Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Sněmovna stvrdila nižší platby za vynětí půdy pro rodinné domy

Za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz. Sněmovna včera stvrdila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Sněmovna odmítla návrh Senátu, který chtěl zrušit souhlas úřadů s vynětím půdy uvnitř zastavěných částí obcí pro rodinné domy i veřejně prospěšné stavby. Tím by se poplatky v těchto případech ani nestanovovaly. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Původní poslanecký návrh z pera poslanců TOP 09 a Starostů počítal s tím, že by se za vynětí půdy, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. Poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Sněmovna však na návrh zemědělského výboru přijala novelu zákona v podobě, která počítala s nižšími poplatky.

Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) uvedl, že v případě přijetí senátní verze by se obával vzniku potenciálního developerského eldoráda ve volné krajině pod záminkou veřejné prospěšnosti. Sněmovní verze naproti tomu podle něj splňuje to podstatné, co předkladatelé požadovali. Se senátní verzí nesouhlasil ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něj senátní návrh půdní fond ohrožuje.

Senátoři mimo jiné doporučili, aby souhlas obce či kraje jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu nebyl třeba pro vynětí půdy v zastavěném území pro výstavbu veřejně prospěšné stavby. Neměl by být třeba ani pro individuální stavbu rodinných domů. Sněmovna však tento návrh dnes odmítla a prosadila svoji verzi novely.

"Rodiny budou mít snadnější cestu k vlastnímu bydlení," řekla spoluautorka předlohy Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). "Zatímco dnes musí, pokud si chtějí postavit dům, platit státu za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu vysoké částky, nově se tento poplatek radikálně sníží. Pozitivní věc přinese zákon také obcím a krajům, které nebudou muset státu platit poplatek za vynětí půdy pro stavbu komunikací," dodala.

Stavebníci budou podle přijaté novely hradit poplatek určený jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36.000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. U veřejně prospěšných staveb v zastavěném území v prolukách do půl hektaru už nemá být zapotřebí souhlas úřadů s vynětím.

Sněmovna rovněž omezila vydávání státní zemědělské půdy

Učinila tak novelou zákona o Státním pozemkovém úřadu, která má omezit vydávání státní zemědělské půdy. Poslancům ji vrátil Senát s pozměňovacím návrhem, který měl kromě jiného zachovat možnost bezúplatného převodu státních pozemků obcím pro výstavbu bydlení. Poslanci však tento návrh odmítli, novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu schválili v původním sněmovním znění. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Novela má pozemkovému úřadu také umožnit nakupovat a hospodařit s pozemky, které bude potřebovat k pozemkovým úpravám nebo ke stavbě dálnic a přehrad. Státu nyní schází půda na dokončení restitucí, ale třeba i na případnou směnu kvůli stavbám dálnic či protipovodňových hrází. Stát se proto snaží další prodeje státní půdy utnout. Zbývající restituenti, kteří mohou ještě nárokovat až 300.000 hektarů zemědělské půdy, by měli být vyplaceni. Dostat mají zhruba půl miliardy korun.

Novela kvůli zachování státní rezervy půdy ruší mimo jiné možnost převodů státní půdy vlastníkům sousedících pozemků, pokud převáděná půda nepřesahuje deset procent rozlohy sousedního pozemku. Podle vlády byla navíc využitelnost tohoto ustanovení v praxi mizivá.

Norma má také na zásah Sněmovny umožnit zahrádkářům požádat o převod půdy pod zahrádkářskými a chatovými osadami, a to za cenu obvyklou. Žádost budou moci podat do 31. prosince 2018. Týká se to osad, které vznikly před 1. říjnem 1976. Do zákona tak vrací ustanovení, které pozbylo platnosti k 31. prosinci 2013.

Poslanci při projednávání ve Sněmovně vložili do novely pravidlo, aby v případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem musel kraj přednostně nabídnout pozemkovému úřadu nemovité věci, které předtím bezúplatně získal od bývalého Pozemkového fondu pro činnost školy.

 
 
Reklama