Quadrio – Návrat k městu – rok od otevření nové polyfunkční budovy v centru Prahy

Datum: 7.12.2015  |  Autor: Ing. arch. Petr Kučera, Jakub Cigler architekti  |  Recenzent: Ing. arch. Oldřich Rejl

V říjnu 2015 to byl již rok, kdy se v centru Prahy nad stanicí metra Národní otevřel nový polyfunkční objekt Quadrio společnosti CPI Property Group. Zahrnuje v sobě nejen obchodní a kancelářské plochy, ale také bytový dům, veřejnou pasáž a výstup ze stanice metra. Po téměř třiceti letech se tak v roce 2014 zacelila další jizva, kterou na tváři historického jádra města způsobila výstavba metra, provázená na povrchu plošnými demolicemi původní zástavby a její náhradou za jednopodlažní povrchové vestibuly, hodící se spíše na okraj města nežli do jeho centra. Zároveň zde vznikl nový veřejný městský prostor, kamenné náměstí, což je v případě podobných projektů spíše vzácnou výjimkou než pravidlem.

Quadrio nahradilo jizvu na tváři města

Fotogalerie

Struktura každého historického města je charakterizována klasickou blokovou zástavbou, ať už rostlou nebo plánovitě založenou. Pravidelné či nepravidelné městské bloky jasně vymezují okolní veřejná prostranství a definují tak jejich základní typy: ulice, náměstí, plácky, zákoutí, průchody, zahrady a další. Součástí živého města jsou také obchody a služby v parteru přilehlých staveb, sloužící jako aktivní rozhraní mezi veřejným prostorem vně stavby a privátním uvnitř.

Ne jinak tomu bylo v případě našeho bloku, nepravidelně vymezeného v rámci Nového Města ulicemi Spálená, Purkyňova, Vladislavova a Charvátova již v průběhu 14. století. Po celá staletí byl kompaktně zastavěn stavbami různého stáří a účelu. Ničím zvláštním nevynikal z různorodé mozaiky pražských domovních bloků, byl součástí tradiční městské struktury. Situace se však změnila s výstavbou stanice metra Národní v letech 1977 až 1985. Celý blok historických domů byl stržen a nahrazen jednopodlažním pavilonem povrchového vestibulu, doplněného nepřehlédnutelným výdechem metra. Zbytkový prostor byl využit pro zřízení volné plochy s několika stromy, betonovými květináči a vodní plochou s proskleným uměleckým prvkem. Tento nový veřejný prostor byl však charakteru okolního prostředí a jeho zástavby zcela cizí. Namísto jasně definovaných ulic a prostorů zde vznikla bezbřehá plocha dlažby, obklopená odkrytými fasádami okolních domů. Uprostřed tohoto „kráteru“ ve struktuře města se usadil téměř transparentní pavilon s velkou plochou střechou, svým pojetím a výškou vhodný do rozvolněné modernistické zástavby sídliště než do historického jádra města.

Stanice metra Národní však nebyla jediným místem, kde byl tento bezohledný přístup ke klasické struktuře města uplatněn. Podobné povrchové vestibuly obklopené neurčitým prostranstvím, jejichž výstavbě předcházela celoplošná demolice stávající zástavby, vyrostly v osmdesátých letech rovněž na Andělu, Florenci a Karlově náměstí. Netrvalo dlouho, aby se ukázalo, jak jsou tato řešení v centru města nevhodná. Takto vzniklá veřejná prostranství totiž nemohla konkurovat tradičním městským prostorům, a tak se rychle stala spíše vnitřní periferií a magnetem negativních sociálních jevů, jako je bezdomovectví, vandalismus a zvýšená kriminalita. Namísto klidové oázy v centru města se tak staly spíše jeho vředy, zanedbanými prostory, kterým se po setmění každý rád vyhnul.

Na cestě k nápravě

Vzniklou urbanistickou chybu si začalo vedení města uvědomovat již v devadesátých letech, kdy se objevily první návrhy na zástavbu ploch povrchových vestibulů na Andělu a Karlově náměstí a tím i snahu lépe začlenit výstupy z metra do prostředí kompaktního mětského centra. Záměr prodat pozemky Dopravního podniku hl. m. Prahy na Národní schválila městská rada v roce 1998. Zastavovací podmínky, prostorové regulativy a požadavky na funkční využití nové zástavby Národní byly sestaveny na základě výsledků soutěže, vypsané Útvarem hlavního města Prahy v říjnu roku 2000. Základní ideou se stala obnova tradičního městského bloku a tím i uliční fronty do ulice Spálená a Purkyňova. Požadavek na zachování veřejného prostoru byl zohledněn vymezením menšího náměstí na nároží ulic Vladislavova a Charvátova. Oproti původní neuchopitelné volné ploše se však jedná o přiměřeně velký prostor, jasně ohraničený přilehlými fasádami s aktivním obchodním parterem, tedy skutečné náměstí. V zastavovacích podmínkách byly jasně stanoveny také požadavky z hlediska prostupnosti nově vzniklého bloku, především propojení okolních prostorů pasážemi, umístění vnitřního atria ve středu bloku a vymezení širokého podloubí směrem k tramvajové zastávce ve Spálené ulici. Z hlediska funkčního využití novostavby byl kladen důraz na polyfunkčnost objektu, tedy přiměřené zastoupení ploch obchodních, kancelářských a bytových.

Projekční práce a realizace

Soutěž na podobu nové zástavby Národní, výběr jejího investora a kupce potřebných pozemků proběhla v roce 2002. Vítězem se stala investorská a developerská skupina COPA Leisure s návrhem ateliéru Cigler Marani Architects. Projekční práce probíhali v letech 2004 až 2007 a povolovací řízení zabralo několik dalších let, kdy bylo nutné projekt koordinovat s požadavky Dopravního podniku ohledně dispozičního řešení nového vestibulu stanice metra Národní, jeho provozního a technického zázemí, včetně nové pozice povrchových výdechů vzduchotechniky. Zahájení výkopových a stavebních prací předcházel záchranný archeologický výzkum, který probíhal v letech 2009 až 2010. Kromě desetitisíců předmětů zde byly nalezeny také unikátní židovské náhrobky, hroby ranně středověkého pohřebiště a hlavně zasypané gotické sklepy původní historické zástavby Spálené ulice, zbořené při výstavbě metra. Ohledně jejich dalšího osudu byly následně svedeny mnohé diskuse mezi památkáři, odbornou veřejností a investorem, které vyústily roku 2011 v rozhodnutí Ministerstva kultury prohlásit kulturní památkou severní část gotických sklepů na ploše bývalých domů čp. 69 a 70, přiléhající k obchodnímu domu MY. Tomu musela být následně přizpůsobena projektová dokumentace. V polovině roku 2011 do projektu vstoupila investorská a developerská společnost CPI Property Group, která o dva roky později získala stoprocentní podíl a projekt Copa Centrum Národní přejmenovala na Quadrio.

Samotná stavba probíhala v letech 2012 až 2014 a provázela ji téměř dvouletá výluka stanice metra Národní, která byla mezitím kompletně rekonstruována společností Metrostav. Stavební práce přímo v historickém centru města představovali náročný úkol z hlediska jejich organizace, a to vzhledem k poloze stavby v hustě zastavěné oblasti, a tím značně omezenému staveništnímu záboru. Po odstranění stávající stavby povrchového vestibulu metra byla vyhloubena stavební jáma o objemu téměř 100 tisíc metrů krychlových, jež dosáhla rekordní hloubky 24 metrů pod zemí. Zastavila se tak 15 metrů nad horní konstrukcí stanice metra. Vzhledem k významnému vlivu provozu metra na novostavbu byla nosná konstrukce stavby celoplošně oddělena antivibračními deskami od podzemních stěn a od vnější nosné konstrukce metra tak, aby bylo v co nejvyšší míře zamezeno přenosu vibrací z vnějšího prostředí do budovy. Hloubení stavební jámy a následující stavbu zároveň stěžovala přítomnost památkově chráněného gotického sklepení u Spálené ulice, které muselo být vyčištěno a dostatečně zajištěno proti poškození. Vstup do sklepních prostorů je umožněn poklopem z prostoru podloubí novostavby. Po šesti měsících od dokončení stavební jámy dosáhla stavba v březnu 2014 svého nejvyššího bodu ve výšce 35 metrů nad zemí. Obchodní část multifunkčního komplexu Quadrio byla slavnostně otevřena 31. října 2014.

Urbanistické řešení

Základní ideou návrhu z hlediska objemu novostavby a jejího kontextu k okolní, značně různorodé zástavbě, bylo nevytvářet na uvolněné ploše jednolitý monoblok stejné výšky, který by byl danému prostředí zcela cizí. Z tohoto důvodu byl celkový objem novostavby, definovanými uličními čarami, rozčleněn na šest samostatných, avšak vzájemně propojených budov, lépe odpovídajících tradiční struktuře městské zástavby. Hlavní část komplexu je tvořena čtveřicí budov, které jsou umístěny v nárožních polohách bloku a vymezují tak jeho obrys. Do jednoho prostorově členěného celku jsou sjednoceny pátou budovu ve středu bloku, vytvářející v přízemí veřejnou městskou pasáž, spojující ulici Spálenou s Charvátovou. Tato pasáž přispívá nejen k lepší průchodnosti bloku, ale zároveň vytváří začátek pěší cesty od stanice metra Národní přes Jungmannovu ulici a Františkánskou zahradu na Václavské náměstí. Doplňuje tak jedinečný labyrint rozmanitých pasáží a průchodů skrze domovní bloky, specifický právě pro historické jádro Prahy. Do Spálené ulice je orientováno hluboké podloubí v celé šířce průčelí, do kterého na nároží Purkyňovy ulice ústí nový výstup ze stanice metra. Tento specifický prostor bez jediné svislé překážky v podobě sloupu rozšiřuje chodník v blízkosti vysoce frekventované tramvajové zastávky a zároveň kryje chodce v případě nepříznivého počasí. Šestou budovu představuje jednoduchá kubická hmota bytového domu, umístěná solitérně na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova. S obchodně-administrativní částí komplexu je propojena pouze v rámci podzemních podlaží a krytým průchodem v přízemí. Objekt svou severní fasádou uzavírá nové náměstí, vznikající v rámci zástavby celého bloku podél ulice Vladislavova a Charvátova.

Quadrio a náměstí s plastikou Hlava Franze Kafky, pohled od ulice Vladislavova
Quadrio a náměstí s plastikou Hlava Franze Kafky, pohled od ulice Vladislavova

Architektonické řešení

Architektonické řešení fasád, které jsou jednotícím prvkem jinak značně členité budovy, vychází z myšlenky přiznání soudobého výrazu objektu při současném respektování tradičních prvků okolních historických domů a jejich volnou interpretaci. Fasády čtveřice budov v nárožních polohách jsou v každém patře lemovány výrazně předsazenými horizontálními římsami ze světlého umělého kamene. První patro je zdůrazněno zhuštěným rytmem těchto lamel, čímž evokuje „piano nobile“ (vznešené patro), typické pro architekturu palácových staveb. Obdobné řešení, zdůrazňující navenek význam prvního patra, najdeme na mnoha pražských stavbách od doby baroka až po funkcionalismus. Vertikálně jsou fasády členěny kontrastními pásy černé žuly, které oddělují jednotlivé celoprosklené moduly se subtilními zasklívacími profily černé barvy. V posledním patře přechází po celém obvodě svislé zasklení fasády ve vodorovný prosklený pás, který nahrazuje tradiční atiku a hmotu budovy tak odlehčuje. Odstupy mezi jednotlivými budovami vytvářejí vnitřní atria, zastřešená nad úrovní 2. NP prosklenými světlíky, prosvětlujícími obchodní galerii s pasáží. Fasády do ulice Spálená mají poslední podlaží ustoupené a reagují tak na rytmus přilehlé uliční fronty, kde se tento motiv objevuje u secesní budovy České pojišťovny a paláce Olympic na nároží Spálené a Purkyňovy ulice. Skutečnou specialitou je pak ustoupená fasáda středového objektu s dynamickým diagonálním rastrem zasklení. Lomené plochy, tvořené trojúhelníkovými a lichoběžníkovými skly, vytváří kaleidoskopickou fasádu, která zrcadlí celé své okolí a mění svůj výraz v závislosti na světelných podmínkách venkovního prostředí. Tato fasáda, volně navazující na kubistickou tradici pražské architektury, byla speciálně pro projekt Quadrio vyvinuta společností Sipral a nemá v České republice obdoby.

Obchodně-administrativní část

Obchodně-administrativní část má 8 nadzemních a 4 podzemní podlaží. Obchodní plochy jsou umístěny ve 2. PP až 2. NP kolem vnitřního atria ve středu bloku, kterému dominuje dvojice eskalátorů a celoprosklená stěna, oddělující jej od recepce administrativní části. V přímé návaznosti na obchodní plochy je v 2.PP umístěn nový vestibul metra, kde je vyústěn zkrácený eskalátorový tunel z nástupiště. Z této úrovně pokračuje trojice eskalátorů přímo na uliční úroveň na nároží ulic Spálená a Purkyňova. Cestující tak mohou procházet do okolních ulic jednak přes obchodní pasáž nebo tímto přímým vstupem, který je otevřen po celou provozní dobu metra. Kancelářské plochy vyplňují druhé až osmé nadzemní podlaží. Hlavní vstup do administrativní části je umožněn z ulice Purkyňova. Zde je mezi nárožní hmoty objektu vsazena dvoupodlažní recepce s vertikálním komunikačním jádrem, tvořeným čtveřicí celoprosklených panoramatických výtahů. Samotná kancelářská patra se vyznačují vysokou flexibilitou pracovních ploch jak pro buňkové, tak pro „open space“ kanceláře. Toho je dosaženo vytvořením jednoho kompaktního středového jádra s výtahy, schodišti a společnými toaletami, a otevřením všech ostatních ploch pro kanceláře. Na střeše objektu se nachází rozlehlá pobytová terasa, nabízející jedinečné pohledy na město a sloužící jako odpočinková zóna pro nájemníky kanceláří. Technologická zařízení jsou umístěna na střeše středového bloku. Plochy v 2. PP až 4. PP slouží jako technické zázemí budovy a podzemní garáže s kapacitou 250 parkovacích stání. Přístup je zajištěn vnitřní obousměrnou rampou, která ústí v parteru bytového domu na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova.

Bytový dům

Požadavek na solitérní novostavbu bytového domu byl obsažen již v regulačních podmínkách nové zástavby, které sledují snahu zvýšit podíl bydlení v historickém jádru města. Ve větší míře se bytové domy v centru města stavěly naposledy ve 30. a 40. letech. Za minulého režimu se však rozvoj města soustředil na extenzivní růst soustavou panelových sídlišť a bytových domů ve stávající zástavbě vznikalo minimum. Nový rozvoj městských domů s živým obchodním parterem v historickém centru začal až v posledních letech. Samostatný bytový dům, který vznikl v rámci komplexu Quadrio, je situován na nároží ulic Purkyňova a Vladislavova a svou severní fasádou se obrací do nově vzniklého náměstí podél Vladislavovy ulice. Jedná se o jednoduchou kubickou hmotu o sedmi nadzemních podlažích, která obsahuje 13 bytových jednotek, z toho několik mezonetových. Budova je po svém obvodu obkroužena prstenci balkonů a teras, do nichž jsou vsazena celoprosklená „akvária“ obytných místností, zajišťující panoramatické výhledy do okolních ulic. Dispozičně jsou byty řešeny tak, že každá obytná místnost v každém bytě má vstup na terasu nebo balkon. Velkoryse řešené mezonetové byty nabízí obývací pokoje otevřené přes dvě podlaží s výškou 5,8 m. V posledních patrech jsou byty doplněny zapuštěnými venkovními atrii, ze kterých jsou přístupné střešní pobytové terasy. Hlavní vstup do objektu je zajištěn z Purkyňovy ulice a přes vstupní lobby s recepcí je možné projít na nové náměstí, do kterého ústí druhý vstup.

Konstrukční zajímavost

Nosná konstrukce objektu je tvořena železobetonovým skletem s hlavicovými stropy a trámy, u nichž je v některých případech využito předpínání. Jedná se o konstrukci běžně užívanou v podobných případech. Specifikem Quadria je však řešení konstrukce dvou věží, obracejících se do ulice Spálená. Vzhledem k požadavku vytvořit u stanice tramvaje široké volné podloubí bez jediné svislé podpory jsou vysunuty přibližně o 8,5 metru před svislou podporu nad chodník. Vzhledem k jejich podlažnosti a celkovému značnému zatížení zde byla uplatněna část nosné konstrukce z oceli. Jedná se o prostorovou příhradovou konstrukci, balkonové nosníky, provedené přes celou výšku prvního podlaží (5 metrů). Tyto superkonstrukce jsou dvě, každá vynáší sedm podlaží a dohromady váží kolem 250 tun. Na staveniště byly přepraveny po částech o hmotnostech přibližně 30 tun. Výroba rozměrné konstrukce probíhala ve společnosti Metrostav v Horních Počernicích a při jejím finálním vyvážení z výrobny musela být částečně demontována část opláštění výrobní haly.

Veřejná prostranství

Součástí stavby komplexu Quadrio byla rovněž revitalizace okolních veřejných prostranství, tramvajové zastávky ve Spálené ulici, Purkyňovy ulice a vznik nového živého náměstí podél ulic Vladislavova a Charvátova. Jedná se o klidové pobytové místo s městskou zelení a možností posezení v návaznosti na obchodní parter novostavby. Plocha náměstí je celá dlážděná a umožňuje tak rozvoj restauračních a kavárenských předzahrádek, které tomuto městskému prostoru dodají potřebnou aktivní náplň. Prostor náměstí je vymezen novým stromořadím podél Charvátovy a Vladislavovy ulice, tvořené dřezovcem trojlistým, a dále trojicí vzduchotechnických výdechů z metra, které nahradily původní mohutný výdech, umístěný v rámci povrchového vestibulu. Záměrem bylo tyto výdechy v maximální možné míře citlivě zakomponovat do prostoru náměstí a jejich architektonickým ztvárněním vytvořit přidanou estetickou hodnotu, neomezující se pouze na technické a provozní požadavky. Toho bylo dosaženo rozdělením požadovaného objemu hmoty výdechu na tři menší samostatné válcové objekty, svým měřítkem odpovídající charakteru okolního prostoru. Nadzemní část výdechů je tvořena železobetonovou konstrukcí válců s vnějším pláštěm z jednoho kusu nerezového ocelového plechu o rozměrech 11×2 m. Povrchově jsou plechy upraveny do vysokého zrcadlového lesku, které dokonale odráží své okolí a napomáhají maximálnímu odhmotnění výdechů. Dominantou nového náměstí je však především nový umělecký prvek od sochaře Davida Černého. Jedná se o kinetickou sochu hlavy Franze Kafky z leštěné nerezové oceli, která je vysoká 7 metrů a je osazena na trojnohém podstavci, umístěném v rámci prostoru v průhledu Charvátovou ulicí z Národní. Plochu náměstí dále člení šestice nových stromů, javorů stříbrných, vysazených v ose obchodní pasáže, vedoucí skrze blok k tramvajové zastávce ve Spálené ulici.

Velký důraz byl kladen rovněž na kvalitu povrchových úprav a nového městského mobiliáře. Pochozí plochy chodníků a náměstí jsou s ohledem na charakter místa dlážděny řezanou žulovou dlažbou, stejně jako pojížděné plochy v rámci Purkyňovy a Charvátovy ulice, které jsou zvýšeny na úroveň chodníku. Prostor pro pěší je tak rozšířen i do prostoru vozovky při jasném vymezení pruhu pro automobily a zároveň zdůraznění nadřazenosti pěšího provozu. Chodníky v prostoru tramvajové zastávky ve Spálené ulici a v Purkyňově ulici jsou vydlážděny pražskou mozaikou v barvě šedá a bílá. Pro svou neutralitu byl zvolen vzor „pepř a sůl“, spočívající v nahodilém rozmístění kostek v poměru 70 % šedých a 30 % bílých. Veškeré povrchové hmatné úpravy, signální a varovné pásy, byly provedeny v nekontrastní tmavé barvě, čímž opticky lépe zapadají do okolních povrchů. Nový městský mobiliář, stromové mříže, lavičky, sloupky a moderní designové lampy pouličního osvětlení je opatřen stejným tmavě šedým nátěrem barvy Antracit. Jednotná barevnost všech těchto prvků napomáhá vizuálnímu sjednocení a zklidnění celkového působení veřejného prostoru.

Základní údaje o stavbě

Místo stavby: Spálená ulice, Praha 1 - Nové Město
Účel stavby: Novostavba polyfunkčního objektu
Investor: CPI Property Group
Autoři: Doc. Ing. arch. Jakub Cigler, AIA, Vincent Marani, AIA, Cigler Marani Architects
Technický ředitel: Ing. Petr Kužela
Architekt projektu: Mgr. A. Jan Hofman
Hlavní inženýr projektu: Ing. Marie Mrázová, Ing. Martin Junek
Generální dodavatel: Metrostav a.s.
Projekt: 2004–2007
Realizace: 2012–2014

Plocha pozemku: 6 200 m2
Celková podlažní plocha: 50 400 m2
Náklady: 3,1 mld. Kč

Quadrio, ulice Spálená
Quadrio, ulice Spálená
Quadrio a nové náměstí s Hlavou Franze Kafky od Davida Černého
Quadrio a nové náměstí s Hlavou Franze Kafky od Davida Černého
Letecký pohled na novou budovu Quadrio
Letecký pohled na novou budovu Quadrio

Hlavní vstup do budovy Quadrio z ulice Spálená
Hlavní vstup do budovy Quadrio z ulice Spálená
Vstup do budovy Quadrio z nového náměstí
Vstup do budovy Quadrio z nového náměstí
Fasádní systém středové části budovy Quadrio
Fasádní systém středové části budovy Quadrio

Quadrio ze Spálené ulice
Quadrio ze Spálené ulice
Interiér obchodní pasáže budovy Quadrio
Interiér obchodní pasáže budovy Quadrio
Recepce kancelářské části budovy Quadrio
Recepce kancelářské části budovy Quadrio

Vestibul stanice metra a jeho okolí před stavbou budovy Quadrio
Vestibul stanice metra a jeho okolí před stavbou budovy Quadrio
Stavební jáma budovy Quadrio
Stavební jáma budovy Quadrio
Rozestavěná budova Quadrio
Rozestavěná budova Quadrio

Stavba podzemních podlaží budovy Quadrio, vlevo patrný tubus eskalátorů stanice metra
Stavba podzemních podlaží budovy Quadrio, vlevo patrný tubus eskalátorů stanice metra
Stavba podzemních podlaží budovy Quadrio
Stavba podzemních podlaží budovy Quadrio
Prostorová příhradová konstrukce na výšku patra vynášející horní podlaží
Prostorová příhradová konstrukce na výšku patra vynášející horní podlaží

Půdorys prvního nadzemního podlaží budovy Quadrio
Půdorys prvního nadzemního podlaží budovy Quadrio
Podélný řez budovou Quadrio
Podélný řez budovou Quadrio

Fotografie: Filip Šlapal
Obrázky: Jakub Cigler architekti

 
English Synopsis
Quadrio – Return to the City – One year from the opening of the new polyfunctional building in Prague

In October 2015, it was one year from when the new polyfunctional building Quadrio in the center of Prague above the metro station Národní třída was opened. It incorporates not only business and office space, but also residential building, a public passage and exit from the metro station. After almost thirty years a big scar of the historic city was healed. It was caused by the construction of the metro station Národní třída, which was accompanied by the demolition of the original buildings and the replacement with single-storey ground lobbies that suit rather to the suburb than the city center. At the same time a new public urban space was created, a stone plaza, which is in the case of similar projects rather rare exception than the rule.

 

Hodnotit:  

Datum: 7.12.2015
Autor: Ing. arch. Petr Kučera, Jakub Cigler architekti   všechny články autora
Recenzent: Ing. arch. Oldřich Rejl



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czVýzkum pro Brno: Nejpřijatelnější je nové nádraží pod PetrovemBydlení v přírodě – pavilon poskytuje veškerý komfort mimo stěny domuSoutěžte a získejte zdarma kompletní systém pro vytápění a větrání ATREA!Přijďte na praktické kurzy Zateplování v praxi