Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Studie připravenosti na energeticky efektivní budovy


Konference Asociace výrobců minerálních izolací uspořádala tiskovou konferenci, kde hlavním vstupem byl obsáhlý průzkum, realizovaný společností CEEC Research, který mapuje aktuální povědomí nejen odborné veřejnosti v České republice o trendech v oblasti zvyšující se energetické účinnosti budov.

Podle studie jsou investoři a realizátoři staveb informováni o zpřísňujících se požadavcích na energetickou náročnost budov a jsou rozhodnuti se na změny připravit sami nebo využít profesní komory. Zároveň ale očekávají, že stát zavede podpůrné finanční mechanismy a pomůže tak lidem s realizací energeticky efektivních opatření.

 

I. Potenciál úspor: Ing. Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerálních izolací

Asociace výrobců minerálních izolací v současné době zastupuje 90 % trhu minerálních izolací v ČR. Členy asociace jsou společnosti Isover, Knauf Insulation, Paroc, Rockwool a Ursa. Cílem asociace je podpora materiálů pro snižování spotřeby energie, zvyšování protipožární a akustické ochrany a zvyšování udržitelnosti výstavby.

Minerální izolace má velmi dobrou energetickou bilanci, tj. poměr mezi tím, kolik se ušetří energie při jejím použití a kolik energie je potřeba na její výrobu.

Podívejme se na spotřebu energií:


Spotřeba energie v residenčním sektoru

  • Průměrná roční spotřeba energií u bytu = 75 GJ
  • Průměrná roční spotřeba energií u RD = 105 GJ
  • Ročně byty v ČR spotřebují 162 mil. GJ energie celkem
  • Ročně RD v ČR spotřebují 160 mil. GJ energie celkem

Roční spotřeba energie v residenčním sektoru = 322 mil. GJ
Z toho cca 70 % spotřeba na vytápění = 225 mil. GJ

Potenciál úspor u residenčních budov v ČR

Současná spotřeba energie na vytápění je 225 mil. GJ

  • 1 GJ = 0,2778 MWh
  • 1 MWh = cca 2 000 Kč (CZT, plyn, elektřina)
  • Ročně nás stojí energie na vytápění přes 125 miliard Kč
  • Reálný (ekonomický) potenciál úspor je okolo 50 % tzn. 60 miliard Kč, což představuje objem energie 110 mil. GJ

Co je třeba k dosažení této úspory?

  • Polovina roku 2012 – zavedení EPBD II do právní úpravy v ČR
  • Leden 2013 – navrhovat budovy plnící ENB na úrovni nákladově optimálních požadavků
  • Leden 2017 – Navrhovat nové stavby s téměř nulovou potřebou tepla (prvotní energie, OZE) s cílem realizovat takové veřejné budovy od ledna 2019 a všechny nové budovy od ledna 2021
  • Energetická certifikace budov (PENB při výstavbě, prodeji, pronájmu)
  • Zahájit roční 3% progres u změn dokončených staveb plnící ENB
  • Začít důsledně uplatňovat energetický management

II. Studie připravenosti na energeticky efektivní budovy: Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research

Společnost CEEC Research se zaměřuje na zpracování výzkumů stavebnictví realizovaných s klíčovými představiteli předních stavebních firem v devíti zemích střední a východní Evropy.


Ze studie připravenosti na energeticky úsporné budovy vyplynula řada zajímavých faktů:

Na otázku: „Slyšeli jste o tom, že do roku 2020 se má výrazně snížit energetická spotřeba budov?“ odpověděla výrazná většina (86 %) kladně. Informace, kterými respondenti disponují, jsou však převážně pouze v obecné rovině.

Představitelé dotázaných organizací očekávají podrobnější informace v podobě nového zákona a prováděcích předpisů; při následné transformaci na tyto nové standardy spoléhají respondenti především na vlastní schopnosti.

Takto odpovídali na otázku: „Kdo si myslíte, že vám pomůže připravit se na tento nový standard?“ (% odpovědí)


Jako příklad lze vzít odpověď Marka Rýznara, předsedy představenstva Asociace vlastníků nemovitostí:
„Externích poradenských služeb ze strany předsedů SVJ nebo bytových družstev bude využíváno jen za podmínek, které neohrozí bezproblémové přijetí návrhů na jejich využití při hlasování členských schůzí. Tzn. bude třeba jasně definované přidané hodnoty externího konzultanta. I přes možnou byrokratickou náročnost získávání různých podpor ze strany státu či municipalit se domníváme, že řada vedoucích představitelů SVJ či bytových družstev bude o jejich dosažení usilovat vlastními silami z důvodu finanční úspory.“

Většina dotázaných se domnívá, že budou potřeba nějaké podpůrné nástroje/dotace ze strany státu (81 %). Za nejefektivnější podpůrné nástroje považují zástupci organizací především přímé dotace na vlastní úsporná opatření (investora) a zvýhodněné úvěry. Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci a stavu státního rozpočtu je vhodné zvážit i nepřímé podpůrné mechanismy, jako např. daňové úlevy nebo informační kampaně.

Do procesu získání dotační podpory jsou investoři ochotni vložit maximálně 8 % z hodnoty celkové investice (zahrnuje jak všechny interní, tak externí náklady).

Takto seřadili dotázaní podpůrné nástroje (škála 0–10 max):


Ondřej Šrámek, public affairs manager Knauf Insulation, připomněl situaci jinde:
„Podpora úsporných opatření formou daňových úlev je ve státech EU poměrně oblíbená. Může mít nejrůznější formu: ať už sníženou sazbu DPH, jako v Belgii, možnost slevy na dani z příjmů fyzických osob, jakou aktuálně zvažuje Německo, či formu snížené daně z nemovitostí a nebo převodu z nemovitostí u energeticky efektivních budov, jako má Velká Británie.“

Miroslav Zámečník, člen NERV:
„Malé stavebnictví, tedy zateplování energetické rekonstrukce domů, má jeden z nejvyšších multiplikační efektů v celém hospodářství a není tak problematické, jako liniové infrastrukturní stavby. A hlavně: dá se rozprostřít po celé republice a dokonce diferencovat podle regionů, kde je třeba zaměstnat lidi. Mimořádné příjmy státu, například z prodeje emisních povolenek, by proto jednoznačně měly jít hlavně do protikrizového programu, jako byla Zelená úsporám.“

Jaká jsou podle Vás nejúčinnější úsporná opatření Vámi realizovaných budov?“ (škála 0–10 max)


Zateplení budov a instalaci kvalitních oken považují za nejúčinnější úsporná opatření jak investoři, tak i realizátoři staveb.
Vynaložené investice na realizaci energeticky úsporných opatření by se podle představ investorů měly vrátit nejpozději do jedenácti let.
Je zajímavé, jak málo například respondenti „ocenili“ výměnu žárovek za úsporné, ačkoliv se jedná o úsporu bez dalších vyvolaných investičních nákladů. Na druhou stranu je pozitivní, že na třetím místě se umístila rekonstrukce otopné soustavy, jelikož má nejen vysoký potenciál úspor, ale musí jít ruku v ruce se zateplením.

 

III. Komentáře ke studii

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí:

Jsem rád, že reprezentativní výzkum provedený mezi stovkou realizátorů i investorů v oblasti stavebnictví potvrdil naše úvahy. Výnosy z emisního obchodování by měly být použity zejména na přechod na vyšší energetické standardy budov, a to i v souvislosti s naplněním nových požadavků směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II). MŽP v rámci politických vyjednávání udělá maximum pro to, aby významná část výnosů z aukcí povolenek v EU ETS směřovala právě do tohoto sektoru. Zejména zkušenosti získané z programu Zelená úsporám a Operačního Programu Životní prostředí nám umožní, abychom nový program navrhli optimálně.

Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj:

Více než v podmínkách konjunktury je potřeba hledat a přinášet motivační prvky i do stavebnictví, lakmusového papírku stavu ekonomiky. V maximální míře musí být dotace nahrazeny podporami na bázi dlouhodobých úvěrů a státními garancemi. Tam kde nebude možné dotace zcela opustit, musí být i tyto doplněny nástroji úvěrovými. Příjemci státní podpory se rychle adaptují a budou v řadě případů své projekty kalkulovat jiným způsobem než dosud. Především s důrazem na návratnost. To vše se promítne pozitivně v oblasti stavební výroby. Státní fond rozvoje bydlení přešel na úvěrovou formu pomoci již v loňském roce.

Jiří Koliba, ředitel, Státní fond rozvoje bydlení:

Nemůžeme se spoléhat pouze na stát, jeho rozpočet či zakázky. Proto jsme se rozhodli hledat jiné zdroje, které podporu bydlení umožní, čímž také výhledově umožní podpořit i stavebnictví. Perspektivu vidíme v nových revolvingových nástrojích. Náš nový program je také přímou podporou stavebnictví, jedná se o nízkoúročené úvěry na výstavbu nájemních bytů. Touto cestou chceme a do budoucna musíme jít. Státní úvěry budou fungovat jako investiční pobídky, a to díky nejnižším úrokům na trhu s nejdelší dobou splácení a s fixní úrokovou sazbou, čímž budeme motivovat soukromé investory k výstavbě i modernizacím bytového fondu. Připravujeme se tak na rok 2013 a následující programové období 2014+, pro které chceme čerpat prostředky na úvěry pro bydlení předně z evropských fondů, konkrétně prostřednictvím finančního nástroje JESSICA. Státní fond rozvoje bydlení tak bude moci vytvořit podmínky pro novou výstavbu i modernizace stávajících bytů a domů. A tím také zajistit pracovní příležitosti a nové zakázky pro stavební firmy.

Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace:

Nejedná se o žádnou revoluci, pouze o vědomé využití všech dnes již běžně dostupných technologií a výrobků směřujících ke snížení energetických potřeb budov. A to v optimální míře rovnováhy mezi výší investičních nákladů a dosažených provozních úspor po dobu životnosti provedených opatření. Dlouhodobou jasnou státní koncepci v této oblasti považujeme za nezbytnou k včasné přípravě všech zainteresovaných subjektů a k úspěšnému dosažení tohoto cíle. Nedílnou součástí této koncepce by měly být rovněž rozumné motivační programy pro všechny zúčastněné, dle jednoduchých a jasně definovaných podmínek. Prostředky vložené do motivační oblasti vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov jsou dobrou investicí jak pro stát, tak pro celý sektor stavebnictví.

Jaroslav Maroušek, předseda pracovní skupiny EPBD II při HK ČR:

Snižování energetické náročnosti má mnoho různých přínosů i na celospolečenské úrovni. Kromě plnění našich závazků v EU snižujeme platby za energie, a tím i závislost na výkyvech cen energie, snižujeme jak emise skleníkových plynů, tak i mnoha dalších znečišťujících látek v atmosféře, podporujeme tuzemskou produkci, snižujeme závislost na dovozu energie. Logickým synergickým efektem je pak podpora stability naší ekonomiky. Finanční podpory státu, kterými dokáže urychlit nástup opatření snižujících energetickou náročnost, se tak nakonec vyplatí nejvíce státu samotnému.

Marcela Jonášová, tajemnice Asociace výrobců minerální izolace:

Většina budov, které budou existovat v roce 2050, je již postavena. Nové budovy tvoří ročně pouze 1 % bytového fondu, proto největší potenciál úspor je právě v renovacích existujících budov. Abychom dosáhli cílů 20-20-20, mělo by se tempo rekonstrukcí zdvojnásobit, což znamená renovovat 3 % budov ročně.