Článek je zaměřen na zastínění zemědělských pozemků stavbami. Na tento typ pozemků nelze aplikovat normové kritérium zastínění podle ČSN 73 4301 Obytné budovy, jež je vhodné pro určení zastínění ploch určených k rekreaci. V těchto případech je nutné použít výrazně složitější výpočty a predikce zastínění v kombinaci s poznatky z agronomie neboť v některých případech je stínění pro hospodářské rostliny dokonce prospěšné.
Největší tuzemský stavební veletrh FOR ARCH se koná tradičně na přelomu léta a podzimu ve dnech 18. až 22. září, tedy v době, kdy si budeme opět zvykat, že světla ubývá, dny se krátí, a sluneční paprsky budeme čím dál více nahrazovat světlem umělým. I proto se bude pro odborníky i laiky pořádat hned několik akcí zaměřených na tematiku osvětlení.
Způsobů, jak realizovat základovou desku je mnoho, a ještě více je materiálů, které lze při jejich stavbě využít. My vám v tomto článku nabídneme porovnání dvou oblíbených způsobů založení: základové desky na pasech a samonosné základové desky na izolačním podsypu z lehkého keramického kameniva Liapor Ground.
Konstrukce dvouplášťových rovných střech je bezesporu tou nejproblémovější součástí bytových domů, pokud jde o rekonstrukci. Rizika dvouplášťových střech jsou spojená s možností zatečení vody, promrzáním, kondenzací vlhkosti uvnitř dutiny, nevhodnou izolací, špatným odvětráváním, degradací dřevěných prvků, umístěním a vývody vzduchotechniky atd.
Třídílná studie sleduje na základě aktuálních poznatků environmentální přínos využívání recyklovaného dřeva při výrobě aglomerovaných materiálů. Základní myšlenka nakládání s dřevním odpadem vychází z teorie zachování funkčních lesních ekosystémů, kdy je důležité zachovat národní přírodní zdroje a recyklovat surovinu, protože separace odpadního dřeva a jeho recyklace má smysl a šetří peníze. V druhé části se zaměříme na mezinárodní srovnání v oblasti zpracování dřevního recyklátu, na porovnání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se silikáty, kovy, plasty (technické, environmentální, ekonomické) a na kontroly a řízení jakosti při výrobě aglomerovaných materiálů se zřetelem na využívání recyklátu při výrobě.
Termoakustické vlastnosti jsou u zdiva velmi důležité především při výstavbě bytových domů, administrativních budov a jiných komerčních objektů. U staveb tohoto druhu ale hraje velmi podstatnou roli také hmotnost používaného zdiva a poměr tloušťky zdiva k akustickým vlastnostem stěny. Zdící systém Liapor z lehkého keramického betonu se pyšní vynikajícím poměrem tloušťky a termoakustických parametrů.
Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu využívání dřeva jako konstrukčního materiálu je potřeba vzít v úvahu otázku vlhkosti ve dřevě. Touto problematikou je důležité se zabývat podrobně, protože zvýšená vlhkost v dřevěné konstrukci mění nejen jeho mechanické a elastické vlastnosti, ale také je dřevo náchylnější k napadení biotickými činiteli. Zvýšená vlhkost se do dřeva může dostat například špatně navrženou konstrukcí nebo špatně vyřešeným detailem. Dřevo je hygroskopický materiál, to znamená, že jeho vlhkost ustaluje podle rovnovážné vlhkosti okolního prostředí. Při zvýšení vlhkosti, dřevo začne přibírat okolní vlhkost a akumulovat ji v sobě. V případě, kdy je okolní prostředí sušší, tak vlhkost ze dřeva vystupuje do tohoto prostředí. Tento článek se věnuje analýze vlivu vysoušení dřeva s použitím elektromagnetických vln. Je pozorováno rozložení vlhkostního pole uvnitř vzorku. Je zde řešena problematika absorpce vody a následná optimalizace časových úseků, po které je potřeba dřevo vysoušet, aby nedošlo k výrazným výsušným trhlinám.
Příspěvek se zabývá experimentální analýzou zaměřenou na ověření funkce optovláknových senzorů (FBG – Fiber Bragg Grating), sloužících k měření mechanického namáhání dřevěných nosných konstrukcí. Zkušební těleso z lepeného lamelového dřeva se systémem optovláknových senzorů vlepených mezi lamelami bylo mechanicky zatěžováno dvěma ohybovými zkouškami. Data získaná pomocí optovláknových senzorů byla následně porovnána s referenční měřící metodou a analytickým výpočetním postupem.
Rámec Národního programu Životní prostředí definuje prioritní témata, která budou podporována jako součást Národního programu Životní prostředí (dále jen „NPŽP“) během následujících tří let. V článku je přehled některých vybraných témat, alokovaných finančních částek a orientační harmonogram plnění. Toto potenciálním žadatelům umožňuje se v předstihu připravit.
Velikost působícího zatížení na stěny vysokých dřevěných staveb lze podle stávajících norem sestavit dle platných kombinačních rovnic více způsoby. Existují tak rozdíly mezi výsledky. Vymezení vhodného postupu stanovení svislé síly od stavby v různých částech přípravy stavby a jeho porovnání s dalšími možnostmi je předmětem tohoto příspěvku.
Profesní vzdělávání je téma pro všechny speciality pohybující se v oblasti nemovitostního trhu. Další stupeň vzdělání v podobě studia MBA pro ně může představovat benefit, který jim pomůže k získání vyšší manažerské pozice i v kariérním rozvoji. V kombinaci s odpovídající praxí se tento typ praktického vzdělávání hodí pro specialisty z oblasti developmentu, prodeje nemovitostí i facility managementu.
Prototyp atypického světlovodu s parabolickým koncentračním zrcadlem byl testován z důvodu stanovení povrchových teplot při působení slunečního záření. Účelem zkoušek je zjistit zvýšení teploty a posoudit možná problematická místa spojená s přehřátím stavebních konstrukcí a materiálů v místě instalace světlovodu.
Tento příspěvek zazněl na loňských seminářích Heluz od A do Z a je zaměřen na nejčastější příčiny trhlin ve zdivu. Většině z nich se však dá předejít správným postupem, ať už při návrhu nebo vlastním provádění. Některé z chyb se v praxi opakují dokonce tak často, že je už někdy jako chyby ani nevnímáme. A proto se tento příspěvek na některé z těchto poruch zaměří, abychom se z nich poučili a na stavbách jim předešli.
