Vlhkost spodní stavby je velmi nepříjemná a je nákladné ji odstranit. Jednou z na trhu nabízených možností je odvlhčování zdiva založené na principu magnetokinetické energie a nízkofrekvenčního magnetického pole. Tato metoda však není v korelaci s dosud známými znalostmi přírodních věd, není ověřitelná současnými běžně dostupnými metodami a postupy.
Obytné prostředí bohužel není z hlediska mikroklimatických podmínek, větrání a koncentrací škodlivin v ovzduší ošetřeno v ČR žádným legislativním dokumentem. Dílčí informace můžeme nalézt v několika technických normách. V současnosti se navíc v případě zajištění přirozené infiltrace dostávají mnohdy do protikladu požadavky na zajištění minimálních tepelných ztrát a hygienické požadavky na větrání.
Využití solárních soustav s fasádními velkoplošnými kolektory v panelové zástavbě lze u nás přiřadit k nevídaným prozatím spíše ojedinělým jevům. Článek je výtahem z bakalářské práce s možností zajímavého potenciálu využití takovéto soustavy v panelové zástavbě konkrétně pražského sídliště Barrandov. Zajímavá je i myšlenka v opakovatelnosti v panelových sídlištích u nás.
Rozhovor s doc. Ing. Karlem Kabelem, CSc., vedoucím katedry technických zařízení budov na stavební fakultě ČVUT v Praze. Pasivní domy jsou trochu otázkou módy a trochu přístupu státu – v Rakousku jsou pasivní domy podporovány státem, tak si je mnozí pořizují. U nás si zase lidé s podporou státu pořídili napřed přímotopy, pak tepelná čerpadla či plyn.
Recenzovaný Článek navazuje na první díl, který byl věnován obecnému popisu stavby. Druhý díl popisuje koncepci řešení vytápění, větrání a regulace. Teplovzdušné vytápění doplňuje originální sálavá plocha přizpůsobená podmínkám nízkoenergetického domu.
Systém vyhřívání komunikace slouží k odtávání padajícího sněhu z komunikace tím, že udržuje povrchovou teplotu nad bodem mrazu na doporučené hodnotě +4°C. Tento systém není primárně určen k odtávání větších vrstev již napadlého sněhu, proto musí být provozován v pohotovostním stavu trvale v průběhu celého zimního období.
Okna jako součást vnějšího pláště budovy prošla v posledních letech zásadním vývojem motivovaným snahou o minimalizaci tepelných ztrát. Současně se zvyšování tepelného odporu oken vzrostla jejich vzduchová nepropustnost. Článek rozebírá možnosti eliminace negativních dopadů tohoto trendu na vnitřní prostředí budov