Typy uhlíkové oceli - nejobvyklejšího materiálu pro kovovýrobu
Základní typy uhlíkové oceli jsou celkem tři. Každý jednotlivě určuje právě obsah uhlíku, který dodává oceli konkrétní vlastnosti.
Nízkouhlíková ocel
Má obsah C v rozmezí 0,02-0,25 %. Nazývá se také někdy „měkkou“, což nejlépe vyjadřuje právě její základní charakteristiku. Hodí se pro širokou škálu aplikací, její výhodou je tvárnost. Výrobky z nízkouhlíkové oceli je možné zpracovat kováním, řezáním, je i dobře svařitelná. Lze ji ohýbat za studena nebo tepelně upravit pro zvýšení odolnosti proti mechanickému opotřebení. Typickými výrobky z nízkouhlíkové oceli jsou řetězy, dráty, tyče, nýty, šrouby a ocelové plechy.
Středněuhlíková ocel
Má obsah C v rozmezí 0,25-0,6 %. Tam, kde je stále třeba zachovat alespoň částečnou plasticitu a houževnatost, ale zároveň se vyžaduje i vyšší pevnost než u nízkouhlíkové oceli, najde uplatnění ocel středněuhlíková. Upravuje se především kalením a temperováním tak, aby byla dobře využitelná ve stavebnictví nebo pro konstrukce mechanicky namáhaných dílů strojů a zařízení. K tomu ji předurčuje dobrá obrobitelnost, zároveň je ale obtížněji svařitelná. Využívá se také jako výchozí surovina pro výrobu nerezové oceli.
Víte, že nerezový materiál lze objednat výhodně a pohodlně online? Stačí navštívit moderní e-shop www.atreon.cz.
Vysokouhlíková ocel
Obsahuje C v rozmezí 0,6 -1,7 %. Extrémní hodnoty pevnosti, odolnosti povrchu a tvrdosti lze dosáhnout navýšením podílu uhlíku nad hranici 0,6 %. Pro finální použití je vysoce uhlíková ocel zušlechtěna popouštěním po dlouhou dobu. Namáhání ložisek, ocelových rámů neb třeba řezných nástrojů - přesně to je svět oceli s vysokým obsahem uhlíku.
