Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Nové požadavky na vlastnosti cihelných a betonových recyklátů a betonů

19.10.2026

prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., Ing. Klára Křížová, Ph.D.

Recenzovaný

Přehrát audio verzi

Nové požadavky na vlastnosti cihelných a betonových recyklátů a betonů

00:00

0.25x
0.5x
0.75x
1x
1.25x
1.5x
2x

Příspěvek se zabývá možnosti použití cihelných a betonových recyklovaných kameniv pro výrobu současných betonů. Zaměřen je na dělení stavebně demoličních odpadů s ohledem na nutnost zajištění vhodných technologií pro recyklaci a získání kvalitních recyklovaných kameniv. Popsány jsou základní vlasnosti recyklovaných kameniv a možnosti jejich použití pro výrobu dle současně platných norem.

Foto: Pexels

1. Úvod

Materiálové využití stavebně demoličních odpadů (SDO) představuje nejen environmentální nezbytnost, ale také strategickou příležitost, jak nahradit primární suroviny, jejichž dostupnost se postupně snižuje. Současně s vysokou produkcí SDO se Česká republika potýká s postupným vyčerpáváním zásob přírodního kameniva v dosud provozovaných pískovnách a kamenolomech. Tato situace se dotýká nejen výroby betonu, ale i celé řady dalších stavebních odvětví, které jsou na dodávkách kameniva bezprostředně závislé [1].

Jedním z nejdůležitějších dokumentů zabývajícím se odpadovým hospodářstvím v ČR je plán odpadového hospodářství na období 2025–2035, jeho vize zní „Česká republika maximálně předchází vzniku odpadů a efektivně zhodnocuje veškerý potenciál produkovaných odpadů“. Cílem odpadového hospodářství ČR zpracovaným Ministerstvem životního prostředí je do roku 2030 zvýšit míru recyklace stavebních odpadů na 83 % (s výjimkou zemin) a do roku 2035 zvýšit míru recyklace SDO na 87 % (s výjimkou zemin). Tento dokument o odpadovém hospodářství zároveň stanovuje zásady, které mají řídit další postup v nakládání s odpady [2, 3].

Tabulka 1: Očekávaný tok SDO dle plánu odpadového hospodářství ČR [3]

Dle Vyhlášky č. 93/2016 Sb., tzv. Katalogu odpadů, neřadíme SDO do sekce komunálního odpadu, ale spadá do samostatné sekce s číselným označením 17 a názvem „Stavební a demoliční odpady“ (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst). Tato skupina odpadu je pak dále řazena do osmi kategorií s konkrétním popisem daného stavebního materiálu. SDO se tedy skládá z rozmanitých druhů materiálů jako beton, keramika či cihelné výrobky, zemina a kontaminanty, popřípadě sádra, omítka, dřevo nebo kovy a plast. Vlastnosti a množství jednotlivých odpadů jsou dány charakterem stavebních a demoličních činností, ale především charakterem stavby [4].

Tabulka 2: Rozdělení SDO dle vyhlášky č. 8/2021 [5]
Skupina	Odpad	2020 [kt]
17	Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)	25 050
17 01	Beton, cihly, tašky a keramika	4 620
17 02	Dřevo, sklo, plasty	100
17 03	Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu	735
17 04	Kovy (včetně jejich slitin)	2 495
17 05	Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení, vytěžená jalová hornina a hlušina	16 224
17 06	Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu	79
17 08	Stavební materiály na bázi sádry	11
17 09	Jiné stavební a demoliční odpady	702

Stavební a demoliční odpad je z větší části tvořen inertním materiálem, jenž po určité úpravě a vhodné recyklaci může nahradit část přírodního kameniva v betonu. Ovšem recyklace je na našem území oproti jiným státům Evropy vcelku zanedbanou technologií. Je potřebné si uvědomit, že s lepší recyklační technologií budou vznikat recykláty vyšších kvalit. Samozřejmě se nedají ovlivnit vlastnosti materiálu jako takové, ale spíše odstranění nečistot, které negativně ovlivňují jak vlastnosti recyklátů, tak vlastnosti výsledných betonů. Cihelné zdivo a keramický odpad je jedním z nejvíce zastoupených materiálů v SDO. Pro použití do betonu je nezbytné určit nejdříve jeho vlastnosti, ale také to, jak se tyto vlastnosti mění vzhledem k odlišným zdrojům původu tohoto recyklovaného kameniva [4].

2. Recyklované cihelné a betonové kamenivo do betonu

Betony s použitím cihelného recyklátu, často označované jako cihlobetony, se již v České republice vyrábějí, avšak podíl recyklovaného kameniva se v praxi zatím pohybuje pouze v relativně nízkých hodnotách často jen do 20% náhrady přírodních kameniv. Tento stav je ovlivněn nejen dosud nedostatečnou legislativní podporou, ale také určitou nedůvěrou k cihelným recyklátům, která souvisí s jejich proměnlivou kvalitou a specifickými vlastnostmi. Lepší situace panuje v oblasti využívání betonových recyklátů, které jsou díky vlastnostem, které se blíží přírodním kamenivům, vhodnější náhradou přírodního kameniva. Problémem je však jejich nedostatek na trhu, způsobený omezeným množstvím vhodných demolic i vysokou poptávkou ze stavební praxe [6].

Obr. 1: zpracování SDO na cihelné recyklované kamenivo [7]

Cihelný recyklát vzniká drcením cihelného zdiva nebo keramických odpadů (střešní tašky) při demolicích. Recyklát je zařazen do kategorie inertních odpadů, tedy takových, které nepodléhají podstatným fyzikálním, chemickým ani biologickým změnám a nesmí představovat riziko pro životní prostředí ani lidské zdraví. Výsledné vlastnosti cihelných recyklátů jsou závislé na kvalitě demoličních odpadů, ze kterých je kamenivo vyráběno.

Kvalita cihelných výrobků, a i výsledného cihelného recyklátu, je ovlivněna širokou škálou faktorů. Zcela zásadní je technologie výroby, která zahrnuje jak proces sušení, tak režim výpalu keramického střepu. Tyto parametry určují konečnou strukturu střepu, míru slinutí a podíl otevřených a uzavřených pórů. Stejně významné jsou chemické a mineralogické vlastnosti výchozí suroviny. Všechny tyto faktory se přímo odrážejí v klíčových vlastnostech cihel a cihelného recyklátu, jako je pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, nasákavost, odolnost proti rázu, otěruvzdornost a mrazuvzdornost. Cihly vyšší kvality vykazují hutnější strukturu, která se projevuje vyšší pevností a současně nižší nasákavostí. Naopak cihly vyráběné při nižších teplotách nebo s nevhodným složením mohou mít zvýšenou pórovitost, nižší pevnost a po rozdrcení poskytují recyklát s horšími mechanickými parametry a vyšší objemovou nestálostí [8].

Mezi stěžejní vlastnosti recyklovaného kameniva patří objemová hmotnost, pórovitost a nasákavost, dále tvarový index, křivka zrnitosti a odolnost proti drcení a otěru [9]. Betonové recyklované kamenivo vykazuje oproti přírodnímu kamenivu vyšší nasákavost a pórovitost. Tvar zrna betonových recyklátů a křivka zrnitosti je závislá na technologii recyklace. Při použití odrazového drtiče lze docílit kubického tvaru zrn s tvarovým indexem od 0,14 do 0,25. Křivka zrnitosti se u hrubé frakce betonových recyklátů oproti křivkám zrnitosti hrubého přírodního kameniva liší pouze minimálně. Rozdíl je však u drobné frakce betonových recyklátů, u kterých lze oproti přírodním kamenivům pozorovat na křivce zrnitosti vyšší obsah větších zrn [10].

3. Legislativa a požadavky na recyklovaná kameniva v ČR

Pro druhotné suroviny a recyklované materiály platí obdobné postupy jako pro výrobky z primárních surovin. Při uvádění recyklovaného kameniva na trh musí výrobce nejprve určit vhodné použití výrobku, protože zná jeho vlastnosti a původ stavebního a demoličního odpadu. U recyklovaných materiálů se uplatňují stejné postupy jako u běžných stavebních výrobků z primárních surovin. Na recyklované kamenivo se stejně jako na kamenivo přírodní vztahují podmínky pro uvádění stavebních výrobků na jednotný evropský trh dle Nařízení (EU) č. 305/2011. Pokud je recyklované kamenivo určeno pro konkrétní konstrukční použití (např. jako kamenivo do betonu, pro směsi nebo zásypy), musí výrobce doložit, že splňuje příslušné právní a technické požadavky – například vydat prohlášení o vlastnostech a označit výrobek značkou CE, pokud spadá do harmonizované oblasti stavebních výrobků podle evropských předpisů. V některých případech, kdy výrobek spadá do oblasti neharmonizované, je nutné vypracovat prohlášení o shodě podle českých technických požadavků [11].

Pokud výrobce bude uvádět na trh výrobek jako kamenivo do betonu, spadá to do harmonizované sféry a existuje několik harmonizovaných norem, které určují vlastnosti kameniv z recyklátu:

ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu
ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch

Využívání recyklovaného kameniva je do betonu výrazně omezeno nedostatečnou normativní podporou. Platné technické normy byly vytvořeny pro přírodní kameniva a v době, kdy problematika využívání recyklovaných materiálů nebyla považována za zásadní. Obtížná situace tak vzniká jak pro výrobce recyklovaného kameniva, tak pro výrobce betonu, kteří tento materiál využívají. Výrobci recyklovaného kameniva jsou navíc nuceni podstupovat řadu časově i administrativně náročných kroků, aby mohlo být recyklované kamenivo klasifikováno jako výrobek. Tlak na začleňování recyklátů vychází ze snahy snížit environmentální zátěž stavebnictví a podpořit principy cirkulární ekonomiky [11].

V posledních měsících jsou připravovány podklady pro reálnou možnost legislativních změn ve využívání betonových a cihelných recyklátů, které reflektují současné možnosti nakládání se SDO. Např. pro cihelné recyklované kamenivo je uvažována následující metodika třídění, zkoušení až po požadavky na betony vyrobené s cihelným recyklátem.

Následující navržené tabulky by řešily základní požadavky zkoušek recyklátů pro recyklační dvory a nutné kontrolní zkoušky na cihelných recyklátech.

Tabulka 3: Identifikační zkoušky recyklovaného kameniva pro SDO
Parametr	Norma	Poznámka
Objemová hmotnost	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.5
Alkalicko křemičitá reakce	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.7.3, Příloha G, čl. 3.2
Chloridy	ČSN EN 12620+A1, Příloha G, čl. 1.2
Složky obsahující sírany	ČSN EN 12620+A1, čl. 6.3
Nebezpečné látky	Dle vyhlášky	povinnost organizace zpracovávající SDO

Tabulka 4: Kontrolní zkoušky cihelného kameniva pro výrobce recyklátu
Parametr	Norma	Frakce	Typ cihelného recyklátu
Parametr	Norma	Frakce	Typ I	Typ II
Klasifikace složek	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.8	FL – Plovoucí částice [cm³/kg]	< 2,0	< 5,0
Klasifikace složek	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.8	Rb – Cihla, keramika [%]	≤60	≤40 (50)
Zrnitost kameniva	ČSN EN 12620+A1, čl. 4.3		Obsah 0/4 ≤ 40 %	Obsah 0/4 50–70 %
Obsah jemných částic	ČSN EN 12620+A1, čl. 4.6		≤ 4,0 %	4,0–9,0 %
Objemová hmotnost zrn kameniva	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.5		≥1900 kg/m³	Bez omezení
Nasákavost kameniva	ČSN EN 12620+A1, čl. 5.5		≤14 %	Bez omezení
Tvarový index	ČSN EN 12620+A1, čl. 4.4	4/8	SI₁₅, SI₂₀	SI₃₅, SI₄₀, SI₅₅
		8/16	SI₁₅, SI₂₀	SI₃₅, SI₄₀, SI₅₅
		16/22	SI₁₅, SI₂₀	SI₃₅, SI₄₀, SI₅₅
¹⁾Ekvivalent písku	ČSN EN 12620+A1, Příloha D, EN 933-8
²⁾Methylenová modř	ČSN EN 12620+A1, Příloha D, EN 933-9
Pozn.: 1), 2) Výběr jedné ze zkoušek

Na základě laboratorních experimentů, které hodnotily cihelné recykláty z různých recyklačních dvorů napříč ČR a jejich výsledků, se jeví reálné použití cihelných recyklátů ve vyšších náhradách, než současně povolených, pro následující pevnostní třídy a stupně vlivu prostředí (viz Tab. 5). Uvažuje se o používání širokých frakcí např. 4/22 či 0/22 mm.

Tabulka 5: Stupeň využitenosti cihleného recyklovaného kameniva do betonu
Typ cihelného recyklátu	Pevnostní třída a stupeň vlivu prostředí
Typ cihelného recyklátu	C 12/15 X0	C 16/20 X0	C 20/25 X0, XC1	C 25/30 X0, XC1, XC2, XD1
Typ I	až 100 %	až 100 %	až 100 %	max. 50 %
Typ II	až 100 %	max. 50 %	–	–
Pozn.:^*50/100% náhrada cihelného kameniva nelze použít pro konstrukční betony v prostředí XA a XF.

4. Závěr

Použití recyklovaného kameniva do betonu je výrazně omezeno nedostatečnou normativní podporou. Normy, které se v České republice zabývají recyklovaným kamenivem a použitím bv betonech jsou ČSN EN 206+A2 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu a ČSN P 73 2404 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda – Doplňující informace. Obecně se v těchto normách rozlišují dva druhy recyklovaného kameniva používaného do betonu. Typ A je recyklované kamenivo ze známého zdroje vzniklé drcením betonu. Typ B je recyklát ze stavební sutě, ve kterém už může být více například cihelné složky (stále ale převládá betonová část). Norma ČSN EN 206+A2 připouští použití recyklovaného kameniva v betonu pouze ve formě hrubé frakce nad 4 mm. Zároveň neumožňuje 100% náhradu přírodního kameniva recyklátem, ale povoluje pouze omezený podíl náhrady, který je závislý na stupni vlivu prostředí. V současné době jsou připravovány podklady pro návrh revize ČSN P 73 2404, které budou jasně definovat postupy stanovení vlastností a požadavků na recyklované cihelné a betonové kamenivo z SDO pro betony pevnostních tříd vyšších než C 12/15 a stupně vlivu prostředí X0, XC, XD, XF, XA.

5. Poděkování

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu č. SS07010045 „Využití stavebních a demoličních odpadů pro výrobu cementových kompozitů se solidifikačním účinkem a sníženým dopadem na životní prostředí“, podpořeného Technologická agentura České republiky.

6. Literatura

The EU Construction & Demolition Waste Management Protocol (2024 updated edition). Online. Dostupné z:
https://build-up.ec.europa.eu/en/resources-and-tools/publications/eu-construction-demolition-waste-management-protocol-2024-updated. [cit. 2025-12-02].
CHŘIBKOVÁ, Šárka. Studium možností využívání cihelných recyklátů v betonech jako náhrady přírodních kameniv v konstrukčních betonech. Diplomová práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí prof. Ing. Rudolf Hela, CSc., 2026.
Plán odpadového hospodářství České republiky na období 2025–2035. Online. Dostupné z:
https://mzp.gov.cz/system/files/2025-08/OCEO-POH_CR_2025_2035_Final-23072025_0.pdf. [cit. 2025-11-28].
PIJÁČKOVÁ, Erika. Vývoj receptur betonů s recyklovaným cihelným kamenivem jako částečné či úplné náhrady přírodních kameniv. Diplomová práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílců. Vedoucí prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů). In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010-2022 [cit. 13. 12. 2022]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-8.
HELA, Rudolf a KŘÍŽOVÁ, Klára. Vývoj normové legislativy pro použití recyklovaných kameniv ve výrobě betonu. Online. Dostupné z: https://www.arsm.cz/aktualita/sbornik-konference-recycling-2025/. [cit. 2025-12-02].
YOUSSEF, Omnia F. Sustainable concrete with recycled brick and ceramic aggregates: A statistical validation and performance evaluation. Online. 2025. Dostupné z: https://doi.org/https://doi.org/10.1016/j.nxmate.2025.101319. [cit. 2025-12-08].
HELA, Rudolf a KŘÍŽOVÁ, Klára. Možnosti využívání cihelných a betonových recyklátů jako náhrady přírodních kameniv pro výrobu betonů. Online. Dostupné z: https://www.odpadoveforum.cz/TVIP2025/prispevky/104.pdf. [cit. 2025-12-16].
McNeil, K., Kang, T.HK. Recycled Concrete Aggregates: A Review. Int J Concr Struct Mater 7, 61–69 (2013).
https://doi.org/10.1007/s40069-013-0032-5.
González-Taboada, I., González-Fonteboa, B., Martínez-Abella, F., & Carro-López, D. (2016). Study of recycled concrete aggregate quality and its relationship with recycled concrete compressive strength using database analysis. Materiales De Construcción, 66(323), e089. https://doi.org/10.3989/mc.2016.06415.
Pravidla pro uvádění výrobků na trh pro stavební výrobky vyrobené z odpadů. Online. 2025. Dostupné z:
https://mpo.gov.cz/cz/prumysl/prumysl-a-zivotni-prostredi/vyjadreni-mpo-dle-zakona-o-odpadech/pravidla-pro-uvadeni-vyrobku-na-trh-pro-stavebni-vyrobky-vyrobene-z-odpadu--275587/. [cit. 2025-12-18].

English Synopsis

Requirements for the Properties of Recycled Bricks and Concrete and Concrete Made from Them

The article deals with the possibilities of using recycled brick and concrete aggregates for the production of modern concretes. It focuses on the sorting of construction and demolition waste with regard to the need to ensure suitable recycling technologies and obtaining high-quality recycled aggregates. The basic properties of recycled aggregates and their potential use in production according to current standards are described.