Sjednocení metodiky hodnocení zelených projektů

„Taxonomie je jedno z našich stěžejních témat. Záměr klasifikovat projekty a zveřejňovat informace považujeme za správný a potřebný. Podle našeho názoru ovšem problematika příliš nabobtnala ve svém rozsahu a v mnoha ohledech je naprosto odtržená od praxe. Pokud jde o budovy, zejména pro ty menší, musí přijít významně jednodušší taxonomie, která by měla mít podobu jednoduchého checklistu,“ uvedla na úvod Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy (CZGBC) a dále podrobněji seznámila s obsahem nového dokumentu.

Směr klimatická neutralita

Dlouhodobý plán v rámci Zelené dohody pro Evropu dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality představuje stále celou řadu nejasností. Jednou z nich je Taxonomie EU. Nástroj, který měl nastavit přesnou klasifikaci udržitelných ekonomických aktivit, se stal podle aktérů diskuse nepřehledným a matoucím. Společný jazyk, včetně sjednocení definic toho, jaké aktivity lze považovat za udržitelné, v praxi naprosto selhaly.

„Nicméně, stále se jedná o nezávazná rozhodnutí, nejde o povinný seznam projektů k investování – taxonomie sama o sobě nezakazuje investici do aktivit, které nesplní její kritéria. Navíc je v ní zakotvena zásada technologické neutrality, což znamená, že nestanovuje ani konkrétní technologie, jimiž by bylo nutné klasifikačních kritérií dosáhnout. Měla by postupně přispět k transparentnosti charakteru investic, a tím pádem k informovanějším investičním rozhodnutím. Hlavním očekávaným přínosem je přesun soukromého kapitálu od znečišťujících projektů k udržitelným,“ upřesňuje v rozhovoru Petr Vogel, člen CZGBC a partner poradenské společnosti EkoWATT a odkazuje na zveřejněné dokumenty EU.

Zdroj: Evropská komise, CZGBC

Tuzemské sjednocení kritérií

Asi nejvíce diskutovaná jsou kritéria vztahující se ke stavebnictví a k budovám. Výrazně jednodušší taxonomie by se měla týkat zvláště menších budov. Mohla by mít podle slov diskutujících pouze podobu jednoduchého a přehledného checklistu. Měla by být srozumitelná stavitelům, developerům i bankám. V dokumentu nazvaném Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie (níže ke stažení), který sjednocuje metodiku hodnocení projektů, se hovoří především o podpoře investic do činností šetrných k životnímu prostředí a ke klimatu. Ale aby bylo možné označit ekonomickou aktivitu za environmentálně udržitelnou, musí splnit následující základní podmínky:

• Výrazně přispět k jednomu ze šesti klimatických cílů: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů, přechod na oběhové hospodářství, prevence a omezování znečištění, ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů.
• Výrazně nepoškodit ostatní vytyčené cíle.
• Splnit minimální sociální ochranná opatření.

V oblasti stavebnictví obsahuje EU Taxonomie další technická screeningová kritéria, která se odvíjejí od účelu využití financí, tedy zda jde o výstavbu nových budov, rekonstrukci stávající budovy nebo akvizici objektu. Komplikací však bývá, že také technická screeningová kritéria jsou formulována mnohdy velice obecně. Umožňují tak různý výklad posouzení i přísnosti dopadu na návrh nebo akvizici budov.

„Díky výše zmíněnému dokumentu CZGBC, byť je nezávazný, by se mělo předejít na jedné straně příliš přísnému a finančně nákladnému výkladu, na druhé straně bitvě papírových posudků bez skutečného dopadu na kvalitu budovy,“ vysvětluje Petr Vogel a dodává, že dokument také navádí na možné přístupy, zdroje informací a provázanost s podmínkami závazné české legislativy. Identifikuje též, jak má vypadat důkaz plnění kritérií a jaké podrobnosti má poskytnout. Ukazuje i širší rizika změny klimatu, která lze vyjmout z posuzování.

Zdroj: Evropská komise, CZGBC

Soulad s EU Taxonomií

Taxonomie vstupuje po celé Evropské unii postupně do povinného nefinančního reportingu firem i finančních institucí. Implementovat se bude postupně. V první řadě postihne velké podniky, u nichž bude sledován dopad jejich aktivit na životní prostředí, do této fáze budou zapojeny i subjekty finančních trhů. Do budoucna je plánované sledování aktivit středních a menších podniků. I proto se vyplatí novou legislativu sledovat a být připraven.

V praxi to dle autorů dokumentu znamená, že pokud například developer podléhá povinnostem nefinančního reportingu, neboli ESG reportingu, zaměřeného na environment, social a governance, pak by měl zveřejnit i podíl budov, které ekologicky staví, renovuje nebo kupuje.

Na tyto aktivity si zpravidla půjčuje kapitál v bance, která opět vykazuje podíl takzvaného „zeleného financování“ ve své nefinanční zprávě. Obě strany, tedy ani banka ani developer, sice nemají regulatorní povinnost býti v souladu s EU Taxonomií, zveřejňují-li ale informace o svém ekologickém chování, pak by to mělo být právě podle Taxonomie EU. O soulad s EU Taxonomií se totiž opírají unijní dotace nebo dluhopisový standard EU Green Bond standard.

„Vzhledem k tomu, že jsou nefinanční zprávy veřejné, očekává se, že tlak na to, být na projektech budov v souladu s EU taxonomií, bude postupně dosti velký,“ dodává Petr Vogel. Tempo, jakým se bude EU Taxonomie prosazovat, je ale podle jeho slov nyní obtížné odhadovat.

Dokument nazvaný Společný výklad technických screeningových kritérií EU Taxonomie (ke stažení zde), určený jak pro zadavatele a zpracovatele, tedy developery, architekty či investory, tak pro banky a auditory, byl poprvé představen na CEE Sustainable Summit, pořádaném Mezinárodním centrem pro udržitelné finance (ISFC) za účasti předních zahraničních i tuzemských ekonomických a finančních expertů. V současné době Rada CZGBC zajišťuje podporu dokumentu od předních developerských firem a bank s cílem dosáhnout obecného uznání výkladu jako platné metodiky pro český trh.