Schválená změna směrnice EU o energetické náročnosti budov
Evropský parlament schválil první změnu evropské směrnice 31/2010/EU o energetické náročnosti budov. Po zveřejnění v Úředním věstníku Unie, které se předpokládá do konce května 2018, musí být změny do 20 měsíců promítnuty do legislativy členských států.
Evropský parlament v dubnu konečně schválil revidovanou směrnici o energetické náročnosti budov. Souhlas signalizuje uzavření prvního z 8 legislativních návrhů, který je součástí balíčku "Čistá energie pro všechny", předloženého Evropskou komisí dne 30. listopadu 2016. Tento balíček je klíčovým prvkem jedné z priorit Junckerovy Komise, a to vzniku odolné Energetické Unie a dále politiky zaměřené na budoucnost klimatu.
Schválené změny využívají obrovský potenciál pro zvýšení efektivity v odvětví stavebnictví, největšího spotřebitele energie v Evropě. Zahrnují opatření, která urychlí míru obnovy budov směrem k energeticky účinnějším systémům a posílí snížení energetické náročnosti nových budov.
Hlavní změny směrnice
O připravované změně evropské směrnice 31/2010/EU o energetické náročnosti budov hovořila například Ing. Alena Ohradzanská z Ministerstva dopravy a výstavby SR na konferenci Tepelná ochrana budov 2017 (informovali jsme zde). Jako hlavní změny uvedla přesun článku 4 ze směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti jako článek 2a přímo do směrnice o energetické náročnosti budov. V době konání konference to byl dále požadavek na dekarbonizaci budov do roku 2050. Ve schváleném znění je požadavek snížit do roku 2030 emise CO2 o minimálně 40 %. Nově je zaveden ukazatel inteligentnosti budovy. Ten bude sloužit k hodnocení technologické připravenosti budovy na interakci s uživateli a distribuční sítí.
Další novinky jsou dobrovolná alternativa k fyzickým kontrolám systémů vytápění a klimatizace a zejména zavádění požadavků na infrastrukturu pro elektromobilitu. Ve znění návrhu v době konání konference měly být nové bytové domy a bytové domy, kde se provádí velká změna, kde je 10 a více parkovacích míst, vybaveny přípravou pro kabeláž na jednu dobíjecí stanici na každé 3 parkovací místa. U nebytových domů by to měla být přímo 1 nabíjecí stanice na každé desáté parkovací místo a příprava pro kabeláž na každé třetí parkovací místo.
Místopředseda zodpovědný za Energetickou unii, Maroš Šefčovič řekl: "Renovováním a budováním našich budov v Evropě můžeme dosáhnout několika souběžných cílů: snížení spotřeby energie, lepšího zdraví, ochrany životního prostředí a snížení emisí v EU, vzhledem k tomu, že více než třetina z nich je vyráběna budovami. A protože technologie mažou rozdíly mezi sektory, vytváříme také vazbu mezi budovami a infrastrukturou elektronické mobility a pomáháme stabilizovat elektrickou síť."
Komisař pro klimatické změny a energetiku Miguel Arias Cañete dodal: "Jedná se o první konečnou dohodu o návrhu balíčku Čistá energie pro všechny, což je signál, že jsme na správné cestě, že budeme plnit náš ambiciózní závazek přechodu k čisté energii v Evropě a společně se závazkem z Pařížské dohody se stanou realitou prostřednictvím zákonů.“ Revidovaná směrnice o budovách pomůže vytvořit místní pracovní místa, ušetří peníze pro spotřebitele a zlepší kvalitu žití evropských občanů. Pomůže také v boji proti energetické chudobě tím, že sníží účty za energie starých budov, které budou renovovány.
Změny směrnice do 20 měsíců v národních předpisech
Po schválení revidované směrnice o energetické náročnosti budov Evropským parlamentem bude muset Rada ministrů dokončit formální dohodu na nadcházejícím zasedání Rady v příštích týdnech. Toto potvrzení bude brzy následovat zveřejněním textu v Úředním věstníku Unie, které vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění. Členské státy budou muset do svých vnitrostátních právních předpisů do 20 měsíců zavést nové prvky směrnice.
Komise chce, aby EU pokračovala v přechodu k čisté energii. Z tohoto důvodu se EU zavázala snížit do roku 2030 emise CO2 o minimálně 40 %, přičemž současně modernizuje hospodářství EU a zajišťuje zaměstnanost a růst pro všechny evropské občany. Tímto způsobem se Komise řídí třemi hlavními cíli: uvedením energetické účinnosti na první místo, dosažením globálního vůdčího postavení v oblasti obnovitelných energií a poskytováním spravedlivých dohod pro spotřebitele.
Stavební sektor v EU je největším spotřebitelem energie v Evropě, který absorbuje 40 % konečné energie a přibližně 75 % budov je energeticky neúčinných. V závislosti na členském státě, se každoročně využije pouze 0,4 až 1,2 % možného potenciálu pro úspory.
