NZÚ má být i pro státní budovy

V materiálu o změně dokumentace, k němuž v pondělí skončilo připomínkové řízení, se navrhuje, aby na podporu státních budov mohlo do roku 2020 jít až 30 procent z očekávaných 27 miliard korun pro NZÚ.

Výše dotace pro veřejné budovy má podle návrhu ministerstva životního prostředí (MŽP) činit až 85 procent, přitom pro rodinné domy se pohybuje pouze kolem 25 až 40 procent uznatelných nákladů. NZÚ je také závislá na vývoji výnosů z emisních povolenek. Podpora veřejných budov byla bez konkrétních podmínek v programu napsána už v minulosti, ale nevyužívala se. Až tento materiál ji podle odborníků reálně zavádí.

Kritici však upozorňují na to, že pokud se použijí peníze i na renovace státních budov, na opravy rodinných domů budou chybět. Stát by měl podle nich opravovat jen ze svého rozpočtu.

Nová zelená úsporám podrobně na TZB-info

"Podpora 85 procent způsobilých nákladů je zcela bezprecedentní, vždyť na rodinné či bytové domy není podpora často ani poloviční. Stát by měl své budovy opravovat ze státního rozpočtu, případně přestat bránit realizaci a financování úspor energie komerčně dostupnou metodou EPC (Energy Performance Contracting) a peníze z velmi populárního a úspěšného programu Nová zelená úsporám nechat lidem," odpověděl na dotaz ČTK ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. Materiál bude schvalovat vláda.

Kriticky se k návrhu vyjádřil rovněž Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ve svém stanovisku uvedl, že s koncepcí nově zřizovaného podprogramu Budovy veřejného sektoru zásadně nesouhlasí. Pětaosmdesátiprocentní krytí považuje za velmi nadprůměrné.

"Obecně není ze strany státu vhodné ubírat prostředky z motivačního programu namířeného na sektor domácností a směrovat je pro vlastní potřebu. Státní správa musí mít jako řádný hospodář vypracovaný plán renovace svého rozsáhlého nemovitostního fondu, který je nutné obnovovat v přirozeném cyklu," napsal. Stát má povinnost modernizovat své budovy a dodatečné náklady vyplývající z energeticky efektivnějších řešení by měly být v porovnání s celkovými vynakládanými sumami marginální, uvedl svaz.

MŽP upozorňuje, že prostředků v NZÚ je pro vlastníky rodinných i bytových domů na realizaci energetických úspor dostatek a že Ministerstvo životního prostředí bude vždy upřednostňovat podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech. Podle studií a odborných analýz absorpce trhu však máme spočítáno a odborně prokázáno, že v rámci NZU lze podpořit i zateplování budov veřejného sektoru současně s rodinnými i bytovými domy tak, aby se na všechny dostalo, respektive aby rozhodně zájemci o energetické úspory z řad vlastníků rodinných a bytových domů nepřišli nijak zkrátka.

MŽP dodává, že rozdělení prostředků NZU mezi rodinné a bytové domy i veřejné budovy v poměru 70 ku 30 % již schválila vláda v programovém dokumentu NZU v roce 2013. Využití nástrojů EPC nelze využít na financování zateplování vládních budou, neboť to neumožňuje zákon o rozpočtových pravidlech, podle kterého organizační složky státu nemají povoleno získat jakýkoliv druh úvěru či půjčky, uvádí MŽP.

V návrhu, který má ČTK k dispozici, se uvádí, že každá jedna miliarda korun investovaná z prostředků programu NZÚ do projektů na podporu energeticky úsporných opatření v poměru 49 procent pro rodinné domy, 21 procent pro bytové domy a 30 procent pro budovy veřejného sektoru přinese v průměru úsporu energie v konečné spotřebě 627 terajoulů za rok.

Současná Nová zelená úsporám umožňuje majitelům rodinných domů na území celé ČR a bytových domů v Praze žádat o dotaci v libovolném čase do konce roku 2021. O program je zájem. K začátku června dorazilo na Státní fond životního prostředí přes 5000 žádostí za více než miliardu korun.