Nový systém hodnocení výzkumných organizací

Datum: 15.4.2017  |  Autor: Vlastimil Růžička, redakce

Vláda České republiky schválila 8. února letošního roku nový systém hodnocení, takzvanou Metodiku hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. Dokument byl připraven poradním orgánem vlády ČR Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) společně se zástupci hlavních aktérů ve vědeckovýzkumného prostředí.

Se zástupci vysokých škol budeme ještě jednat o harmonogramu postupného spouštění nového systému tak, aby tyto instituce měly dostatek času se něj připravit. A zároveň je třeba říci, že vysoké školy projdou poprvé kompletním hodnocením v letech 2019-2020,“ uvedl ve zprávě RVVI vicepremiér Pavel Bělobrádek. „Hodnocení samotné bude provádět vládní RVVI právě ve spolupráci s těmito institucemi a budou do něj postupně zapojováni také zahraniční odborníci,“ dodal.

Mezi základní principy nového systému hodnocení patří podle zprávy RVVI rozdělení výzkumných organizací (VO) na tři různé úrovně (úroveň národní nebo také centrální, hodnocení na úrovni poskytovatelů a hodnocení pro potřeby řízení výzkumné organizace). Výzkumné organizace budou konkrétně děleny na vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a na rezortní výzkumné organizace a organizace průmyslového výzkumu. Bude také uplatňováno škálování výzkumných organizací na stupnici A-D, přičemž první dlouhodobé škálování proběhne v roce 2019.

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

Důležitou změnou oproti stávajícímu stavu bude hodnocení úrovně mezinárodní spolupráce jednotlivých výzkumných organizací. Novinkou bude také posuzování kvality výzkumných organizací pomocí pěti základních modulů, mezi které patří: Kvalita vybraných výsledků, Výkonnost výzkumu, Společenská relevance výzkumu, Životaschopnost nebo také Viabilita a modul Strategie a koncepce. Relativní významnost modulů bude různá podle postavení výzkumné organizace v systému výzkumu a vývoje.

Jde o zásadní změnu v dosavadním systému hodnocení vědeckovýzkumných institucí. Chceme jít cestou komplexního hodnocení kvality těchto institucí, které odpovídá mezinárodním standardům, oproti dosavadnímu systému hodnocení kvantity jejich výsledků. Naším cílem je především větší efektivita vynakládání veřejných prostředků do výzkumu a vývoje, vyšší podpora mezinárodní konkurenceschopnosti české vědy a změna financování výzkumných organizací směrem k větší finanční jistotě jejich rozvoje. Nový systém také přinese oddělené hodnocení základního a aplikovaného výzkumu,“ uvedl místopředseda vlády Bělobrádek.

Této problematice se následně věnovali v Akademickém bulletinu AV ČR (2/2017) i místopředseda Akademie věd ČR pověřený komplexní koordinací koncepcí III. vědní oblasti a místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) PhDr. Pavel Baran, CSc., doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., koordinátor analýzy výzkumu a vývoje v rámci Strategie AV21, a nově zvolená předsedkyně AV ČR pro funkční období let 2017 až 2021 prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.. Odpovídali na tři základní otázky:

Jaká byla východiska této koncepční změny hodnocení výzkumných organizací, kterou Rada vlády (RVVI) připravila?
PhDr. Pavel Baran, CSc.
PhDr. Pavel Baran, CSc.

Nová metodika hodnocení výzkumných organizací se formovala postupně na pozadí dlouhodobých negativních zkušeností s tzv. kafemlejnkem a s tím související kritikou ze strany výzkumných organizací (a to nejen ze strany Akademie věd ČR a základního výzkumu, ale i ze strany organizací zabývajících se aplikovaným, zejména průmyslovým výzkumem). Základem pro vznik nové metodiky hodnocení byla stanoviska Komise pro hodnocení výsledků (KHV), opírající se o zkušenosti s hodnocením pracovišť a týmů AV ČR, o Projekt IPN metodika, o  zkušenosti se stávajícím systémem hodnocení a o tzv. dobrou zahraniční praxi. Výsledkem byl tedy návrh hodnocení předložený vládě, na jehož podobě se výrazně podílela Sekce pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR pod vedením náměstka Markse."

V čem vidíte hlavní rozdíl mezi Metodikou hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů, podle které probíhalo hodnocení do toku 2016, (tzv. kafemlejnkem) a novým systémem hodnocení?

Zjednodušeně řečeno, zatímco předešlá metodika hodnocení voluntaristicky bodově klasifikovala pouze konkrétní výsledky a nehodnotila instituce jako takové, nový systém by měl de facto posuzovat instituce jako celek, samozřejmě včetně dosažených výsledků. Schválená metodika je založena na pěti modulech. Staví na kvalitě vybraných výsledků, výkonnosti výzkumu, společenské relevanci, viabilitě a konečně posuzuje i strategii a koncepci hodnocených institucí. Jde v ní především o kvalitu výzkumu, nikoli pouze o kvantitativní stránku. Dalším významným rysem nového systému hodnocení je zohlednění různých misí vztahujících se k  různým typům výzkumných organizací (jinak jsou nahlížena pracoviště Akademie věd ČR, odlišným způsobem vysoké školy nebo resortní výzkumné organizace). Základní principy hodnocení ovšem zůstávají stejné. Navíc je nový typ hodnocení preskriptivní povahy, tj. na jeho základě je možné formulovat koncepční opatření ze strany zřizovatele.

Vidíte v principech nového hodnocení nějaká rizika?

Systém nového hodnocení výzkumu se vztahuje pouze na institucionální financování. Jeho úskalí ovšem vidím v tom, že jeho dopad má zasahovat oblast vědy a výzkumu v  České republice jako celek. Jeho implementace bude vyžadovat vysokou míru organizační a technické náročnosti provedení. Patrně bude zapotřebí výhledově budovat instituci, která se hodnocení jako celku bude věnovat. Nemluvě o tom, že bude nutné zřídit panely s angažovanými hodnotiteli, z velké části ze zahraničí, kteří budou ochotni se kvalifikovaně na této činnosti podílet. Důležité je v  tomto případě také důsledně formulovat principy, které ošetří tzv. střet zájmů. Bez těchto kroků by nové hodnocení mohlo být snadno poznamenáno výraznou mírou subjektivismu. Problém jiného druhu je spojen s otázkou, do jaké úrovně výzkumných organizací bude hodnocení zasahovat. Zde je třeba, podle mého názoru, vhodně nastavit příslušnou hloubku hodnocení, tj. vyřešit otázku, zda hodnocenou jednotkou bude například univerzita jako celek, její fakulta nebo pouze část fakulty. Každý nový systém s sebou přináší i určitou nejistotu. Nicméně se domnívám, že schválení nové metodiky hodnocení lze považovat za vykročení správným směrem, a to i s vědomím rizik, kterým je třeba věnovat v této souvislosti pozornost.

doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.
doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D.

Vláda schválila návrh na zbrusu nový systém hodnocení výzkumných organizací, který ve spolupráci s RVVI vypracoval úřad pro místopředsedy vlády. Návrh je kombinací celkem moderního a rozumného ideového záměru, některých z mnoha implementační detailů a hlavně řady nejasností. Na nové národní hodnocení netrpělivě roky čekají mnohá ministerstva s agendou vědy a výzkumu VaV. Hlavně ministerstvo školství a vysoké školy, kterým se kvalitních informací pro efektivnější řízení vysokého školství dlouhodobě nedostává. Dosavadní tzv. kafemlejnkový systém institucionálního pseudohodnocení totiž končí. Ale i po schválení ideového záměru vládou jsme od opravdového hodnocení v terénu ještě na dlouhé roky vzdáleni. Stačí se podívat na v hodnocení zběhlou Británii, která své hodnocení REF2014 připravovala už od roku 2011, nebo na Akademii věd ČR, která své poslední hodnocení pracovišť a týmů zveřejněné v roce 2016 začala připravovat v roce 2013. Od ideového návrhu nové vládní metodiky, který vznikl ve spěchu v  podstatě během loňského léta, neprošel veřejnou konzultací, bude ještě cesta dlouhá, pokud se ho vůbec podaří uvést do praxe. Bude třeba domyslet a  dojednat dlouhou řadu detailů, hlavně s  vysokými školami, a  vytvořit nejrůznější instrumenty, podpůrný informační systém, ustavit hodnotitelské a  koordinační struktury. A  vše je navíc záhodno alespoň jednou pilotně vyzkoušet v praxi. Jinak hrozí, že nové hodnocení selže a ještě více se prohloubí u nás široce rozšířená skepse k hodnocení jako takovému. Asi největší naděje vzbuzuje vize nové metodiky v oblasti společenských a humanitních věd, kde měl dosavadní systém hodnocení velmi negativní až devastační dopady na špičkovou kvalitu výzkumu a motivace k ní. Asi není od věci také připomenout, že součástí nové metodiky není návrh na systém hodnocení programů účelové podpory VaV, což je další velmi bolavé místo českého systému VaV.

prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.
prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Jsem přesvědčená, že je to krok správným směrem (resp. návrat k dobré praxi ve vědecky vyspělých zemích). Je ale samozřejmé, že bude potřeba dopracovat prováděcí pokyny a na různých místech příslušné dokumenty upřesnit. Každopádně je výborné, že už věda nebude redukovaná pouze na sumu výstupů a bodové přepočty k financování a že daleko větší důraz bude kladen na typ hodnocené výzkumné organizace (na její poslání) a na informované peer-review při vlastním hodnocení. Za velmi správný považuji také postupný náběh nového způsobu hodnocení.

Další informace: www.vlada.czwww.avcr.cz

 

Hodnotit:  

Datum: 15.4.2017
Autor: Vlastimil Růžička, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

Aktuálně

Odborná konference portálu TZB-info Požární bezpečnost staveb
21. září 2017 PŘIHLASTE SE

Doporučujeme

logo KINGSPAN
logo KM BETA
logo Weber

Spolupracujeme

logo Stavební veletrhy Brno
logo PSM CZ
logo NÁRODNÍ STAVEBNÍ CENTRUM
logo CTI

 
 

Aktuální články na ESTAV.czČernobílý interiér obývacího pokoje je vyladěn do posledního detailuPraha zapracuje do územního plánu podzemní železniční tratěNový bezbariérový práh EasystepOdborná porota vybrala vítěze „Soutěže o nejlepší projekt“ společnosti Wienerberger