Záměr urychlit povolovací procesy po 1. 7. 2024 se zatím nenaplnil
Podle 65 % dotázaných stavebních společností přinesly legislativní změny nové komplikace, a povolování staveb neurychlily. Místo očekávaného zjednodušení došlo ke komplikacím a dalšímu zpoždění.
Ilustrační obrázek, digitalizace stavebního řízení, foto D. Kopačková, redakce
Dopady digitalizace stavebního řízení v kostce podle průzkumu CEEC Research:
- 36 % stavebních firem zaznamenalo pokles tržeb
- 18 % o tolik procent v průměru klesly stavebním firmám tržby vlivem DSŘ
- 38 % stavebních firem pocítilo pokles v objemu zakázek
- 19 % o tolik procent v průměru klesl stavebním firmám objem zakázek vlivem DSŘ
- 54 % dotázaných stavebních firem uvedlo, že digitalizace negativně ovlivnila výběrová řízení
Systém digitálního stavebního řízení (DSŘ) byl spuštěn 1. července 2024. Průzkumu k aktuálnímu stavu na jaře 2025, ke kterému se vztahuje tisková zpráva CEEC Research se zapojily velké, střední i menší společnosti.
Nespolehlivý a zdlouhavý přenos dokumentace a příloh v rámci stavebních řízení
„Naším nejvýraznějším aktuálním problémem jsou potíže spojené s požadavkem využívat portál stavebníka pro přenos dokumentace a příloh v rámci stavebních řízení, konkrétně zejména nespolehlivost přenosu k úřadům – administrativní zátěž spojená s opakovaným nahráváním dokumentace na portál při změnách, a nesoulad mezi portálem stavebníka a lokálními systémy úřadů. To způsobuje nutnost opakovaného doplňování dokumentace nebo příloh řízení. Dočasným řešením by mohlo být umožnění přenosu dokumentů prostřednictvím datových schránek, což však současná legislativa neumožňuje. Nezbytná je co nejrychlejší stabilizace portálu stavebníka a jeho efektivní integrace s navazujícími procesy a systémy,“ uvádí v tiskové zprávě CEEC Research Ondřej Budík, generální ředitel a jednatel společnosti HBH Projekt.
Nejistota ohledně správnosti postupů, administrativní zmatek a vyšší riziko vzniku dodatečných nákladů
„Mezi hlavní problémy patří prodlevy ve schvalovacích procesech, nejistota ohledně správnosti postupů, administrativní zmatek a vyšší riziko vzniku dodatečných nákladů. K zásadním změnám, které by mohly digitalizaci stavebního řízení zlepšit, patří zejména důkladnější příprava a testování systému před jeho ostrým spuštěním, zjednodušení procesů pro žadatele, jednotná metodika a školení úředníků a lepší koordinace mezi státní správou a odbornou veřejností,“ popsal Kamil Jeřábek, generální ředitel a jednatel společnosti Wienerberger.
Výběrová řízení se zpožďují
Až 54 % dotázaných stavebních firem uvedlo, že digitalizace negativně ovlivnila také výběrová řízení. Nefunkční systémy způsobují značná zpoždění ve schvalovacích procesech, což negativně ovlivňuje stavební firmy i veřejnou správu. Tato neefektivita vede k prodlužování lhůt pro získání stavebních povolení, zvyšování nákladů na realizaci projektů a v některých případech až k pozastavení stavebních záměrů.
„Celkově to vedlo k prodlení v oblasti schvalování projektů, realizaci staveb i odsunu kolaudačních řízení. Mělo to tedy významný dopad představující zpoždění v související administrativě. Digitalizace stavebního řízení je dobrou cestou, ale je potřeba provést důkladnou analýzu potřeb úředníků, kteří danou administrativu vykonávají, hovořit s nimi a teprve na základě takové analýzy postupně nastartovat proces digitalizace,“ prohlásil Tomáš Koranda, předseda představenstva společnosti HOCHTIEF.
Zdroj: Tisková zpráva CEEC Research, autor Jiří Uhlíř
