Rychlý technologický vývoj umožnil poskytovat uživatelům zcela nové formáty obkladů. Změny rozměrů lze pozorovat v obou směrech. Mozaiky se zmenšily na rozměr hrany pod 10 mm a dlažby i obklady narůstají do obdivuhodných velikostí.

Co ale považujeme za velký formát, za velkoformátové dlaždice, a kde je použít? Velkoformátové obklady mají své pevné místo v sortimentu keramických obkladových prvků. Jaký formát se použije při konkrétní aplikaci záleží především na typu interiéru, požadavku zákazníka a na architektonickém zpracování. Postupné odpoutání od tradičních formátů 15 × 15 nebo 20 × 20 cm k větším formátům, kdy delší dobu byly za velké formáty považovány dlaždice o délce hrany kolem 30 × 30 cm (12“ × 12“), jsou již dnes spodní hranicí pro označení velkých formátů. A tak nás nepřekvapí velkoformátový prvek o velikosti nad 150 cm. Samostatnou skupinu tvoří ultratenké obkladové prvky s délkou hrany 3 m. Extrémním je rozměr dlaždice, spíše obkladové desky či plátu 3 × 1 m při síle 3,5 mm. Na veletrhu CERSAIE 2012 byl představen další extrémní formát 3,5 × 1 m.

Velké formáty obkladových prvků daleko více zvýrazňují velké plochy minimálně přerušované spárami a tím se plně využívají optické efekty. Obliba velkoformátů stoupá i proto, že údržba je o mnoho jednodušší – méně spár, v nichž by se držely nečistoty a plísně. Velkoformáty mají rektifikované rozměry, umožňují instalaci s minimálními spárami (2 až 3 mm) v menším počtu, čímž se opticky sjednocují obkládané prostory. Dlažba větších rozměrů se pokládá pomaleji, je více náročná na rovinnost podkladu, na kvalitu použitých penetrací, lepidel a spárovacích hmot. Velké formáty pak působí luxusně, jsou příjemné na pohled a snadno se udržují. Výrobci a designéři se zaměřují na dokonale propracované detaily, precizní zpracování jednotlivých sérií, rozměrovou variabilitu, kombinovatelnost a atraktivní design. Velký formát ovšem nepoloží jeden obkladač. Musí pracovat v týmu, používat pomůcky pro manipulaci, dochází i ke změnám v organizaci práce. Příprava trvá déle, ale pokládka je pak velmi rychlá.

Nutno však dodat, že došlo k polarizaci zájmu zákazníků o oblíbený formát obkladů. Na jedné straně jsou akceptovány velké formáty a na druhé straně vzrostla také popularita keramické mozaiky. Mýtus, že velký formát sluší pouze velkým koupelnám, je dávno překonán. Vynikne stejně dobře ve větším prostoru moderní koupelny i ve stísněném bytovém jádře. Stačí mít trochu odvahy a představivosti. Nicméně ve velkých místnostech a zejména ve společenských prostorách se více hodí velkoformátové dlaždice se zajímavou povrchovou úpravou, která vynikne právě až na větší ploše. Zde je velká úloha koupelnových studií, aby zákazníkovi předvedli efekt velkého formátu, možnosti kombinování rozměrů.

Lékárna Globus Praha Čakovice
Lékárna Globus Praha Čakovice

Velkoformátové dlaždice mají svá specifika. Již na počátku je třeba se zabývat dlouhodobě podceňovaným kladečským plánem. Při přípravě je nezbytné mít představu o tom, jak budou položeny velkoformátové desky. Velké formáty mají větší prořez, je třeba někdy řešit orientaci desek, nezapomínat na dilatace. Vizualizace nikdy nenahradí kladečský plán. Při aplikaci velkých formátů nastávají problémy technického rázu, které například spočívají v požadavku, aby obklad byl beze spár. Tyto požadavky pocházejí zejména ze strany architektů. Každý požadavek má vždy svoje omezení. To platí i pro spárování. Pro obkladové prvky s hranou delší více než 60 cm a tloušťkou nad 8 mm platí, že technická spára musí být větší než 3 mm. Je třeba počítat s koeficientem délkové tepelné roztažnosti a například při oslunění keramické desky dojde k jejímu prodloužení až o 1 mm na 1 metr délky. Při spáře o šířce 2 mm by mohlo dojít ke kontaktu desek mezi sebou a tím k destrukci. Stlačitelnost spárovací hmoty není neomezená. Při příliš úzké spáře nedochází k jejím zaplnění jak požaduje norma. Tím dochází k odkrytí prostoru pro zatékání vody pod obkladový prvek. Spára přestává plnit svoji hlavní funkci a je zdrojem dalších problémů a závad. Projektant při navrhování musí počítat, že teplota při oslunění takové dlažby může být až 70 °C.

Jiným problémem je vlastní pokládka a volba lepidla u velkoformátových desek s nasákavostí do 0,5 %, označovaných jako porcellanato, gres a podobně. Podklady jsou rovněž nenasákavé a tudíž při použití klasického cementového lepidla třídy C2 dochází k jevu, kdy lepidlo nemá možnost vyzrát (vytvrdnout) v důsledku toho, že lepidlo tvrdne od vnějšku ke středu. Část lepidla ve středu podlepené plochy po určité době degraduje a neplní svoji přidržující funkci. Pro udržení správné přídržnosti některé prameny uvádějí, aby podlepení bylo minimálně 60 až 80 % celkové plochy desky. Pro exteriér platí podlepení ze 100 %.

Geometrické parametry velkoformátových keramických prvků jsou délka, šířka, tloušťka, přímočarost hran (zakřivenost hran), pravoúhlost, také rovinnost ploch (zakřivení plochy ke středu – miskovitost nebo vypouklost). Fyzikální vlastnosti jsou zejména tepelná roztažnost, hydrotermální roztažnost. Teprve s velkými formáty keramických obkladových prvků nabývají tyto parametry na významnosti.

Plnění požadavků ČSN EN ISO 10545-2 (skupina B – lisované výrobky)
VlastnostMin. požadavek dle ČSN
Geometrické parametryDélka hran±0,75 %
Tloušťka±5,0 %
Přímost hran±0,5 %
Pravoúhlost±0,6 %
Rovinnost povrchuZakřivení ke středu±0,5 %
Zakřivení hran±0,5 %
Zkroucení±0,5 %

Proč požadujeme, aby velkoformátové dlaždice vykazovaly daleko větší geometrickou přesnost, než požaduje norma?

Stávající norma v požadavcích selhává, protože nastavené tolerance odpovídají menším formátům. Pokud srovnáme dlaždici o délce hrany 200 mm, pak maximální odchylka 0,5 % stanovená ČSN znamená 1 mm. U dlaždic o velikosti 600 mm jsou to již 3 mm. Při přesné práci, jako jsou nyní obkladačské práce, jde o nepřiměřené maximální plusové tolerance nebo záporné tolerance. Přestože současná výroba keramických obkladových desek je vysoce sofistikovaná, je třeba počítat s určitými odchylkami jako v geometrické přesnosti. Jednou z cest k zajištění přesnosti jsou dodatečné úpravy kalibrováním nebo rektifikací. Je třeba vycházet z toho, že všichni výrobci nemají technologii výroby velkoformátových prvků zcela zvládnutou a nejsou schopni držet krok s novými požadavky. Proto nelze tyto informace brát jako kritiku, ale jako konstatování nebo doporučení pro kontrolu parametrů při přejímce.

Pokud se rozhodnete pro velké formáty keramické dlažby, ale chcete mít pokládku s minimálními spárami, pak je třeba volit především rektifikované. Kalibrace a rektifikace je zabroušení hran vypálené hotové dlaždice, které eliminuje přirozené kolísání rozměrů keramiky a snižuje rozměrové tolerance jednotlivých prvků na minimum. Rozdíl mezi kalibrací a rektifikací je v přesnosti zabroušení hran. Kalibrované výrobky jsou „ořezány“ s přesností na desetiny milimetrů, rektifikované obklady pak s přesností o řád vyšší a výrobci dodávají jen jeden rozměr na rozdíl od kalibrovaných dlaždic, které jsou zařazovány od 4 do 9 kalibračních skupin. Tento údaj je nezbytné sledovat na obalech výrobků, aby nedošlo k záměně šarží, které mají nastavenou stejnou toleranci. Z tohoto důvodu nelze pokládat dohromady prvky s rozdílnými šaržemi a je nezbytné sledovat při přejímce číslo šarže tak, aby byla v celé dodávce stejný rozměr („kalibr“). Rektifikované dlažbě se po vypálení jednotlivých kusů (u řady výrobců se vyrábí pouze jedna šarže) keramiky seřízne hrana. Nemá tedy na hraně nepřesnou, lehce zakulacenou hranu, ale ostrou, přesnou hranu (někteří výrobci tuto hranu upravují „sražením“). Přesto u této dlažby ale platí rozměrová tolerance, což je podle normy EN 14441 ±0,5 %. Ve skutečnosti jsou dosahovány tolerance ±0,1 %. Řada výrobců má u rektifikovaných dlažeb svoje specifické označování jednotlivých typů rektifikace a dodává pouze jeden rozměr.

Jedním z vážných problémů geometrické přesnosti obkladových prvků je tzv. lippage. K dispozici je definice, která popisuje, že „lippage“ jako stav, kdy jeden okraj dlaždice je vyšší než sousední dlaždice, takže konečný povrch má nerovnoměrný vzhled.

V zahraničí (konkrétně v USA, resp. Severní Americe) se tento problém dlouhodobě řeší a jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení požadavků na dlaždice s „lippage“ a „warpage“. ANSI A137.1 definuje přijatelné zakřivení okraje (warpage), kdy procentní hodnotě parametru stanoví maximální hodnotou v milimetrech, které nelze překročit, bez ohledu na velikost dlaždice. Vychází přitom z novely ISO 13006:2012, která již byla promítnuta do ANSI 137.1 a v Evropě ještě k této změně nedošlo.

A jaký to má význam pro Evropu? Platnost ANSI 137.1 je sice pro Severní Ameriku, ale pokud evropský výrobce, chce na tento trh exportovat, pak musí splňovat tato náročná kritéria. Tyto podmínky nepřímo korespondují s požadavkem nerovnosti mezi dvěma sousedními dlaždice, kdy výškový rozdíl nesmí přesáhnout 1 mm při šířce spáry do 6 mm a 2 mm při šířce spáry nad 6 mm, jak vyžaduje ČSN 73 3451 Obecná pravidla pro navrhování a provádění keramických obkladů. Z praktické zkušenosti již přesah 0,6 mm způsobuje zaškobrtnutí.


a) Technicky nezbytná šířka spáry, b) Viditelná šířka spáry

Další změnou je doporučení k projektování rubové strany nových výrobků určených pro vysoké namáhání (např. tunely) nebo oblasti s vysokou seismickou činností.

Rovněž je třeba věnovat pozornost spárování a tvaru spáry jak je uvedeno na následujícím obrázku.

Z výše uvedeného plyne závěr, že nelze pokládat i rektifikované obkladové desky beze spáry, jen na doraz.

Posun o 50 % problém neřeší. Výhodnější je posun o 30 nebo 40 %
Posun o 50 % problém neřeší. Výhodnější je posun o 30 nebo 40 %
Jiný příklad pokládky eliminující lippage
Jiný příklad pokládky eliminující lippage

Na trhu jsou zajímavé pomůcky k potlačení problémům s lippage. Jak je vidět, jde o plastové přípravky, které nám pomáhají zajistit rovinnost. Tento příklad je od kanadské firmy Pearl Abrasive Co., ale na našem trhu jsou již obdobné.

 
 

Další dva systémy pracují na jiném principu.



Toto je zřejmě v Itálii nejběžněji používaný systém



Praktická ukázka práce profesionálů
Praktická ukázka práce profesionálů
Soutěž učňů na CERSAIE 2012, kteří běžně používají pomůcky pro vyrovnání obkladu
Soutěž učňů na CERSAIE 2012, kteří běžně používají pomůcky pro vyrovnání obkladu

V dalším díle se budeme věnovat problematice dilatací a doporučíme lepidla a spárovací hmoty.

English Synopsis
The long-term trend for large format tile materials

In two volumes we present a modern large format tiles. In the first part it will be the possibility of their use, including methods of laying, in the second part of the expansion issue, adhesives and grouts. Traditional ceramic tiles have changed significantly. Rapid technological development has enabled to provide users a completely new format tiles. The dimensional changes can be observed in both directions. Mosaics have been reduced to the size less than 10 mm of the edge and paving and tilesgrow to impressive sizes.

 
 
Reklama